Základy teorie státu

Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Václava Talábová Předmět:Základy společenských věd

Obsah Stát1 Znaky státu Vnitřní funkce státu7 8 9 Vnější funkce státu10

Obsah Vnější funkce státu11 Vnější funkce státu12 Členění států podle formy vlády13 Členění států podle formy vlády14 Členění států podle formy vlády15 Členění států podle formy vlády16 Členění států podle hlavy státu17 Členění států podle hlavy státu18 Členění států podle hlavy státu19 Republika20

Obsah Členění států podle uspořádání21 Členění států podle uspořádání22 Členění států podle uspořádání23

STÁT – forma organizace lidské společnosti, jejímž hlavním úkolem je zajišťovat soudržnost společnosti a umožňovat její přežití STÁT – má aparát k uplatňování moci = legalizovaná moc Stát 1

STÁTNÍ ÚZEMÍ o ohraničené území, na které se vztahuje působnost státních orgánů o výsostné území = část zemského povrchu vymezená státní hranicí, na níž stát uplatňuje svou suverénní moc Znaky státu 2

EXISTENCE OBYVATELSTVA Znaky státu 3

STÁTNÍ ADMINISTRATIVNÍ APARÁT o státní moc – parlament, vláda, soudy o soustava orgánů vykonávajících státní moc a správu Znaky státu 4

STÁTNÍ SUVERENITA o svrchovanost, nejvyšší státní moc o stát není podřízen žádnému vyššímu orgánu, výjimkou jsou závazky vyplývající z dobrovolného členství v nadnárodních organizacích Znaky státu 5

PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA o způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích, např. uzavírat smlouvy, vstupovat do nadstátních organizací Znaky státu 6

Vnitřní funkce státu BEZPEČNOSTNÍ zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku i vnitřní zabezpečení fungování státu PRÁVNÍ zajištění respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti, svobod a práv občanů 7

Vnitřní funkce státu EKONOMICKÁ stanovení podmínek pro chod ekonomiky SOCIÁLNÍ zajištění občanů v nemoci, stáří, … 8

KULTURNÍ o péče o kulturní dědictví, vytváření podmínek pro rozvoj hmotné a duchovní kultury, rozvoj školství, vědy a výchovy Vnitřní funkce státu 9

DIPLOMACIE o zajištění vztahů s dalšími státy Vnější funkce státu 10

ZAHRANIČNÍ OBCHOD o regulace, stanovení podmínek a okolností pro zahraniční obchodní vztahy Vnější funkce státu 11

OBRANA ÚZEMÍ o před případným napadením a udržení mezinárodní bezpečnosti Vnější funkce státu 12

Členění států podle formy vlády DEMOKRACIE Chrání základní lidská práva a svobody – rozhodují společně lidé, občané přímá demokracie - lid vykonává státní moc přímo rozhodnutím, vyslovením své vůle (referendem, přímou iniciativou) zastupitelská demokracie (reprezentativní, nepřímá) - lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů (parlamentu, přímo voleného prezidenta…) DIKTATURA autoritativní (nedemokratická) forma vlády politická moc je neomezeně držena diktátorem nebo politickou skupinou diktatura se od absolutní monarchie odlišuje zejména tím, že pozice diktátora není dědičná potlačují se základní lidská práva a svobody, vládne neomezeně určitá osoba (diktátor), skupina osob 13

Členění států podle formy vlády AUTOKRACIE z řec. autos - sám, kratos - vláda, tedy samovláda v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí (aristokracie, plutokracie, oligarchie, technokracie) oporou moci v takovém politickém uspořádání většinou bývají ozbrojené síly a státní správa 14

ABSOLUTISMUS z lat. absolutus - samostatný, nezávislý forma vlády charakterizovaná ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve časově je pojem absolutismus používán pro období od poloviny 17. století (někdy konce 16. století) do Francouzské revoluce zpočátku sloužil absolutismus i jako synonymum pro absolutní monarchii Členění států podle formy vlády 15

TOTALITARISMUS politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze své pravomoci a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života je nedemokratickou formu vlády, typicky nastolovanou masivní ideologickou propagandou a neskrývaným terorem a brutalitou totalita je obecně charakterizována propojením autoritativní vlády a politické ideolgie totalitní stát zcela ovládá a řídí ekonomiku, potlačuje svobodu slova a kritiku režimu totalitní režim zasahuje do všech stránek veřejného i soukromého života, přesněji smazává rozdíl mezi soukromým a veřejným životem a neuznává svobodného jedince ani žádnou hranici své moci Členění států podle formy vlády 16

MONARCHIE politická moc absolutně nebo nominálně v držení panovníka (monarchy) panovník či panovnice je hlavou státu a vládne obvykle doživotně, přičemž může abdikovat pravomoci panovníka se mohou lišit podle typu monarchie v absolutní monarchii přísluší panovníkovi veškerá politická moc, zatímco v konstituční monarchii je moc panovníka omezena ústavou v parlamentní monarchii je role panovníka omezena parlamentem Členění států podle hlavy státu 17

Členění států podle hlavy státu OLIGARCHIE řecky Ὀλιγαρχία, Oligarkhía je formou vlády, ve které má politickou moc v rukou pouze hrstka prominentních osob (nejčastěji příslušníků nejbohatší vrstvy s politickým vlivem, či příslušníků armády) TEOKRACIE z řečtiny theos = bůh, kratein = vládnout znamená formu vlády, která se přímo odvolává na božskou moc a božské právo prostředníkem a vykladačem božské vůle a práva je v teokracii obvykle kněžstvo pokud vládní moc vykonává kněžstvo, je přesnější mluvit o hierokracii, pokud je moderní státní moc pod přímým vlivem (křesťanského) duchovenstva čili kléru, hovoříme o klerikalismu 18

REPUBLIKA z latinského res publica věc veřejná stát, v němž je hlava státu (obvykle prezident) volena, a to buď přímo, nebo nepřímo parlamentem na určité volební období od druhé světové války počet republik převyšuje počet monarchií Členění států podle hlavy státu 19

Podle způsobu vlády (dělba moci) lze rozlišit: ▫ prezidentská republika - vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo ▫ poloprezidentská republika - vláda je zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má obsáhlé pravomoci ▫ parlamentní republika - vláda je odpovědna parlamentu (někdy přímo volena parlamentem), hlava státu je volena nepřímo parlamentem a má malé pravomoci Republika 20

UNITÁRNÍ STÁT existuje jediná soustava nejvyšších státních orgánů, jediná legislativa a exekutiva, jedno státní občanství jedná se tedy o opak federace nižší územní celky unitárních států nemají prvky, které jsou typické pro spolkové země (vlastní ústava, parlament, vláda, hymna apod.) největším unitárním státem je Čína Členění států podle uspořádání 21

FEDERACE z latinského fœdus, „smlouva“ jde o složený stát, skládející se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie) státní moc je ve federaci rozložena mezi federální orgány a orgány členských států právním základem federace je ústava je zde dvojí občanství (subjektu federace a federace jako celku) Členění států podle uspořádání 22

KONFEDERACE sdružení států vzniklé na základě mezinárodní smlouvy konfederace je tvořena samostatnými státy, které jsou samy o sobě subjektem mezinárodního práva nemá úplnou soustavu nejvyšších státních orgánů státy konfederace si ponechají například samostatnou zahraniční politiku nebo vlastní armádu naopak některé věci, jako např. měnu, cla, mohou mít státy spojené do konfederace společné právním základem konfederace je mezinárodní smlouva Členění států podle uspořádání 23

DVOŘÁK J. A KOLEKTIV.: Odmaturuj ze společenských věd. Praha: Didaktis, propada-p6o-/statni-pokladna.asp?c=A090907_095134_statni-pokladna_nev Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí, Člověk jako občan v demokratickém státě, Mgr. E. Šreibrová Použité zdroje