Pracovní právo Mgr. Klára Holubová zpracováno 10/2015

Zákoník práce Pracovní právo - samostatné odvětví práva od roku 1965 Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce účinnost od do Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce účinnost od

Novelizace zákoníku práce k datu bylo schváleno 45 novelizací zákoníku práce koncepční novela plánována na rok 2016

Prováděcí předpisy k ZP NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci NV o minimální mzdě – 9.900,- Kč (od ) NV č. 276/2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

Prováděcí předpisy NV č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu NV č. 222/2011 Sb., o zavedení letního času v letech 2012 až 2016 Nařízení vlády, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, pokud nelze použít zákoník práce, řídí se občanským zákoníkem, vždy však v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku Zákoník práce je k Občanskému zákoníku v postavení zvláštního právního předpisu a použití zákoníku práce na pracovněprávní vztahy má vždy přednost.

Základní zásady pracovního práva (změna účinná od ) doplnění základních zásad pracovního práva, které jsou chráněny veřejným pořádkem Spravedlivé odměňování zaměstnance

Veřejný pořádek Veřejný pořádek je neurčitý právní pojem, který označuje souhrn pravidel nebo zásad chování na veřejnosti, určité zásady, na kterých celá společnost trvá. (zdroj: D. Hendrych a spol., Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009, heslo Veřejný pořádek). Pojem veřejný pořádek má sloužit jako vodítko pro posouzení, zdali právní jednání je relativně nebo absolutně neplatné.

Základní zásady pracovněprávních vztahů zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce spravedlivé odměňování zaměstnance

Základní zásady pracovněprávních vztahů řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace

Pracovní poměr pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou pracovní smlouva obsahuje vždy -druh práce -místo výkonu práce -den nástupu do práce Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Smluvní strany musí obdržet jedno vyhotovení smlouvy.

Místo výkonu práce (§ 34 ZP) podstatná náležitost pracovní smlouvy místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána Pravidelné pracoviště § 34a ZP pro účely cestovních náhrad

Pracovní poměr na dobu určitou Nová právní úprava od Opakované uzavírání pracovního poměru 3 x 3 (pracovní poměr na dobu tří let, opakovaně třikrát uzavřen) Příklad: pracovní poměr na dobu určitou uzavřen od do mohu navázat 2x3 (dva pracovní poměry na tři roky)

Pracovní poměr na dobu určitou Zaměstnavatel sjedná pracovní poměr na dobu určitou v rozporu se zákonem (např. na dobu pěti let) zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně oznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával zaměstnavatel neuzná sjednání pracovního poměru v rozporu se zákonem žaloba k soudu - nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby

Pracovní poměr na dobu určitou Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

Dohody konané mimo pracovní poměr (změny účinné od ) § 74 - § 77 zákoníku práce Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti

Dohody konané mimo pracovní poměr změna v § 77 - společná ustanovení dohoda o provedení práce neměla ustanovení o jejím skončení vyžaduje se písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení dohod nepřihlíží

Dohody konané mimo pracovní poměr Lze zrušit, není-li sjednáno ukončení dohody: -dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, -výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, -okamžitým zrušením.

Pracovní doba rovnoměrné rozvržení pracovní doby nerovnoměrné rozvržení pracovní doby kratší pracovní doba (přesčasová práce) rozvrh práce a jeho změny

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy (změny účinné od ) původní název „Náhrada škody“ změna souvisí se změnou pojmů v novém občanském zákoníku

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy § 248 – § 268 zákoníku práce Prevence Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele k náhradě škody

Dohoda o odpovědnosti uzavírá se vždy písemně ne dříve než v den, kdy fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhne věku 18 let (svéprávnosti) hodnoty svěřené zaměstnanci k vyúčtování: - hotovost - ceniny - zboží - zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, se kterými má zaměstnanec možnost osobně disponovat

Svéprávnost Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.

Dohoda o odpovědnosti Zaměstnanec, může odstoupit v těchto případech: - vykonává jinou práci, - je převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, - je-li překládán, - pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení písemného upozornění zaměstnance neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami

Dohoda o odpovědnosti Odstoupení je nutné provést písemně a doručit zaměstnavateli (prokazatelně doručit). Prokázat doručení odstoupení od dohody je důležité, neboť dohoda o odpovědnosti zaniká dnem doručení odstoupení, pokud není uvedeno datum pozdější.

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy § 269 – § 271u zákoníku práce pracovní úrazy a nemoci z povolání

Pracovní úrazy Definice Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů

Pracovní úrazy zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí

Druhy náhrad -Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti -Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti -Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění -Účelně vynaložené náklady spojené s léčením -Náhrada věcné škody

Pracovní úraz - projednání s odborovou organizací Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem. (§ 271r)

Odškodnění pracovních úrazů NV č. 276/2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. (schváleno vládou ) bodové ohodnocení lékařem na základě posudku hodnota bodu je 250,- Kč

Škoda na odložených věcech – lhůty (změny účinné od ) Odpovědnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci 1.na vnesených věcech, které zaměstnanec běžně nosí do práce 2.neběžné věci, které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy - do částky Kč Škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci škodu v plné výši.

Škoda na odložených věcech – lhůty na straně zaměstnance je povinnost ohlásit vznik škody bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl do byla lhůta 15 dnů lhůtou prekluzivní To znamená, že v zákoně je napsáno – „nebude-li právo uplatněno, právo zanikne“.

Škoda na odložených věcech – lhůty od je lhůta 15 dnů lhůtou promlčecí promlčení je oslabení subjektivního práva v důsledku marného uplynutí času právo nezaniká

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy Společná ustanovení o náhradě majetkové a nemajetkové újmy § § 275 zákoníku práce

Společná ustanovení určení výše škody úkony v přímé souvislosti s plněním pracovní úkolů cesta do zaměstnání zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, a to v penězích

Odborové organizace (změny účinné od ) Část třináctá – nový název Oprávnění odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, podpora vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a kontrola v pracovněprávních vztazích.

Odborové organizace nový § 320a zákoníku práce umožní lepší rozvoj činnosti odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a podpoří jejich vzájemná jednání na celostátní nebo krajské úrovni Rada hospodářské a sociální dohody – tripartita

Odborové organizace zajišťují kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatel je povinen výkon těchto kontrol umožnit a poskytnou při kontrole součinnost náklady na tyto kontroly hradí stát na základě dohody s odborovou organizací (s ČMKOS)

Odborové organizace doplnění ust. § 322 odst. 2 zákoníku práce nově rozšířeno o možnost využití finančních prostředků na školení a prohlubování kvalifikace odborových inspektorů bezpečnosti práce

Veřejná prospěšnost nový § 324 zákoníku práce Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se považují za veřejně prospěšné právnické osoby.

Témata z vašich dotazů

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti Ukončení pracovního poměru z důvodu (§ 52, pism.d/ ZP) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti Ukončení pracovního poměru z důvodu (§ 52, pism.e/ ZP) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance podat návrh na přezkum lékařského posudku do 10 pracovních dnů od prokazatelného převzetí posudku lékař nevyhoví – přezkum správním úřadem

Dovolená Čerpání dovolené – určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolení vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace Převádění dovolené do dalšího roku

Dovolená Zaměstnavatel odvolá zaměstnance z dovolené nebo zruší plánovanou dovolenou. Zaměstnavatel hradí náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly.

Návrat do práce po skončení mateřské a rodičovské dovolené § 47 zákoníku práce Mateřská dovolená – 28 týdnů (nástup zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve od počátku 8. týdne) Rodičovská dovolená – do tří let věku dítěte návrat po mateřské dovolené návrat po rodičovské dovolené

Kamery zaměstnavatel nesmí bez vážného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích (§ 316 odst. 2 ZP) povinnost informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a způsobu jejího provádění zaměstnavatel má povinnost vůči ÚOOÚ – oznamovací povinnost ÚOOÚ – metodika – Provozování kamerových systémů

Agenturní zaměstnávání úprava v § 307a - § 309 zákoníku práce zaměstnanec je zaměstnancem agentury – dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli na základě smlouvy mezi agenturou a uživatelem pracovní poměr na dobu určitou (§ 39 odst. 6 ZP) trvá po dobu dočasného přidělení