Státověda Mgr. Daniella Sarah Chocholová. Pojem státu a okolnost vzniku Živelně vzniklý, v průběhu dějin se postupně dotvářející institut (útvar) Stát.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Veřejná moc a veřejná správa
Advertisements

Popularizace výsledků dopravního výzkumu CZ.1.07/2.3.00/
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ I.2. Státní suverenita, legalita a legitimita
I.4. Státní formy, politické systémy a režimy
I.6. Horizontální a vertikální dělba moci
3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Státní občanství a cizinecký režim
Politologie jako věda Politika moc
ZPŮSOB VLÁDY Politická moc ve státě je uplatňována způsobem demokratickým nebo totalitním.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Vznik státních útvarů V.
Státní občanství.
Právní stát je takový stát, ve kterém je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva dříve (např. v rodové společnosti) existovalo tzv. zvykové (obyčejové.
Veřejná správa – úvod.
Formy státu b.wz.cz/st/h/huspo_wz_cz/bartonova_07_zsv.ppt.
Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Právní stát, demokracie a sociální stát Katedra práva.
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR I.1. Pojem a základní znaky státu Mgr. Petr Čechák
Základy státní správy Veřejná správa. Stát  Musí mít politickou autoritu, prostřednictvím kterých realizuje státní moc  Státní moc je nezávislá, uskutečňovaná.
ZSV Vznik a podstata státu.
STÁT A PRÁVO.
VY_32_INOVACE_29-08 Stát vznik státu.
STÁTY A JEJICH SESKUPENÍ
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ I.7. Unitární stát vs. stát složený
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.
Kontrola veřejné správy
JUDr. Marek Starý, Ph.D. Praha, 2011
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Výchova k občanství II. stupeň Název a číslo učebního materiálu.
Demokracie a její hodnoty
Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá.
Politické systémy světa
Demokracie x totalita 20. ledna 2006 Politická geografie IV.
VY_32_INOVACE_51_10 ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/
Základy práva 14. Moc výkonná Mgr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ PRÁVO Ochrana základních práv a svobod JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR
ÚSTAVA.
I.2. Státní suverenita, legalita a legitimita
Stát Tříprvková teorie –G. Jelinnek Území Obyvatelstvo
Mezinárodní právo veřejné jako velmi specifický právní systém
11. Vztah práva a státu a pojem právního státu
Ústavní vývoj ČR Barbora Vítová, Kristýna Jiránková, C3A.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Irena Čiháková Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje Národní.
DEMOKRACIE. Co je to demokracie? Rozhodněte o pravdivosti následujících tvrzení: 1)Demokracie je ideál, s nímž většina politiků nesouhlasí. 2)V demokracii.
Občanská práva a povinnosti
TYPY STÁTŮ A FORMY VLÁDY
Právní základy státu.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6 - 9
Státověda.
ZÁSADY DEMOKRACIE Mgr. Michal Oblouk.
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT   Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum,
Datum:   Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Martin Havlena
Matouš Bořkovec, ZŠ Suchdol,
Stát Definice, funkce, typy.
Občanská práva a povinnosti
VY_32_INOVACE_VO.9.A Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_VO.9.A.04_Státní Ústava ČR.
I.4. Státní formy, politické systémy a režimy
Vnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva
VY_32_INOVACE_VO.9.A Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_VO.9.A.09_Principy demokracie.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Úvod do mezinárodního práva
Kód materiálu: VY_32_INOVACE_09_STAT Název materiálu: Stát Předmět:
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
Geopolitika Státy a závislá území 1.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK 1
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Ústavní systém České republiky
Transkript prezentace:

Státověda Mgr. Daniella Sarah Chocholová

Pojem státu a okolnost vzniku Živelně vzniklý, v průběhu dějin se postupně dotvářející institut (útvar) Stát vzniká v takové fázi vytváření společnosti, v níž již nestačí organizace a vztahy omezené jen na určitá uskupení lidí (rodiny, rodu) s dovnitř orientovaným řádem (prav. chování) Prohlubování a rozšiřování veřejného charakteru vztahu lidí přináší požadavky na obecnou úpravu jejich poměrů na daném území, na němž je subjekt takové úpravy schopen ji nejen uplatňovat, ale také vynucovat vůči všem (subjekt – stát x prostředek – právo) Institucionalizovaná forma společenského života na určitém území, která prostřednictvím všeobecně závazných pravidel chování, za nimiž stojí jeho mocenská autorita, působí na společenské vztahy

Okolnosti vzniku a vývoje státu A)Pojetí a charakter společnosti B)Postavení a úloha subjektu státní moci C)Vývoj institutu všeobecné závaznosti a neodvratitelnosti působení práva až ke koncepci právního státu D)Měnící se představy o rozsahu a míře působení a péče státu o obecné blaho

A) Pojetí a charakter společnosti Proměny společnosti od východně despotického, antického, středověkého a raně liberálního až po současné pojetí demokratické a na občanském principu založené svobodné a otevřené společnosti Pod pojmem společnost rozumíme pojem lidé, kteří jsou v nějakém vztahu se státem Tento lidský činitel je charakterizovatelný jako: a) obyvatelstvo – lidé žijící na určitém území b) národ – jazykové, kulturní, historické společenství lidí c) lid – subjekt ve vztahu ke státní moci d) občané – lidé ve vztahu ke státu z hlediska jejich členství c) cizinci – občané jiných států, příp. bezdomovci

B) Postavení a úloha subjektů státní moci B) Postavení a úloha subjektů státní moci Vývoj počínaje jeho monokratickou a aristokratickou podobou, přes postupný vývoj a uplatňování zásad přímé a zastupitelské demokracie až k demokraticky mocensky vyváženou a kontrolovanou instituci neboli věc veřejnou Lincoln: „Vláda lidu, lidem a pro lid“

C) Vývoj institutu všeobecné závaznosti a neodvratitelnosti působení práva až ke koncepci právního státu Samostatnost a nezávislost soudců a soudů Rovnost občanů před zákonem a soudem O zákonném soudci a dalších zásadách soudního rozhodování O odpovědnosti státu za nezákonnost nebo nesprávný postup jeho orgánů

Pojetí podstaty moderního státu Starověk – Aristoteles (podstata ve výkonu státní moci) Středověk – koncepce „dvojího těla“ (panovník x stát, příp. dynastie) Tradiční koncepce – Jellinekova tříprvková definice státu (zpravidla uváděna u pojmových východisek moderního státu)

Moderní stát Průběhu novověku na pozadí revolučních procesů národního sebeuvědomování první pol. 19. stol. Prochází bouřlivým vývojem válečných let první pol. 20. stol. Stát založený na národním principu (neznamená to však, že pojem státu a národa jsou identické)

K pojmu moderního státu Jde o obecně politickou formu organizace společnosti, která má podobu univerzální instituce společnosti založené na zásadách politické legitimity a legality Jde o subjekt: A)Nejvyšší veřejné moci ve vztahu k daném území B)Vytvářející jednotný právní řád C)Zajišťující ústavnost a legalitu D)Zajišťující základní podmínky existence společnosti

Znaky moderního státu A)Státní území B)Státní národ (obyvatelstvo) C)Státní moc

A) Státní území vymezení prostoru, v němž stát vykonává svoji svrchovanou moc (na základě mez. uznání je mu přiznáno právo suverenního výkonu státní moci uvnitř hranic státního území) „stírání hranic“ v rámci EU v důsledku začlenění Schengenského systému do Sml. o zal. ES

B) Státní národ Obyvatelstvo daného státu Národ je subjektem státu a zdrojem státní moci Národ je adresátem státní činnosti, tedy výkonu státní moci Znaky státního národu: a) usedlost – trvalé obývání b) státní občanství (trvalý, místně neomezený vztah)

Státní občanství Trvalost, výlučnost, personalita (PaPOV bez ohledu na to, kde se nacházejí), bezprostřednost, efektivita (nárok na ochranu, vazba jedince na stát – placení daní), rovnost Vznik - narozením (ius soli – právo půdy, ius sanquinis – odvozeně, rodiče), osvojením, prohlášením otcovství, nalezením, udělením, prohlášením Bipolitismus, multipolitismus – př. narodí-li se rodičům ze státu, který uznává princip ius sanquinis dítě na území státu, který uznává princip ius soli (občanství rodičů, státu narození) Pozbytí - vzdáním se, nabytím cizího státního občanství

Práva spojená s občanstvím Neomezené nabývání vlastnictví Svobodný vstup na území ČR Nemožnost vyhoštění Plná účast na politickém životě Právo na odpor Právo na zabezpečení ve stáří, nemoci, zdravotní péči, hmotnou pomoc Právo na bezplatné vzdělání (ZŠ, SŠ) Právo národnostních a etnických menšin

C) Státní moc Moderní stát zakládá svou autoritu a moc na legitimitě a legalitě Legitimita – důvěra mezi společností a státem potvrzená demokratickými volbami(prostředkem ověřování tzv. přirozené autority je forma přímé a zastupitelské demokracie  ztráta legitimity: vyslovení nedůvěry v následujících volbách) -předpoklady: princip většiny, vláda na čas, ochrana menšin Legalita – získávání státní moci, její uplatňování a působení jsou realizovány na základě a v rozsahu stanoveném právem, která je závazná nejen pro ostatní, ale i pro stát samotný Zabezpečení legitimity státní moci ( dělba moci, prostředky ochrany práva, právo na odpor…)

Suverenita státu Spočívá v nezávislosti, výlučnosti a neomezenosti státní moci Subjekt státní moci = stát Tyto znaky státní moci se projevují jak dovnitř tak vně státu A) Vnitřní stránka suverenity – dva úhly pohledu: -charakter toho, od něhož stát odvozuje legitimitu svoji moci – lid -charakter instituce, která jeho suverenitu reprezentuje – parlament (navenek zpravidla hlava státu) B) Vnější stránka suverenity -Podoba zásady svrchované rovnosti ve vztazích mezi suverenními státy (x závislost na jiných státech- uskupení) -Úlohu při zachování vnější suverenity má mez. právo -MP je budováno na principu obyčejovém a smluvním, kde se prosazují zásady svrchované rovnosti, dobrovolnosti a reciprocity

Charakteristické rysy moderního státu Ústavní stát – ústava, jednotný právní řád (zákony jsou poměřovány ústavou a ústavními zákony, vytvořen orgán ochrany ústavnosti – ÚS) Právní stát – založený na svém vlastním právním řádu, resp. ústavním pořádku, zaručuje občanům práva, podřizuje se zákonům, ochoten omezit se Demokratický stát – vliv lidu na státní moc a vládu (suverenita lidu, princip legitimity, legální legitimita, dělba moci) Sociální stát – vyrovnání rozdílů ve společnosti a sociálními problémy (princip přerozdělování  garance minimálního příjmu, sociální politika, sociální síť a veř. soc. péče…)

Právní stát Legitimita státní moci Legalita státní moci Ochrana základních lidských práva a svobod Dělba moci Všeobecné, tajné a rovné volební právo Fungující tržní hospodářství a volný trh

Legitimita státní moci Odvozena od lidu Pravidelné a nezmanipulované volby Moc vykonává ten, kdo získal ve všeobecných, rovných a tajných volbách od voličů svůj mandát čl. 2 odst. 1 Ústavy – „lid je zdrojem veškeré moci, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní“

Legalita státní moci Ti, co získali svůj mandát v řádných volbách a nyní stojí na vrcholu moci musí respektovat právní řád státu stejně, jako všichni občané Exempce, imunity Čl. 2 odst. 2 LZPS „státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon“

Ochrana základních lidských práv a svobod Zakotveny zpravidla v zákonech nejvyšší právní síly, příp. MS Respektovat je musí jak vládnoucí elity, orgány veřejné správy, tak i všichni občané Úst. Zákon č. 2/1993 Sb., LZPS (součást úst. poř. ČR) Lidská práva: nezadatelná (nutné uznání,aby byly pozitivním právem), nezrušitelná, nezcizitelná, nepromlčitelná Omezení – je-li to nezbytně nutné pro výkon jiných práv, z důvodu veřejného zájmu Soudní ochranu zajišťují obecné soudy, především ÚS

Dělba moci Moc výkonná (řídí stát, provádí zákony, příp. navrhování zákonů a správa věcí veř.) – vláda, prezident republiky Moc zákonodárná (tvorba, úprava, přijímání nových zákonů) – Parlament (dvě komory:dolní je PS – 200/4roky/21 let, horní S – 81/6let/každé 2 roky 1/3 senátorů/40let) Moc soudní (výklad a aplikace práva) – OS (obvodní soud v Praze x městský soud Brno), KS (Městský soud pro Prahu), VS, NS a NSS, ÚS (nepatří do soustavy soudů – soudní orgán ochrany ústavnosti)

Volby Všeobecné, tajné a rovné volební právo Pravidelné střídání se politických stran u moci X setrvání určité strany díky svému úspěchu u voličů i několik volebních období po sobě

Státní formy (dle Aristotela) Řádné druhy Monarchie (moc soustředěna do rukou panovníka, krále – veřejné blaho) -konstituční – role panovníka omezena ústavou, monarcha jedním ze stát.org. (GB, Španělsko, Belgie…) -absolutistická (Saudská Arábie) -stavovská – vláda pan. a šlechty -parlamentní – téměř žádný vliv panovníka (vláda, parlament) – Dánsko Aristokracie (určitá společenská skupina podle svého společensko- pokrevního původu – veřejné blaho) Politeia (na spravování věcí veřejných se podílejí všichni občané ) Úpadkové druhy Tyranie či diktatura (samovláda jednotlivce směřující ke svému vlastnímu egoistickému zájmu) Oligarchie (vláda několika osob či zámožné společ. vrstvy, které jde o vlastní mocensko-EKO zájmy Demokracie (dnes: anarchie, jakožto druh neliberální demokracie)

Formy vlády (z hlediska kdo vládne a jakým způsobem) Monarchie Monarcha je suverénní (privilegovaná) osobnost stojící v čele státu - koncepce: teokratická (Bůh), patriarchální (otec rodiny), patrimoniální (vlastník státu), smluvní (společenská smlouva – Hobbes) Monarcha je nositelem suverenity a není zpravidla postižitelným Neomezená, nedělitelná moc Funkci vykonává zpravidla dědičně a doživotně Republika Omezenost výkonu funkce, princip demokratických voleb Podřízenost právnímu řádu Nedisponuje žádnými osobními privilegii Uplatňuje se dělba moci Vztahy mezi nejvyššími státními orgány jsou založeny na zásadě nezávislosti a systému vzájemných brzd a vyvažování Existence nezadatelných (přirozených) práv jednotlivce – občana Účast občanů na správě, rovnost Parlamentní x prezidentská rep.

Formy vlády (z hlediska povahy vzájemných vztahů mezi hlavou státu, zákonodárným orgánem a vládou) Parlamentní monarchie Dualistická monarchie Parlamentní republika Prezidentská republika Modifikované systémy: - neoprezidentská republika - kancléřská republika

Formy vlády (z hlediska povahy vzájemných vztahů mezi hlavou státu, zákonodárným orgánem a vládou) Parlamentní monarchie Vedoucím postavením parlamentu Vláda je závislá na parlamentu a je mu odpovědná Panovník spíše formální hlava státu, zbaven oprávnění (absolutního veta) vůči zákonům P, nemá zákonodárnou iniciativu Bez reálných mocenských pravomocí Oprávnění a povinností přechází fakticky na předsedu vlády Právní akty vyžadují kontrasignaci člena vlády Omezení panovníka (přímo ústavou nebo nejsou formálně zrušeny, ale nevyužívá jich tzv. „spící“ prerogativa „Panovník panuje, ale nevládne“ Dualistická monarchie Výsledkem střetu panovníka a šlechty s nově nastupující buržoazií Panovník je hlavou státu a soustřeďuje výkonnou moc Ve své činnosti je však panovník omezen ústavou, zákony a rozpočtem Parlament je omezen pravomocemi panovníka Nevydává zákony, ale má právo absolutního veta Právo zákonodárné iniciativy Vliv na výkon soudnictví Neplál, Kuvajt, Jordánsko

Formy vlády – Parlamentní republika (z hlediska povahy vzájemných vztahů mezi hlavou státu, zákonodárným orgánem a vládou) Ústavně politická odpovědnost vlády parlamentu (může si vynutit demisi vlády) Nepřímá závislost hlavy státu na parlamentu zprostředkovaná pomocí vlády (akt hlavy státu – nutná kontrasignace členem vlády) Hlavu státu (prezidenta) volí parlament Vláda je jmenována prezidentem, který vychází z výsledků parlamentních voleb Vláda je závislá na důvěře parlamentu (podpora většiny P) P může vládě jako celku nebo jednotlivému členu vyslovit nedůvěru, důsledkem je podání demise do rukou prezidenta ČR, Itálie, Irsko, Rakousko

Formy vlády – Prezidentská republika (z hlediska povahy vzájemných vztahů mezi hlavou státu, zákonodárným orgánem a vládou) Prezident je hlavou státu a náleží mu výkonná moc Prezident není na parlamentu závislý a není mu odpovědný Je mu svěřena moc výkonná (právo veta, právo zákonodárné iniciativy) Volen obyvatelstvem přímo nebo nepřímo prostřednictvím volitelů Vláda je vytvářena mimoparlamentní cestou, jmenováním prezidentem Vláda je chápána spíše jak poradní orgán prezidenta Vláda není odpovědná parlamentu Omezený parlament (projednávání, vydávání zákonů, schvalování rozpočtu) Parlament nemá právo přímé kontroly výkonné moci, na druhé straně jej nemůže prezident rozpustit NS – závazný výklad ústavy a provádí ústavní dozor, soudce jmenuje prezident př. USA (prezident, vláda, zákonodárný sbor, NS), Mexiko, Argentina

Politické režimy Podle způsobu výkonu státní moci, stupně účasti občanů na správě věcí veř. a)Demokratický režim b)Autoritativní režim c)Totalitní režim

A) Demokratický režim Dělba moci Vzájemné kontroly jednotlivých mocenských složek Zdrojem moci je lid (volení zástupci, opakující se volby)

B) Autoritativní režim Neuznává klasickou dělbu moci Respekt určité míry autonomie občanů především v soukromé sféře, pokud jde o podílení se na státní moci a o správu věcí veřejných Odmítá opozici Režim podporuje svobodu podnikání a volný trh Z historie, př. Francovo Španělsko

C) Totalitní režim Neuznává klasickou dělbu moci V zájmu vlády jedné výlučné strany potlačuje svobodu svých občanů i v soukromé sféře Netoleruje opozici (likvidace) Totální nárok na ovládnutí celé společnosti Založen na státní ideologii Používání teroru v masovém měřítku Německý nacismus, sovětský komunismus

Struktura státu Unitární stát Stát složený – federace, konfederace

Unitární stát Jednotná soustava státních orgánů a jednotný právní řád Nedělitelnost území Nedílná státní suverenita (stát reprezentují navenek jen jeho nejvyšší složky, na výkonu moci neparticipují nižší státní či samosprávní orgány) Jediné státní občanství Nevyloučena jistá míra regionální autonomie

Federace vs. konfederace Založena jednotnou ústavou Nejvyšší federální orgány mají obdobnou struktur jako unitární stát Existuje občanství federace (může zároveň i občanství spolkových států) Mezinárodně právním subj. je celá federace Př. SRN, Rakousko, ČSFR, USA, Švýcarsko Založena MS Moc ústřední vlády pouze nad vrcholnými orgány států Princip jednomyslnosti států Nejvyšší orgány konfederace jsou omezeny na minimum (otázky obrany, politiky) Existuje pouze občanství jednotlivých států konfederace Každý ze států konfederace je mezinárodněprávním subj. Státy mají právo neomezeně vystoupit Př. Rak-Uher po roce 1867