Konkurence

Na trhu mohou nastat tyto dvě situace:

Dokonalá konkurence všichni kdo nabízejí své zboží na trhu mají rovné podmínky přístupu na trh, nikdo z nich nemá žádné výsadní postavení vůči ostatním a také všichni kupující mají na trh stejný přístup a v zásadě nerozlišují u zboží značky, nejsou přetahováni reklamou, lákavými soutěžemi atd., jediným kritériem rozhodujícím o koupi je cena zboží, stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nemožný.

Nedokonalá konkurence mezi potenciálními prodávajícími existuje jeden, který má výsadní postavení na trhu Rozlišujeme: administrativní monopol absolutní monopol monopsony oligopol

Nedokonalá konkurence administrativní monopol jediný prodávající má jako povolení od státu určitý výrobek prodávat absolutní monopol jediný prodávající zná recept na výrobu určitého výrobku

Nedokonalá konkurence Monopsony výsadní postavení je na straně poptávky (nakupujících), např. u některých strategických zboží (speciální technologie, zbraně hromadného ničení) je výhradním nakupujícím stát Oligopol stav, kdy na straně nabídky existují dva nebo pouze několik málo velkých subjektů s dominantním postavením

Monopolistická konkurence Nejčastější podoba trhu je někde mezi dokonalou konkurencí a úplným monopolem a je nazývána monopolistická konkurence, na trhu existují firmy s dominantním postavením, ale současně zde působí i řada menších konkurenčních firem.

Z jiného hlediska můžeme členit vznikající monopoly následovně: kartel syndikát trust koncern

Kartel dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti apod..

Syndikát dohoda o společném nákupu nebo prodeji, konkurenti zůstávají právně samostatní, ale k získání vyjednávacích podmínek s dodavateli či odběrateli vystupují jako jeden celek (např. sdružení spotřebních družstev Jednota), firmy mohou ze sdružení vystoupit, nejedná se o vznik nového právního subjektu.

Trust vyšší forma propojení konkurentů, dochází zde k propojování i v oblasti výrobní kooperace a bývalé konkurenční firmy jsou již na sobě závislé, přesto ještě mají právní subjektivitu.

Koncern nejvyšší forma existence monopolu, firmy se propojují v celém rozsahu činnosti ztrácí právní subjektivitu, většinou se jedná o fúzi (spojení dvou rovnocenných partnerů) nebo akvizici (větší koupí menší).

Hospodářská soutěž

Hospodářská soutěž Hospodářská soutěž je definována v obecném ustanovení obchodního zákoníku, hospodářskou soutěž můžeme chápat jako závazná pravidla pro chování firem (konkurence) na trhu.

V principu platí, že není trestné být monopolem, ale je trestné svého výsadního postavení zneužívat na úkor ostatních soutěžících na trhu (viz. Microsoft), zákon o ochraně hospodářské soutěže se také nazývá protimonopolní zákon a je nástrojem v rukou Úřadu pro hospodářskou soutěž v případech selhání trhu.

1. Vznik monopolu vznik monopolu není trestný, trestné je zneužití tohoto výsadního postavení, např. monopolně vysoká cena, na ochranu hospodářské soutěže (tedy konkurenčního prostředí) vydává stát zákony, kde specifikuje, co je a co není trestné.

2. Existence tzv. veřejných statků jedná se o statky u kterých není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhu, patří zde obranu státu, veřejné školství a zdravotnictví, státní správa atd. problém korupce

3. Externality trhu jedná se o vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní, tyto účinky mohou být: negativní pozitivní.

Negativní externality špatný vliv výrobců na životní prostředí, třetí poškozenou stranou, které výrobci nic nezaplatí za zničené prostředí, jsou lidé, žijící v blízkosti továren, průmyslových zón a dopravních komunikací, je to vztah netržní a zákony trhu neovlivnitelný (výrobci do ceny výrobku započítají náklady na materiál a mzdy, ale náklady za zničené prostředí nehradí, proto se v ceně nepromítnou). Je zde nutný administrativní zásah státu ve formě pokut, penále apod.

Pozitivní externality podnikatelskou činností můžeme někomu přinést i užitek, aniž se tato třetí osoba o to jakkoliv zaslouží a aniž by za to zaplatila, např. přivedením infrastruktury (dálnice, elektrifikace, plynofikace) do určité lokality výrazně stoupají tržní ceny pozemků zdejších majitelů, nebo včelař při chování včel pro med zajišťuje opylení ovocných sadů a polí, aniž by za to od zemědělců dostával peníze atd.