Ing. Yvona Legierská, Ph.D. Podnik a daně 1 až 4 DPFO Ing. Yvona Legierská, Ph.D. 22.2.2016

Obsah předmětu Daň z příjmů fyzických osob – poplatník daně, předmět a osvobození od daně Daň z příjmů fyzických osob – příjmy ze závislé činnosti Daň z příjmů fyzických osob – příjmy ze samostatné činnosti (účetnictví, daňová evidence, výdaje stanovené procentem z příjmů, daň stanovená paušální částkou) Daň z příjmů fyzických osob – příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu, ostatní příjmy, základ daně, základy mezinárodního zdanění Daň z příjmů právnických osob – poplatník daně, předmět a osvobození od daně Daň z příjmů právnických osob – transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně, účetní a daňové odpisy majetku, Daň z příjmů právnických osob – Pohledávky v účetnictví a dani z příjmů Daň z příjmů právnických osob – daňově účinné a neúčinné náklady a výnosy Daň z přidané hodnoty – obecná ustanovení, uplatňování daně, místo plnění Daň z přidané hodnoty – vymezení plnění, uskutečnění plnění a vznik povinnosti daň přiznat nebo zaplatit, daňové doklady Daň z přidané hodnoty – základ daně a výpočet daně, oprava základu daně a oprava výše daně, opravný daňový doklad, sazby daně a oprava sazby daně Daň z přidané hodnoty – osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, odpočet daně, vracení daně a prodej zboží za ceny bez daně, zvláštní režimy, správa daně v tuzemsku   22.2.2016

Sociální pojištění Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. Rozhodné období je vymezeno jako : kalendářní měsíc, v případě vyměřovacího základu zaměstnance, organizace a malé organizace; kalendářní rok u OSVČ. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost …

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. Výše pojistného se stanoví z vyměřovacího základu zjištěného v rozhodném období a činí : u zaměstnavatele 25,0 %, z toho připadá na : důchodové pojištění 21,5 %, nemocenské pojištění 2,3 %, státní politiku zaměstnanosti 1,2 %; u zaměstnanců na důchodové pojištění 6,5 %; u OSVČ 29,2 %, z toho připadá na : důchodové pojištění 28,0 %, státní politiku zaměstnanosti 1,2 %; (dobrovolné nemocenské pojištění = 2,3 %) u ODÚDP (osoby důchodově dobrovolně pojištěné) na důchodové pojištění 28 ,0 % u zaměstnavatele 26 %, pokud si tuto sazbu sám stanoví a počet zaměstnanců je menší než 26. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost …

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. Pojistné odvádějí správě sociálního zabezpečení : zaměstnavatelé; OSVČ; ODÚDP. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost …

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. Pojistné odvádí zaměstnavatel za kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Z této částky zaměstnavatel odečte polovinu částky , kterou zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. OSVČ platí pojistné v zálohách za kalendářní měsíc splatných od 1. do 20 . dne následujícího kalendářního měsíce. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost …

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. Doplatek pojistného OSVČ (rozdíl mezi výší pojistného a zaplacenými zálohami na pojistné) je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Přehled se podává na předepsaném tiskopise do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost …

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Vyměřovacím základem zaměstnavatele pro odvod pojistného je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnáním se rozumí taková činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jejich prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění tehdy, pokud podle ujednání trvá nebo mělo trvat déle než 14 kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem v něm dosahuje alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnancem (poplatníkem pojistného) se rozumějí tyto osoby: zaměstnanci v pracovním poměru; zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; členové družstev, vykonávající pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni; fyzické osoby jmenované nebo volené do funkce vedoucího správního úřadu (jeho zástupce) nebo do funkce statutárního orgánu PO (jeho zástupce); Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. soudci; poslanci PS a senátoři SP a poslanci EP zvolení na území ČR; členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů, kteří jsou pro výkon funkce odměněni; Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. členové vlády, prezident, víceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové RRTV, členové RČTKÚ, finanční arbitr a jeho zástupce, Veřejný ochránce práv a jeho zástupce; dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; pěstouni v zařízeních pro výkon funkce pěstounské péče; Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce; společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni; členové družstev vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena; pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují : náhrada škody podle zákoníku práce; odstupné a další odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období (obce, kraje); věrnostní přídavek horníků; Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích; jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů; Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. plnění poskytnutá po skončení zaměstnání (k životnímu jubileu, výročí nebo k ocenění zásluh), za podmínky, že důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání; plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání; pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je stanovován od roku 2008. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance je kalendářní rok (tj. 2015). Maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy, což pro rok 2015 činí 1 277 328 Kč (26 611 x 48), pro rok 2016 činí 1 296 288 Kč (27006x48). Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. V případě, že úhrn vyměřovacích základů zaměstnance přesáhne v kalendářním roce maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán : u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto roce pojistné z částky, která přesahuje tento vyměřovací základ, přičemž to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele; do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnance neplatí v kalendářním roce pojistné; u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Jestliže zaměstnavatel zjistí, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen vydat zaměstnanci nové potvrzení. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele

3. Vyměřovací základ OSVČ. Vyměřovacím základem OSVČ je částka, kterou si tato osoba určí, nejméně však 50 % daňového základu (rozdílu mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů) ze samostatné výdělečné činnosti. Maximální vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 48násobek průměrné mzdy (ve stejné výši jako u zaměstnanců), tj. 1 277 328 Kč v roce 2015, 1 296 288 Kč v roce 2016. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance, přičemž se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění s tím, že vyměřovací základy dokládá OSVČ potvrzením. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. OSVČ, která se účastní důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, není povinna platit zálohy na pojistné, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné OSSZ oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Maximální měsíční vyměřovací základ (2015) = 106 444 Kč, 2016 = 108024 Kč Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2015, 2016 činí : - 6 653, 6752 Kč u OSVČ vykonávající hlavní SVČ (25 % z průměrné mzdy); - 2 662 , 2701 Kč u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ (10 % z průměrné mzdy). Minimální měsíční záloha na pojistné pro rok 2015, 2016 činí : - 1 943, 1972 Kč u OSVČ vykonávající hlavní SVČ; - 778 , 789 Kč u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ. Maximální měsíční záloha na pojistné pro rok 2015, 2016 činí pro OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší SVČ 31 082 , 31544 Kč. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Od 1.1.2004 jsou v rámci OSVČ rozlišovány osoby vykonávající výdělečnou činnost : hlavní; vedlejší. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ činná v kalendářním roce : vykonávala zaměstnání; měla nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, nebo jí byl přiznán starobní důchod; měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost, nebo která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost); vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo byla nezaopatřeným dítětem (studentem). Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Další samostatná činnost se považuje za hlavní. Minimální měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na rok 2016 činí u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost 6 752 Kč (25 % průměrné mzdy, (tj. 27006 x 0,25) a u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 2701 Kč (10 % průměrné mzdy, tj. 27006 x 0,10). Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je pro OSVČ povinná. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se určí jako určený vyměřovací základ násobený koeficientem 0,292. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Minimální měsíční záloha u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí 1 972 Kč, tj. 6 752 x 0,292 (pro rok 2016). Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. U osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí minimální výše zálohy na pojistné 789 Kč, tj. 2 7006 x 0,292) pro rok 2016. Tato osoba platí zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2016 nebo pokud její příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2015 alespoň 62 164 Kč. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Minimálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovacího základ a z něho pak pojistné ve výši 2,3 % (115 Kč pro OSVČ s hlavní a vedlejší činností, tj. 5000 x 0,023), pro rok 2016 (platí od roku 2014). Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Vyměřovacím základem ODUDP pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si sama určí, nejméně však částka ve výši ¼ průměrné mzdy (2015 - 6 653 Kč = 26 611 :4, 2016 – 6752Kč = 27006:4 ). Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje zahraniční zaměstnanec; nesmí však být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (tj. 2 x 2 500 = 5 000 Kč). Sazba pojistného činí 2,3 % z VZ. Minimální pojistné činí 115 Kč měsíčně. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění (ODÚDP) platí pouze pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění. Pojistné činí 28 % z vyměřovacího základu Při platbě tohoto pojistného je ODÚDP povinna označit kalendářní měsíce, na které toto pojistné platí. VZ je nejméně částka odpovídající ¼ průměrné mzdy, minimální pojistné činí 1863 Kč za měsíc v roce 2015 (6 653 x 0,28), v roce 2016 to je 1891 Kč. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

3. Vyměřovací základ OSVČ. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. Na žádost OSVČ použije příslušná OSSZ přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku, přičemž za den zaplacení záloh na pojistném se považuje den, kdy OSVČ podala přehled s takovou žádostí. Daňový systém ČR 5. Sociální pojištění 5.3. Vyměřovací základ OSVČ

Zdravotní pojištění. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. Vymezení okruhu plátců pojistného. Povinnosti plátců pojistného. Vyměřovací základ. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění

1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. Osobní rozsah zdravotního pojištění znamená, že určité osoby mají účast na zdravotním pojištění. Povinně jsou pojištěny všechny osoby, které : mají na území ČR trvalý pobyt (bez ohledu na jejich občanství); nemají na území ČR trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdrav. pojišťovny

1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty tyto subjekty : osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou zaměstnány v ČR u zaměstnavatelů, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, anebo nemají na území ČR sídlo nebo trvalý pobyt; osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině po dobu delší než 6 měsíců, jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti písemný záznam. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdrav. pojišťovny

1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. Přehled zdravotních pojišťoven k 31.12.2014 Zkratka Název Číslo VZP ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 111 VoZP ČR Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 201 ČPZP Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 205 OZP Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven 207 ZP Škoda MB Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 209 ZP MV Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra 211 RBP Revírní bratrská pokladna 213 Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdrav. pojišťovny

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. Okruh plátců pojistného je vymezen takto : individuální plátce – pojištěnec; hromadný plátce – zaměstnavatel; stát. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. Pojištěnec jako individuální plátce může být plátcem pojistného ze 3 důvodů, a to že je : zaměstnancem; OSVČ; OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů, má na území trvalý pobyt). Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. Za zaměstnance se považuje fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků, s výjimkou : osoby, která má tyto příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny; žáka nebo studenta, který má pouze příjmy z praktického výcviku; osoby činné na základě dohody o provedení práce; osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu 2 500 Kč; člena družstva, který není v pracovně právním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. Zaměstnavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. Mezi OSVČ patří : osoby provozující zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství; osoby provozující živnost; osoby provozující jiné podnikání (např. daňoví poradci, auditoři, notáři, advokáti, stomatologové, lékaři, architekti aj.) a jinou SVČ (znalci, tlumočníci, patentoví zástupci); osoby vykonávající činnost podle autorského zákona; společníci v.o.s. a komplementáři k.s.; osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy podle ObchZ; spolupracující osoby OSVČ, pokud jsou na ně rozdělovány příjmy a výdaje. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) je samoplátce, který má na území ČR trvalý pobyt, a není po celý kalendářní měsíc ani zaměstnancem ani OSVČ ani za něj není plátcem pojistného stát. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. Stát je plátcem pojistného za následující okruh pojištěnců : nezaopatřené děti; poživatelé důchodu z důchodového pojištění; příjemce rodičovského příspěvku; ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muži po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc; Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. uchazeči o zaměstnání včetně těch, kteří přijali krátkodobé zaměstnání; osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované; osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II nebo III anebo IV, osoby pečující o tyto osoby a dále osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I; Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody; OBZP, které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění; osoby mladistvé umístěné ve školských zařízeních po výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy; osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu; Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany; žadatelé o udělení mezinárodní ochrany a jejich děti narozené na území a cizinci s uděleným vízem nad 90 dnů a jejich děti narozené na území; Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

2. Vymezení okruhu plátců pojistného. osoby, které jsou plně invalidní a dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky (podmínečně); osoby celodenně a řádně pečující o 1 dítě ve věku do 7 let nebo nejméně o 2 děti ve věku do 15 let (podmínečně). Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.2. Vymezení okruhu plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. Pojištěnci mají 3 základní povinnosti : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost; povinnost hradit zdravotnickým zařízením regulační poplatky. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem nástupu do zaměstnání. Odvodem pojistného je povinen zaměstnavatel. Zaměstnanec má povinnost v den nástupu do zaměstnání sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Pokud změní zdravotní pojišťovnu, musí splnit oznamovací povinnost do 8 dnů od změny zdravotní pojišťovny. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. OSVČ mají tyto povinnosti : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost; podat přehled o příjmech a výdajích. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. Povinnost platit pojistné nastává u OSVČ dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti. OSVČ je povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. OSVČ je povinna do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, předložit přehled o příjmech a výdajích, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud daňové přiznání zpracování daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna . Po 1.1.2008 již není OSVČ povinna dokládat doklad o podání daňového přiznání. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. OBZP mají tyto povinnosti : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost; Povinnost platit pojistné vzniká OBZP kalendářním dnem následujícím po kalendářním dni, kdy tato povinnost zanikla jinému plátci (státu, zaměstnavateli, OSVČ). OBZP je povinna do 8 dnů ode dne, kdy se stal OBZP, tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. K základní povinnosti pojištěnce, za kterého je plátcem pojistného stát, je oznámit do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro povinnost státu za něho platit pojistné. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. Zaměstnavatel má : povinnost platit pojistné; oznamovací povinnost. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. Zaměstnavatel je plátcem pojistného i za zaměstnance. Je povinen : nejpozději do 8 dnů provést oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, o změně zdravotní pojišťovny, pokud mu tuto skutečnost zaměstnanec sdělil (odhláška, přihláška), a o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné; vést evidenci a dokumentaci o oznamovaných skutečnostech; předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci, přehled o platbách pojistného (včetně součtu vyměřovacích základů zaměstnanců, výši pojistného a počtu zaměstnanců); sdělit pojišťovně, které odvádí pojistné, do 8 dnů ukončení své činnosti, zrušení organizace a vstup do likvidace. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

3. Povinnosti plátců pojistného. Povinnost státu platit pojistné vzniká dnem, kdy se stát stává plátcem. Za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.3. Povinnosti plátců pojistného

4. Vyměřovací základ. Vyměřovacím základem pro zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů, nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují : náhrada škody podle zákoníku práce; odstupné a další odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období (obce, kraje); věrnostní přídavek horníků; odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích; Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů; plnění poskytnutá po skončení zaměstnání (k životnímu jubileu, výročí nebo k ocenění zásluh), za podmínky, že důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání; plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Maximální roční vyměřovací základ (RVZmax) zaměstnance (pro rok 2012) byl stanoven ve výši 1 809 864 Kč . V této souvislosti mohly nastat tyto 3 případy : RVZmax v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku, v tomto případě přestává odvádět pojistné (13,5 % z VZ) za zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku; RVZmax v případě souběhu více zaměstnání, souhrn vyměřovacích základů přesahujících maximální hranici vede k přeplatku zaměstnance na pojistném, který se vrací na základě písemné žádosti; RVZmax v případě více zaměstnání, které na sebe navazují, pokud je dosaženo maximálního vyměřovacího základu, lze o vrácení přeplatku požádat až po skončení kalendářního roku. Od roku 2013 byl maximální vyměřovací základ zrušen. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Pro roky 2013 až 2015 není maximální roční pojistné stanoveno. A od 1.1.2015 je definitivně zrušeno pro všechny následující roky. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance a zároveň vyměřovacím základem pro OBZP je minimální mzda (9 200 Kč od 1.1.2015, 9900 od 1.1.2016). Pojistné OBZP a minimální pojistné zaměstnanců tedy je od 1.1.2015 ve výši 1 242 Kč, od 1.1.2016 tj. 1337. Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, udržení a zajištění). Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Od 1.1.2015 činí (u OSVČ) : minimální roční vyměřovací základ 159 666 Kč; minimální roční pojistné 21 555 Kč; minimální měsíční vyměřovací základ 13 305,50 Kč; minimální měsíční záloha na pojistné 1 797 Kč. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Od 1.1.2016 činí (u OSVČ) : minimální roční vyměřovací základ 162036 Kč; minimální roční pojistné 21 876 Kč; minimální měsíční vyměřovací základ 13 503 Kč; minimální měsíční záloha na pojistné 1 823 Kč. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

4. Vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby : za které je plátcem pojistného stát; s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením (II. a III. stupeň); které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání; celodenně a řádně pečující alespoň o 1 dítě ve věku do 7 let nebo nejméně o 2 děti ve věku do 15 let; které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy na pojistné vypočtené z VZmin pro OSVČ. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.4. Vyměřovací základ

5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného. Pojistné činí celkem 13,5 % z vyměřovacího základu a zaokrouhluje se na celé Kč nahoru. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance část pojistného (2/3, tj. 9 %), které je povinen za ně hradit, a to i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanci srazí 4,5 % pojistného. Splatnost pojistného je v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Pokud není určen výplatní termín, pak nejpozději do 8 dnů. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného

5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného. OSVČ odvádí pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Zálohy na pojistné platí od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, kdy povinnost platit zálohu nastala. Doplatek pojistného do 8 dnů po podání daňového přiznání. Zálohy na pojistné nemusí platit OSVČ v případě, že je současně zaměstnancem a SVČ není jejím hlavním zdrojem příjmů. OBZP platí pojistné ve výši 1 242 Kč měsíčně, tj. 13,5 % z minimální mzdy (9 200 Kč). Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného

5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného. Pořadí plateb splatných závazků je následující : pokuty; přirážky k pojistnému; nejstarší nedoplatky pojistného; běžné platby pojistného; penále. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného

5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného. Způsob placení pojistného je následující : bezhotovostním převodem; v hotovosti poštovní poukázkou; v hotovosti pověřenému zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny. Penále se vyměřuje ve výši 0,05 % z dlužné částky za kalendářní den. Daňový systém ČR 4. Zdravotní pojištění 4.5. Odvod, splatnost a způsob placení pojistného

Výpočet pojistného – zaměstnanec, zaměstnavatel Hrubý příjem zaměstnance (=VZ pro výpočet ZP) 16.820 Kč 1. Zaměstnavatel odvede ZP 13,5% z VZ 16.820x0,135=2.271 Kč v tom: Zaměstnanec 4,5 % 16.820x0,045=757 Kč Zaměstnavatel 9 % 16.820x0,09=1.514 Kč 2. Zaměstnavatel odvede SZ 31,5 % z VZ 16.820x0,315=5.298 Kč Zaměstnanec 6,5 % 16.820x0,065=1.093 Kč Zaměstnavatel 25 % 16.820x0,25=4.205 Kč 3. Zaměstnavatel odvede celkem 45 % z VZ 16.820x0,45=7.569 Kč Zaměstnanec 11 % 16.820x0,11=1.850 Kč Zaměstnavatel 34 % 16.820x0,34=5.719 Kč 17.4.2018 Český daňový systém – 2/12

Výpočet pojistného - OSVČ Příjmy za rok 1.000.000 Kč Výdaje za rok 400.000 Kč Rozdíl (základ daně) 600.000 Kč Vyměřovací základ=50% rozdílu 300.000 Kč Sazba 13,5 % ZP 40.500 Kč Sazba 29,2 % SZ (bez NP) 87.600 Kč Sazba 30,6 % (s NP) 91.800 Kč 17.4.2018 Český daňový systém – 2/12

Příklad Kolik odvede zaměstnanec a zaměstnavatel na pojistném v případě, že mzda činí 10 000 Kč? Zaměstnavatel Sociální - 25% z 10 000 2500 Kč Zdravotní - 9% z 10 000 900 Kč Zaměstnanec Sociální - 6,5% z 10 000 650 Kč Zdravotní - 4,5% z 10 000 450 Kč

vypočítej Jaká bude výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnance s příjmem 20 000 Kč?

řešení Jaká bude výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnance s příjmem 20 000 Kč? Zaměstnanec Sociální - 6,5% z 20 000 1300 Kč Zdravotní - 4,5% z 20 000 900 Kč