Ing. Petr Bačík, Ph.D.. Jsou peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku a především jsou významným zdrojem financování. Opotřebením ztrácí majetek.

Prezentace na téma: "Ing. Petr Bačík, Ph.D.. Jsou peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku a především jsou významným zdrojem financování. Opotřebením ztrácí majetek."— Transkript prezentace:

1 Ing. Petr Bačík, Ph.D.

2 Jsou peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku a především jsou významným zdrojem financování. Opotřebením ztrácí majetek na své hodnotě a toto opotřebení se vyjadřuje právě odpisy. Podnik si svou politikou určuje způsob odepisování. Odpisy nám tvoří po celou dobu odepisování majetku nákladovou položku, ale dlouhodobě působí na rychlou obnovu dlouhodobého majetku nákupem nového investičního majetku ve výši odpisů.

3  Účetní odpisy - vyjadřují skutečnou míru opotřebení a podnik si je určuje sám podle zákona o účetnictví. Podnik si stanovuje odpisový plán ve kterém si určí míru měsíčního odpisování v %. Ten vychází ze skutečné doby po kterou se bude odepisovaný majetek používat.  Daňové odpisy – Jsou stanoveny na základě zákona o dani příjmu 586/1992 Sb. Vlastník majetku je uplatňuje jednou ročně na základě přidělení do jedné z šesti skupin na základě délky jejich používání:

4  1 skupina:automobily osobní i nákladní, počítačové programy - odepisujeme 3 roky  2 skupina: traktory, koně, hudební nástroje - odepisujeme 5 roků  3 skupina: lodě, lokomotivy - odepisujeme 10 roků  4 skupina: dřevěné budovy, potrubí - odepisujeme 20 roků  5 skupina: dálnice, zděné budovy, domy - odepisujeme 30 roků  6 skupina: muzea, kulturní památky, hotely – odepisujeme 50 roků

5  Vzhledem k principu odpisů, existuje majetek, který se neodepisuje. Zde patří pozemky, umělecká díla a majetek podobného charakteru, kde se neočekává že cena bude klesat a naopak spíše poroste.  Na tomto místě musím upozornit na rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy. V případě že účetní jednotka neprohlásí, že se účetní odpisy shodují s daňovými odpisy, musí se na konci účetního období spočítat rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy a v daňovém přiznání se uvede jen ta míra odpisů povolena zákonem o daních z příjmu.

6 Může si zvolit ze dvou variant :  rovnoměrné odepisování, částka odpisů je po celou dobu odepisování ve stejné výši, podnik tuto variantu volí pokud neočekává v budoucnu nárůst zisku a rychlou obnovu majetku.  zrychlené odepisování, částka odpisů se určí na základě vzorce a mění v průběhu let. Rychleji se odepisuje v prvních letech odepisovaní. Podniky si tuto možnost volí pokud očekávají rychlejší obnovu majetku. 

7 V průběhu životnosti dlouhodobého majetku je možno tento majetek zrekonstruovat či zmodernizovat a tím se jeho cena zvýší. Praktickým příkladem zde může být nakoupení nového modulu do software, který je již zapsaný v majetku. Tím se zvýší cena a v návaznosti na ní i odpisy.

8 Odpisování rovnoměrnou metodou – lineární R = VC x OS 100 R – velikost odpisu, VC – vstupní cena OS – odpisová sazba (najdeme v zákoně)

9  Příklad: DHM; VC 2.500.000 Kč; OS 3 /12 let/  1rok odpisová sazba 4,3  Další období 8,7

10  R1 = 2.500.000 x 4,3 = 107.500, ZC1 = 2.500.000 - 107.500 = 2.392.500 100  R2 = 2.500.000 x 8,7 = 217.500,ZC2 = 2.392.500 - 217.500= 2.175.000 100  R3 = 2.175.000 – 217.500 = 1.957.500 ZC3 = 217.500  R4 = 1.957.500 – 217.500 = 1.740.000 ZC4 = 217.500  R5 = 1.740.000 – 217.500 = 1.522.500 ZC5 = 217.500  R6 = 1.522.500 – 217.500 = 1.305.000 ZC6 = 217.500  R7 = 1.305.000 – 217.500 = 1.087.500 ZC7 = 217.500  R8 = 1.087.500 – 217.500 = 870.000 ZC8 = 217.500  R9 = 870.000 – 217.500 = 652.500 ZC9 = 217.500  R10 = 652.500 – 217.500 = 435.000 ZC10 = 217.500  R11 = 435.000 – 217.500 = 217.500 ZC11 = 217.500  R12 = 217.500 – 217.500 = 0

11 R1 = PC /pořizovací cena/ K1 /koeficient odpisové sazby v prvním roce/ R2 = 2 x ZC /zůstatková cena: / PC – odpis/ K2 – L /počet let po které se již prováděly odpisy/

12  Příklad: DHM, PC 2.500.000 Kč; OS 3 /12 let/  Odpisový koef. K1 =12, K2,3,4…..=13

13  R1 = 2.500.000 = 208.333,33 ZC1 = 2.500.000 – 208.333,33 = 2.291.666,7  12 /let/  R2 = 2 x 2.291.666,7 = 381.944,45 ZC2 = 2.291.666,7 – 381.944,45 = 1.909.722,3  13 - 1  R3 = 2 x 1.909.722,3 = 347.222,23 ZC3 = 1.909.722,3 – 347.222,3 = 1.562.500  13 – 2  R4 = 2 x 1.562.500 = 312.500 ZC4 = 1.562.500 – 312.500 = 1.250.000  13 – 3  R5 = 2 x 1.250.000 = 277.777,77 ZC5 = 1.250.000 – 277.777,7 = 972.222,3  13 – 4  R6 = 2 x 972.222,3 = 243.055,57 ZC6 = 972.222,3 – 243.055,57 = 729.166,73  13 – 5  R7 = 2 x 729.166,73 = 208.333,34 ZC7 = 729.166,73 – 208.333,34 = 520.833,39  13 – 6  R8 = 2 x 520.833,39 = 173.611,11 ZC8 = 520.833,39 – 173.611,11 = 347.222,28  13 – 7  R9 = 2 x 347.222,28 = 138.888,91 ZC9 = 347.222,28 – 138.888,91 = 208.333,37  13 – 8  R10 = 2 x 208.333,37 = 104.166,68 ZC10 = 208.333,37 – 104.166,68 = 104.166,69  13 – 9  R11 = 2 x 104.166,69 = 69.444,46 ZC11 = 104.166,69 – 69.444,46 = 34.722,23  13 – 10  R12 = 2 x 34.722,23 = 34.722,23 ZC12 = 34.722,23 – 34.722,23 = 0