Účelové vykazování (Upcoding) Ondřej Roztomilý Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Změny v systému financování sociálních služeb od roku 2014 Sociální reforma soc. služby v bodech PhDr. Radek Suda, odbor sociálních služeb a sociálního.
Advertisements

Domácí násilí a veřejné zdravotní pojištění Nárok, regresy, data, budoucnost?
DRG a další úhradové mechanismy ve vztahu k nákladům poskytovatelů Obsah prezentace Obsah prezentace Základní úhradové mechanizmy – úhrady versus nákladyZákladní.
Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR SocioFactor s.r.o.
Vykazování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb 25. února 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA.
Problémy s funkčností a optimalizací systému úhrad akutní lůžkové péče – projekt DRG Restart Petr Mašek a tým DRG Restart.
Dopady projektu DRG Restart do řízení nemocnic Markéta Bartůňková a tým DRG Restart
HV FN Brno 2014 Vývoj hospodaření F A K U L T N I N E M O C N I C E B R N O w w w. f n b r n o. c z.
Strategické řízení školy s využitím sebehodnocení školy dle modelu CAF RNDr. Hana Žufanová.
Navštívená zdravotnická zařízení MUDr. Patricie Kotalíková.
Problematika distribučních modelů z pohledu pojišťoven Josef Lukášek.
Redukce lůžek Existuje prostor pro redukci lůžek akutní péče?
Koncept úhrad v roce Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015  2016) + 7,4 mld. Kč Platba státu za státní pojištěnce.
1 Standardy kvality ve službách sociální prevence Mgr. Petr Hanuš
REFORMNÍ KROKY MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ V OBLASTI ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Ministerstvo zdravotnictví České republiky Praha,
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Vize propojení zdravotního a sociálního pojištění RNDr. Jiří Schlanger náměstek pro informatiku a mezinárodní věci.
Data o nákupech, úhradách a vykázané péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců.
Insolvenční řízení v ČR Zmar nebo nová šance?. Uspokojení věřitelů: World Bank65 % (údaj z dotazníkové akce) Reálná data ,4 % Co víme o insolvenčních.
REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Plán činnosti ministerstva zdravotnictví Praha,
Vytápění Úprava vody. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu:
Seminář na MZ Bezpečnost zdravotních služeb - současná priorita MZ MUDr. Markéta Hellerová Ministerstvo zdravotnictví.
Diplomové práce pro CE WOOD a) Bilance toku materiálu pilařského provozu b) Závislost kvality vstupní suroviny na kvalitu výstupních produktů pilařského.
Společně bezpečně v Evropské unii EU – Hodnocení rizik u malých firem a mikrofirem 2012.
Úhradové mechanismy v roce 2015 MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA 21. květen 2014.
Pracovní skupina Portál elektronického zdravotnictví NSeZ – neveřejná prezentace Emauzy, MUDr. Pavel VEPŘEK předseda pracovní skupiny.
Personální a mzdová agenda ve vybraném podniku Autorka bakalářské práce: Monika Deutschová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Kristina Kabourková Vysoká škola.
Ing. Ladislav Friedrich, CSc. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Nákupy léčivých přípravků a zdravotnických prostředků do nemocnic.
Veřejná podpora, veřejné zakázky (příklady z praxe) Ing. Josef Žid.
LEHKÁ SÁDRA - PROBLEMATIKA ODLEHČENÝCH FIXACÍ ANEB O CO VŠECHNO USILUJEME MUDr. Josef Liška Odd. ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Nemocnice.
Vyhláška č. 326/2006 Sb., o atestačním řízení pro elektronické nástroje Mgr. Martin Plíšek.
Obsah prezentace Obsah prezentace : DRG a úhrady Úhrady v roce 2012 – úhradová vyhláška Obavy a očekávání poskytovatelů zdravotní péče Obavy a očekávání.
Dopravní modely v SUMP Jitka Ondráčková
Finanční účetnictví RADNICE
Tematicky zaměřený kulatý stůl
KVALITA – BEZPEČNOST - EFEKTIVITA
STANDARDY KVALITY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH „SKSS“
Pracovní motivace a její naplnění u zaměstnanců ve vybraném kraji
Vnitropodniková komunikace ve vybraném subjektu
Základní makroekonomické ukazatele
Hodnocení sluchu hendikepovými testy.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
RASC Standardy řízení služeb
Rozhodování 1.
31 Základní typy zdravotnických systémů
Úloha bodového systému
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
DEKRET ROZVOJE A STABILITY ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Dvacet zdravých vět
P2 MARKETINGOVÉ PROSTŘEDÍ
Nejistoty v hydrologii
Adaptace jedinců v novém pracovním prostředí
Strategie Ministerstva zdravotnictví ČR při rozvoji informační základny MUDr. Svatopluk Němeček, MBA Ministr zdravotnictví ČR.
Makroekonomie E 7 - otázky.
Veřejná správa, Regionální rozvoj Litoměřice Jan Jůna 2012
Aktuální otázky stalkingu z pohledu teorie a praxe
Strategie na různých trzích
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Sociologické aspekty ochrany spotřebitele
Základy sociální politiky - vymezení - přístup - nástroje - cíle
Problematika uzavírání smluv mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními PharmDr. Ivana Cimalová, MBA ředitelka zdravotnického odboru ZPMV ČR Čestlice,
Problematika zdravotnictví
Název projektu | Název společnosti | Jméno prezentujícího
A co dál - aneb jak spolupracovat a komunikovat spolu i bez projektů
Ing. Mgr. Zuzana Fišerová
AČMN, 1. LF UK Praha, FHS UK Praha, LRS Chvaly
Současné aktivity v oblasti České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.
DOPAD NOVÉ DRUHOLOGIE SOCiÁLNÍCH SLUŽEB NA KLASICKÉ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE Daniela Lusková.
Příspěvek k činnosti v PSNDP
Připravované změny vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny a vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou a další požadavky na „lokální“
© 2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV
Transkript prezentace:

Účelové vykazování (Upcoding) Ondřej Roztomilý Ministerstvo zdravotnictví ČR

Upcoding: pokus o definici Co je upcoding? „Case-mix creep“? Zvýšená chybovost kódování? Změna v kódovací praxi? (Kupř. v souvislosti s rozsáhlými změnami v primární klasifikaci?) Změna ve struktuře pacientů? (Nové technologie?) „Komprese“ relativních vah? Optimalizace produkce? Pokus o definici: 1. Obsah: Nesprávný způsob kódování 2. Cíl: Záměrná snaha získat vyšší úhradu ≈ Účelové vykazování

Ďábel tkví v detailech: příklad 1 a 2  Efekt komprese (problémy při kalkulaci relativních vah)  Zpočátku nemusejí být sekundární diagnózy kódovány dostatečně, což vede k chybným kalkulacím (závažnější případy se ocitnou ve skupinách, které by měly obsahovat pouze méně komplexní případy)  Výsledkem jsou příliš vysoké relativní váhy pro „malé“ nemocnice a příliš nízké váhy pro „velké“ nemocnice, které se zvyšují v důsledku zlepšení v kódování  Obecně po určité době odpadá tento problém s delší praxí nemocnic při alokování nákladů a kódování, nicméně je třeba klást důraz na patřičnou regulaci  Technický aspekt  Jsou-li stejné náklady v CC skupině jako v bez CC, jde o upcoding?

Účelové vykazování: paralely casemixových a jiných úhradových mechanismů? Proces učení celého systému  Vývoj úhradových mechanismů probíhá i v ostatních státech následujícím způsobem Platba ve výši nákladů, replikace historického rozpočtu Udržování struktury personálu Fixace lůžek a poskytovatelů Platba za výkony Platba za ošetřovací den DRG Platba za výsledky Zohlednění výstupů a kvality „Bundled payments“ Úhrada za výstup Úhrada za výsledek Úhrada za vstupy

Systémy úhrad a účelové vykazování Výkonový systém: neexistence přímých paralel? Až na specifické „bonifikační“ výkony (omezení věkem, stavem pacienta aj.) lze paralely hledat obtížně: namísto o upcoding jde o přímý podvod Systém paušálu: neexistence přímých paralel? Motivace k účelovému vykazování: Postavení pacienta Pacient není klasickým spotřebitelem - plně nehradí poskytnuté služby Náklady na pacienta mohou převýšit platby od pojišťoven Rozdílná nákladovost kategorizace diagnózy (bez CC, CC, MCC) Motivace k účelovému vykazování: Absence dokonalé konkurence Vysoké náklady na zřízení nemocnice („Barriers to entry“) Specializovanost mnohých pracovišť

Motivace k účelovému vykazování: ekonomická situace Úhrady (a úhradová vyhláška) v roce 2013: restrikce Ekonomický útlum (nízký růst HDP) + vládní snaha o konsolidaci rozpočtu → nelze očekávat navýšení rozpočtu zdravotního systému Reakce – restriktivní úhradová vyhláška MZ chápe přirozenou reakce poskytovatelů: optimalizace poskytované péče a kódování

Motivace k účelovému vykazování: ekonomická situace Příklad USA

Postoj regulátora (MZ ČR)  Účelové vykazování jako negativní symptom pozitivního trendu Zavádění DRG: jeden z nástrojů a incentivů směrem od MZ k poskytovatelům, jak sledovat a ovlivňovat produkci Poskytovatele nutí detailně evidovat poskytnutou péči a správně ji zakódovat Ve výsledku motivuje zlepšit řízení nákladů jednotlivých poskytovatelů

Postoj regulátora (MZ ČR) 2) Odlišení účelové vykazování od zbylých (dříve uvedených) trendů: DRG-creep, komprese apod. Zavedení mechanismu DRG je doprovázeno zvýšením průměrného case-mixu poskytovatelů Zvýšení case-mixu neznamená automaticky upcoding Mnohdy souvisí s přesnějším kódováním a řízením nákladů ( Steinwald a Dummit 1989) Carter, Newhouse, Relles (1990) – nárůst casemixu v USA v letech o 2% v důsledku zlepšení metodiky kódování Zvýšený case-mix v takovém případě reálněji vyjadřuje náklady pracoviště Úhradová vyhláška na rok 2013 počítá s DRG- creep (et al.) v řádu 2-3%

Zvýšení case-mixu - Carter, Newhouse, Relles (1990) z 2,9% nárůstu case-mixu mezi roky 1986 a 1987 v USA tvořilo: 1,94% nárůstu v důsledku zlepšení metodiky vykazování 0,76% nárůstu v důsledku změny kódovací praxe 0,2% nárůstu v důsledku změny grouperu

Postoj regulátora (MZ ČR) 3) Účelové vykazování je systémově špatný trend a vede k silnému narušení transparentnosti úhrad Přísnější dohled regulátora, snaha reagovat Regulační ustanovení úhradové vyhlášky na rok 2013 Klíčová role ZP

Postoj regulátora (MZ ČR) 4) Tlak MZ ČR na úpravu systému + tlak na další aktéry (ZP, ZZ) na úpravu systému Cíl: systém, který motivuje poskytovatele k důkladnému ale také správnému kódování Podpora NRC Účast poskytovatelů v projektu referenčních nemocnic Aktualizace relativních vah, které budou reálněji reflektovat náklady na péči Upcoding povolený strukturou a rámcem klasifikace? (operace žlučníku ´70 coby CC?) otázka úpravy rámce role plátců (role poskytovatelů?)

Postoj regulátora (MZ ČR) 5) Možnosti a směr tlaku MZ ČR na úpravu systému Tlak na ZP na úpravu systému: úhradová vyhláška, správní rady Tlak na poskytovatele na úpravu systému: úhradová vyhláška, bonifikace pro rok 2014 za dodávání referenčních dat Design systému bez motivací k upcodingu: Plat kodéra související s výsledkem klasifikačního procesu?

Literatura Kupř.: Berta, Paolo et al „The effects of upcoding, cream skimming and readmissions on the Italian hospitals efficiency: A population-based investigation“. Economic Modelling 27(4): 812–821. Carter, Grace M., Joseph P. Newhouse, a Daniel A. Relles „How much change in the case mix index is DRG creep?“ Journal of Health Economics 9(4): 411–428. Lüngen, M., a K. W. Lauterbach „Upcoding–a risk for the use of diagnosis-related groups].“ Deutsche medizinische Wochenschrift (1946) 125(28-29): 852. Rosenberg, Marjorie A., Dennis G. Fryback, a David A. Katz „A statistical model to detect DRG upcoding“. Health Services and Outcomes Research Methodology 1(3): 233–252. Steinbusch, Paul J.M. et al „The risk of upcoding in casemix systems: A comparative study“. Health Policy 81(2–3): 289–299. Steinwald, Bruce, a Laura A. Dummit „Hospital case-mix change: sicker patients or DRG creep?“ Health Affairs 8(2): 35–47.

Děkuji za pozornost