Téma 12: Výnosy, náklady, hospodářský výsledek 1.Řízení nákladů - základní charakteristika nákladů - členění nákladů a jejich ovlivňování 2.Tvorba hospodářského výsledku a faktory, které jej ovlivňují 3.Bod zvratu a provozní páka 4.Zdanění zisku a jeho rozdělení 5.Dividendová politika
1. Řízení nákladů V současném období je řízení nákladů ovlivněno následujícími skutečnostmi: globalizace trhů vzrůstá úloha času, rozhodující role patří technickému rozvoji, inovacím, principiálně novým řešením trh vyžaduje rychlou reakci na změny podmínek na straně nabídky i poptávky zkracuje se život výrobku nutná diversifikace výroby
překonává se tendence zvyšování objemu výroby a přechází se na menší dávky a častější změnu sortimentu pozornost se soustřeďuje na důkladnou přípravu a zakončení výroby vzrůstá podíl fixních nákladů ve výrobě roste podíl subdodávek všeobecně se uplatňuje snaha radikálně snížit zásoby materiálu, zboží na skladě a v obchodě výrazně vzrostla úloha kvality snižuje se počet řídících stupňů řízení se zaměřuje na efektivnost
Základní charakteristiky nákladů -náklady ve finančním pojetí - využívá finanční účetnictví -náklady v hodnotovém pojetí - využívá manažerské účetnictví -náklady v ekonomickém pojetí
Základní členění nákladů Druhové členění nákladů Provozní náklady: Spotřebované nákupy - spotřeba materiálu - spotřeba energie Služby Osobní náklady Odpisy Daně a poplatky
Finanční náklady: Prodané cenné papíry a vklady Úroky Tvorba rezerv na finanční náklady Daň z příjmů Mimořádné náklady
Účelové členění nákladů Teoreticky by měly být náklady členěny na: - náklady technologické - náklady na obsluhu, zajištění a řízení. V praxi se však náklady člení na: - náklady jednicové - náklady režijní Jednicové náklady se vyjadřují přímo na jednotku výkonu ve věcném členění. Režijní náklady nelze vyjádřit na jednotku výkonu přímo. Jedná se o náklady na obsluhu, zajištění a řízení. Režijní náklady se zpravidla člení na režii výrobní, správní, zásobovací a odbytovou.
Členění nákladů vzhledem k výkonům - náklady variabilní, které se změnou výkonů mění - náklady fixní, které se změnou výkonů nemění, jsou vynakládány jednorázově bez ohledu na objem výroby.
Celkové náklady = fixní náklady + variabilní náklady Náklady potřebné na vyrobení jedné jednotky produkce nazýváme průměrné náklady. Mezní náklady popisují dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu.
Pro klasifikaci fixních a variabilních nákladů v podniku existuje několik metod, např.: - klasifikační metoda (principem je roztřídění nákladových položek na fixní a variabilní část podle charakteru změn ve vazbě na objem produkce) - metoda dvou období (pro odhad nákladových funkcí) – výpočtem nebo graficky (předpokládáme lineární průběh závislosti celkových nákladů na velikosti produkce): TC 1 = FC + AVC. Q 1 TC 2 = FC + AVC. Q 2
regresní a korelační analýza – využití údajů za více období: n XY - X Y b = n X 2 – ( X) 2 _ _ a = Y – b X
Členění nákladů na explicitní a implicitní Explicitní náklady - jde o náklady, které jsou vedeny v účetních knihách a které musel podnikatel reálně vynaložit v peněžní podobě. Implicitní náklady (oportunitní náklady, náklady obětované příležitosti) představují hodnotu obětované alternativní akce. Vyjadřují tak ušlý efekt z příležitosti, která nemohla být realizována pro jiné využití omezených zdrojů.
Prvotní a druhotné náklady U mnoha výrobních podniků dochází ke kooperaci mnoha výrobních útvarů, např. dílen, středisek. Každé středisko zpracováním polotovarů z předcházejícího střediska přidává náklady k tomuto polotovaru. Dochází tak postupně ke kumulaci nákladů při postupu výrobku výrobou. Náklady, které se objeví v každém stupni poprvé, se nazývají náklady prvotní. Opakovaně zaznamenávané náklady jsou náklady druhotné.
Náklady podle místa vzniku Podle hlediska místního se rozlišují náklady dílny, provozu, závodu, podniku apod. Toto hledisko klade důraz na zjišťování a analýzu nákladů podle odpovědnosti.
Utopené náklady Příklad: Rozhodněte, který dopravní prostředek má použít Váš zaměstnanec pro služební cestu z Valašských Klobouk do Brna (cca 200 km). Cesta vlakem stojí 200 Kč. Náklady na roční provoz automobilu při ujetí km činí: Pojištění Kč Úroky Kč Benzín a olej Kč Údržba Kč Cestou vlakem stráví pracovník celkem 5 h, autem 3 h. Každá hodina, kterou nepracuje, přijde firmu na 600 Kč.
Kalkulační druhy nákladů Kalkulační vzorec Struktura nákladových položek, v níž se stanovují a zjišťují náklady výkonů je vyjádřena v každém podniku individuálně v kalkulačním vzorci: 1) přímý materiál 2) přímé mzdy 3) ostatní přímé náklady A) NÁKLADY PŘÍMÉ
4) výrobní režie technologická 5) výrobní režie všeobecná B) REŽIE VÝROBNÍ VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY ( PROVOZU) A+B 6) zásobovací režie 7) správní režie VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU
8) odbytová režie ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU 9) zisk CENA VÝKONU (základní) Typový kalkulační vzorec je východiskem pro konkrétní kalkulační vzorce pro potřeby řízení a rozhodování.
Přirážková kalkulace - vychází z použití tzv. koeficientu režie, (poměr rozvrhované režie a rozvrhové základny) - příslušný podíl režijních nákladů připadajících na výrobek vypočteme jako součin koeficientu režie a části rozvrhové základny obsažené ve výrobku - rozvrhovou základnou musí být veličina, která má bezprostřední vztah ke kalkulovaným výkonům a která je v okamžiku sestavování kalkulace známá.
Příspěvek na úhradu Rozdíl mezi cenou výrobku a průměrnými variabilními náklady se nazývá příspěvek na úhradu, neboli marže: PÚ = Tržby – variabilní náklady PÚ/ks = p - PVN
Využití metody variabilních nákladů určení podílu jednotlivých výrobků na tvorbě hospodářského výsledku podniku, určení pořadí výhodnosti výrobků a optimální sortiment výroby, určení minimální hranice prodejní ceny výrobku, rozhodování o tom, zda určitý polotovar, součást, díl a pod. vyrobit nebo získat kooperací, rozhodování o výhodnosti nákupu či nájmu určitého zařízení, určení pořadí postupného zařazování kapacit do provozu, respektive jejich vyřazování z provozu.
2. Tvorba hospodářského výsledku HV = celkové výnosy – celkové náklady HV: provozní, finanční a mimořádný Provozní HV + HV z finančních operací - daň z příjmů z běžné činnosti = HV za běžnou činnost HV za běžnou činnost + mimořádný HV = HV za účetní období
Na velikost zisku působí zejména: velikost realizované produkce struktura realizace cena realizované produkce náklady na jednotku realizace
3. Bod zvratu a provozní páka tržby Tržby, celkové náklady náklady variabilní náklady (Kč) bod zvratu fixní náklady Počet prodaných jednotek (ks)
tržby Tržby, celkové náklady náklady variabilní náklady (Kč) fixní náklady Počet prodaných jednotek (ks) Obr. „Slabá“ operační (provozní) páka
tržby Tržby, celkové náklady náklady (Kč) fixní náklady variabilní náklady Počet prodaných jednotek (ks) Obr. „Silná“ operační (provozní) páka
Objem výroby Q v bodě zvratu: tržby = náklady p. Q = FC + VC p. Q = FC + Q. AVC FC Q = p - AVC
Stupeň provozní (operační) páky: % změna EBIT Stupeň provozní (operační) páky = % změna tržeb Q (p – AVC) Stupeň provozní (operační) páky = Q (p – AVC) – FC
Citlivost reakce zisku na akcii na změnu celkového objemu tržeb pak lze vyjádřit pomocí tzv. celkové páky: Celková páka = stupeň provozní páky x stupeň finanční páky % změna zisku na akcii = % změna objemu tržeb
4. Zdanění zisku a jeho rozdělení Daň z příjmu právnických osob je upravena na základě těchto hlavních principů: a) univerzální zdanění b) účetní zisk se upravuje na daňový zisk o zákonem určené položky c) konstantní sazba daně d) možnost volby způsobu odepisování hmotného a nehmotného majetku e) slevy na dani po splnění určitých podmínek předepsaných zákonem
Vytvořený zisk prochází procesem rozdělení: - tvorba rezervního fondu, jiných fondů, -výplata tantiém -výplata podílů na zisku (u a.s. dividend)
5. Dividendová politika Dividenda představuje tu část zisku, která se dále v určité podobě rozděluje mezi jednotlivé akcionáře.
Druhy dividendové politiky 1. stabilní dividendová politika 2. pasivní reziduální dividendová politika 3.dividendová politika zaměřená na udržování stálé výše dividendového podílu