Vytápění Teplovzdušné vytápění

Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 09_03_32_INOVACE_18

Teplovzdušné vytápění Předmět: Vytápění Ročník: III. Jméno autora: Ing.Dagmar Poledňáková Škola: SPŠ Hranice Anotace : Prezentace představuje možnosti teplovzdušného vytápění. Slouží jako výukový materiál. Klíčová slova: nucené větrání, rekuperátor, konvektor Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing.Dagmar Poledňáková. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Teplovzdušné vytápění Vytápění teplým vzduchem je více používáno v průmyslové sféře než v občanské výstavbě. Obecně se dá konstatovat, že vytápění teplým vzduchem není ekonomické ve vysokých průmyslových halách, v prostorách s velkou výměnou vzduchu, v prašných prostředích kde hrozí víření prachu a v prostorách, kde jiný druh vytápění je levnější a technicky snadněji zvládnutelný. Velkou výhodou je rychlý náběh a rychlé vytopení prostoru, protože stěny objektu a instalované zařízení se ohřívá následně od okolního vzduchu.

Teplovzdušné vytápění Mezi nejčastější aplikace patří instalace samostatných teplovzdušných jednotek ve vytápěném prostoru. Jednotky jsou tvořeny skříní, trubkovým výměníkem se žebry, ventilátorem, žaluzií a elektroinstalací, zdrojem energie je teplá nebo horká voda a pára.

Teplovzdušné vytápění K dalším často užívaným zařízením shodného principu patří plynové teplovzdušné jednotky. Princip ohřevu vzduchu spočívá v průtoku vzduchu přes výměník, který je z měděných případně ocelových trubek s hliníkovým nebo jiným žebráváním. Vzduch z vnitřního prostoru je většinou axiálním ventilátorem nasáván přes klec či mřížku, prochází přes výměník a je vyfoukáván přes jedno nebo víceřadou žaluzii do požadované oblasti. Výměník je konstruován jako jedno, dvou, tří nebo čtyřřadý trubkový výměník podle požadovaného výkonu.

Teplovzdušné vytápění Jednotky pro horizontální požití se montují většinou do výšky 3 m nad podlahu s dosahem proudu 5 až 15 m o teplotě až 25 až 45°C. Vhodným nasměrováním lze docílit zónování při vytápění konkrétního pracoviště. Jednotky lze umístit i pod strop a proud vzduchu nasměrovat kolmo nebo šikmo dolů. Tímto zároveň dochází i k eliminaci teplotního rozvrstvení a zvýšení účinnosti vytápění.

Teplovzdušné vytápění

Teplovzdušné vytápění Teplovzdušné podlahové vytápěcí soustavy Pod názvem fan–coil se dodávají trubková otopná tělesa – registry umístěná pod podlahou vytápěné místnosti. V měděné trubce je teplá voda, od které se ohřívá vzduch. Pro zvětšení otopné plochy jsou na trubce nalisovány hliníkové lamely.

Teplovzdušné vytápění Teplovzdušné podokenní vytápěcí soustavy Teplovzdušné podokenní vytápěcí soustavy slouží k vytápění jednotlivých místností s tepelnou ztrátou do 5kW. Umísťují se většinou pod okna kanceláří, laboratoří atd. Jejich výkon se může udávat ve wattech nebo množstvím ohřátého vzduchu za hodinu.

Teplovzdušné vytápění Teplovzdušné nástěnné a podokenní soustavy Používají se pro vytápění a větrání velkých výrobních a skladovacích hal. Upevněny jsou na stěnách nebo pod stropem.

Teplovzdušné vytápění Regulace U teplovzdušných větracích a vytápěcích zařízení je většinou nezbytné navrhnout automatickou regulaci pro zajištění hospodárného provozu zařízení a zajištění požadovaného mikroklimatu. Slouží k nastavení, seřízení nebo uzavření průtočného množství vzduchu.

Teplovzdušné vytápění Vzduchové clony Slouží k oddělení jednoho větraného prostoru od druhého, brání vnikání venkovního vzduchu do klimatizovaných prostor. Používají se u často větraných místností s velkými tepelnými ztrátami.

Teplovzdušné vytápění Vzduchové clony clony pro budovy občanské – clona se umísťuje co nejblíže dveřím, proudění vzduchu zabraňuje venkovnímu vzduchu pronikání dovnitř, regulace probíhá přepínáním otáček ventilátoru, clony nad vrata – pro sklady a průmyslové provozy, ventilátor je nad vraty, zapíná se s otevřením vrat, mohou být s ohřevem nebo bez ohřevu vzduchu.

Použité informační zdroje: Dufka, J.: Vytápění pro 3.ročník učebního oboru instalatér. Praha: Sobotáles, 2006. ISBN: 978-80-86817-43-9