Význam předmětu politologie, pojem státu, vývoj lidských práv

normativní, deskriptivní, prognostický Pojmy politologie moc normativní, deskriptivní, prognostický Přednáška

(politologické hodiny) Kredity (politologické hodiny) Příspěvek k diskusi: Politologie.?! 10 kreditů Stát, ve kterém žiji 10 kreditů Lidská práva“ 10 kreditů Příspěvek k aktuálnímu tématu: 5 kreditů charakterizuj politologii jako vědní disciplínu uveď praktický význam politologie vymez pojem státu popiš vznik a vývoj státu vymez účel a funkci státu uveď, jak lze získat české státní občanství a jak ho lze pozbýt vysvětli, jaké jsou základní charakteristiky právního státu na konkrétních příkladech rozliš různé formy státu popiš vývoj lidských práv popiš základní symboly české státnosti a objasnit jejich význam Scénka na libovolné téma stanovených příspěvků k aktuálnímu tématu 5 kreditů

Kredity (debatní projekt) Tvrzení: (učitelský kredit) 2 kredity 1. „Každý názor musí být podpořen argumentem“ 2. „Pravda by měla být vyslovena za každou cenu“ 3. „Zavedení kvót pro počet žen v zastupitelstvech obcí, krajů i v parlamentu je cestou ke změně politické kultury v ČR“

Politologie „Je to vědecká disciplína zabývající se studiem politiky“1 Definice

Politologie Politická věda, věda o politice, teorie politiky, věda o moci. Jde o obor těsně související s teorií státu a práva a teoretickou sociologií a zabývá se popisem politických jevů a fungováním státního systému. Souvislosti filozofie Dialektika (metoda vyjasňování pojmů) Teorie státu

Politologie Politická věda, věda o politice, teorie politiky, věda o moci. Jde o obor těsně související s teorií státu a práva a teoretickou sociologií a zabývá se popisem politických jevů a fungováním státního systému. Souvislosti sociologie - sociologické faktory politického života - moc - volební chování

Politologie Politická věda, věda o politice, teorie politiky, věda o moci. Jde o obor těsně související s teorií státu a práva a teoretickou sociologií a zabývá se popisem politických jevů a fungováním státního systému. Souvislosti ekonomie Vzájemné ovlivňování Ekonomická úroveň x preference voličů Pol. rozhodnutí – ekonomická úroveň

Politologie Politická věda, věda o politice, teorie politiky, věda o moci. Jde o obor těsně související s teorií státu a práva a teoretickou sociologií a zabývá se popisem politických jevů a fungováním státního systému. Souvislosti historie politické myšlenky a události jsou podmíněny historickými okolnostmi

Rozdělení politologie prognostická normativní deskriptivní Na politickou realitu aplikuje metody filosofie, postupuje od obecného ke konkrétnímu. Stanovuje, co by mělo být. Popis politických jevů, procesů, struktur a událostí. Umožňuje říci, jaká je skutečnost.na základě popisu a vysvětlení umožňuje předpokládat, jaká bude politická realita, jak se budou vyvíjet politické procesy, případně jak je možné vývoj ovlivnit.

Stát Stát, státní občanství, právní stát, federace, konfederace, republika, monarchie, absolutistická a konstituční monarchie, demokracie, teokracie, symboly české státnosti, lidská práva. Pojmy

„Forma organizace lidského společenství, vyznačující se sdružením obyvatel určitého území v právní celek“.2 Definice

Znaky státu Státní aparát Území Občané Ozbrojená moc Právní subjektivita

Teorie vzniku státu. Domácí úkol Prostuduj v přednášce teorii vzniku státu a urči teorii z těchto charakteristik:

Teorie společenské smlouvy Dobrovolně uzavřená fiktivní dohoda mezi jednotlivci, v jejímž důsledku začíná existovat organizovaná společnost Proč tak jednotlivci činí? K čemu je to zavazuje?

Smlouva podle Hobbese č.1 Shoda mezi lidmi je založena jen na dohodě s panovníkem. Společná moc, držící lidi na uzdě a řídící všechny jejich činy k společnému blahu. Společenská smlouva

Smlouva podle Locka č.2 Člověk je svobodný a v tom jsou si všichni lidé rovni. Lidé jsou si rovni, nikdo nemůže být podroben autoritě bez vlastního souhlasu. Stát nenahrazuje přirozená práva, jen jim dodává vynutitelnost Společenská smlouva

Smlouva podle Rousseaua č.3 Stěžejním pojmem OBECNÁ VŮLE – společnost, která jedná jako celek a svobodně přijímá pravidla platná pro každého jednotlivce. Společenská smlouva

Podle způsobu vykonávání státní moci: Formy státu. Podle způsobu vykonávání státní moci: Demokracie Diktatura

Podle toho, kdo stojí v čele státu: Monarchie Absolutní Konstituční Teokracie Republika

Podle struktury Složené Federace Konfederace Jednotné

Podle konkrétních ústavních řádů Prezidentský Poloprezidentský Parlamentní

Chomejní totiž zavedl do praxe systém velájate fakíh, vláda duchovního - v zásadě jde o koncept, podle nějž vysoký šíitský klérus zvolí ze svého středu vůdce, který až do příchodu skrytého imáma řídí veškeré pozemské dění ve společnosti (poté, co zemřel Chomejní, převzal po něm v roce 1989 tuto funkci dnešní íránský vůdce ájatolláh Alí Chámeneí). Urči typ státu!

Moc je „možnost člověka nebo skupiny lidí realizovat svou vůli i proti vůli těch, jichž se to týká“.3   Definice

„Je to vědecká disciplína zabývající se studiem politiky“ 4 Definice Etymologie

Použité zdroje Citace Obrázky Literatura 1. Odmaturuj ze společenských věd: Didaktis, 1. vydání, Brno, 2003, s. 5 2. David, R. Politologie: Olomouc, Olomouc 2005, s. 125 3. David, R. Politologie: Olomouc, Olomouc 2005, s. 59 4. Odmaturuj ze společenských věd: Didaktis, 1. vydání, Brno, 2003, s. 5 č.1. T. Hobbes. 2014. Dostupné z: http://www.philocomp.net/images/hobbes.jpg č.2. J. Locke. 2014. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Locke-John-LOC.jpg č.3. J.J. Rousseau. 2014. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Jean-Jacques_Rousseau_(painted_portrait).jpg David, R.: Politologie: Olomouc, Olomouc 2005 Eichler, B., Ryska, R. Svoboda, V. Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky: Fortuna, Praha, 1995 Odmaturuj ze společenských věd: Didaktis,1. vydání, Brno Citace Obrázky Literatura

Urči teorii vzniku státu! „Člověk, který chce být za všech okolností dobrý, zcela určitě pohoří mezi ostatními, kdo dobří nejsou(Machiavelli 1995, 70).“ Vladař se proto musí naučit nebýt vždy dobrý, ale využít vhodných prostředků pro danou situaci, nemusí nezbytně mít všechny dobré vlastnosti, ale musí umět vzbudit zdání, že je má. Musí splňovat zdání laskavého, věrného, upřímného, lidského a zbožného. Umné využívání a zhodnocení situace je obzvláště důležité ve vztahu panovníka k lidu. Machiavelli radí neopírat se o loajálnost, ale o strach lidí před trestem – panovníkovu morálku chápe v souvislosti se zajištěním vyšší hodnoty (Ivo Železný: Machiavelli, N. (1995): Vladař. Praha). 1 „Skupiny, které vytvářejí stát to dělají z určitého účelu, určité potřeby, k určitému užitku. Dávají se dohromady ne proto, aby byly pohromadě, ale aby něco společného dělaly.“( José Ortega y Gasset); 2