Smlouvy podle obchodního zákoníku Zpracoval Ing. Jan Weiser

Obsah výkladu 1.Smlouvy pojmenované a nepojmenované 2.Podstatné a nepodstatné náležitosti smluv 3.Smlouva kupní 4.Podstatné a nepodstatné náležitosti 5.Práva a povinnosti smluvních stran 6.Odpovědnost za vady 7.Vedlejší ujednání v kupní smlouvě 8.Otázky a úkoly

Smlouvy pojmenované a nepojmenované Podnikatelé mohou při své podnikatelské činnosti uzavírat smlouvy, které jsou jako smluvní typy upraveny v právních předpisech, zejména pak v občanském a obchodním zákoníku. Tyto smluvní typy se v praxi vyskytují velmi často, a proto jsou právními předpisy upraveny a pojmenovány. Jsou to tzv. smlouvy pojmenované. Občanský zákoník i obchodní zákoník současně umožňují podnikatelům či občanům uzavírat i smlouvy, které nejsou jako smluvní typ upraveny v žádném právním předpisu. Jsou to tzv smlouvy nepojmenované (inominátní). Upozornění! Při uzavírání nepojmenovaných smluv by měly být smluvní strany opatrné. Tyto smlouvy nemají potřebnou oporu v zákoně pro případ, kdy strany zapomenou do smlouvy zahrnout některá důležitá ujednání. Opírají se pouze o to, co bylo výslovně sjednáno, a o obecná ustanovení občanského a obchodního zákoníku. Mohou proto v případě, že mezi smluvními stranami nastane spor, způsobit problémy při jeho řešení.

Podstatné a nepodstatné náležitosti smluv Každý smluvní typ je charakterizován tzv. podstatnými náležitostmi (částmi). Jsou to náležitosti, na kterých se smluvní strany vždy musí dohodnout, jinak smlouva platně nevznikne. Například u kupní smlouvy je podstatnou náležitostí dohoda o předmětu koupě a ceně, u smlouvy o dílo dohoda o předmětu díla a ceně, u smlouvy nájemní dohoda o předmětu nájmu a výši nájemného apod. Nepodstatnými náležitostmi smluv jsou pak ty, které ve smlouvě být mohou, ale nemusí. Tyto nepodstatné náležitosti se ve smlouvách objevují zejména v případech, kdy si smluvní strany chtějí ve smlouvě sjednat svá práva a povinnosti odchylně od ustanovení zákona (samozřejmě ale pouze tam, kde to zákon připouští). Strany si například sjednají jiné místo plnění, čas plnění, jiný okamžik přechodu vlastnického práva k věci z prodávajícího na kupujícího apod.).

Kupní smlouva Kupní smlouva je smlouva, ve které se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu zboží (movité věci určené jednotlivě nebo alespoň co do množství a druhu) a převést na něj vlastnické právo a kupující se zavazuje zboží převzít a zaplatit kupní cenu. Obchodním zákoníkem se kupní smlouva řídí v případě, že obě smluvní strany jsou podnikatelé a smlouva souvisí s jejich podnikatelskou činností. Při úpravě kupní smlouvy se zahraničními partnery bude mít před obchodním zákoníkem přednost Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (sdělení č. 160/1991 Sb.), pokud kupní smlouvu uzavřou partneři ze států, které jsou smluvními stranami Úmluvy. Na prodej nemovitostí musí být aplikován občanský zákoník, a to i v případě, kdy bude sjednáván mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.

Podstatné a nepodstatné náležitosti kupní smlouvy Podstatnými náležitostmi kupní smlouvy jsou: 1) určení smluvních stran, 2) určení zboží, 3) určení kupní ceny nebo alespoň způsobu, jakým se dodatečně určí.

K dalším ujednáním, která se zpravidla v kupní smlouvě vyskytují, patří: 1) určení doby plnění, 2) určení rozsahu a délky záruky (obchodní zákoník nezná zákonnou záruku za prodávané zboží. Pokud má být zboží prodáváno se zárukou, musí být záruka, její délka a rozsah dohodnuta ve smlouvě nebo alespoň jednostranně deklarována prodávajícím v záruční m listě nebo i vyznačením doby trvanlivosti nebo použitelnosti na výrobku nebo jeho obalu), 3) určení dokladů, které má prodávající předat kupujícímu (např. doklady nutné k převzetí zboží - náložný list, nebo doklady nutné k nakládání se zbožím – celní prohlášení, technická dokumentace apod.), 4) určení způsobu předání zboží, 5) určení doby a způsobů placení kupní ceny. Forma kupní smlouvy: smlouva nemusí být uzavřená písemně.

Práva a povinnosti smluvních stran Prodávající je povinen: 1) odevzdat zboží kupujícímu řádně a včas: řádně: tzn. v určeném množství, jakosti, provedení a balení včas : tzn. dodání v den nebo v průběhu lhůty, která je určena ve smlouvě. Není-li doba dodání smluvena, je prodávající povinen bez vyzvání kupujícího dodat zboží ve lhůtě přiměřené k povaze zboží a k místu dodání, 2) odevzdat kupujícímu doklady vztahující se ke zboží, 3) umožnit kupujícímu, aby nabyl vlastnické právo ke zboží – kupující nabývá vlastnické právo převzetím zboží; před předáním zboží nabývá vlastnické právo, jde-li o zboží přepravované, v okamžiku, kdy získá právo nakládat se zásilkou – tj. předáním náložného listu. Vlastnické právo může přejít na kupujícího i později, a to v případě, je-li písemně sjednána výhrada vlastnického práva. Vlastnické právo v tomto případě přechází na kupujícího až po úplném zaplacení kupní ceny.

Práva a povinnosti smluvních stran Upozornění!  Kupující získá vlastnické právo i v případě, že prodávající nebyl vlastníkem věci (výjimkou je pouze případ, kdy kupující věděl, že prodávající není vlastníkem věci).  Pokud je kupní smlouva uzavřená podle občanského zákoníku, pak platí opačné pravidlo – pokud prodávající není vlastníkem věci, pak na kupujícího vlastnické právo nepřejde.

Práva a povinnosti smluvních stran Kupující je povinen: 1) zaplatit kupní cenu – ve lhůtě uvedené ve smlouvě, pokud není lhůta dohodnuta, pak v okamžiku, kdy kupující získá právo nakládat se zbožím. Kupující není povinen zaplatit, pokud nemá možnost prohlédnout si dodané zboží (pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto něco jiného). Prodávajícíje oprávněn vázat odevzdání zboží (nebo dokladů) na zaplacení kupní ceny, pokud to neodporuje smlouvě. 2) převzít a prohlédnout zboží – kupující je povinen včas a řádně dodané zboží převzít. Není však povinen převzít zboží, pokud bylo dodáno před dohodnutým termínem. Ze zákona je kupující povinen po převzetí zboží provést prohlídku zboží. Účelem této prohlídky je zjištění zjevných vad zboží – pokud prohlídku neprovede, vystavuje se nebezpečí, že vady nezjistí včas a jeho právo k uplatnění nároků bude oslabeno (promlčeno)!

Odpovědnost za vady Prodávající nese odpovědnost za vady dodaného zboží. Za vadné lze označit takové zboží, které vykazuje vady faktické nebo právní. Vady faktické jsou vady:  množství (množstevní vady spočívají nejčastěji v tom, že je dodáno menší množství, než bylo sjednáno. Vadným je i dodání většího množství zboží. Kupující si může v takovém případě zboží buď ponechat nebo vrátit. Bylo-li množství zboží dohodnuto s určitou tolerancí, je podle zákona možno odchýlit se o + - 5%, aby bylo možné dodávku považovat za bezvadnou),  jakosti a provedení (o vady jakosti a provedení se bude jednat v případě, že jakost dodaného zboží nebude odpovídat smlouvě, technickým normám či vzorku, nebo pokud zboží nebude použitelné k účelu uvedenému ve smlouvě nebo účelu obvyklému),  obalu (pokud balení neodpovídá smlouvě nebo požadavkům na bezpečné uchování zboží),  v dodání jiného zboží,  v dokladech nutných k užívání zboží.

Právní vady  Právní vady má takové zboží, které je zatíženo právem třetí osoby. Nejčastěji se bude jednat o zatížení právy vyplývajícími z duševního vlastnictví, např. zboží je označené ochrannou známkou v rozporu s právy vlastníka této známky.

Odpovědnost zákonná a záruční Obchodní zákoník upravuje pouze tzv. zákonnou odpovědnost za vady, tzn. odpovědnost za vady, které existují na zboží v době převzetí. Odpovědnost záruční, tj. odpovědnost za vady, které se vyskytnou až později v záruční době, musí být prodávajícím poskytnuta (ve smlouvě nebo jednostranně záručním listem nebo vyznačením záruky na obalu výrobku). Pokud záruka nebyla poskytnuta a vada vznikne až po dodání zboží, nárok z odpovědnosti za vady nevznikne! Z hlediska uplatnění nároků z odpovědnosti za vady je důležité oznámení vad, tedy reklamace. Zákon nestanoví formální náležitosti reklamace, lze však doporučit písemnou formu reklamace. V oznámení vad nemusí být nutně obsažena volba nároků (čeho se kupující domáhá z titulu odpovědnosti za vady), ale tato volba musí následovat bez zbytečného odkladu po oznámení. Pokud si však strany ujednaly obsahové náležitosti reklamace, včetně její formy, pak platí pro řádnost reklamace to, co si ujednaly!

Odpovědnost zákonná a záruční  Reklamovat je nutné bez zbytečného odkladu po zjištění vady. Pokud nebude včas reklamováno a v soudním řízení bude tato námitka uplatněna, soud nárok nepřizná (jde o promlčecí lhůtu).  Jde-li o vady skryté, tyto musí být oznámeny nejpozději do 2 let od dodání zboží (zde nejde o záruční lhůtu, kupující musí prokázat, že vady existovaly již v době dodání zboží).  Byla-li poskytnuta na zboží záruka, je třeba vady oznámit v záruční lhůtě.

Nároky z odpovědnosti za vady Pro určení nároků, kterých se může kupující domáhat při dodání vadného zboží, je důležité to, zda-li byla smlouva porušena podstatným nebo nepodstatným způsobem. Při podstatném porušení smlouvy má kupující tyto nároky:  dodání chybějícího zboží,  náhradní plnění,  bezplatnou opravu zboží,  slevu z kupní ceny,  odstranění právních vad,  odstoupení od smlouvy.

V případě nepodstatného porušení smlouvy, může kupující požadovat:  dodání chybějícího zboží,  odstranění vad,  slevu z kupní ceny. Odstoupit od smlouvy může v tomto případě kupující až tehdy, není-li vada včas odstraněna, a to ještě za podmínky, že o tom prodávajícího předem uvědomí. Kupující však nemůže odstoupit od smlouvy, nemůže-li vrátit zboží v původním stavu. Vedle nároků z odpovědnosti za vady lze uplatnit i nárok na náhradu škody, pokud vznikla dodáním vadného zboží, popř. i narok na smluvní pokutu, je-li pro tento případ sjednána.

Vedlejší ujednání v kupní smlouvě Vedlejší ujednání v kupní smlouvě představují doložky, které zahrnuté do kupní smlouvy doplňují nebo modifikují její obsah. Patří k nim jednak ujednání upravená občanským zákoníkem – výhrada vlastnictví, předkupní právo a právo zpětné koupě, která mohou být použita i v kupních smlouvách uzavíraných podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, jednak ujednání upravená v obchodním zákoníku Koupě na zkoušku, cenová doložka, měnová doložka.

Otázky a úkoly 1.Co jsou smlouvy pojmenované a nepojmenované 2. Co rozumíme podstatnými a nepodstatnými náležitosti smluv 3.Definuj smlouvu kupní 4.Jaké má smlouva kupní podstatné a nepodstatné náležitosti 5.Jaká jsou v případě smlouvy kupní práva a povinnosti smluvních stran 6.Vysvětli podstatu odpovědnosti za vady 7.Jaká mohou být použita vedlejší ujednání v kupní smlouvě