Obchodní právo IV. Blok (14:15-15:45) jednotlivé druhy smluv (smlouva o dílo, kupní smlouva, smlouva o prodeji a nájmu podniku) Česká zemědělská univerzita.

Obchodní právo IV. Blok (14:15-15:45) jednotlivé druhy smluv (smlouva o dílo, kupní smlouva, smlouva o prodeji a nájmu podniku) Česká zemědělská univerzita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová

NĚKTERÉ TYPOVÉ SMLOUVY PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU
I. Kupní smlouva podle ObchZ., Sn. 3 a násl. II. Smlouva o dílo, sn. 17 a násl. III. Podnik jako předmět právních vztahů. Smlouva o prodeji podniku, sn 23-29 IV. Smlouva o nájmu podniku, sn

I. Kupní smlouva dle obchodního práva
kupní smlouva je dohoda, kterou se jedna strana (prodávající) zavazuje dodat druhé (kupující) straně movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na ni vlastnické právo k této věci, upravena v § 409 a násl., obchodního zákoníku, Podstatné části kupní smlouvy: Určení zboží, které je předmětem smlouvy: výlučně věc movitá (koupě nemovitostí upravena občanským zákonem) nemovitost může být předmětem smlouvy o dílo, smlouvy o prodeji podniku, určení věci individuálně nebo druhově, Závazek prodávajícího zboží dodat kupujícímu a převést ke zboží na kupujícího vlastnické právo závazek dodat zboží může být výslovně vyjádřen, ale stačí, bude-li ze smlouvy vyplývat, závazek převést vlastnické právo tedy, povinnost umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo ke zboží v souladu se smlouvou a s obchodním zákoníkem, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

závazek převést vlastnické právo tedy, povinnost umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo ke zboží v souladu se smlouvou a s obchodním zákoníkem, s tím souvisí i povinnost předat kupujícímu nutné doklady (náložný list, návod na obsluhu strojů…), a to včas, aby kupující mohl se zbožím volně nakládat nebo převzít přepravované zboží v době dojití do určeného místa a dovezené zboží bez zbytečného odkladu proclít, Závazek kupujícího zaplatit za dodané zboží kupní cenu kupní cena musí být ve smlouvě určena a to buď v konkrétní výši, nebo alespoň způsob jejího dodatečného určení (musí být dostatečně určitý, lze i tak, že cenu dodatečně určí třetí osoba), bez stanovení kupní ceny je smlouva platná, jen jestliže z vůle stran vyplývá, že strany chtějí smlouvu uzavřít bez stanovení ceny – pak cenu tvoří cena obvyklá dle § 448 odst. 2, cenu lze sjednat s tzv. cenovou doložkou (§ 473), © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Koupě na zkoušku: kupní smlouva s podmínkou, že kupující do uplynutí zkušební doby zboží schválí – tato podmínka musí být stanovena písemně, délka zkušební doby je zpravidla ve smlouvě, jinak platí lhůta 3 měsíců od uzavření smlouvy, podmínka může mít povahu: Odkládací – kupující zboží nepřevzal, ve lhůtě sdělí prodávajícímu, zda zboží schvaluje či nikoli, jinak smlouva nevznikne Rozvazovací – kupující zboží převzal, možnosti jednání: Kupující zboží výslovně schválí Kupující zboží schválí mlčky tím, že zboží neodmítne Kupující zboží písemně odmítne, toto odmítnutí musí dojít prodávajícímu nejdéle poslední den lhůty, a zboží musí vrátit ve stavu, v jakém je převzal – pak smlouva zaniká a kupující má právo na vrácení kupní ceny z důvodu bezdůvodného obohacení © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Množství: Počet kusů nebo jiné jednotky užívané pro množství (váha, délka, plocha) Zcela přesné určení Přibližné určení (množství s tzv. tolerancí) musí vyplývat ze smlouvy nebo povahy zboží, určení výše tolerance, není-li ve smlouvě stanoveno, platí § 421 odst. 1 a 2 množství jež má být v konkrétním případě dodáno stanoví prodávající, pro výši kupní ceny je vždy rozhodující zboží skutečně dodané, Obal zboží: určující kritéria smlouva – základ pro určení, lze např. dohodnout, že obal dodá a přepravu zařídí kupující, obvyklost v obchodním styku – subsidiární použití potřeba uchování a ochrany zboží lze si dohodnout povinnost nebo právo vracení určitých obalů © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Jakost a provedení zboží: Jakost - vlastnosti významné pro užívání zboží, Provedení – způsob provedení zboží, pro jakost a provedení je určující: smlouva, jež je určuje, účel, ke kterému je zboží určeno, je-li stanoven ve smlouvě, účel, ke kterému se prodávané zboží zpravidla užívá, jestliže není jiný ve smlouvě, způsoby určení jakosti a provedení: popsání ve smlouvě – konkrétní uvedení vlastností odkaz na vymezení vlastností v určité, ve smlouvě uvedené, technické normě či obchodních a technických podmínkách dodání zboží podle vzorku či předlohy (dostatečně konkrétní) smlouvou založené právo kupujícího určit dodatečně ve lhůtě stanovené či přiměřené vlastnosti zboží © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Místo a způsob dodání: povinnost prodávajícího dodat zboží se může realizovat různými způsoby: předání zboží kupujícímu v místě, které je stanoveno smlouvou, místo může být stanoveno i tak, že po uzavření smlouvy ho prodávající dodatečně určí, kupující je povinen zboží v takovém místě převzít, pokud zboží není vadné, předání zboží prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího stanoví-li tak smlouva, prodávající nechá zboží doručit do místa určeného ve smlouvě (nebo do místa, které mu kupující v určité lhůtě sdělí) předání zboží má účinky dodání zboží, umožnění kupujícímu nakládat se zbožím V místě, kde se zboží nachází či vyrábí, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Doba dodání: zpravidla smluvena, ale není podstatnou náležitostí, není-li stanovena - přiměřená s přihlédnutím k povaze zboží a k místu dodání sjednání doby dodání ve smlouvě dohoda o vlastní době dodání dohoda o způsobu, kterým bude doba dodání dodatečně určena dle obchodního zákoníku lze dobu dodání určit: jako určitý den jako určitou lhůtu Důležité pojmy: „začátkem období“ = prvních 10 dnů tohoto období, „v polovině měsíce“ = od 10. do 20. dne měsíce, „ v polovině čtvrtletí“ = druhý měsíc čtvrtletí, „koncem období“ = posledních 10 dnů období, „ihned“ = potraviny a suroviny do dvou dnů, strojírenské zboží do 10-ti dnů, ostatní do 5-ti dnů, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

PŘECHOD NEBEZPEČÍ ŠKODY A NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA: škoda na zboží (§ 368 odst. 2, obchodního zákoníku), ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci – bez ohledu na zavinění okamžik přechodu nebezpečí stanoven smlouvou, nebo ho stanoví obchodní zákoník (subsidiarita), Dle ustanovení § 459, obchodního zákoníku může nastat před dobou stanovenou obchodním zákoníkem jen ve 2 případech: předmětem dodání je zboží určeno jednotlivě předmětem dodání je zboží určeno druhově, ale toto zboží je v době přechodu dostatečně odděleno a odlišeno od jiného zboží stejného druhu Obchodní zákoník rozlišuje tyto případy: kupující přebírá zboží od prodávajícího obecné pravidlo – nebezpečí škody přechází v době, kdy kupující převezme od prodávajícího zboží, pokud tak učiní včas nepřevezme-li zboží včas, přechází nebezpečí v době, kdy prodávající umožní kupujícímu nakládat se zbožím – o této možnosti musí kupující vědět © JUDr. Eva Daniela Růžičková

kupující přebírá zboží od jiné osoby než je prodávající nebezpečí přechází v době stanovené pro dodání zboží – pokud bylo kupujícímu v této době umožněno nakládat se zbožím a kupující o této možnosti věděl prodávající je povinen předat zboží dopravci nebezpečí škody přechází na kupujícího, když je zboží předáno prvnímu dopravci pro přepravu do místa určení zboží v době uzavření smlouvy je již přepravováno nebezpečí škody přechází na kupujícího zpětně předáním zboží prvnímu dopravci to neplatí, věděl-li (nebo měl vědět) prodávající v době prodeje o již vzniklých škodách © JUDr. Eva Daniela Růžičková

ODPOVĚDNOST PRODÁVAJÍCÍHO ZA VADY ZBOŽÍ: Vady zboží vadným plněním nezaniká závazek prodávajícího, dochází ke změně obsahu závazku způsobem, který odpovídá nárokům kupujícího vzniklým z vadného plnění, závazek zaniká až uspokojením těchto nároků, pokud nemá kupující právo na odstoupení od smlouvy nebo ho nevyužije vadné plnění způsobuje prodlení prodávajícího, které trvá až uspokojení nároků kupujícího Rozlišujeme vady: faktické případy, kdy zboží neodpovídá co do : množství – jiné než je uvedeno v přepravním dokladu, dokladu o předání zboží nebo v prohlášení prodávajícího (tj. dodá-li prodávající méně zboží než je v kupní smlouvě, ale odpovídající přepravnímu dokladu, nejde o kvantitativní vadu, plnění má povahu částečného plnění) jakosti a provedení © JUDr. Eva Daniela Růžičková

obalu (případně jiného opatření pro přepravu) zboží (dodáno jiné) – vadou je tehdy, jestliže prodávající při jeho dodání chce plnit svůj závazek z kupní smlouvy, pokud by prodávající sdělil, že místo smluveného zboží dodává jiné, má takové sdělení povahu návrhu na změnu obsahu závazku dokladů nutných k užívání zboží – nikoli dokladů nutných k převzetí zboží právní týkají se právních poměrů dodaného zboží, pokud je zboží právem třetí osoby, zejména je-li třetí osoba vlastníkem zboží, dále jde o zatížení věcným právem, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Nároky z vad zboží: liší se podle toho, zda jde o porušení smlouvy podstatným, nebo nepodstatným způsobem podstatné porušení smlouvy jestliže prodávající v době uzavření smlouvy věděl (nebo bylo rozumně předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy), že kupující nebude mít zájem na dodání zboží s těmi vadami, s nimiž bylo dodáno, určité vady mohou být ve smlouvě stanoveny jako podstatné porušení smlouvy, podstatné porušení musí prokázat kupující, v pochybnostech se má za to, že porušení není podstatné kupující má pak tyto nároky: dodání chybějícího množství zboží, jestliže jde o vadu kvantitativní, odstranění právních vad, neprovedení volby – kupující má nároky pouze jako při nepodstatném porušení © JUDr. Eva Daniela Růžičková

na odstranění vad opravou zboží, jestliže jsou vady opravitelné, na přiměřenou slevu z kupní ceny, odstoupit od smlouvy, volbu mezi nároky má kupující – učiní ji ve včas zasláním oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení nepodstatné porušení smlouvy kupující má tyto nároky: na dodání chybějícího zboží, na odstranění ostatních vad (opravou, dodáním náhradního zboží, odstranění právní vady), na slevu z kupní ceny, kupující nemá ze zákona právo odstoupit od smlouvy (neodstranění vad v dodatečně přiměřené lhůtě), © JUDr. Eva Daniela Růžičková

kupující má právo volby mezi nároky, způsob odstranění vad volí prodávající, ale svojí volbou nesmí způsobit kupujícímu vynaložení nepřiměřených nákladů, kupující má nárok na smluvní pokutu, byla-li písemně sjednána. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

II. Smlouva o dílo dle obchodního zákoníku
upravuje ustanovení § 536 až 565, obchodního zákoníku, zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci, jiná činnost, pokud má hmotně zachycený výsledek (odborný písemný posudek, projektové práce, Podstatné části smlouvy: závazek zhotovitele provést dílo, vymezení díla (činnosti), popř. předmětu díla (hmotného výsledku této činnosti) závazek objednatele zaplatit cenu za provedení díla, určení ceny nebo způsobu jejího určení (pokud z jednání stran nevyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení), nevyžaduje se písemná forma , © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Povinnosti objednatele: povinnost zaplatit cenu za provedení díla, cena stanovena smlouvou, případně způsob jejího určení, jinak se platí cena, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek, dohodnutá cena (nebo způsob jejího určení) je pro strany závazná – změna jen dohodou, výjimky změny ceny: cena byla určena na základě rozpočtu, u něhož ze smlouvy vyplývá, že není zaručena jeho úplnost – objeví-li se další činnosti nezahrnuté v rozpočtu a nepředvídatelné, může zhotovitel požadovat přiměřené zvýšení ceny (je-li to však o více jak 10%, smí objednatel odstoupit) – zhotovitel musí zvýšení ceny včas oznámit, jinak nárok na zvýšení ceny zaniká – nedohodnou-li se, na návrh zhotovitele určí zvýšení ceny soud cena byla určena na základě rozpočtu, který se podle smlouvy považuje za nezávazný – zhotovitel je oprávněn požadovat zvýšení ceny o částku, o níž nevyhnutelně převýší jím účelně vynaložené náklady, náklady zahrnuté do rozpočtu © JUDr. Eva Daniela Růžičková

splatnost ceny se řídí smlouvou, jinak vzniká nárok na cenu provedením díla (ukončení a předání předmětu díla v místě dohodnutém či stanoveném obchodním zákoníkem), zhotovitel nemá ze zákona právo na poskytnutí zálohy (smlouvou může ale být dohodnuta), POVINNOSTI ZHOTOVITELE: řádné ukončení díla, předání předmětu díla v místě stanoveném smlouvou nebo obchodním zákoníkem, místo předání – stanoveno ve smlouvě, jinak se uskutečňuje předání: předáním předmětu díla prvnímu dopravci, který má provést přepravu do místa určení, jestliže zhotovitel má dle smlouvy předmět díla odeslat v místě, v němž se podle smlouvy mělo dílo provádět, jestliže zhotovitel není povinen předmět díla odeslat – není-li toto místo určeno, pak v místě, o němž objednatel věděl nebo musel v době uzavření smlouvy vědět, že se v něm bude dílo provádět v místě, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, případně bydliště nebo organizační složku, jestliže její místo včas objednateli oznámí zápis o předání – není ze zákona povinný, ledaže o to kterákoli smluvní strana požádá © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Nabytí vlastnického práva: důsledkem předání je přechod vlastnického práva a přechod nebezpečí škody, strany si mohou sjednat, že objednatel nabude vlastnické právo ke zhotovené věci před předáním - tato dohoda musí být sjednána písemně, také lze sjednat, že objednatel nabude vlastnické právo ke zhotovené věci později než předáním – pak se má za to, že objednatel má nabýt vlastnické právo teprve úplným zaplacením ceny, platí zde ustanovení § 446 upravující nabytí vlastnického práva od nevlastníka. ODPOVĚDNOST ZHOTOVITELE ZA VADY DÍLA: vzniká v důsledku porušení povinnosti zhotovitele provést dílo řádně, základem je zákonná odpovědnost, vznikající ve dvou případech: dílo má vady v době jeho předání, popřípadě v době přechodu nebezpečí škody, jestliže k němu dochází později vady díla vznikly po předání, popř. po přechodu nebezpečí na objednatele a byly způsobeny porušením povinností zhotovitele splnění podmínek pro vznik odpovědnost zhotovitele musí prokázat objednatel, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

zhotovitel není odpovědný, když prokáže, že vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu objednatelem ke zpracování nebo dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem (jestliže zhotovitel nemohl nevhodnost ani při vynaložení odborné péče zjistit, nebo na ni objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval), pro nároky objednatele vůči zhotoviteli platí přiměřeně § 436 – 441 obchodního zákoníku upravující tuto otázku u kupní smlouvy, Podstatné a nepodstatné porušení smlouvy: podstatné porušení smlouvy – objednatel má tato práva: požadovat odstranění vady (náhradní dílo, odstranění nedodělků, odstranění právních vad) požadovat přiměřenou slevu z ceny za dílo odstoupit od smlouvy objednatel může volit, volbu musí včas oznámit zhotoviteli © JUDr. Eva Daniela Růžičková

nepodstatné porušení smlouvy – objednatel má tato práva: požadovat odstranění vady (náhradní dílo, odstranění nedodělků, odstranění právních vad) požadovat přiměřenou slevu z ceny za dílo právo volby má objednatel, právo odstoupit od smlouvy má objednatel jen tehdy, když zhotovitel neodstraní ve lhůtě vady (podmínkou je, že objednatel při stanovení lhůty upozornil zhotovitele na úmysl odstoupit, © JUDr. Eva Daniela Růžičková

IIi. podnik jako předmět právních vztahů, smlouva o prodeji podniku
Podnik lze chápat jako ekonomický organismus provozovaný jedním nebo více subjekty, podnik je pojímán jako předmět, který může být spjat s jedním subjektem nebo s celou skupinou subjektů. Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání (§ 5 odst. 1), Obchodního zákoníku. složka hmotná (budovy, stroje, materiál a jiné věci) složka nehmotná (tvořena právy a jinými majetkovými hodnotami) složka osobní (záleží především v úrovni podnikatele, řídících pracovníků a ve struktuře, kvalifikaci a zkušenostech zaměstnanců, jakož i jiných osob podílejících se na podnikání) K podniku dále náleží věci, práva, jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo mají sloužit k provozování podniku vzhledem ke své povaze. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

III. podnik jako předmět právních vztahů, smlouva o prodeji podniku
Součástí podniku nejsou povinnosti, dluhy a závazky. Podnik je tzv. věc hromadná – jedná se o věc ve smyslu Občanského zákoníku => lze jej vlastnit, spoluvlastnit, zastavit, prodat, atd. Podnik můžeme členit na složky => organizační složky (ve smyslu Obchodního zákoníku – složky zapsané v OR) – mezi ně patří odštěpný závod (organizační složka zapsaná jako odštěpný závod v OR, v minulosti často užíván pojem filiálka), provozovna (prostor, v němž se provozuje určitá podnikatelská činnost) => jedná se pouze o části bez právní subjektivity. Dispozice s podnikem prodej, nájem, prodej v insolvenčním řízení, v soudní exekuci, darování, směnná smlouva, zastavení (zástavní právo), dědění (v případě, že vlastníkem byla fyzická osoba). © JUDr. Eva Daniela Růžičková

upravuje § 476 – 488a, obchodního zákoníku jedná se o převod hromadné věci, nezbytnost písemné formy!!! smlouvou o prodeji podniku se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převést závazky prodávajícímu v souvislosti s podnikem a zaplatit kupní cenu. jedná se o absolutní obchod – obchodního zákoníku se použije vždy bez ohledu na smluvní strany, podstatné části smlouvy – určení smluvních stran, vymezení převáděného předmětu, závazek prodávajícího převést a projev vůle kupujícího převzít závazky spojené s provozem podniku a zaplatit kupní cenu. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Jedná se o převod všech práva a závazků bez ohledu na jejich vymezení ve smlouvě. U nemovitostí nabývá kupující vlastnické právo vkladem do katastru nemovitostí. Prodávající ručí za závazky podniku, odpovídá věřitelům za jejich splnění. Pokud se nepochybně prodejem podniku zhorší dobytnost pohledávek věřitele, může se věřitel domáhat podáním odporu u soudu do 60 dní ode dne, kdy se dozvěděl o prodeji podniku, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byl prodej podniku zapsán do obchodního rejstříku. Věřitel se může domáhat toho, aby soud určil, že vůči němu je převod závazku podávajícího na kupujícího neúčinný. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Práva a povinnosti stran smlouvy o prodeji podniku prodávávající se zavazuje převést na kupujícího podnik – Kupující se zavazuje převzít závazky (související s podnikem) a zaplatit kupní cenu!!! převzetí pohledávek a závazků – výslovné prohlášení ve smlouvě v zápise musí být eventuální vady (to však nezbavuje odpovědnosti za vady) a musí být chybějící věci zaplacení kupní ceny – není nutné sjednat ve smlouvě výši, stačí způsob určení nevyvratitelná domněnka – cena určena na základě účetní evidence s přihlédnutím k hodnotám ve smlouvě, které nejsou v účetnictví časový aspekt kupní ceny – pokud vznikne mezi uzavřením a účinností smlouvy prodleva, dochází buď k navýšení či snížení ceny, termín a způsob zaplacení – pokud nesjednány, pak stanoví zákon (přednost má však dispozitivní úprava stran => zásada smluvní autonomie) © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Odpovědnost za vady 1) Faktické vady: ověření dle účetní závěrky a účetní evidence - chybějící věci (které byly dle účetní evidence evidovány), - vadné věci – ty, které jsou neschopné provozu, 2) Právní vady – existence závazku, které přešly na kupujícího, aniž by o jejich existenci věděl, pokud se později objeví závazky, jejichž existence nebyla známa či byla zatajena – právo na slevu z kupní ceny podniku Nároky z vad: V případě, že smlouva obsahuje vyslovený závazek, že podnik je schopný provozu a není tomu tak má právo kupující od smlouvy o prodeji podniku odstoupit, pokud smlouva tento vyslovený závazek neobsahuje, lze uplatňovat pouze nárok v podobě slevy z ceny podniku. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Zjevné a skryté vady: V případě zjevných vad – nutnost reklamovat již v zápise o převzetí podniku, v případě skrytých vad – lze je reklamovat ve lhůtě 6 měsíců. Tato lhůta je prekluzivní – po jejím uplynutí nárok z vad zaniká. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

IV. Smlouva o nájmu podniku
Smlouva o nájmu podniku upravuje § 488b obchodního zákoníku Je vymezena jako dohoda, kterou se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se smlouvou zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné. Smlouva o nájmu podniku musí mít k jejímu platnému uzavření písemnou formu. Závazkový vztah smlouvou o nájmu podniku založený má povahu absolutního obchodu, jenž se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu jeho subjektů. Ustanovení § 488b až 488e obchodního zákoníku jsou závazná (kogentní). Ustanovení § 488f až 488i obchodního zákoníku mohou smluvní strany vzájemnou dohodou vyloučit nebo se od nich odchýlit. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Podstatné náležitosti smlouvy: vymezení podniku, který je předmětem smlouvy, závazek pronajímatele přenechat svůj podnik nájemci k samostatnému provozování a řízení na vlastní náklad a nebezpečí a k pobírání užitků, dohoda o výši nájemného, které se nájemce zavazuje zaplatit pronajímateli nebo dohoda o způsobu určení výše nájemného. Předmětem smlouvy o nájmu podniku je podnik jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží veškeré věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Jsou-li součástí podniku věci nemovité, předměty průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorová vozidla apod., působnost zvláštních právních předpisů tím není nijak dotčena. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Právní postavení nájemce Nájemcem může být podle kogentního ustanovení obchodního zákoníku, pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, který má příslušné podnikatelské oprávnění. Podnikatelské oprávnění k činnosti, jež má být v pronajatém podniku provozována, musí nájemci vzniknout nejpozději v okamžiku, kdy se smlouva o nájmu podniku stala účinnou, a trvat po celou dobu nájmu. Ztratí-li nájemce po účinnosti smlouvy příslušné podnikatelské oprávnění, nebude moci podnikatelskou činnost v pronajatém podniku provozovat. Obchodní zákoník však výslovně neupravuje, jaké důsledky taková ztráta má pro smlouvu o nájmu podniku. Podmínky zápisu do obchodního rejstříku a příslušného podnikatelského oprávnění nájemce jsou kumulativní. Proto i absence jen jedné z nich má za následek absolutní neplatnost smlouvy. Pronajímatelem nemusí být podnikatel zapsaný do obchodního rejstříku. Pronajímatelem nemusí dokonce být ani podnikatel. Rozhodující je, že pronajímatel je vlastníkem pronajímaného podniku. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Doba nájmu Smlouva o nájmu podniku může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Byla-li smlouva o nájmu podniku uzavřena na dobu určitou, neuplatní se obecné pravidlo, že uplynutím sjednané doby nájem zaniká. Jestliže totiž po uplynutí doby, na kterou byla uzavřena smlouva o nájmu podniku, obě strany pokračují v jejím plnění, prodlužuje se přímo ze zákona nájem o dobu, na kterou byla uzavřena smlouva o nájmu podniku, a to i opakovaně, ledaže smluvní strany dohodnou něco jiného. Dohoda stran nesmí prodloužení nájmu vylučovat nebo podmínky pro prodloužení stanovit odchylně od zákona. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Smlouva o nájmu podniku sjednaná na dobu neurčitou je vypověditelná jak nájemcem, tak i pronajímatelem. Smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou je i taková smlouva, v níž není uvedena doba, na kterou je uzavřena. Zákon stanoví, že výpověď lze dát nejpozději šest měsíců před uplynutím účetního období k poslednímu dni účetního období, nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu. Kromě uplynutí doby u smlouvy uzavřené na dobu určitou a účinné výpovědi u smlouvy na dobu neurčitou může dojít k ukončení nájmu také jinými obecnými způsoby (např. písemnou dohodou smluvních stran, odstoupením od smlouvy, fúzí nájemce a pronajímatele). © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Důsledky spojené se skončením nájmu (zánikem závazkového vztahu) Oprávnění nájemce užívat označení, know-how a předměty průmyslového vlastnictví náležející pronajímateli a související s pronajatým podnikem zaniká skončením nájmu, popřípadě zápisem zániku licence do příslušné evidence na základě zániku nájmu. Vlastnictví ke zboží na skladě, materiálu určenému ke zpracování, náhradním dílům a jiným věcem určeným podle druhu, které se spotřebovávají nebo zpracovávají v souvislosti s provozem podniku, nebo které slouží k odbytu, přechází na pronajímatele. Přechod vlastnického práva není podmíněn dohodou smluvních stran o přiměřené úplatě za přecházející věci. Zákon však stanoví povinnost pronajímatele uhradit nájemci cenu věcí na základě zvláštní dohody. O předání věcí určených podle druhu a přecházejících do vlastnictví pronajímatele jsou obě smluvní strany povinny sepsat zápis, který by měl obsahovat také soupis věcí přecházejících do vlastnictví pronajímatele. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Na pronajímatele přecházejí přímo na základě kogentního ustanovení zákona, tedy bez dalších podmínek, aniž je třeba jakýkoliv právní úkon věřitelů nebo rozhodnutí soudu, práva a závazky z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni skončení nájmu a z trvajících smluv o nájmu nebytových prostor. Ostatní závazky nájemce související s pronajatým podnikem se ze zákona stávají splatnými ke dni skončení nájmu (úprava je opět závazná). Pronajímatel za splnění závazků, které se takto staly splatnými, neručí. © JUDr. Eva Daniela Růžičková

Děkuji Za pozornost

Obchodní právo IV. Blok (14:15-15:45) jednotlivé druhy smluv (smlouva o dílo, kupní smlouva, smlouva o prodeji a nájmu podniku) Česká zemědělská univerzita.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Obchodní právo IV. Blok (14:15-15:45) jednotlivé druhy smluv (smlouva o dílo, kupní smlouva, smlouva o prodeji a nájmu podniku) Česká zemědělská univerzita."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Obchodní právo IV. Blok (14:15-15:45) jednotlivé druhy smluv (smlouva o dílo, kupní smlouva, smlouva o prodeji a nájmu podniku) Česká zemědělská univerzita.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Obchodní právo IV. Blok (14:15-15:45) jednotlivé druhy smluv (smlouva o dílo, kupní smlouva, smlouva o prodeji a nájmu podniku) Česká zemědělská univerzita."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář