Rok v jeho proměnách a slavnostech Masopust Rok v jeho proměnách a slavnostech
Masopust Základní škola Choltice, okres Pardubice – „Učíme se pro život“ Šablona: č. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky pomocí ICT Pořadové číslo: 52 Autor: Machová Alena Ověření ve výuce: 6. třída Datum ověření: 26. 2. 2013
Metodika: Žákům promítneme prezentaci, kterou lze doplnit vlastním výkladem. Z prezentace vybereme několik nejdůležitějších poznámek jako zápis. Pro kontrolu pozornosti žáků při výkladu je určen závěrečný test. Cíl: Žáci by měli porozumět novým pojmům, seznámit se se zvyky a tradicemi. Klíčová slova: masopust, masopustní dny, zvyky, masopustní masky.
Masopust – původ: Nejdelší veselice v roce. Původ sahá až do dob pohanských. Oslava končícího zimního období, předjaří – naděje na příští úrodu a plodnost, zdraví, hojnost a blahobyt. Masopust odpradávna provází: veselí, tanec, zpěv, jídlo a pití. Spousta taškařic, legrácek. Masopustní obchůzky: na vesnicích i v městech, mezi chudinou i šlechtou.
Masopust Předěl mezi zimním a jarním obdobím. Masopustní období nebývá každý rok stejně dlouhé – délka se určuje dle Velikonoc. Začíná vždy po 6. lednu (Tři králové) a končí v úterý před Popeleční středou - poté nastává čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Název = složenina MASO + PŮST = období střídmosti v zábavách i jídle.
Masopustní dny Tučný čtvrtek (tučňák) = poslední čtvrtek před masopustní nedělí. Den hodování – konaly se zabíjačky, pekly se husy, připravovala se zvěřina, vše se zapíjelo pivem. Pověra: kdo v tento den hodně jí a pije, tomu v příštím roce nebude chybět síla a zdraví. Taneční neděle = tancovačky, plesy, krajové speciální zábavy (některé začínaly už v sobotu a končily v pondělí).
Masopustní dny Masopustní pondělí = „Mužský bál“ – taneční zábava, která se konala, nesměli sem svobodní. Maškarní úterý = průvod masek a maškar, někdy doplňovaly žákovské divadelní hry, krajové zvyky. Popeleční středa = kněz při bohoslužbě dělal věřícím kříž na čele svěceným popelem. Kněz připomíná lidem pomíjivost lidského života, nabádá je k pokoře a pokání.
Zvyky Ráno na maškarní úterý před začátkem obchůzek bývalo zvykem, že se celý průvod nejprve vydal k obydlí starosty a žádal ho o povolení této akce. Veselý masopustní průvod obcházel stavení po stavení, večer při muzice se z toho co vykoledovali udělala hostina. Masopustní obchůzky měli většinou nějaký hlavní motiv či zvyk.
Masky Staletá vesnická tradice – postupem času se vzhled některých masek mění, některé zanikly, jiné naopak vznikly. Nejznámější masky: Medvěd – symbol rozmnožování Brůna – tato maska měla být hrůzostrašná Laufr – předvoj, měl zjistit, zda bude průvod ve stavení přijat nebo ne? Smrt – v bílé plachtě, se strašidelným obličejem a kosou, naháněla strach. Další masky: kominík, masky řemeslníků, nevěsta, bába, Turci, žid.
Masopustní masky
Pečivo a zabíjačky Masopustní pečivo – většinou různé tvary z kynutého těsta (koblihy, věnce, uzly, apod.) Zabíjačky – patří k masopustnímu hodování a výslužce. Bývaly považovány za slavnostní obřad.
Opakování: V jaké době hovoříme o masopustu? Co znamená masopust? Jak se jmenují masopustní dny? Co bylo při masopustu zvykem? Jaké znáte masopustní masky? Jaké jídlo bylo typické pro masopust?
Řešení: Předěl mezi zimou a jarem, od 6. ledna do úterý před popeleční středou. Složenina: MASO + PŮST – střídmost v zábavách i jídle. Tučný čtvrtek, taneční neděle, masopustní pondělí, maškarní úterý, popeleční středa. Požádat starostu o povolení průvodu, obcházet od stavení ke stavení. Medvěd, bába, brůna, smrt. Pečivo z kynutého těsta, zabíjačky.
Zdroje: Výchova k občanství: učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. 3. vyd. Brno: Nová škola, 2012. ISBN 978-80-7289-367-6. Občanská výchova: učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 2. vyd. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978-80- 7238-886-8. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2009. ISBN 978-80-7346-096-9. VELEBNÁ, Eva a Karel MAJER. Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce. 1. vyd. Praha: Albra, 1996. ISBN 250-030.
Zdroje obrázků: Obrázky jsou uloženy s hypertextovými odkazy.