Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Marie Havránková Název prezentace (DUMu): Odborný styl – výklad Název sady:Funkční styly pro 2. ročník, obor Opravář zemědělských strojů, Mechanik opravář mot. vozidel Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku:srpen 2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE: V této prezentaci se budeme v ě novat výkladu, tomu, co je jeho cílem a kde se s ním žáci setkávají. Dále se žáci dozv ě dí, jaké jazykové prost ř edky se ve výkladu využívají a jaké jsou jeho formy. Pochopí, jaký je rozdíl mezi výkladem, pojednáním a p ř ednáškou.

VÝKLAD

slohový útvar užívaný v odborné oblasti informuje o zákonitých procesech v p ř írod ě i ve spole č nosti, objas ň uje vznik a vývoj t ě chto proces ů, vysv ě tluje jejich fungování podává pou č ení o podstat ě č innosti cílem výkladu je odborné pou č ení o n ě kterém tématu z oblasti v ě dy, techniky, hospodá ř ství, kultury apod. v podob ě pojednání, odborného č lánku, studie, monografie atd. sd ě lení nové poznatky sd ě luje ve shod ě s v ě deckým poznáním objas ň uje konkrétní jevy nej č ast ě jší slohový útvar u č ebnic, odborných publikací a č asopis ů typický je pro oblast v ě deckou, ale projevy menšího rozsahu mohou i v ě decké bádání popularizovat pro širší č tená ř skou ve ř ejnost

VÝKLAD M ě l by být: obsahov ě správný v ě cný srozumitelný p ř ehledný vyjad ř ování p ř esné, jasné, jednozna č né d ů ležitá je volba vhodných odborných názv ů

TYPY VÝKLADU a) výklad s definicí na za č átku = vyt č ení podstaty, dále odlišnosti, vznik apod. = statický výklad, prvky popisu b) výklad o vzniku a vývoji jevu (populární) = dynamický výklad, prvky vypráv ě ní c) výklad o poznávání jevu – za č íná se stavem + další poznání, míra poznání roste

TYPY VÝKLADU podle adresáta: výklad (pro neodborníky) X pojednání (pro odborníky) podle typu autorství: výklad – autor v ě decké poznání zprost ř edkovává X pojednání – autor v ě decké poznání prohlubuje, rozši ř uje, p ř ináší nové poznatky, objevy, sou č ástí je informace o pramenech, metodách a postupu (pro kontrolu) podle formy: mluvený (p ř ednáška) X psaný (sta ť, odborný č lánek) popisný X dokazující

VÝKLAD Kompozice pracuje se s logickými myšlenkovými operacemi, analýzou (rozbor celku na č ásti) a syntézou (sjednocení prvk ů v celek) postup od obecné pou č ky (definice) k objasn ě ní konkrétních jev ů = metoda deduktivní postup od konkrétních jev ů, mén ě obecných poznatk ů k vyvození obecného záv ě ru, pravidla, pojmu = metoda induktivní postup založený na srovnání jev ů, objasn ě ní vnit ř ních (p ř í č inných) vztah ů mezi jevy a jejich složkami

VÝKLAD Osnova nutnost propracované osnovy pro p ř ehlednost úplnost, návaznost díl č ích složek a logickou stavbu I. Úvod – uvedení tématu, problematiky, cíle výkladu II. Vlastní výklad 1) všeobecná informace o jevu (p ř ípadn ě historie vzniku a vývoje jevu) 2. použité metody; analýza č ástí, fází 3. konkrétní výklad a) popisný, b) dokazující (indukce, dedukce) 4. definice III. Záv ě r – shrnutí, vyvození záv ě r ů, pou č ení, zobecn ě ní, zd ů razn ě ní d ů ležitých bod ů výkladu, využití v praxi, význam p ř ílohy a odborná literatura

VÝKLAD Jazyk odborné názvy (termíny) výrazy bez citového zabarvení vyjad ř ování jmenné (cenové snížení) vyjad ř ování slovesn ě jmenné (provést snížení cen)

VÝKLAD Syntax složit ě jší v ě tné celky správné a p ř esné vyjad ř ování myšlenkových vztah ů užití opisného pasiva (= významov ě neosobní) v ě ty p ř í č inné, podmínkové, ú č elové apod. vsuvky, citáty

STAVBA VÝKLADU logické č len ě ní na oddíly, kapitoly, odstavce č len ě ní č íselné, písemné č len ě ní tituly, podtituly, mezititulky p ř ehlednost – desetinné č len ě ní zvýrazn ě ní – typ, velikost písma, barva, prokládání doprovodný materiál – poznámky, resumé, rejst ř íky osnova

DALŠÍ FORMY VÝKLADU Psaná forma: odborný č lánek, sta ť, odborná publikace, sborník aj. Mluvená forma: odborná p ř ednáška, odborný referát, diskuse

POJEDNÁNÍ Pojednání = složit ě jší výklad na základ ě studia je nutno dojít k ur č itým výsledk ů m formou pojednání uve ř ej ň ují výsledky svého bádání v ě dci

VÝKLAD X POJEDNÁNÍ Výklad prostší dává první ponau č ení t ě m, kte ř í ur č itý obor za č ínají studovat (u č ebnice) Pojednání složit ě jší je ur č eno t ě m, kte ř í už danou problematiku znají je t ř eba p ř edem prostudovat odbornou literaturu

PŘEDNÁŠKA P ř ednáška = mluvený výklad p ř esv ě d č iv ě jší, živ ě jší, vzbuzuje pozornost poslucha čů zpracovává zajímavá, aktuální témata promyšlená kompozice, jednodušší v ě ty p ř ehlednost (v úvodu nazna č it stavbu a č len ě ní celku, v každé č ásti zopakovat znovu nám ě t, v záv ě ru shrnutí myšlenek)

PŘEDNÁŠKA užití názorných pom ů cek (kresba na tabuli, model, zp ě tná projekce, diaprojekce, videonahrávka, magnetofonová nahrávka aj.) živ ě jší styl (s prvky vypráv ě ní) zp ů sob p ř ednesu: - ne č íst - udržovat kontakt s poslucha č i - kvalitní p ř ednes - p ř im ěř ené tempo

ZÁPIS - VÝKLAD, POJEDNÁNÍ, PŘEDNÁŠKA Výklad se užívá v odborné oblasti a informuje o zákonitých procesech v p ř írod ě i ve spole č nosti. Jeho cílem je odborné pou č ení o n ě jakém tématu z oblasti v ě dy, techniky, hospodá ř ství, kultury apod. Poznatky sd ě luje ve shod ě s v ě deckým poznáním, užívá se v u č ebnicích, odborných publikacích a č asopisech. Musí být obsahov ě správný, v ě cný, srozumitelný, p ř ehledný, vyjad ř ování musí být p ř esné, jasné, jednozna č né. Kompozice výkladu musí být propracovaná, užíváme odborné názvy, výrazy bez citového zabarvení, v ě tná stavba je složit ě jší, celý výklad musíme logicky č lenit (oddíly, kapitoly, odstavce). Složit ě jší výklad ur č ený pro v ě dce se nazývá pojednání. Mluvený výklad se nazývá p ř ednáška.

OTÁZKY PRO OPAKOVÁNÍ 1. co je výklad a o č em informuje? 2. Jaké poznatky sd ě luje výklad a kde se užívá? 3. Jaký musí být výklad? 4. Jaké jazykové prost ř edky užíváme ve výkladu? 5. Co je pojednání? 6. Jak se nazývá mluvený výklad?

VÝKLAD, POJEDNÁNÍ, PŘEDNÁŠKA ZDROJE: SOCHROVÁ Marie. Č eský jazyk v kostce pro st ř. školy. Havlí č k ů v Brod: Fragment, 2007, ISBN Odmaturuj z č eského jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN ŠTIKOVÁ Stanislava. Písemná a elektronická komunikace 2 a 3. Nakl. Ing. Stanislava Štiková – Korespondent, Plze ň 2007 HANZOVÁ, Marie, SCHNEIDEROVÁ, Eva. Klí č ke slohu. Praha: Albatros, 2007, ISBN 978–80–00 –