Úvod do základů práva 1. část

I. Pojem právo Člověk je tvor společenský. Ubi sociates, ibu ius (Kde je společnost, tam je právo). Má se chovat tak, aby ve společnosti obstál. Existují rozmanitá pravidla správného chování. Právo je, vedle morálky, souborem těch pravidel, která jsou tak důležitá, že jejich dodržování musí vynucovat a porušování postihovat. Historickým vývojem státy dospěly k vydávání písemných všeobecně závazných právních předpisů, jak je známe v současnosti. Těmito předpisy jsou: zákony, nařízení, vyhlášky. Odborně se jim říká objektivní právo. Vedle objektivního práva existuje ještě subjektivní právo. PRÁVO objektivní subjektivní upevňuje důležité oprávnění, nárok společenské vztahy určité osoby (právo na vzdělání, (nárok žáka na bezplatné školský zákon) vzdělávání v základní škole)

II. Prameny práva Prameny práva jsou dvojí. 1) Zdroje vzniku práva tzv. materiální prameny. Jde o společenský problém a situaci, k jejichž řešení se tvoří právní předpis. - přesně pojmenovat majetek příspěvkových organizací, - odstranění nadbytečné administrartivy ve školách, - vzdělávání předškoláků. 2) Způsob vyjádření práva, tzn. formální prameny práva, jde o formu právních pravidel, která situaci řeší (zákon, vyhláška…).

Typy formálních pramenů práva Existují 4 typy formálních pramenů práva. 1) Právní obyčej (zvyklost) – nejstarší podoba nezapsaných pravidel chování, používá angloamerická právní oblast popř. mezinárodní obchodní vztahy 2) Písemné zpracování legislativní činnosti státních orgánů - zákon - vyhláška - nařízení. 3) Soudní a správní rozhodnutí (precedenty) Právní norma vyplývá z toho jak soud nebo správní orgán poprvé rozhodl v určité záležitosti. Opět typické pro angloamerickou právní oblast. 4) Normativní smlouvy Takový druh smluv, z nichž pro smluvní partnery vyplývají závazné normy chování. Uplatňuje se v mezinárodním právu.

III. Právní řád České republiky Ústava a ústavní zákony Předpisy základní (zákonné) zákony nařízení vlády vyhlášky ministerstev Předpisy provádějící (podzákonné) předpisy nižších státních orgánů

Právní řád České republiky tvoří následující druhy právních předpisů seřazené podle jejich právní síly. 1. Ústava, ostatní ústavní zákony a mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána. 2. Zákony Parlamentu a zákonná opatření Senátu (školský zákon). 3. Nařízení vlády (nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti). 4. Vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů (vyhláška 13/2005 Sb., o středním vzdělávání, vyhláška 48/2005 Sb., o základním vzdělávání). 5. Nařízení nižších správních celků, např. krajského úřadu. 6. Obecně závazné vyhlášky a nařízení samosprávných celků (např. obecní vyhláška o spádových obvodech škol). Kromě těchto právních předpisů jsou prameny práva také Nálezy Ústavního soudu, to je rozhodnutí, jimiž ústavní soud podle Ústavy ČR zrušuje právní předpis, je-li v rozporu s ústavním zákonem. Rozlišení pojmů Vyhláška obce/kraje – samostatná působnost Nařízení obce/kraje – přenesená působnost

IV. Systém práva Systém práva je roztřídění předpisů podle obsahu do právních odvětví. Základní dělení je na veřejné a soukromé. Veřejné právo upravuje vztah, v nichž stát a jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé státní moci vůči podřízeným osobám, jimž jsou uloženy povinnosti (finanční vztah mezi daňovým poplatníkem a státem, ředitel školy přijímající žáka do školy). Soukromé právo naproti tomu upravuje vztahy mezi rovnoprávnými účastníky, i zde může být účastníkem stát (např. vztah zaměstnavatele a zaměstnance v pracovním právu). Právní vztahy Ředitel školy vstupuje do množství právních vztahů.

1) Správní právo Upravuje postavení a chování subjektů ve vztazích při realizaci výkonné moci ve státě, např. jak bude jednat ředitel školy při přijímání žáků. Prameny správního práva jsou zákon o správním řízení a školský zákon. 2) Finanční právo Finanční právo je svou povahou blízké správnímu právu. Upravuje otázky související s finanční činností státu. Jde např. o právo rozpočtové, daňové, poplatkové apod. Pro ředitele školy je to celá oblast projednávání rozpočtu, kontrola čerpání finančních prostředků, finanční výkaznictví apod. Prameny finančního práva jsou zákon o státním rozpočtu, daňové zákony, stanovení pravidel pro normativ apod. 3) Trestní právo Trestní právo upravuje trestně právní odpovědnost subjektů. Odpovídá na otázku co a proč je trestné a jaký trest za takové jednání následuje. Je to například povinnost ředitele školy oznamovat skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin. Pramenem trestního práva je trestní zákon a trestní řád. Trestní zákon = co a proč je trestné, jaký trest následuje. Trestní řád = určuje postup, aby byl trestný čin zjištěn a potrestán. 4) Občanské právo Občanské právo obsahuje právní normy, které upravují proces řízení před soudy ve věcech práva občanského, ale i obchodního. Jedná se o vlastnictví, smlouvy, kupní a nájemní, pojistné apod. Pramenem občanského práva je občanský zákoník.

5) Obchodní právo Obchodní právo je speciální oblast oddělená z občanského práva a upravuje právní otázky spojené s postavením podnikatelů a obchodními činnostmi. Vztah mezi občanským a obchodním právem je následující: vztahy mezi podnikateli se řídí občanským zákoníkem pokud obchodní zákoník nestanoví jinak. Pramenem obchodního práva je obchodní zákoník. 7) Živnostenské právo Živnostenské právo upravuje živnostenské podnikání a oprávnění k provozování živností. Pro ředitele školy je to doplňková činnost. Pramenem živnostenského práva je zákon o živnostenském podnikání. 8) Pracovní právo Pracovní právo upravuje vztahy, které vznikají mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (individuální pracovní právo) a kolektivní pracovní právo – postavení odborů, kolektivní vyjednávání apod. Pramenem pracovního práva je zákoník práce. 8) Rodinné právo Rodinné právo se odděluje z občanského práva a upravuje především vztahy mezi manželi, mezi rodiči a dětmi, náhradní rodinnou výchovou apod. Pramenem rodinného práva je zákon o rodině. 9) Školské právo Upravuje vzdělání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti při vzdělávání. Pramenem školského práva je školský zákon.

V. Právní předpis Při tvorbě právních předpisů se dbá na to, aby všechny druhy předpisů měly pokud možno stejnou formální úpravu. V záhlaví musí být - číslo - datum vyhlášení - název předpisu - název orgánu, který předpis vydává. Text předpisů se dělí do - číslovaných paragrafů a odstavců - někdy jsou místo paragrafu články (Ústava ČR). Obsah textu předpisů - bývá zpravidla uveden vysvětlením účelu předpisu - potom následují jednotlivá ustanovení nebo právní normy - v závěru se uvádí, které dosavadní předpisy nebo jejich části se zrušují (tzv. – derogační klauzule) a kterým dnem nový předpis nabývá účinnosti.

561/2004 (účinnost od 1.ledna 2005) Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění … Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen "vzdělávání") uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. … Zrušovací ustanovení § 191 Zrušuje se: 1. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). ČÁST DEVATENÁCTÁ ÚČINNOST § 192 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 3, 5 až 7, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení § 77 až 79, § 80 odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2007.

Výraz právní předpis a právní norma nejsou synonyma. Právní předpis je např. zákon nebo vyhláška. Právní norma je pouze jednotlivé ustanovení (pravidlo) z obsahu právního předpisu, např. právní norma o základním vzdělávání je část třetí školského zákona. Je nutné rozlišovat výrazy platnost účinnost působnost právních předpisů. Platnost znamená, že předpis řádně prošel legislativním procesem a stal se součástí právního řádu. Předpis je platný ode dne vyhlášení. Účinnost je povinnost předpisem se řídit . Může být účinný dnem vyhlášení, nebo nabývá účinnosti později (správní řád 1.1.2006). Období mezi platností a účinností se nazývá vacatio legis.

VI. struktura právního 561/2004 (účinnost od 1.ledna 2005) Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ HLAVA I POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY § 36 Plnění povinnosti školní docházky § 37 Odklad povinné školní docházky § 38 Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky § 39 Plnění povinné školní docházky ve střední škole Jiný způsob plnění povinné školní docházky § 40 Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky § 41 Individuální vzdělávání § 42 Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením Splnění povinné školní docházky

VII. Větná skladba právních textů § 15 odst. 2 školského zákona V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. Ve školách se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství přihlásí alespoň 7 žáků školy.

VIII. Psaní odkazů na zákony Rozhodnutí o převedení žáka do vzdělávacího programu se zdravotním postižením Ředitel Základní školy … rozhodl podle ustanovení § 37 odst. 1 a § 165 odst. 2 písm.c) zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v souladu se zákonem č.500/2004 Sb., správní řád, takto: Zamítnutí odkladu povinné školní docházky Pořadí: § odstavec písmeno číslo zákona název zákona ve znění zjednodušený název zákona (zákoník práce, školský zákon apod.) § - v textu slovem „paragraf“ §§ 37 a 38 – chybné označení

IX. Výklad právních předpisů Kdo smí právní předpisy vykládat - kdo předpis vydal, v souladu s předpisem - soud Ostatní výklady jsou pouze nezávazné

Závěrem k této problematice ještě připomeňme, že ředitel školy jako orgán státní správy je povinen respektovat Ústavu České republiky. Ta ve svém čl. 2, odst. (3) a (4) uvádí: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j. 4164/2009-14 SEZNAM PLATNÝCH PŘEDPISŮ V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1. 2009 OBSAH Školy a školská zařízení Zákony Nařízení vlády Vyhlášky Vnitroresortní předpisy MŠMT II. Vysoké školy, věda, výzkum a vývoj III. Další vzdělávání a uznávání odborné kvalifikace IV. Pracovní právo a bezpečnost práce V. Sociální věci VI. Mládež VII. Tělovýchova a sport VIII. Rozpočtové hospodaření, správa majetku a účetnictví IX. Kontrola, informace a statistika X. Vnitřní správa, personální agenda a obrana

Řešení testu: 1 c § 8 trestního řádu 2 a § 165 odst. 2 školského zákona 3 a § 6 vyhlášky č. 263/2007 Sb., Pracovní řád 4 b § 20 školského zákona 5 c § 6 vyhlášky č. 263/2007 Sb., Pracovní řád 6 c § 16 zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 7 b zákon o obcích a zákon o krajích 8 b § 35 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 9 a § 32 školského zákona 10 a § 32 školského zákona 11 c § 27 a 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 12 a § 168 školského zákona 13 b § 27 školského zákona 14 b § 46 odst. 1 zákoníku práce 15 b § 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb., Pracovní řád 16 c § 24 odst. 7 zákona 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících