Odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí v roce 2007 Ivan Langer ministr vnitra

Počet odposlechů v letech 1999 – 2004 enormní nárůst odposlechů odposlouchávání nevinných osob včetně dětí úniky informací ze spisů zlehčování problematiky, neřešení problémů vzrůstající zájem médií i veřejnosti o tuto problematiku

Rok 2006 – 1. komplexní analýza přelomový rok –poprvé skutečný zájem zabývat se problematikou odposlechů a sledování systematicky historicky první komplexní analýza –poprvé zpracovány a zveřejněny nejen statistické údaje, ale popsána i právní úprava, ochrana a bezpečnost získaných informací, kontrolní mechanismy vznik pracovní skupiny pro vytvoření metodiky, řešení problémů v oblasti ochrany údajů a kontrolních mechanismů

2007 – nová éra profesionálních analýz analýza odposlechů a sledování dle nové metodiky –podrobnější a přesnější statistiky –objektivnější metody určení efektivity úkonů –podrobný popis opatření ke zlepšení ochrany informací nově zahrnuty i údaje za IMV mimořádně rovněž popsání situace v oblasti odposlechů a sledování u dalších policejních orgánů a státního zastupitelství –celní správa, BIS, ÚZSI, Vojenská policie, Vězeňská služba

Vývoj počtu odposlechů

Počet klientů operátorů vs. počet odposlechů

Počty odposlouchávaných linek a osob

Odposlechy dle druhů kriminality

Sledování osob a věcí

Sledování dle druhu kriminality

Efektivita odposlechů dle využití informací v tr. řízení

Efektivita sledování dle využití informací v tr. řízení

Efektivita úkonů dle způsobu vyřízení spisů

Ochrana a bezpečnost informací organizačně technická opatření –zvýšení individuální odpovědnosti za jakoukoli manipulaci se záznamy (mj. elektronizace záznamů, přístup pouze přes individuální hardwarové klíče, zálohování na nepřepisovatelná CD s identifikačními prvky) vyšší důraz na vymáhání individuální odpovědnosti legislativní opatření –úprava vnitřních předpisů pro spisovou a archivní službu –nakládání s osobními údaji, vnitřní kontrola –novela trestního řádu zpřísňuje podmínky pro povolování odposlechu institut následného informování a možné ochrany proti neoprávněnému odposlechu zkrácena doba odposlechu

Kontrolní mechanismy Vnitřní –legislativní - jednoznačné interní předpisy a striktní kontrola jejich dodržování –organizační – důsledná kontrola nadřízených; zvláštní kontrolní orgány zejména v oblasti ochrany osobních údajů –technické – technická opatření k zabránění zneužití odposlechů a k individualizaci odpovědnosti za provinění Vnější –justiční orgány (st. zastupitelství, soudy), Stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití operativní techniky Policie ČR, Úřad pro ochranu osobních údajů I přesto, že policie má nejpodrobnější a nejpřísnější pravidla, nejvíce pracuje na technickém zabezpečení ochrany, stále zde bohužel existuje riziko zneužití a úniků informací, neboť v rámci trestního řízení mají k těmto údajům přístup i další orgány činné v trestním řízení a především účastníci řízení (obviněný, poškozený), jejich zástupci a zmocněnci.

Shrnutí výrazný pokles počtu odposlechů – o 28% (z 7672 v roce 2006 na 5491 v roce 2007), v porovnání s rokem 2004 je to pokles celých 43%; počet sledování poklesl ve srovnání s rokem 2006 o 11% odposlechy byly nasazeny pouze u 2,4% spisů z těch, kde je bylo možno ze zákona použít a u 0,5% všech trestních spisů z celkového počtu odposlechů bylo 49,1% na organizované skupiny; 3,2% se souhlasem osoby; 1,7% mezinárodní právní pomoc a pátrání dle útvarů pak nejvíce odposlechů vykázalo ÚOOZ, následují Správy Jihomoravského kraje, hl. m. Prahy a NPC z pohledu trestné činnosti pak byly odposlechy nejčastěji nasazovány na trestné činy spojené s toxikománií, násilnou trestnou činnost, trestnou činnost proti veřejnému zájmu a závažnější formy krádeží včetně vloupání

Shrnutí naprostá většina úkonů (cca 80%) vykazuje z hlediska využití informací pro další trestní řízení přímý či nepřímý podíl pro trestní řízení (příp. jejich souběh), v 10% případech byly úkony neefektivní (informace nevyužity trestním řízení) a v dalších cca 10% případech neaktivní či vůbec nerealizované 36% trestních spisů s použitím odposlechů či sledování skončilo návrhem na podání obžaloby, 47% bylo rozhodnuto způsobem, který ještě může vést (a zpravidla vede) k efektivnímu vyřízení,18% spisů bylo ukončeno způsobem, který lze považovat za neefektivní Policie ČR není jediným policejním orgánem, který v rámci trestního řízení nasazuje odposlechy –IMV v roce 2007 celkem 143 odposlechů, celní orgány 1809 odposlechů, Vojenská policie 5 –Vězeňská služba, BIS ani ÚZSI v rámci trestního řízení v roce 2007 žádný odposlech (např. BIS či Vězeňská služba tak mohou ale činit i dle jiných předpisů)

Závěr Analýza definovány 4 základní roviny, v nichž musí dojít ke změnám – psychologická, profesní, organizačně technická a legislativní Analýza potřebné změny nastartovány –rovina psychologická – zakotven princip každoročních analýz, vypracovány nový systém a metodika sběru dat jednotliví policisté vědí, že jejich práce je sledována a kontrolována –profesní – vyšší důraz na vymáhání individuální odpovědnosti, na kontrolní roli nadřízených pracovníků –organizačně technická – konkrétní opatření ke zvýšení individuální odpovědnosti za jakoukoli manipulaci se záznamy –legislativní – úprava vnitřních předpisů v oblasti spisové a archivní služby a ochrany osobních údajů, novela trestního řádu přinášející vyšší ochranu práv

„ Cílem těchto opatření je vrátit české veřejnosti důvěru v bezpečnostní a justiční systém a garantovat občanům jistotu, že jejich práva a svobody jsou a budou respektovány a také chráněny“