Název SŠ: SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu): Realismus ve světové literatuře: Rusko Tematická oblast: Český jazyk a literatura Ročník: I. ročník Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku:duben 2013 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Záměrem této sady výukových materiálů s názvem: Český jazyk pro I. ročník oboru KRAJINÁŘ je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, prohloubit a kultivovat jazykový projev žáků. Žáci získají přehled o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře od počátku starověku do poloviny 19. století. Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě reflektují tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Český jazyk a literatura na SOU Uherský Brod. Tato prezentace se věnuje představitelům ruského realismu.

Realismus ve světové literatuře Rusko

Reformám, které se prosazovaly v západní Evropě, se Rusko dlouho vyhýbalo a řadu z nich nezavedlo vůbec. Nevolnictví zde bylo zrušeno až roku 1861 a první státní duma (obdoba parlamentu) byla svolána až v roce Ruská inteligence se dělila na: 1. západníky – chtěli přiblížit izolované Rusko Evropě (stoupenci Někrasov, Turgeněv) 2. slavjanofily – zdůrazňovali duchovní potenciál ruského pravoslaví a hodlali jím obrodit Evropu „zkaženou“ katolicismem (Dostojevskij) Velmi oblíbenou literární postavou byl zbytečný člověk, který se nedokáže prosadit v osobním životě ani ve společnosti, přestože k tomu má všechny předpoklady.

Lev Nikolajevič Tolstoj Tolstoj pocházel ze šlechtické rodiny. Hospodařil na svém panství v Jasné Poljaně. Bojoval v krymské válce. Byl pedagogickým reformátorem a stoupencem „volné výchovy“. Pod vlivem myšlenek Petra Chelčického vytvořil učení, jehož základem bylo neodporování zlu a mravní sebezdokonalování. Za své názory byl vyobcován z pravoslavné církve. Do literatury vstoupil autobiografickou trilogií Dětství, Chlapectví a Jinošství. Proslavily ho romány Vojna a mír, Anna Kareninová a Vzkříšení.

Ivan Sergejevič Turgeněv Turgeněv pocházel z bohaté šlechtické rodiny. Studoval v Německu. Za zveřejnění nekrologu na Gogola byl vypovězen na rodný statek. S francouzskou pěvkyní Paulinou Viardotovou žil v Paříži, kde se spřátelil s Flaubertem a Zolou. Turgeněv napsal cyklus povídek Lovcovy zápisky - rámec 25 črt tvoří lovecké toulky vypravěče a jeho pomocníka. Jádrem tohoto cyklu próz jsou portréty statkářů, nevolníků a dalších obyvatel ruského venkova. Tradice říká, že se ruský car rozhodl po přečtení této knihy zrušit nevolnictví. Próza: Deník zbytečného člověka román: Šlechtické hnízdo – milenecká dvojice nedokáže přestoupit hranice společenských konvencí (tzv. zbytečný člověk) román: Rudin – (tzv. zbytečný člověk) – mladý muž plný ideálů, které nedokáže realizovat román: Otcové a děti U Turgeněva nejsou „zbytečnými lidmi“ suverénní šviháci bez citu, ale obyčejní lidé, kteří jsou spoutáni předsudky a společenskými závazky. Důsledky jejich činů ničí životy jiných.

Ivan Alexandrovič Gončarov Gončarov byl synem bohatého statkáře. Pracoval jako cenzor na ministerstvu národní osvěty. Zúčastnil se plavby kolem světa. Léčil se v Mariánských Lázních, kde dokončil román o „zbytečném člověku“ Oblomov. Hlavní postavou Gončarovova románu je statkář Oblomov, který žije v Petrohradě z výtěžků svého majetku. Je pomalý a naprosto pasivní. Většinu času tráví na svém divanu a nechává se opečovávat oddaným sluhou. Jeho příbytek pokrývá prach a pavučiny. Ze snění ho vytrhne až podnikavý a energický přítel Štolc a seznámení s Olgou, do níž se zamiluje. Oblomov ale vše pokazí. Olga ho opouští a provdává se za Štolce. Hlavní hrdina opět upadá do letargie a nakonec umírá. Román je kritikou běžného ruského statkáře, který se (zabezpečen výnosy ze svých pozemků) oddává duševní a fyzické nečinnosti.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij Dostojevskij byl synem lékaře, prožil dětství v prostředí chudinské moskevské nemocnice. Živil se literaturou a své romány diktoval stenografce, která se stala jeho ženou. Za údajné veřejné čtení otevřeného dopisu Bělinského Gogolovi, které se uskutečnilo v kroužku utopického socialisty Petraševského, byl odsouzen k trestu smrti. Na poslední chvíli dostal milost a čekaly ho „pouze“ nucené práce a vojenská služba na Sibiři, kde strávil 9 let. Sibiřský pobyt jej těžce poznamenal psychicky i fyzicky (trpěl epilepsií). Ruské společnosti doporučoval respektovat ruské tradice, opřít se o pravoslavné křesťanství, o půdu a mužství. Po bratrově smrti vzal na sebe velké množství jeho dluhů, které ho odsoudily k doživotnímu nedostatku.

Dostojevskij: dílo Dostojevskij je považován za zakladatele psychologické prózy. Usiluje o zachycení toho, co nekontrolujeme rozumem, co se odehrává v našem podvědomí. Snažil se proniknout do hlubin lidské psychiky. Napsal naturalistické romány: Zločin a trest Idiot – kníže Lev Myškin - „čistý člověk“-ztělesnění křesťanské lásky k lidem, pro své okolí však „idiot“ Běsi Bratři Karamazovi Zápisky z mrtvého domu – prožitky a zkušenosti ze Sibiře

Další realisté a jejich díla N. V. Gogol Mrtvé duše Revizor A. P. Čechov Strýček Váňa Tři sestry Višňový sad Racek

Zločin a trest Hlavní postavou románu Zločin a trest je petrohradský student Raskolnikov, který se ocitne v těžké finanční i životní situaci. Rozhodne se ji řešit promyšlenou vraždou staré lichvářky. Přestože ji považoval za „lidskou veš“, není schopen unést břímě svého činu. Svěřuje se prostitutce Soně, která mu radí, aby se sám udal. Raskolnikova podezřívá policejní inspektor, ale nemá jasné důkazy. Student se nakonec přizná a je odsouzen k nuceným pracím na Sibiři, kam ho doprovází i Soňa. Její konání mu otevírá oči: hrdina se přimyká ke křesťanství a věří v lepší budoucnost.

Kontrolní otázky Charakterizujte zbytečného člověka. V kterých dílech se můžeme se zbytečným člověkem setkat? Kdo je zakladatelem psychologické prózy?

Seznam obrázků GREATORANGEPUMPKIN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ANASTÁCIO, Manuel. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ISASHA. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ROZHKOV, Dmitry. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Seznam zdrojů SOCHROVÁ, Marie. Kompletní přehled české a světové literatury. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 356 s. ISBN