Nezaměstnanost (a agregátní nabídka) TNH 2 (S-7) Pavel Seknička
Obsah Potencionální HDP a agregátní nabídka, Nezaměstnanost Měření nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Příčiny mzdové nepružnosti
Potencionální HDP Potencionální HDP je nejvyšší udržitelnou úrovní domácí produkce. Měříme jej jako produkci odpovídající hladině nezaměstnanosti při níž se nezvyšuje inflace (NAIRU). Agregátní nabídka závisí na: Potencionálním produktu (vstupy, technologie, efektivita), Nákladech výroby (mzdy, ceny dovozů, další ceny vstupů).
Nezaměstnanost Osoba s pracovním místem je zaměstnaná, osoba bez pracovního místa a hledající práci je nezaměstnaná, osoba bez pracovního místa a nehledající práci se nachází mimo pracovní sílu. Míru nezaměstnanosti udává podíl nezaměstnaných k pracovní síle
Druhy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost – je vázaná na pohyb mezi regiony, pracovními místy a díky přechodům mezi fázemi životního cyklu, Strukturální nezaměstnanost – odráží základní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, Cyklická nezaměstnanost – vzniká tehdy, když poklesne celková poptávka po pracovní síle.
Rozdělení nezaměstnanosti Dobrovolná, Nedobrovolná.
Příčiny nepružnosti mezd Omezená mobilita pracovní síly, Legislativa – minimální mzda, Odbory a jejich vyjednávání – kolektivní vyjednávání, Mzdová strnulost.
Hospodářská politika Pavel Seknička
Hospodářská politika Hospodářská politika je chápána jako soubor cílů, nástrojů a opatření vlády zaměřených na ovlivňování celkového vývoje národního hospodářství.
Cíle hospodářské politiky Ekonomický růst (HDP), Vysoká resp. plná zaměstnanost (míra nezaměstnanosti), Cenová stabilita (míra inflace), Zahraničněobchodní stabilita (obchodní bilance)
Nástroje hospodářské politiky Měnová (monetární) politika, Rozpočtová (fiskální) politika, Důchodová politika Politika zahraničněobchodních vztahů
Dva trendy v hospodářské politice Stabilizace, Růst.
Selhání trhu Externality, Veřejné statky, Neúplné trhy, Asymetrické (neúplné) informace, Morální hazard.
Selhání vlády Omezené či nesprávné informace, Jen částečná kontrola vlády nad činností soukromého sektoru, Omezená kontrola vlády nad byrokratickým aparátem, Omezení plynoucí z podstaty politického rozhodování.
Hospodářský růst a prorůstová politika Pavel Seknička
Obsah Udržitelný rozvoj, Ekonomický růst, Význam růstu produktivity, Prorůstová politika.
Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je spojen s odpovědností za budoucí generace, to není nová věc tu si člověk uvědomoval i v minulosti (vzdělání, zemědělství, architektura apod.) Definice dlouhodobosti pochází od Brundtlandovy komise: Vývoj je tehdy dlouhodobý, když: „jsou uspokojeny potřeby současnosti, aniž bychom museli riskovat, že budoucí generace budou nějak omezeny v uspokojování svých potřeb“.
Ekonomický růst Ekonomický růst znamená, že ekonomika více vyrábí a může proto více spotřebovávat, více investovat i snadněji řešit dilemata základního ekonomického problému, např. v důsledku větší možnosti přerozdělování. Schopnost ekonomik dosahovat dlouhodobého hospodářského růstu patří proto k ústředním ekonomickým otázkám a cílům hospodářské politiky vlád.
Produktivita a její faktory Množství a kvalita kapitálového vybavení práce, Kvalita pracovní síly, Efektivnost, se kterou jsou ekonomické zdroje využívány a vzájemně kombinovány, Celkové ekonomické podmínky, Kvalita a přístupnost přírodních zdrojů, Kvalita institucionálního a legislativního rámce ekonomiky.
Růstová politika Tvorba fyzického kapitálu (vnější i domácí úspory, rozpočtová politika) Zvyšování úrovně vzdělanosti pracovní síly Pružnost pracovního trhu, Podpora výdajů na výzkum a vývoj, Investice do ekonomické infrastruktury, Stabilita legislativního prostředí, Omezení rozsahu státní regulace, Liberalizace trhů, Privatizace státních podniků, Průmyslová politika státu.