Ekoetika

Enviromentální etika Ekologická etika Etika životního prostředí

Deval, B., Sessions, G. Hlboká ekológia. Tulčík: Abies, Jonas, H., Princip odpovědnosti. Pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Praha: OIKOYMENH, Kohák, E. (ed.) Závod s časem. Texty z morální ekologie. Praha: Torst, Kohák, E. Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. Praha: Slon, Librová, H. Vlažní a váhaví (Kapitoly o ekologickém luxusu). Brno: Nakladatelství Doplněk, Ondok, J. P. Člověk a příroda.Hledání etického vztahu. Kostelní Vydří: KN, Schweitzer, A. Z mého života a díla. Praha: Vyšehrad, 1974.

Z řeckého oikos = dům, domácnost, obydlí ethos = mrav Ekoetika - zkoumá vztah člověka k přírodě (postihuje morální dimenzi vztahu člověka k přírodě) - hledá zásady a pravidla, podle kterých by se člověk měl chovat ve styku s okolním světem

≠ ekologie!!! Ekologie - biologická disciplína, která zkoumá živé organismy, jejich vzájemné vztahy a vztahy k souboru životních podmínek (tj. prostředí). Zakladatel ekologie Ernst Haeckel ( ).

Anthropocentrismus Biocentrismus Patocentrismus Hlubinná ekologie Ekocentrismus Ontologické pojetí Ekofeminismus Etika úcty k životu

anthropos = člověk Podle této koncepce má hodnotu jen člověk a hodnota přírody se odvozuje od vztahu k němu.

Kořeny v západní filosofii, která do středu všeho dění postavila člověka. René Descartes (1596 – 1650) René Descartes ( ) Koperníkovský obrat od theocentrismu k antropocentrismu (v centru není Bůh, ale člověk - subjekt se svým rozumem, svobodou, jistotou). Cogito, ergo sum.

Vnitřně diferencovaný: - Extrémní forma – nadvláda člověka nad přírodou (tzn. nic nemá svou vlastní hodnotu nezávislou na člověku, hodnota přírody je zcela zakotvena ve vůli člověka) - Umírněná forma – člověk je zvláštní nositel hodnoty, která je však vztažena na celou přírodu

Těžko najdeme lidskou činnost, která by poškozovala přírodu a zároveň nepoškozovala člověka. Pokud správně chápeme antropocentrismus, nemůžeme poškozovat přírodu!

Hodnotu má vše živé (bios = život) Objekty živé přírody mají hodnotu samy o sobě. Tím je také určen náš vztah k nim.

Hodnota živých organismů se stupňuje podle ontologického statusu: - rostliny - živočichové - člověk (srov. Aristotelovo pojetí duše…)

Aldo Leopold ( )

Vyhubení vlků mělo katastrofální následky.

„Myslet jako hora“ (thinking like a mountain)

„Myslet jako hora“ (thinking like a mountain) = pečovat o rovnováhu života (vidět z pozice celku – kam vede vyhubení vlků??) Správné je to, co přispívá k zachování integrity, stability a krásy celého společenství života. Jedinec je členem komunity, ve které jsou jednotliví členové na sobě závislí.

X Leopoldovi je vytýkáno tzv. holistické pojetí (obětuje zájem individuí ve prospěch celku)

Garrett James Hardin ( ) Je nás příliš mnoho a dělíme se o omezené zdroje.

Loď bláznů (H. Bosch 1494), Louvre, Paříž

Loď bláznů (H. Bosch 1494), Louvre, Paříž Stěžeň lodi = vykořeněný strom moudrosti, symbol odvratu od křesťanských hodnot

Tragédie obecné pastviny Omezené možnosti nejsou slučitelné s neomezenými nároky.

paschein = trpět (z řečtiny) největším zlem utrpení všech bytostí, které jsou schopny cítit logickým cílem je potom omezit toto utrpení

Tato koncepce otevřela další etické otázky (ochrana zvířat, pokusy na zvířatech, chov pro výzkumné účely…)

Albert Schweitzer ( ) - hudebník, filosof a teolog, lékař - Nobelova cena míru (1952) „Život má hodnotu sám o sobě, je posvátný.“

Dobré je to, co tento život podporuje a rozvíjí. Špatné je to, co životu ubližuje a co jej ničí. Naším úkolem je zmírňovat utrpení a rozvíjet život.

Hymnus Píseň bratra slunce

Nejvyšší všemohoucí dobrý Pane, tvé jsou chvály, sláva, čest a všecko požehnání; jenom tobě patří, Nejvyšší ty, oslovit tě jménem žádný člověk hoden není. Chválen buď, můj Pane, mnou a všemi stvořeními, a především panem bratrem sluncem, jenž přináší den a jímž nás osvěcuješ; krásný je a září velikou se skvěje, Nejvyšší, a tvoje světlo vyjadřuje. Chválen buď, můj Pane, skrze sestru lunu, skrze hvězdy; na nebi stvořils je jasné, jako drahokamy krásné. Chválen buď, můj Pane, skrze bratra vítr, skrze vzduch a mraky, jasno, všecka počasí, kterými všem stvořením svým žíti dáváš.

Chválen buď, můj Pane, skrze sestru vodu, která je tak užitečná, dobrá, pokorná a čistá. Chválen buď, můj Pane, skrze bratra oheň, který poskytuješ našim nocem, a je krásný, radostný a mohutný a silný. Chválen buď, můj Pane, skrze naši sestru, matku zemi, která dává život a jež vládne nade všemi a jež rodí různé plody, trávu a barevné květy.

Chválen buď, můj Pane, skrz ty, kdo z tvé lásky odpouštějí a snášejí nemoci a protivenství. Blažení jsou ti, kdo věrně v míru vytrvají, neboť ty je budeš korunovat v nebi. Chválen buď, můj Pane, skrze naši sestřičku – smrt těla, před níž žádný živý člověk kam utéci nemá. Běda těm, kdo zemrou ve smrtelných hříších! Blaze těm, jež ve tvé svaté vůli konec přistih! Druhá smrt, smrt duše, nic jim zlého neudělá. Chvalte mého Pána, blahořečte, děkujte mu a s velikou pokorností sloužete mu!

1979 – papežem Janem Pavlem II. jmenován patronem ekologie bulou Inter sanctos

Arne Naess (27. leden 1912 – 12. leden 2009) - norský filosof - vlastní životní styl „ekosofie“

Arne Naess - „Ekosofie je... životním filosofickým světonázorem inspirovaným podmínkami v ekosféře.“ - osobní filosofický systém vztažený k přírodě a životnímu prostředí - ekosofie je filosofický základ, na němž jsme schopni přijmout zásady hlubinné ekologie

Arne Naess - mezi hlavními zájmy horolezectví (do svých 17 let stanul na 106 nejvyšších horách v Norsku) - studoval filosofii, matematiku, astronomii - ovlivněn především dvěma filosofy: Baruchem Spinozou a Mahátmou Gándhím

Arne Naess - důraz kladen na seberealizaci, ne však k uspokojení svého ega, podstatné je pochopení zásadní souvislosti sebe s okolním světem - natočen dokument Volání hory (The Call of the Mountain) - Naess, A. Ekologie, pospolitost a životní styl. Abies, 1993.

Bohuslav Binka. Analýza hlubinné ekologie. Brno: Masarykova univerzita, autor analyzuje texty vybraných hlubinně ekologických autorů a podrobuje je zdrcující kritice - Gándhí není láskyplným apoštolem míru, ale nedůtklivým manipulátorem a utopistou, kritika gándhiovského mýtu - srovnání ekologických textů s texty nábožensky fundamentalistickými a radikálně feministickými (Binka řadí hlubinnou ekologii do proudu moderního neofundamentalismu)

Hluboká ekologie = protiváha k dosavadní „mělké“ (shallow) ekologii

Musíme se ptát: co vyvolává ekologickou katastrofu? Jaké jsou lidské postoje, které k ní vedou? NB! Často si myslíme, že za přírodní katastrofy a špatné prostředí může nedokonalá technika. Podle hluboké ekologie je však vinen člověk se svými postoji a jednáním.

Řešením je nikoli dokonalejší technika, nýbrž méně náročné lidstvo!

Řešením je nikoli dokonalejší technika, nýbrž méně náročné lidstvo! U nás zastánkyní HANA LIBROVÁ: Vlažní a váhaví (Kapitoly o ekologickém luxusu). Brno: Nakladatelství Doplněk, 2003.

Hans Jonas ( – ) - židovský filosof německého původu - promýšlel lidskou odpovědnost za společnost a svět

Pokouší se najít vlastní ontologii pro zdůvodnění ekoetického vztahu. Etický imperativ: „Jednej tak, aby účinky tvého jednání byly slučitelné s pokračováním vpravdě lidského života na Zemi. (H. Jonas, Princip odpovědnosti. Praha 1997)

Feminismus = snaha o osvobození žen z druhořadého postavení ve společnosti. Snaha o vymanění se z navlády mužů, resp. společnosti, bojuje proti útlaku a proti různým způsobům utiskování.

Feministická ekologie je zápasem proti útlaku přírody společností. Proti dobyvatelskému a nadvládnému postoji člověka staví hodnoty lásky, péče, důvěry, přátelství…

Sir James Ephraim Lovelock (* )

Život na Zemi se v hypotéze Gaia chápe jako obrovský systém schopný samoregulace.

Gaia zabrání lidstvu v dalším stupňování hrozeb pro veškerý život na Zemi. Sama zasáhne proti lidstvu.

Fleger, J. Evoluční biologie. Praha: Academia, autor odmítá chápání Země jako superorganismu - hypotéza Gaia svádí k představě, že ekosystém se s lidskými zásahy může dříve či později sám vyrovnat

Pamatuj, že nejsi svrchovaným pánem světa. Uvědom si a respektuj, že nad tebou existuje vyšší autorita, již jsi nějakým způsobem odpovědný nejen za svůj život, ale i za druhé lidi a za přírodu i prostředí, které tě obklopuje a jež spoluvytváříš. Nezneužívej přírodu a veškeré tvorstvo ke svému sobeckému prospěchu, neboť je chrámem Nejvyššího. Vnímej přírodu a všechny tvory jako dílo vznešeného Stvořitele, tedy jako něco svátečního. Dotýkej se Jeho díla s patřičným respektem, neboť jde o obrovský dar, nezasloužený, ale přesto svěřený tvým rukám.

Važ si přírody, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi, chraň ji, neboť podle Boží vůle z ní čerpáš podmínky pro svůj život a vše, co ti po materiální stránce umožňuje prožívat jej důstojným způsobem. Respektuj a cti život ve všech jeho formách a vývojových stadiích. Nenadužívej práv, které ti vůči živočichům a rostlinám dal Stvořitel. Pamatuj, že smyslem tvého života není rozkoš vykupovaná nelegitimním drancováním přírodních zdrojů násilím a útiskem. Jsi stvořen k vyšším věcem.

Nepřivlastňuj si z darů přírody a lidské civilizace nic, co nezbytně nepotřebuješ k důstojnému a střídmě spokojenému životu. Vše, co se ti nabízí, považuj za velkorysý dar a zamýšlej se nad tím, kým a proč ti byl dán. Byla ti Bohem svěřena velká role být korunou a reprezentantem tvorstva. Snaž se být této úloze věren, nevydávej v ní křivé svědectví, aby živočichové a rostliny spolu s veškerým stvořením se proti tobě nedovolávali u Tvůrce spravedlnosti.

Varuj se dychtivosti po nadměrném pohodlí. Střízlivě uvažuj o svých možnostech, schopnostech a úkolech, nedostatcích i přednostech. Uvědom si, že za každé materiální potěšení je třeba platit spotřebou nějakých zdrojů, které jsou božským darem. Respektuj práva přírody jako Božího díla. Nebaž po ničem z jejího bohatství, co nutně nepotřebuješ k důstojnému životu svému nebo těch, kteří jsou svěřeni tvé péči.