Investiční výdaje

Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky. I jedním z klíčových faktorů dlouhodobého růstu HDP (bez kap. statků vyprodukujeme málo). I jsou procyklické (vyvíjejí se podobně jako HDP), přičemž při obvykle rostou a klesají více než HDP. I za Velké Deprese (GD) nestačily ani na obnovu kapitálových statků.

Některé pojmy Y = C + I + G + NX, AD (AE) = C + Ip + G + NX. V HDP je v hodnotě I také neplánované zvýšení zásob! Rozdíl mezi I a Ip. Ip = plánované investice, to co firmy chtějí vynaložit na kap. statky a plánované zvýšení zásob, I zahrnuje i neplánované zvýšení zásob (neplánované zvýšení zásob = firmy něco vyrobily, myslely, že to prodají, ale ve skutečnosti neprodaly) I > Ip (dlouhodobě), firmám neplánovaně rostou zásoby, pokud se tak děje déle, omezení produkce a HDP a růst nezaměstnanosti (u). I < Ip (dlouhodobě), firmám klesají zásoby, je-li volná kapacita, firmy rozšiřují produkci, HDP roste, u klesá. Není-li, růst cen, na agregátní úrovni inflace (π).

Některé pojmy Hrubé a čisté investice: hrubé zahrnují i opotřebení kapitálu, čisté investice jsou investice navíc (nad rámec opotřebení kapitálu). Ib = Ir + In Hrubé investice se rovnají součet obnovovacích investic (Ir, tj, opotřebení kapitálu) a čistých investic (In).

Produkční fce

Produkční funkce Graf produkční funkce: množství produkce závisí na zásobě kapitálu, platí zákon klesajících mezních výnosů, každá další jednotka kapitálu přináší menší produkt, při zvýšení zásoby kapitálu z K1 na K2 se produkce zvýší z Q1 na Q2. Pokud dojde ke zvýšení produktivity práce, nebo technologickému zlepšení, posune se celá křivka (produkční funkce) nahoru (červená křivka) a při stejné zásobě kapitálu se dosáhne vyššího produktu. Při poklesech tomu bude naopak.

Optimální množství kapitálu (K*) Odpovídá na otázku, kolik by firmy měly investovat. Obecně: firma investuje, příjem z mezního produktu kapitálu (MRPk) je vyšší nebo roven mezním nákladům na kapitál (MCk) MRPk = mezní produkt investice (MQ´) v peněžních jednotkách MCk = opotřebení kapitálu (investice se musí zaplatit, po dobu své životnosti na sebe musí vydělat, tj. reprodukční náklady RC – v zásadě opotřebení kapitálu) a r (reálná úroková míra, jako náklad obětované příležitosti, OPC).

Optimální množství kapitálu Co se děje z MRPk? Odpověď: klesá. Proč? Zvyšuje-li firma jen I (jen kap. statky), je MQ´ klesající a celková produkt TQ´ má standardní tvar (platí zákon klesajících MQ´). MRPk je tudíž klesající. Dodatečné investice přináší nižší výnos než předcházející. Pokud by firma zvyšovala všechny VF, tak u některých VF dojdou dříve nebo později produktivní jednotky, tudíž MQ´bude rovněž mít klesající tvar. V nedokonalé konkurenci (což je standardní ekonomické prostředí), musí firmy při rozšíření produkce snižovat P statků vyprodukovaných prostřednictvím kapitálových statků (další produkce uspokojuje méně naléhavé potřeby, tudíž přináší nižší mezní užitek). MRPk klesá tedy i proto, že klesá P. V důsledku dříve nebo později začne platit, že MCk budou větší než MRPk.

Optimální množství kapitálu Roste-li I, musí firmy zpravidla rozšiřovat i počet zaměstnanců (L) a další faktory (materiál). Firmy obecně porovnávají MR a MC spojené s rozšířením (kdy v MC jsou zahrnuty i OPC). Místo termínu MRPk lze tedy používat MR a místo termínu MCk lze používat termín MC. Optimální zásoba kapitálu z pohledu firmy (K*) je potom taková, kdy se MR a MC rovnají. Čili u další investice (nad rámec K*) by pro tuto dodatečnou investici platilo: MR < MC. Vedle pojmu optimální množství kapitálu se používá rovněž výraz stálý stav kapitálu!

Optimální zásoba kapitálu Ještě jednou z pohledu firmy: Velikost I je dána produkcí firem, samotná produkce odhadem budoucích MR a MC. Součet produkce jednotlivých firem, kdy platí MR = MC, generuje optimální výši kapitálových statků, která je nutná k dané produkci. Rovněž na agregátní úrovni (AL), lze hovořit o optimální kapitálové zásobě neboli stálém stavu kapitálu (K*) – vzniká jako suma optimálních zásob kapitálu jednotlivých firem, které mají sídlo na daném území. HDP, který je díky danému (agregovanému) K* vyprodukován lze označit jako Y* (potenciální HDP).

Optimální stav kapitálu (graficky)

Vysvětlení předcházejícího snímku MRPK = příjem z mezního produktu kapitálu MCK = mezní náklady na kapitál (pro jednoduchost předpokládáme, že jsou konstantní – jsou dány opotřebením a úrokovou mírou, obé faktory lze chápat za konstantní). Pokud MRPK ≥ MCK (vlevo od K*), vyplatí se firmě rozšiřovat zásobu kapitálu, tj. investovat. Vpravo od K* už se firmě investovat nevyplatí (MRPK ‹ MCK)

Optimální množství kapitálu Na základě v předcházejících snímcích uvedeného, lze říci, při optimální zásobě kapitálu (K*, tj. sumě optimálních zásob kapitálu všech firem) je na AL produkován potenciální produkt (Y*). Lze potom psát: ν = K*/Y*, v = jedná se o průměrný produkt kapitálu, pokud u všech firem MR=MC Na AL: K* = v * Y*

Zásoba kapitálu a investice Zásoba kapitálu je obecně nějaký stav (hodnota) kapitálových statků. Tato zásoba je dána minulými investicemi (investicemi v minulých obdobách). Investice jsou změna této zásoby kapitálových statků. I když se zásoba kapitálových statků nemění, musí firmy investovat obnovovací investice, musí nahradit opotřebené kapitálové statky.

Optimální zásoba kapitálu (K*) a kolísání I Hodnota optimální zásoby kapitálu říká, že firmy investovaly správnou částku (investovaly optimálně). Pokud se mění množství investic, pro které MR = MC, budou firmy více (MR › MC) nebo méně (MR ‹ MC) investovat. Pokud roste množství investic, pro které MR = MC, budou firmy více investovat, dané investice jsou čisté investice. Pokud klesá množství investic, pro které MR = MC, budou firmy méně investovat, v praxi tak, že neobnoví některé opotřebené kapitálové statky. Hovoříme potom o dezinvesticích.

Optimální zásoba kapitálu (K*) a kolísání I Změna MR nebo změna MC je opět dána mnoha faktory (technologický pokrok, zdanění, výše mezd, ceny surovin …). Hlavní faktory: MR: produktivita práce (růst MR - posun křivky doprava, pokles MR - posun doleva) Do MC patří též úroková míra (i). Pokud i roste, rostou firmám MC (MC posun nahoru) a budou méně investovat. Pokles i (MC posun dolů) opačné důsledky.

Optimální zásoba kapitálu (K*) a kolísání I Nezapomínejme, že investice jsou dlouhodobé, čili firmy zajímá MR a MC v řádu několik let. MR a MC může firma pouze odhadnout. Proto hovoříme o očekávaných MR a MC (I se týkají delšího času). Změnu hodnoty I může tedy být ovlivněna mj. očekávání vývoje MR a MC. Na K* (hodnotu investic splňující podmínku MR = MC) působí řada faktorů, investice potom mohou velmi kolísat, aby se této hodnotě přizpůsobily.

Model akcelerátoru Chce-li firma zvýšit produkci, musí zvýšit I. Na agregátní úrovni (AL): velikost I závisí na velikosti HDP, roste-li HDP, musí růst I. I jsou tedy podmínkou toho, aby HDP rostl. Jinak řečeno, abychom vyrobili určitý HDP, potřebujeme k tomu určité množství I. Bez určité dané hodnoty I daný HDP nevyrobíme. Pokud chceme vyrábět více (na AL zvýšit hodnotu Y), musíme zvýšit hodnotu I. Tomu přístupu se říká model akcelerátoru.

Model akcelerátoru Ještě jinak: Stálý stav kapitálu determinuje, kolik vyprodukuje určitá firma a na agregátní úrovni, jaká bude velikost HDP. Kolik vyprodukuje určitá firma i výše HDP se mění i z jiných důvodů. U firmy např. protože se mění poptávka po statích, u HDP (Y), protože se mění agregátní výdaje. Pokud se mění HDP z jiného důvodu než změna I, musí se této změně přizpůsobit i stálý stav kapitálu a daná změna ovlivňuje výši I. Jedna příčina změn Y je, že firmy očekávají, že se změní hodnota MR a MC (MR ≥ MC) a že se jim v důsledku dané změny vyplatí více investovat. Toto je podstata modelu akcelerátoru.

Změna optimální zásoby kapitálu Pokud firmy předpokládají, že rozšíření produkce (např. díky inovaci) splňuje podmínku MR ≥ MC, v daném čase (mezi současným obdobím t a budoucím obdobím t+1), tak by se měla změnit optimální zásoba kapitálu (vzrůst z K*t na K*t+1). Firmy budou rozšiřovat I jako rozdíl mezi K*t+1 a K*t, čili zvyšují investice (množství kapitálových statků), dokud opět nezačne platit MR = MC, čili dokud se nedostanou do nové (vyšší) hodnoty optimální zásoby kapitálu (K*t+1). I = K*t+1 – K*t. Protože platí: K*t+1 = v * Y*t+1 K*t = v * Y*t lze psát: I = v * Y*t+1 - v * Y*t I = v * ΔY

Změna optimální zásoby kapitálu V praxi ale je přizpůsobení (rozšíření) často delší čas, I vyžadují čas (postavit budovu, pořídit stroj chvíli trvá). Optimální množství kapitálu je tedy dosahováno postupně. I = ε * (K*t+1 – K*t), ε v intervalu (0, 1). Na AL: I = v * Y*t+1 – v * Y*t = v * ΔY Při dynamickém přizpůsobení: I = ε * v * ΔY Nová (vyšší) optimální zásoba kapitálu tedy nemusí být dosažena hned (v daném období, tj. mezi okamžiky t a t+1). Krátkodobě tedy nemusí množství kapitálových statků firem splňovat podmínku MR= MC. Výše uvedenému se říká model flexibilního akcelerátoru.

Optimální množství kapitálu - shrnutí Teorie říká, že firmy investují jen tehdy, pokud je to pro ně výhodné. Výhodné je to až do okamžiku, kdy MR = MC. Potom investovat přestanou. Na AL tak určíme K* a celkovou výši investic.

Kolísání investic (další faktor) Model multiplikátoru: Model multiplikátoru říká, že zvýšení I vede k růstu Y - přičemž Y roste rychleji (o větší hodnotu) než I (proč: viz model s přímkou pod úhlem 45 stupňů) Tento růst Y vyžaduje dle teorie akcelerátoru další růst I (další I jsou nutné, aby Y rostl, abychom vyšší Y vyprodukovali). Čili I musí výrazně růst. Jinak řečeno: Růst I vede k vyššímu Y (vyššímu než růst I), tento vyšší Y, aby byl dlouhodobě produkován, vyžaduje další růst I. Pokud ale naopak I klesá, tak pokles má rovněž multiplikační důsledky (přičemž Y klesá rychleji než I). Výrazně nižší (nový) Y ovšem vyžaduje výrazně méně I, takže hodnota I dále klesá. Jinak řečeno: Pokles I vede nižšímu Y (vyššímu než pokles I), tento nižší Y způsobuje další pokles I. Z výše uvedeného plyne, že I mohou výrazně kolísat.

Fiskální, monetární politika a I Zkoumají se faktory z daných politik ovlivňující I. Růst G: => vede k růstu Y, který vyžaduje růst I. Na druhou stranu zadlužování státu, vede k růstu (↑) i a poklesu (↓) I = vytěsňovací efekt, předpokládá se, že ve výsledku Y roste Snížení daní => roste MRPK Daňové výhody => roste MRPK Subvence => pokles MCK Změna nominální úrokové míry

Tobinovo q Podobně jako optimální kapitálová zásoba, tak i Tobinovo q říká, kolik by firmy měly investovat. Obecně: další faktor, co ovlivňuje výši I. q = podíl tržní hodnoty firmy a reprodukční nákladů firmy q = (tržní hodnota firmy)/(reprodukční náklady na kapitál) Tržní hodnota firmy = nominální množství akcií krát aktuální kurs akcií. Tržní hodnota závisí na očekávaných výnosech firmy Reprodukční náklady = náklady, za které by se daly pořídit aktiva (kapitálové statky), jež firma má (RC). Je-li q > 1, vyplatí se firmě investovat, jinak ne. Proč? Firma emituje nové akcie (nebo dluhopisy spod.), emisí získá tržní hodnotu. Hodnota kapitálových statků (čili RC) je ale nižší než peníze (tržní hodnota) získané emisí. Čili firmě i po koupi kapitálových statků, zbudou nějaké peníze. Firma tedy vydělá.

Tobinovo q Tobinovo q je jiný pohled, kdy je pro firmu výhodné investovat. Výhodné je to tehdy, pokud q je větší než 1, čili tržní hodnota firmy je vyšší než reprodukční náklady na kapitál. Tržní hodnota závisí na očekávaných výnosech (EP), ty závisí mj. na úrokové míře (i). Proč? diskontujeme je na současnou hodnotu PV = suma i od 1 do n EP/(1+i)n ), kde EP = ekonomický zisk, i = úroková míra Roste-li i, klesá PV, snižuje se q, snižují se I.

Tobinovo q graficky

K předcházejícímu grafu Pokud je q > 1, vyplatí se firmě investovat (rozšiřovat produkci), tj. čisté investice (nové, dodatečné investice) jsou kladné. Pokud je q < 1, nevyplatí se firmě rozšiřovat produkci, tj. čisté investice jsou záporné. Tobinovo q je tedy další faktor, který ovlivňuje výši I (zejména čistých I).

Problémy s Tobinovým q Nezajímá se, zda bude o nově emitované akcie poptávka. Neřeší, jak nově emitované akcie ovlivní cenu akcií a tím tržní hodnotu firmy. Pokud jsou nově emitované akcie použity na rozšíření produkce (nové kapitálové statky), předpokládá de facto konstantní výnosy z rozsahu – dodatečné kapitálové statky budou mít stejnou výkonnost jako již existující. To ale nemusí být pravda kvůli zákonu klesajících mezních výnosů. V souhrnu: přesnost daného ukazatele je limitována.