Vypravování

Znaky vypravování Vypravěč (ich-forma, er-forma) Dějová slovesa Přímá řeč Minulý čas + dramatický přítomný čas Promyšlená kompozice (úvod, zápletka, rozuzlení…) Jednočlenné věty, zvolání („Rychle! Stát!“) Napínavost, názornost

Název vypravování 1. Vymyslete název detektivky, který by vás jako čtenáře nalákal k přečtení. 2. Vymyslete poutavý název pro tato vypravování: „Někde zvonil telefon, ale Jan si nemohl v otupění uvědomit, co se s ním vlastně děje. Kdo zvoní? A komu a proč?“ „Prosím vás! Slyšíte mě někdo? Ozvěte se! – Hlas polozmrzlého muže se ztrácel v tichu. Kdyby nebylo psa, který zbloudilého chodce zavětřil, našli bychom ráno u našich vrat zmrzlého člověka…“

Začátek vypravování - možnosti Líčení přírody – „Toho roku bylo léto tak parné, že lidé chodili po ulicích jako mátohy a zdáli se být pokryti prachem…“ Časový údaj – „Psal se právě rok 1918 a válka se už chýlila ke konci…“ Charakteristika postavy – „Jan ze Mlýna, kterému se tady říkalo Mlýnský, vypadal naprosto jinak než všichni ostatní…“ Otázka – „Víte, kde leží hrad Bezděz?“; „Jak se mohlo stát, že za mými zády došlo k vraždě?“ Tajemství – „Už se nikdy nedovím, co měl dědeček na mysli, když mluvil o skrytém pokladu…“ Vržení do středu dění – „Haló! Jsi to ty? Ozvi se!“ Začátek od konce – „Tak starý František zemřel. Budiž mu země lehká…“

Názornost a napínavost vypravování Vyprávění má začít větou „Muž vyjel na moře“. Rozvijte ji pomocí přívlastků a příslovečných určení tak, aby bylo vyprávění co nejnázornější. Vymyslete tři rozvité věty. Ve vyprávění se objevuje souvětí: „Kapitán řekl, aby kormidelník otočil kormidlem doleva, protože vlny se zvedají a loď by se mohla potopit“. Přeformulujte pasáž tak, aby byla co nejnapínavější (pomocí zvolání, přímé řeči…). Převeďte věty na jednočlenné, abyste zvýšili napětí: „Kde jsi, Marto?“; „Kluci, zavřete rychle to okno!“; „Jeďte opatrně!“; „Chtěl bych zaplatit.“; „Je to výborné.“

Řeč vypravěče a řeč postav Řeč vypravěče – v 1. nebo 3. osobě, spisovná Řeč postav – v 1. osobě, stylizace skutečné řeči – nespisovnost, citové zabarvení Přímá řeč – v uvozovkách Petr řekl: „Jdu domů“. Nepřímá řeč – opisem Petr řekl, že jde domů. Nevlastní řeč přímá – vyjadřuje vnitřní řeč postavy, není v uvozovkách, ale stále v 1. osobě Půlku mám tedy za sebou, řekl si. Polopřímá řeč – také vyjadřuje vnitřní řeč postavy, ale je psána ve 3. osobě Nechal u dveří vzkaz. Víc udělat nemůže.

Slovní zásoba, užívání synonym Odstraňte opakované sloveso říci a nahraďte je synonymy. Převeďte některé věty do přímé řeči, aby bylo vypravování živější: „Včera, když jsme šli ze školy, mi kamarádka řekla, že mají koťata a že mi jedno dá. Mám zvířata ráda, zvláště kočky, proto jsem jí řekla, že se těším, ale pak jsem si uvědomila, že to musím říci doma, aby naši nic neříkali. Řekla jsem to mamince. Maminka mi to dovolila, ale řekla, že mám říci tatínkovi o dovolení. Tatínek řekl, že proti tomu nic nemá, ale že se musím o kotě starat.“

Slovní zásoba, volba slov Použijte ve větách tato slova, abyste odlišili jejich význam: Kopat, vykopat, zakopnout, zakopat si Házet, vyhazovat, nadhodit, zahodit, prohodit Stát, povstat, vstát, přestát, přestat Pracovat, zpracovat, vypracovat, udělat, zhotovit

Závěr vypravování 1) děj je ukončen – „A od těch dob se už nic podobného nestalo.“; „A žili spolu šťastně až do smrti.“ 2) děj zůstává otevřen – „A od těch dob čekám, stále jen čekám…“; „Ani ta smrt je nesmířila. A tak je kolem stále ticho…“

Slohové cvičení Napište krátké vypravování (cca 20-30 řádek) na jedno z těchto témat: Největší trapas mého života Tomu nikdy nikdo neuvěří! Příběh mého oblíbeného filmu / knihy