Hlásná předpovědní a povodňová služba a odborné pokyny pro její provádění Mgr. Ondřej Kosík Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ, pobočka Ostrava
Právní předpisy ochrany před povodněmi Vodní zákon a navazující předpisy Zákon o integrovaném záchranném systému (IZS) Krizový zákon a navazující předpisy –Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů –Zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů –Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů –Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů –Vyhláška MV č.328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů –Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů –Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území –Vyhláška MZe a MŽP č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik –Vyhláška č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl –Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP č. 3/2000 pro stanovení účinků zvláštních povodní a jejich začlenění do povodňových plánů (Věstník MŽP čá. 7/2000) –Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP č. 14/2005 pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní (Věstník MŽP čá. 9/2005) –Metodika č. 12 odboru ochrany vod MŽP pro tvorbu digitálních povodňových plánů (Věstník MŽP čá. 12/2009) –Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP č. 9/2011 k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (Věstník MŽP čá. 12/2011)
Právní předpisy ochrany před povodněmi Systém hlásné a předpovědní povodňové služby v České republice je prováděn podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vodní zákon (254/2001 Sb., §73), článek 1: Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji … …předpovědní povodňovou službu zajišťuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí. Vodní zákon (254/2001 Sb., §73), článek 2: Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva … Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílení se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení HPS organizují povodňové orgány v případě potřeby hlídkovou službu.
Organizace povodňové ochrany v České republice Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány Zahrnuje přípravu na povodňové situace řízení, organizaci a kontrolu činností v průběhu povodně / bezprostředně po povodni řízení, organizaci a kontrolu činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány Postavení a činnost povodňových orgánů ve dvou časových úrovních: Mimo povodeň jsou povodňovými orgány: –orgány obcí –obecní úřady obcí s rozšířenou působností –krajské úřady –Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra Po dobu povodně jsou povodňovými orgány: –povodňové komise obcí –povodňové komise obcí s rozšířenou působností –povodňové komise krajů, –Ústřední povodňová komise
Organizace povodňové ochrany v České republice Ostatní účastníci povodňové ochrany jsou zejména: –pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ –správci povodí (s.p. Povodí) –správci vodních toků –vlastníci nebo správci vodních děl –vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně –složky integrovaného záchranného systému (IZS) K plnění mimořádných úkolů v době povodně jsou zřizovány povodňové komise –zřizují je orgány státní správy a samosprávy jako své výkonné složky –v době povodně po dobu vyhlášení 2. nebo 3. SPA jsou vybaveny mimořádnými pravomocemi činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi Zapojení ostatních účastníků závisí na charakteru povodňové situace a místních podmínkách Zapojení složek IZS, pokud není vyhlášen krizový stav, se děje formou výpomoci na žádost povodňových orgánů
Povodňové plány Dokumenty obsahující souhrn organizačních a technických opatření potřebných k odvrácení, nebo zmírnění škod při povodních na životech, majetku a společnosti a na životním prostředí v rámci určitého územního celku, pozemku, stavby Základní dokument pro organizaci a zabezpečení hlásné povodňové služby v daném území Ve vztahu k hlásné povodňové službě musí obsahovat povodňové plány obcí, ORP: –seznam hlásných profilů a směrodatných limitů pro stupně povodňové aktivity –zabezpečení pozorování a kontrola hlásných profilů (obce) –zabezpečení náhradního pozorování při poruše automatické stanice (na vyžádání ORP) –zabezpečení sledování stavu vodních toků a potencionálních zdrojů povodňového nebezpečí (hlídková služba obce) –systém předávání hlášení sousedním obcím a ORP (obce), sousedním ORP, správců povodí, ČHMÚ a HZS (ORP) –opatření prováděná při dosažení nebo vyhlášení stupňů povodňové aktivity –způsob varování právnických a fyzických osob (obce) Základní strukturu povodňových plánů tvoří: –povodňové plány obcí v jejichž územních obvodech může dojít k povodni –povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) –povodňové plány správních obvodů krajů –Povodňový plán České republiky Na vyžádání povodňového orgánu / dle vlastní potřeby mohou být sestavovány: –povodňové plány staveb v záplavovém území nebo staveb, které mohou zhoršit průběh povodně –pozemků, které se nacházejí v záplavových územích
Krizové řízení za povodňových situací Výkon státní správy v oblasti krizového řízení koordinuje Ministerstvo vnitra Operativní úkoly Ministerstva vnitra zabezpečuje Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS) V případě ohrožení životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí, kdy ohrožení není možné odvrátit běžnou činností povodňových orgánů a složek IZS, dojde k vyhlášení krizového stavu –řízení ochrany před povodněmi přebírají orgány krizového řízení –stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman –nouzový stav vyhlašuje vláda Orgány krizového řízení jsou: –starosta obce může zřídit krizový štáb obce –starosta obce s rozšířenou působností (ORP) zřizuje bezpečnostní radu ORP a krizový štáb ORP –hejtman zřizuje bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje –vláda zřizuje Ústřední krizový štáb V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise součástí Ústředního krizového štábu.
Hlásná povodňová služba Informace pro povodňové orgány pro varování obyvatelstva Informace potřebné k vyhodnocování povodňové situace Informace potřebné k řízení opatření na ochranu před povodněmi o rganizují ji povodňové orgány a podílejí se ostatní účastníci ochrany před povodněmi k jejímu zabezpečení organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu Systém je decentralizovaný, řídí se povodňovými plány –každý povodňový orgán organizuje hlásnou službu ve svém územním obvodu tak, aby měl k dispozici informace potřebné pro svoji činnost za povodní –předávání informací ostatním účastníkům ochrany před povodněmi Podrobnosti upravuje MP MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby
Hlásné profily Kategorie A –základní hlásné profily –zřizuje a provozuje je stát prostřednictvím ČHMÚ nebo s.p. Povodí Kategorie B –doplňkové hlásné profily –zřizované krajskými úřady –většinu provozuje po dohodě ČHMÚ nebo s.p. Povodí –ostatní provozují místně příslušné obce Kategorie C –pomocné hlásné profily, provozované účelově obcemi nebo vlastníky ohrožených nemovitostí
Kriteria výběru hlásných profilů Výběr hlásných profilů kategorie A provádějí regionální pracoviště ČHMÚ spolu se správci povodí a tento výběr projednávají s místně příslušnými krajskými úřady Orientační počet hlásných profilů kategorie A na toku podle velikosti povodí je: –pro toky s plochou povodí km 2 1 profil na 300 km 2 –pro toky s plochou povodí 1000 – 2500 km 2 1 profil na 500 km 2 –pro toky s plochou povodí nad 2500 km 2 individuelní posouzení doporučeno začlenit jako hlásné profily odtokové profily přehradních nádrží ovlivňujících povodňový režim a profily na hraničních tocích vyplývající z mezinárodních závazků ČR Výběr hlásných profilů kategorie B provádějí krajské úřady podle doporučení regionálních pracovišť ČHMÚ nebo správců povodí a tento výběr projednávají s místně příslušnými obcemi Hlásné profily kategorie B doplňují profily kategorie A tak, aby byla celkově splněna tato orientační kriteria : –pro toky s plochou povodí do 300 km 2 1 profil na 100 km 2 –pro toky s plochou povodí km 2 1 profil na 150 – 200 km 2 –pro toky s plochou povodí 1000 – 2500 km 2 1 profil na km 2 –pro toky s plochou povodí nad 2500 km 2 individuelní posouzení Výběr hlásných profilů kategorie C provádějí obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí na vodních tocích podle svých individuálních potřeb a jsou uvedeny v povodňových plánech obcí
Stupně povodňové aktivity (SPA) 1. SPA = BDĚLOST –nastává při nebezpečí přirozené povodně –zaniká, pominou-li příčiny nebezpečí –je třeba věnovat zvýšenou pozornost danému vodnímu toku –zahájení činnosti hlásné povodňové a hlídkové služby 2. SPA = POHOTOVOST –vyhlašuje / odvolává příslušný povodňový orgán –nedochází k větším rozlivům a škodám mimi koryto toku –je třeba pečlivě sledovat vývoj situace –aktivizace povodňových orgánů a dalších složek povodňové služby –pohotovost prostředků na zabezpečovací práce / ke zmírnění průběhu povodně 3. SPA = OHROŽENÍ –vyhlašuje / odvolává příslušný povodňový orgán –dochází k bezprostřednímu nebezpečí a ke vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území –zabezpečovací práce podle povodňových plánů –nepřetržité sledovaní situace
Stupně povodňové aktivity (SPA) 3. SPA = EXTRÉMNÍ OHROŽENÍ –extrémní ohrožení nebo extrémní povodeň –situace je krajně nebezpečná –Q50 (tzv. 50letá voda) – průtoky, jenž jsou dosaženy nebo překročeny jednou za 50 let –pravděpodobnost – může se stát, že průtoky budou překročeny 2 roky po sobě a potom 100 let ani jednou 3. SPA = EXTRÉMNÍ OHROŽENÍ
Informace HPPS ČHMÚ pro povodňové orgány Klíčový přístup k informacím o hydrologické situaci –celá řada procesů (např. distribuce výstrah, rozesílání varovných SMS) a také informačních zdrojů vyžadují aktivní přístup veřejnosti a lidí zapojených do protipovodňové ochrany Výstrahy ČHMÚ –výstrahy před blížícím se nebezpečným hydrometeorologickým jevem –informace o typu předpovídaného jevu, míře jeho nebezpečnosti (extremitě) a časové a prostorové lokalizaci –distribuce prostřednictvím integrovaného záchranného systému dle Metodického pokynu ministerstva životního prostředí –po vydání zveřejňovány naČHMÚ – vstupní stránka portálu ČHMÚ SIVS – stránky Systému Integrované Výstražné Služby Meteoalarm – zveřejňování výstrah evropských států včetně ČR
Informace HPPS ČHMÚ pro povodňové orgány Aktuální hydrologická situace –síť hlásných vodoměrných stanic kategorií A, B, C –značná část automatizována, data v krátkých časových intervalech (10 minut až 1 hodina) –shromažďována na sběrných serverech ČHMÚ a s.p. Povodí –informace zveřejňovány naHPPS – přehled aktuální situace, výstrah i hydrolog. předpovědí Portál VODA – stránky podniků Povodí s.p. s přehledem aktuální situace na řekách, nádržích i naměřených srážek HLADINY.CZ – stránky se záznamy z hydrologických stanic
Systém Integrované Výstražné Služby Koncipován jednotně pro všechny typy nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů Nebezpečné jevy rozděleny do 8 skupin, z nichž povodní se týkají –skupina V bouřkové jevy –skupina VI dešťové srážky –skupina VII povodňové jevy Předpovědní výstražné informace (PVI) –dělí se podle stupně očekávaného nebezpečí na tři úrovně –v provozním předpisu SIVS stanovena kritéria pro vydání
Systém Integrované Výstražné Služby Informace o výskytu nebezpečného jevu (IVNJ) –vydává se při zjištění skutečného výskytu nebezpečného jevu podle údajů z měřících sítí nebo jiného hlášení –v provozním předpisu SIVS stanovena kritéria pro vydání
Dostupnost operativních dat
Hydrologické předpovědi
Předpovědní model HYDROG – vstupní data Polygonová struktura vstupních dat hydrologického modelu Transformace dat do předdefinovaných polygonů za použití GIS aplikací Většina dat v hodinovém kroku, výjimkou tloušťka sněhu a vodní hodnota Možnost manuální editace dat v případě potřeby nutných úprav Letní období: srážky, průtoky Zimní období: srážky, průtoky, teplota vzduchu, výška sněhové pokrývky, vodní hodnota
Předpovědní model HYDROG – princip výpočtu Průtoky v hodinových intervalech Srážky v hodinových intervalech Odtoky z nádrží v hodinových intervalech Teplota vzduchu v hodinových intervalech MĚŘENÁ DATA Tloušťka sněhu Vodní hodnota – denní data Modelová předpověď srážek a teplot (ALADIN, ECMWF…) Předpověď odtoku z nádrží v daném povodí KONTROLA DAT HYDROG Hydrologický model Kontrolní algoritmus Textový a grafický výstup
Předpovědní model HYDROG – princip výpočtu Výpočet hydrologického modelu probíhá standardně k 6 hodině ranní Za povodňové situace dle potřeby a aktuálního vývoje Predikce na 48 hodin Chyby předpovědí jsou především závislé na vstupujících hodnotách –Spadlé srážky – chyba srážkoměru, radaru –Predikované srážky – chyba meteorologického modelu
Předpovědní model HYDROG – nejistoty
Předpovědní model HYDROG – prezentace výsledků
Opatření k ochraně před povodněmi Pro snižování a zvládání povodňových rizik se v ohroženém území provádějí preventivní opatření (strukturálního charakteru – stavební investice) –úpravy koryt toků, ochranné hráze, retenční nádrže a poldry, opatření k udržení retenční schopnosti krajiny a opatření v záplavových územích operativní opatření (nestrukturálního charakteru) –provádí se preventivně před povodní, během povodně a po povodni –koordinována a řízena povodňovými orgány, při vyhlášení krizového stavu orgány krizového řízení –zpracování povodňových plánů –vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity –příprava předpovědní a hlásné povodňové služby –činnost předpovědní povodňové služby –činnost hlásné povodňové služby –zřízení a činnost hlídkové služby –varování při nebezpečí povodně Opatření na přípravu předpovědní povodňové služby, hlásné povodňové služby a systémů včasného varování mohou být také součástí plánů pro zvládání povodňových rizik
Děkuji za Vaši pozornost Český hydrometeorologický ústav