Číslo projektuOP VK Název projektuModerní škola Název školySoukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. PředmětObčanská nauka TémaSoustava soudů ČR Ročník3. Jméno autoraBc. Lenka Přichystalová Anotace Prezentace má za úkol nastínit význam soudní ochrany a dělení soudů. Dále popisuje jednotlivé soudní články a rozebírá vztahy mezi nimi. Datum tvorby
Právní ochrana Je běžné, ačkoli nežádoucí, že dochází k porušování práva a je irelevantní z jakého důvodu se tak děje. Stát proto zakotvil možnost dovolávat se ochrany u nezávislých a nestranných státních orgánů, takovými orgány jsou právě SOUDY. Soudy dělíme na: CivilníTrestní
Druhy soudů Civilní soudnictví má za úkol řešit spory ohledně porušování subjektivních práv v občanskoprávním řízení. Civilní soudy také přezkoumávají akty správních orgánů či řeší spory správně právní povahy ve správním řízení. Trestní soudnictví projednává trestné činy, resp. rozhoduje o vině a trestu za spáchané trestné činy.
Počátek řízení Civilní řízení se zahajuje podání žaloby (návrh na zahájení řízení), což je promítnutím zásady dispoziční – subjekt sám na základě své vůle zahajuje proces. Soudní řízení však může být zahájeno z moci úřední (ex officio/offo), na základě zásady oficiality. Trestní řízení je zahájeno podáním obžaloby státním zástupcem.
Opravné prostředky Jedná se o zákonem aprobovanou možnost účastníka řízení učinit úkon směřující proti rozhodnutí soudu, jímž chce docílit změnu takového rozhodnutí. Zásadně se jedná vždy o rozhodnutí pro účastníka negativní. Opravné prostředky dělíme na: Řádné – napadají ještě nepravomocná rozhodnutí soudů (odvolání, odpor, rozklad…) Mimořádné - napadají již pravomocná rozhodnutí soudů (dovolání, obnova řízení, přezkumné řízení)
Články českého soudnictví Zcela mimo soustavu stojí Ústavní soud ČR Nejvyšší soudVrchní soudyKrajské soudyOkresní soudy
Články správního soudnictví Nejvyšší správní soud Krajské soudyOkresní soudy
Základní článek soudní soustavy. Řeší spory v prvním stupni. Tvoří nejpočetnější skupinu v zemi. Převážně rozhoduje samosoudce. Řeší spory náležící do oblasti rodinných, pracovních, obchodních a občanskoprávních vtahů.
Krajské soudy Jedná se o druhý stupeň soustavy soudů. Rozhoduje o složitějších věcech. Rozhoduje také o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Převážně rozhoduje v senátech – předseda soudu + přísedící.
Vrchní soudy Vrchní soud v Praze a Vrchní soud v Olomouci. V poslední době převládá názor, že vrchní soudy jsou již nadbytečné a jistou dobu se uvažovalo o jejich zrušení. Věci náležící do jejich agendy jsou totiž povětšinou vyřešeny už u krajských soudů nebo naopak připadají rovnou k nejvyššímu soudu. Dnes jeho jediným úkolem je rozhodovat o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím krajského soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Nejvyšší soud Sídlo v Brně Nejvyšší článek soudní soustavy (společně s NSS) Rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím nižších soudů. Rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií složených z předsedy a dalších osmi soudců. Jeho nejzásadnější rozhodnutí tvoří Judikaturu v českém právním řádu.
Nejvyšší správní soud Sídlo v Brně. Rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím Krajských soudů ve správním soudnictví. Dále řeší rozpuštění politických stran, napadení voleb, kompetenční spory mezí správními orgány a řeší kárnou odpovědnost soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. o Rozhoduje v senátech: Předseda + 2 soudci (kasační stížnost) Předseda + 4 soudci (kasační stížnost ve věcech azylu) P + 6 (věci volební a politické strany) P + 8 (věci postoupené předchozím senátem, pokud došlo k odlišnému právnímu názoru)
Ústavní soud Sídlo v Brně. Není součástí obecných soudů. Má za úkol sledovat a napomáhat dodržování ústavnosti v ČR a poskytovat ochranu při porušování základních lidských práv a svobod. Současně může zrušit rozhodnutí jakéhokoli soudu pokud jím byla dotčena základní lidská práva stěžovatele. „Negativní“ zákonodárce – má pravomoc zrušit zákon nebo jeho část, pokud je v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soud tvoří 15 soudců.
Doplňte soustavu soudů Nejvyšší soud Nejvyšší soud2. Vrchní soud Nejvyšší soud2. Vrchní soud3. Krajský soud4.1. Nejvyšší soud2. Vrchní soud3. Krajský soud4. Okresní soud1. Nejvyšší soud2. Vrchní soud3. Krajský soud4. Okresní soudÚstavní soud
AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MILLENIUM [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 8CR_II.jpg?uselang=cs MILLENIUM [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: lang=cs FEXT. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: DEZIDOR. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MILLENIUM [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: PALICKAP. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: =cs MILLENIUM [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: HARVÁNEK, Jaromír, a kol. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 501 s. ISBN DVOŘÁK, Jan, a kol. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2008, 256 s. ISBN