Filosofie  filein sofia, milovat moudrost  je především výsledkem přirozené lidské zvídavosti, snahy pochopit a vysvětlit svět okolo i sebe samého  zabývá se metafyzikou a ontologií  sdílí s náboženstvím podobný předmět, (účel, smysl života, podstatu a původ bytí, duše, hledání odpovědí na etické otázky), ale na rozdíl od náboženství k nim přistupuje a řeší je za pomoci rozumu, nikoliv citu a víry

 přes nejasné definice bývá konečný výsledek filosofického uvažování obvykle stejný, jde o racionálně podpořený a podmíněný systém osobních hodnot ve vnějším i vnitřním světě  I. Kant říká, že nám filosofie odpovídá na tři otázky: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat?  Dalo by se spekulovat, zda nakonec filosofie tento hodnotový žebříček podmiňuje, či zda je až jeho dodatečným rozumovým ospravedlněním  filosofie je také způsob myšlení člověku vlastní, neboť mnohé zvíře umí počítat, avšak málokteré dokáže sestavit svou kosmologickou teorii. Imannuel Kant

Ideologie  systém společenských názorů (názory politické, ekonomické, právní, pedagogické, umělecké, morální, filosofické aj.)  Tyto názory vyjadřují určité třídní zájmy a zahrnují také příslušné chování, postoje a hodnocení  Ideologie se často stává filosofickým sporem  Výraz „ideologové“ známe původně jako označení představitelů filosofického směru navazujícího na Condillaca.  Tento směr se snaží uspořádat podle analýzy lidské fyziologie a psychiky za pomocí analýzy obsahu představ člověka a získat tímto způsobem pravidla výchovy, morálky, práva a politiky

 lidé si spojují pojem ideologie pouze politicky, to však není pravda.  Ideologie se rozděluje na tři kategorie: Ideologie politická Pozitivistický pojem ideologie Neutrální pojem ideologie

Ideologie politická  soubor politických zájmů a cílů určitě skupiny, resp. třídy  považuje se jako nejobecnější a nejbezprostřednější teoretický základ pro vysvětlení politické moci a nadvlády  politická ideologie je základem pro vypracování strategie a taktiky určité třídy a pro vytvoření politických skupin a institucí  politická ideologie musí vyjadřovat politické zájmy třídy takovou formou, která příslušníkům třídy umožňuje poznat ve výpovědích politické ideologie své zájmy, aby se mohli ztotožnit s příslušnými politickými hesly  politická ideologie plní svůj praktický úkol až tehdy, mobilizuje-li velké masy lidí k boji za uskutečnění cílů a hodnot, které si vytyčila

 Nejvýraznější politická ideologie je Marxova Marxistický pojem ideologie Filozofie, náboženství, ale také mravy, právní řád a umění jsou pouze duchovní nadstavbou nad materiální základnou. Toto schéma základna-nadstavba je třeba chápat takto: Materiální základna zahrnuje faktické životní poměry lidí, zvláště jejich ekonomickou situaci a výrobní vztahy, v nichž pracují. Duchovní nadstavba pouze odráží tuto materiální základnu. Filozofie, náboženství atd. jsou tudíž podle Marxe pouhými odrazy ekonomických vztahů lidí. Tuto nadstavbu Marx nazývá ideologií. Tento směr se snažil pomocí analýzy uspořádání lidské fyziologie a psychiky a pomocí analýzy obsahu představ člověka získat praktická pravidla výchovy, morálky, práva a politiky. Karl Marx

Pozitivistický pojem ideologie  pozitivismus je pojetí, které je charakterizováno dvěma věcmi: scientismem (víra v absolutní autoritu speciálních věd, především exaktních věd přírodních) a empirismem (názor, že smyslová zkušenost je jediným zdrojem poznání)  Ideologie je para-teorie. To znamená, že oblast vědeckých teorií je scientismem a empirismem omezena na speciální vědy.  Ideologické výroky jsou tedy výroky o něčem, co nelze ani potvrdit, ani popřít pozorováním (empirismus), jsou to tedy především výroky metafyzické a náboženské.

Neutrální pojem ideologie  Sociologie vědění chápe veškeré vědění jako ideologické v tom smyslu, že je společensky a kulturně podmíněné.  Za ideologii se často pokládá světový názor v nejširším slova smyslu. Neutralita takového pojmu ideologie může vyplývat také z toho, že se bere v úvahu pouze funkce, která ideologii připadá po stránce psychologické nebo sociologické.  Ideologie ulehčují a stabilizují lidské chování, uspokojují lidskou potřebu kontinuity, orientace a jistoty ve světě, zmenšují složitost možností lidského jednání.

Použité zdroje:  Úvod do filosofie, Arno Anzenbacher, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 304  Stručné dějiny filosofie. Od antiky k přítomnosti, M. K. Ruppert, Praha: Knižní klub, 2000, 160 str.  Filozofický slovník A N, Praha: Svoboda, 1985, 457 s.  Filozofický slovník O Z, Praha: Svoboda, 1985, 481 s.  Filozofický slovník, Olomouc: FIN, 1995

Vypracovaly: Marie Sýkorová, Kateřina Turečková třída 4. A, Purkyňovo gymnázium Strážnice