Problematika stáří, ars moriendi Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ.

Problematika stáří, ars moriendi Umírání a smrt jsou předmětem filosofických a teologických úvah. Člověk jako jediný tvor na světě má vědomí smrti. Thanatologie = nauka o umírání a smrti

Problematika stáří, ars moriendi F. Dürrenmatt: Fyzikové Smrtelnost člověka je nedokazatelnou indukcí, lze jen říci, že dosud tomu tak vždy bylo.

Problematika stáří, ars moriendi Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.

Problematika stáří, ars moriendi Roku 998 byl zaveden benediktinským opatem Odilonem z Cluny svátek všech zesnulých: „Dušičky“ – slaven dodnes 2. listopadu („Památka zesnulých“)

Problematika stáří, ars moriendi reagoval na přetrvávající pohanské obřady odvozen z keltského svátku Samhain, kterým pro Kelty končil starý a začínal nový rok (keltský svátek se slavil v předvečer 1. listopadu) Keltové věřili, že v tuto noc se svět živých a mrtvých setkává

Problematika stáří, ars moriendi Keltové zapalovali ohníčky, aby se mrtví mohli přijít ohřát. Zvyk prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, o nichž se předpokládalo, že přijdou rodinu navštívit. Vystavovat za oknem zapálenou svíčku (např. ve vyřezané řepě), která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých hadrů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.

Problematika stáří, ars moriendi Halloween - anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října („All-Hallows-eve“, tj. „Předvečer Všech svatých“). Trick or treat

Památka zesnulých, Historický magazín 2007

Problematika stáří, ars moriendi Tractatus artis bene moriendi (1415) – dominikánský mnich (anonym) Ve středověku věnována pozornost „posledním věcem člověka“. Knihy o dobrém umírání – dávaly jakýsi návod, jak dobře umírat

Problematika stáří, ars moriendi Umění dobré smrti bylo umění žít: ars moriendi = ars vivendi Pozemský život byl pouhou předehrou pro život posmrtný.

Problematika stáří, ars moriendi Umírající je vystaven pěti pokušením: 1. pokušení ve víře 2. beznaděj 3. netrpělivost 4. pýcha 5. světské zájmy

Problematika stáří, ars moriendi Prameny: literární ikonografické Eleven woodblock, Holandsko 1460.

1a. Versuchung im Glauben 1b. Ermutigung im Glauben

2a. Versuchung durch Verzweiflung 2b. Trost durch Zuversicht

3a. Versuchung durch Ungeduld 3b. Trost durch Geduld

4a. Versuchung durch Hochmut 4b. Trost durch Demut

5a. Versuchung durch zeitliche Güter 5b. Trost durch Abwendung vom Irdischen

Die Todesstunde: das glückliche Ende

Die Todesstunde: das glückliche Ende

Problematika stáří, ars moriendi Philippe Ariès: Dějiny smrti I., II. Argo 2000: 4 základní postoje ke smrti: SMRT JAKO SOUSED 2. SMRT JAKO OSOBNÍ KONEC 3. SMRT JINÉHO 4. ODMÍTÁNÍ SMRTI

Problematika stáří, ars moriendi SMRT JAKO SOUSED: až do středověku, smrt zcela běžná záležitost, každodenní zkušenost (epidemie, katastrofy, porody, umírání příbuzných) členové rodiny jsou přítomni umírání, zajišťují pohřební záležitosti

Problematika stáří, ars moriendi 2. SMRT JAKO OSOBNÍ KONEC: 12.-15. století člověk vnímá svou individualitu vzhledem ke společnosti smrt je osobní a poslední drama jednotlivce (Knihy Ars moriendi. Manuály pro umírání vlastní i druhých)

Problematika stáří, ars moriendi 3. SMRT JINÉHO: 19. století život má svůj smysl především díky vztahům k druhým lidem

Problematika stáří, ars moriendi 4. ODMÍTÁNÍ SMRTI: 20. století smrt je institucionalizována (umírání v nemocnici) smrt pacienta jako selhání lékaře snaha oddálit okamžik smrti za každou cenu

Problematika stáří, ars moriendi Lékařský paternalismus versus pacientova autonomie

Problematika stáří, ars moriendi P. Ariés, Dějiny smrti I, II. Praha 2000. N. Elias, O osamělosti umírání v našich dnech. Praha 1998. J. Le Goff, Tělo ve středověké kultuře. Praha 2003. N. Ohler, Umírání a smrt ve středověku. Praha 2001.