ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ZEYEROVA 3354, KROMĚŘÍŽ projekt v rámci vzdělávacího programu VZDĚLÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ŠABLONA ČÍSLO: III/2 NÁZEV: INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK ROČNÍK: 7. ROČNÍK TÉMA: Bajka AUTOR: Mgr. Kateřina Mládková DATUM VYTVOŘENÍ: VY_32_INOVACE_52_KM

Anotace: Cílová skupina: 7. ročník Téma: Bajka Cíl: Upevňování znalostí o epickém žánru bajka. Práce s texty. Pomůcky: psací potřeby, školní sešit, pracovní listy, interaktivní tabule, literární díla – ukázky Pilotáž: Žáci ocenili ucelený stručný přehled učiva a ukázky. Žáci vyhledávají mravní ponaučení, básnická pojmenování, pracují s texty. Prezentaci rozložíme do dvou vyučovacích hodin, žáky rozdělíme do skupin – výsledná práce: hlasitá četba přidělených bajek (důraz na přednes textů) reprodukce textů ponaučení KLÍČOVÁ SLOVA: bajka mravní ponaučení Ezop La Fontaine Krylov

BAJKA ● starý žánr ●a legorické zobrazování ● krátký příběh psaný prózou nebo veršem ●p ostavy (zvířata, stromy, květiny i lidé) mají lidské chování ● mravní nebo praktické ponaučení ● bajkaři: Ezop – Ezopovy bajky Jean de La Fontaine – Dub a třtina Ivan Andrejevič Krylov – Vlk a beránek Jacques Prévert – Pohádky pro nehodné děti Miloš Macourek – Živočichopis Ivan Olbracht – O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách Josef Brukner – O lišce a čápu

● řecký bajkař Ezop, řecky Aisopós, propuštěný otrok ● 6. století př. n. l., pocházel ze Sard v Malé Asii ● žil v Athénách a na ostrově Samos ● Ezopovy bajky obsahují nadčasové životní pravdy ● dnešní náměty jako okřídlená rčení: „vlk v rouše berán č ím“, „kyselé hrozny“, „osel a stín“

O pyšné lampě Na stole stála svítící lampa, čistá a vyleštěná. Její světlo bylo zářivé a dopadalo na stůl i do celého pokoje. Lampa byla na sebe velmi pyšná. Ani stůl, ani knihy nesvítily, jen ona zářila. Řekla: „Podívejte se na mě, nikdo z vás neumí svítit. Svítím víc než měsíc na obloze i s hvězdami. Dovedu svítit tak jako slunce!" Co se tak chlubila, hrálo si u stolu malé kotě. Zatáhlo za cíp ubrusu a bác. Lampa spadla a zhasla. „Proč nám nesvítíš teď ?“ řekla kniha. „Už ze mne nikdo nemůže číst, když nesvítíš! Ale podívej se, měsíc svítí dál!“ Stačilo malé kotě, aby tě sfouklo, ale měsíc, hvězdy i slunce vyzařují světlo navěky." Poučení: Pýcha předchází pád.

Vrána a džbán Byly horké letní dny. Všechny studánky a prameny v lese vyschly. Mnoho zvířat a ptáků bylo zemdleno žízní. Jen vrána se vydala z lesa blíž k lidem, jestli u nich nenajde kapku vody. U nejbližšího stavení stál opuštěný džbán a vrána se dychtivě snesla k němu. Na dně džbánu se lesklo trochu vody. Vrána se zobákem pokoušela napít, ale džbán byl příliš vysoký a její zobák nedosáhl vody, hlavou se k ní dostat nemohla. Už si zoufala, když ji něco napadlo! Z posledních sil začala sbírat malé kaménky a házela je do džbánu. Pilně sbírala, až jimi skoro naplnila nádobu a voda vystoupila nahoru. Vrána se napila a její síly se postupně vracely. Poučení: Není nad chytrost.

Liška a vrána Hladová liška se potulovala po kraji. Nikde nebylo nic k snědku. „Kdybych někde sehnala kousek sýra,“ řekla si. A kupodivu zrovna v té chvíli nad ní zakroužila vrána. V zobáku měla pěkný kus sýra, který právě ukradla z okna v jednom domě. Sedla si na větev a začala si na sýru pochutnávat. Hladová liška přemýšlela, jak se dostat k chutnému soustu vysoko nad ní. To by ale nebyla mazaná liška, aby si nedovedla poradit. Začala vráně lichotit: „Jaký jsi to krásný pták! Tvé peří se leskne jako stříbro, je hebké jako hedvábí! Tvůj postoj je vskutku královský. Měla bys být králem všech zvířat. Jistě i tvůj hlas je překrásný, umíš zpívat?“ Vrána se pýchou už nadouvala. Chtěla ukázat, že zpívat umí. Jakmile otevřela zobák, kus sýra jí vypadl, liška jej zachytila a utíkala do své nory, aby si na něm pochutnala. Poučení: Dej si pozor na lichotky, málokdy jsou myšleny vážně.

Lev a myš Král džungle-mocný lev odpočíval po jídle, když mu před nosem proběhla malá myška. Lev vymrštil tlapu a myšku chytil. Chtěl ji rozmačkat za to, že rušila jeho klid. Myška začala prosit: „Nezabíjej mě, mocný lve, někdy ti třeba pomůžu zase já.“ Lva pobavila její řeč, jak by mu malá myška mohla pomoci! Ale myšku přece jen pustil. Zanedlouho přišli do džungle lovci a chytili lva do sítě. Bezmocný lev se svíjel v síti na zemi. Zatímco lovci poodešli, potichu přišla malá myška a řekla lvovi: „Neboj se, já ti pomohu, jsem ti přece zavázána.“ Lev si jen smutně povzdechl, nevěřil jí. Ale myška už svými ostrými zoubky hryzala síť a rychle se jí podařilo překousat několik provazů, až díra byla dostatečně velká a lev přes ni mohl utéci. Ponaučení: I slabý může pomoci silnému.

Chlubivý člověk Jeden chlubivý člověk vyprávěl, kde všude byl a které kraje procestoval. Byl jsem v Africe, tam jsem holýma rukama ulovil lva! V Americe jsem přišel na závody nejrychlejších lidí na světě, a když jsem s nimi závodil, vyhrál jsem. I na sněmu nejchytřejších lidí na světě jsem byl a tam jsem uhodl tu nejtěžší hádanku. A v daleké tramtárii, kde voda zatopila celou krajinu, a lidé musili jezdit na loďkách od domu k domu, jsem dokázal přeskakovat široká jezera. „Však se tam běžte zeptat,“ řekl cestovatel. A tak řečnil ještě dost dlouho, až jeden člověk, který ho poslouchal, řekl: „ Ale přece se nemůžeme vydat tak daleko, abychom se na to zeptali, můžeš nám i zde ukázat, co všechno umíš, jak daleko umíš skákat!" Až teď na cestovatele začali všichni křičet: „Ano, ukaž nám to!" Ale zahanbený cestovatel už utíkal docela obyčejnými skoky pryč. Ponaučení: Jenom skutky mluví za tebe, netřeba se chlubit!

Jean de La Fontaine ● slavný francouzský bajkař ● básník klasicismu ● 1621 – 1695 ● 12 knih bajek

Sojka v pavím peří Páv se jednoho dne svlékal a viděla ho sojka. Přiletěla a oblékla si jeho šat. Vešla mezi pávi, šťastná, že je jako oni. Ti ji však poznali. Smáli se jí a pak ji vyhodili. Hrubě jako sojku. Odešla proto ke svým, k sojkám. Ale tam ji vyhodili také, že je jako páv. Zajíc a želva Byl jeden zajíc, který uměl hrozně rychle běhat. Běhal nejrychleji ze všech. Když se potkal s želvou, souhlasil s jejím návrhem, že se utkají v běhu. Už byli oba na startu a vyběhli. Zajíc želvě ihned utekl, ale když byl asi v půlce cesty, zastavil. Řekl si, že si zdřímne, stejně jej želva nepředběhne. To ale neměl dělat. Zatímco on si spal v trávě, želva už se přiblížila k cíli. Nakonec závod vyhrála a zajíc prohrál. Lišák a hrozny Byl podzim a hrozny sladce zrály. Lišák si vykračoval cestou přes vinice a najednou dostal chuť na hrozny. Pokoušel se, ale hrozny byly moc vysoko. Řekl si proto, že jsou zelené a kyselé. HLEDÁME MRAVNÍ PONAUČENÍ činnostní učení HLEDÁME MRAVNÍ PONAUČENÍ činnostní učení Jean de La Fontaine

● ruský bajkař Ivan Andrejevič Krylov ● 1769 – 1844 ● chudá důstojnická rodina ● od osmi let živil matku a sourozence ● kancelářský poslíček, knihovník ● satirické divadelní hry ● zakladatel několika časopisů ● 200 bajek ● kritizoval ruskou společnost, carský absolutismus

Vlk a beránek Hladový vlk spatřil malého beránka, jak pije u potoka. Vlk potřeboval najít důvod, pro nějž by mohl beránka sežrat. Vymýšlí si, že mu beránek kalí vodu, že byl na něj drzý, ale beránek mu jeho obvinění vyvrací. Vlk se rozzlobí a nehledá již další obvinění: „Už tím jsi vinen, že mám hlad,“ říká beránkovi. Beránek je ale chytrý a uteče. Ponaučení: Kdo je bohatý, mocný a silný, je vždy v právu – slabý a chudý se spravedlnosti nedovolá. Orel a slepice Orel, car ptactva, létal ve velkých výškách a jednou se mu zlíbilo usednout na nízký plot nedaleko stodoly. Chvilku tam poseděl a pak přeletěl na vedlejší plůtek. Pozorovaly ho slepice na blízkém dvorku. „Proč každý orla tak chválí, vždyť přeletět z plotu na plot umím také,“ řekla jedna z nich. Orel s nimi naoko souhlasí, ale pokládá jim otázku, zda mohou létat jako on také do oblak. Ponaučení: U talentovaných lidí bychom neměli vyhledávat jejich chyby, ale ocenit jejich nadání a jejich činy. UKÁZKY KRYLOVOVÝCH BAJEK – STRUČNÝ OBSAH činnostní učení UKÁZKY KRYLOVOVÝCH BAJEK – STRUČNÝ OBSAH činnostní učení

Mravenec V mraveništi žil velký mravenec, silný, uzvedl zrnko ječmene, nebál se ani pavouka. Všichni ho chválili a jemu stoupla sláva do hlavy. Rozhodl se, že předvede svou sílu ve městě. Když jel kolem sedlák s fůrou sena, vlezl mravenec do sena. Myslel, že až dojedou do města, bude se mu každý obdivovat. V seně ho však nikdo neviděl, ať se snažil předvádět sebevíc. Lidé si hleděli svého a nikdo o něj nestál. Postěžoval si psovi, že u nich v mraveništi by se na jeho sílu všichni rádi přišli podívat. Pes mu odpovídá (ponaučení): „Co doma k slávě stačí, svět ještě neomráčí.“ Statečný osel Liška potkala osla. Osel vypráví, že jde od lva. Lev byl dříve zlý, i osel se bál jeho řevu, ale teď leží jako mrtvý a je s ním velmi zle. Všechna zvířata, která se ho dříve bála, se sbíhají, aby se mu pomstila a mlátí ho hlava nehlava. Liška se ptá, zda ho osel nechal na pokoji. Osel odpovídá, že je stejně odvážný jako ostatní, a také ho pořádně kopl, aby poznal, jaká jsou oslí kopyta. Ponaučení: Zbabělci si netroufnou na toho, kdo je právě u moci. Jestliže se však jeho osud změní, dovolí si na něj i ti nejzbabělejší a nejhloupější.

Soutěž – „Nejlepší třídní bajkař “ Soutěž – „Nejlepší třídní bajkař “

přirovnání personifikace metafora přímá řeč ponaučení Vymýšlíme bajky

Zdroje: Archiv autora Vlastní tvorba Obrázky a kliparty z Soukal, Josef: Literární výchova pro 2. stupeň základní školy, SPN, Praha 2009.ISBN