Koupě, směna, dar Mgr. Martin Hodina, LL.M. Jihočeský kraj 2014

Témata přednášky Koupě Směna Dar

Emptio venditio, smlouva trhová, smlouva kupní Úprava koupě je obsažena v § NOZ Esentialia negotii: - Subjekty – jednotlivý kontrahenti - Předmět – primární – chování, sekundární - věc - Cena – musí být alespoň naznačen způsob jejího určení - Synallagmatický právní vztah – závazek prodávajícího a tomu odpovídající závazek kupujícího Koupě

Historický exkurz komparatistika ABGB Císařský patent č. 946/1811 Sb. z.s., všeobecný zákoník občanský (ABGB) § 1053 a násl. - O smlouvě trhové Smlouvou trhovou pouští se věc za jistou sumu peněz jinému. Smlouva trhová, tak jako směna, jest toliko titul, nabyti práva vlastnického. Skutečně nabude ho kupující teprv odevzdáním věci koupené. Až do odevzdání podržuje prodávající právo vlastnické. (ve znění zákona 108/1933 Sb. ): § 1053 a násl. - Smlouva trhová Trhovou smlouvou přenechává se věc za určitou částku peněz jiné osobě. Náleží tak jako směna k právním důvodům nabytí vlastnictví. Nabytí nastává teprve odevzdáním koupeného předmětu. Až do odevzdání podrží prodavač vlastnické právo. Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník (v původním znění) § 366 a násl. - Smlouva kupní Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupující se zavazuje jej odebrat a zaplatit ujednanou cenu. § 111 Nabytí vlastnictví smlouvou: (1)Vlastnictví k věcem jednotlivě určeným převádí se už samou smlouvou, není-li nic jiného ze zvláštních předpisů. (2) Jde-li o věci určené podle druhu, je k převodu vlastnictví třeba jejich odevzdání. § 112 Převod vlastnictví k věcem nemovitým, zapsaným v knize pozemkové nebo železniční, zapíše se do těchto knih. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění do ) § 588 a násl. Smlouva kupní a směnná - Obecná ustanovení o smlouvě kupní Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. § 133 (1) Převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. (2) Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (3) Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí,2e) nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ve znění do dále jen „OBZ“) 1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. (2) Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.

Ze srovnání ABGB a pozdějších občanských zákoníků jest patrno, bližší vazba na římskoprávní zásady, které se toho času projevují např. v německém BGB, stále platném rakouském ABGB, které striktně odlišují závazkově - právní rovinu (Verplichtungsgeschäft) a naopak rovinu věcně právní (Verfügungsgeschäft). Obě dvě jsou na sobě navzájem nezávislé, neplatnost jedné neznamená automaticky neplatnost druhé – Abstraktionsprinzip. Titulus – smlouva - spravedlivý důvod nabytí – závazkově právní rovina odůvodňující: Modus – předání – věcně právní rovina Tradice longa manu (klíče od baráku)/brevi manu faktické předáí z ruky do ruky

§ NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) (1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Uvedené závazky jsou typickými znaky, které musí být v kupní smlouvě obsaženy, umožňují též odlišení od jiných typických smluvních typů závazkového práva. § 1099 NOZ Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. (Zde 1 z výjimek jinak kogentní úpravy věcných práv - § 978 NOZ) Jak naznačeno výše, NOZ se nevrací k římskoprávním kořenům ohledně titulu a modu ( v DZ se hovoří o oslabení tohoto dogmatu), vlastnictví tak v případě individuálně určených věcí přechází ruku v ruce s účinností smlouvy. V případě druhově určených věcí ( pohonné hmoty, stavební materiál), nabývá se okamžikem, kdy lze tyto věci odlišit od ostatních stejného druhu (přečerpáním do nádrže, přeházením na korbu nákl. automobilu apod.). Obdobný režim lze odklonu lze zaznamenat u středního obč. zákoníku z r. 1951, nicméně jeho následovník se k titulu a modu opět vrací. Inspirací úpravy koupě, byla zejm. úprava provedená v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, ve znění do Koupě

Systematika Obecná ustanovení - §2079 – 2084 – Synallagmatický závazek charakterizující sml. typ – Kupní cena – nemusí být explicitní, postačí způsob určení – Náklady spojené s odevzdáním – Přechod nebezpečí škody na věci – Koupě naděje – Povinnost prodávajícího upozornit na vady věci Koupě

§ NOZ Základní ustanovení přejata z OBZ § 2085 stanoví, co vše se posuzuje jako kupní smlouva na věc movitou. Jako tato smlouva se tedy v zásadě posoudí každá smlouva, jejímž předmětem není věc nemovitá (strom – věta druhá § 1067 NOZ, plody, materiál ze stavby, lomu), s následujícími výjimkami, vymezujícími se oproti kupní smlouvě a vycházejí z §410 OBZ - dílo – zhotovení věci či převážná část závazku spočívá ve výkonu činnosti – materiální stránka. Dohoda stran o kupní ceně jako esencialia negotii, z hlediska movitých věcí, coby speciálního ustanovení může absentovat, pak nastoupí fikce „ceny obvyklé“ v místě a čase Koupě movité věci

§§ 2087 a násl. NOZ úprava obsahově odpovídá OBZ §411 a násl. Základními povinnostmi prodávajícího jsou tedy: -Odevzdat věc - Dodat zboží, ve smluvené jakosti a množství, bez vad -Odevzdat doklady -Umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo -Informační povinnost § 2088 splnění povinnosti odevzdání -Některá specifická práva Zvláštní pravidlo platí pro předání zboží kupujícímu, je-li jím spotřebitel, je okamžik dodání zboží den předání zboží kupujícímu přepravcem (vyjma případu, kdy dopravce nenabídl prodávající), není-li kupující spotřebitel je okamžik předání věcí předání věcí prvnímu přepravci. Tato pravidla mají význam pro určení odpovědnosti za nebezpečí škod na věci (neseji-li prodávající, přepravce či kupující) Plnění by mělo být v zásadě řádné a včasné, pakliže však omylem prodávající plní více, je smlouva uzavřena i na větší než původně sjednané množství, ledaže kupující toto bez zbytečného odkladu odmítne Povinnosti prodávajícího

§2095 NOZ Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Toto ustanovení obsahově shodně s OBZ vymezuje podmínky řádného splnění závazku Předmět koupě

Jednotlivá ustanovení a okruhy v rámci NOZ (demonstrativní výčet) 1) Řádné plnění - zánik závazku § 1916 a násl. NOZ 2) Koupě movité věci - práva z vadného plnění § 2099 a násl. NOZ 3) Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě – práva z vadného plnění § 2165 a násl. NOZ 4) Škoda způsobená vadou výrobku Práva z vadného plnění

V optimálním případě zaniká závazek splněním – solucí, aby tomu tak bylo musí dlužník splnit svůj závazek řádně a včas § 1908 NOZ § 1914 NOZ– kdo plní za úplatu, je zavázán plnit bez vad… odst. 2 – je-li splněné vadně, má příjemce práva z vadného plnění §1916 NOZ– demonstrativní výčet vadných plnění dlužníka: a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji. Odst. 2 K projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, se nepřihlíží. Vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu. (omezení smluvní svobody – autonomie vůle § 1 odst. 2 NOZ) Dále je upraveno přenechání věcí úhrnkem – „jak věc stojí a leží“ výluka odpovědnosti za vady, nebylo-li vymíněno jinak § 1919 Záruka za jakost (+ 2113NOZ )– musí být převzata ať již prohlášením ve smlouvě, v záručním listě (není-li takové ujednání, pak není ani záruka!), dále může být záruka uvedena a převzata na etiketě obalu apod. Právní vada – § 1920 (1) Předmět plnění má právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. V takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného odkladu zciziteli. (2) Kdo na sebe převedl právo k předmětu, o kterém ví, že zciziteli nepatří nebo že zcizitel není oprávněn takové právo zřídit, nemá právo z této vady. (další výluka z práva z vadného plnění) § 1921 podmínka uplatnění práva z vad u soudu– výtka, do 6 měsíců, v případě vad krytých zárukou bez odkladu po prohlédnutí a zjištění vady, nejpozději v záruční době – jinak námitka § 1922 odst. 2 – byla-li vada vytknuta, staví se lhůty pro uplatnění práv z vad § 1923 NE/odstranitelná vada – je-li odstranitelná – oprava, doplnění, sleva. Je-li neodstranitelní – výměna, odstoupení, slveva – koncentrace volby § 2106 odst. 2 1) Řádné plnění - zánik závazku

§ 2099 odst. 1 - Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096 – množství, jakost, provedení ujednané/obvyklé, a ALUIT Odst. 2 pak odlišuje vady předmětu smlouvy a porušení smlouvy - na chybějící věci nelze ustanovení o vadách aplikovat (co neobdržím nemohu prohlédnout) Vždy při uzavírání smlouvy či po obdržení předmětu smlouvy je zapotřebí věc bez prodlení prohlédnout, eventuelní vady vytýkat bez odkladu – žádná změna oproti OBZ, nově se stanoví hledisko obvyklé pozornosti § 2013 (je-li tato zanedbána, pak kupující právo z vad ztrácí – důkazní břemeno prodávající?), neplatí u lstivého zastření vady či ujištění 2) Koupě movité věci - práva z vadného plnění § 2099 a násl. NOZ

– § 2106 NOZ X 2107 definují různá práva z vad, v závislosti na závažnosti vady a tím i porušení smlouvy – Podstatné porušení smlouvy – definice § 2002 odst. 1 : – Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podstatné/Nepodstatné porušení smlouvy Volba práva

V případě podstatného porušení smlouvy: – a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, – b) na odstranění vady opravou věci, – c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo – d) odstoupit od smlouvy – Koncentrace volby, není-li napraveno – sleva/odstoupení V případě nepodstatného porušení smlouvy: – odstranění vady, – přiměřenou slevu z kupní ceny Jednotlivá práva z vad

Včasnost oznámení výtky, bez zbytečného odkladu, lze –li vadu shledat prohlídkou při dostatečné péči Či bez zbytečného odkladu po zjištění skryté vady, nejpozději do dvou let od odevzdání věci Soud k těmto okolnostem přihlíží jen k námitce prodávajícího Další omezení viz § 2110 avšak s výjimkami tam uvedenými – porušení obalu apod. Omezení práva z vad

rozhodujícím okamžikem je předávání předmětu smlouvy v tomto okamžiku prodávající odpovídá za všechny škody, kupující je povinen předmět prohlédnout s obvyklou pozorností a zjevné vady odhalit. Za takto odhalitelné vady prodávající více neručí. Specifický je prodej úhrnkem. Za skryté vady naopak odpovídá prodávající i nadále, nejpozději do 2 let o odevzdání – přechodu nebezpečí na věci. Toto neplatí pro záruku dle § 2113 Specifika přechodu nebezpečí upravena v § 2121 a násl. Okamžik existence vady

– Osobní působnost – podnikatel při podnikatelské činnosti – Prodávající odpovídá kupujícímu, že v době převzetí je věc prosta vad, jakost – opět smluvená či obvyklá, – Práva z vadného plnění je omezeno 24 měsíční lhůtou od okamžiku převzetí, nestanoví-li dohoda o záruce jinak (déle) – Projeví-li se vada v prvních 6 měsících, vyvratitelná domněnka, že zde byla v době předání – informační /„vysvětlovací“ povinnost – Výluky představuje § 2167 Ustanovení § 2165 se nepoužije a) u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, b) na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním, c) u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo d) vyplývá-li to z povahy věci. 3) Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě – práva z vadného plnění § 2165 (2158) a násl. NOZ

§ 2132 a násl. nově lze i tato práva zapsat do KN § 11 KZ Výhrada vlastnického práva – spočívá v zajištění vlastníka, že mu bude zaplaceno, nově není omezeno jen na movité věci Výhrada zpětné koupě – zavazuje i dědice, lze ji zcizit, je-li tak ujednáno Výhrada zpětného prodeje – nová úprava Předkupní právo – přednost předkupníka pro případ prodeje věci před koupěchtivým Koupě na zkoušku - odpovídá OBZ, specifické lhůty 3 dny movité věci, 1 rok nemovité Výhrada lepšího kupce – nová úprava Cenová doložka – odpovídá OBZ Vedlejší ujednání u kupní smlouvy

Úprava koupě je obsažena v § NOZ Koupě

Úprava koupě je obsažena v § NOZ Jde opět o synallagmatický závazkový právní vztah, při němž dochází k převodu vlastnictví předmětů směny. Ustanovení o koupi se na směnnou smlouvu použijí obdobně Nově je upravena nahodilá zkáza věci, dojde –li k ní před odevzdáním věci, hledí se na smlouvu jako by nebyla uzavřena, zhorší-li se hodnota ceny pod polovinu, má druhý z kontrahentů právo odstoupit od smlouvy Směna - barter

Darování Systematicky stojí v čele závazků z právního jednání Úprava NOZ je oproti obč. zákoníku z r významně obsáhlejší, inspiraci nachází v ABGB, BGB §§ 2055 – 2078 Základní ustanovení (1) Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. (2) Plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat.

Charakteristickými znaky definovanými v § 2055 odst. 1 NOZ tedy jsou závazek dárce bezplatně převést vlastnictví na obdarovaného a naopak svolení obdarovaného nabídku přijmout Odstavec druhý se pak vymezuje oproti společneské úsluze, např. „darování“ květin tak není darem, absentuje-li konsensus stran Kvalifikovaná forma smlouvy § 2057 NOZ jde-li o dar nemovitosti jde-li o dar, který nemůže být předán zároveň s projevem vůle

Slíbíme-li druhému dar, nejsme dodržením tohoto slova zákonem vázání avšak toto nedodržení může být druhou stranou sankcionováno a to z titulu náhrady škody v očekávání daru Slib daru

§ 2059 (1) Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. (2) Darování věci, kterou dárce nemá, je platné, jen zaváže-li se dárce ve smlouvě věc nabýt. Zajímavé ustanovení o daru majetku a budoucího majetku, je tedy možno bez dalšího darovat vše čím osoba v dané době disponuje. Dar všeho majetku

– Jakési započtení vzájemných pohledávek – § 2061 NOZ Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. Vzájemné obdarování

Darování pro případ smrti je rovněž jako v obč. zák. nepřípustné – dar vázaný na podmínku smrti je nově odkazem Dar mortis causa

Darování může být vázáno na splnění nějaké podmínky, byla –li tato podmínka sjednána ve veřejném zájmu, může splnění vyžadovat rovněž orgán veřejné moci Darování s příkazem podmínkou

Osoba omezená na svéprávnosti – Byla-li fyzická osoba z rozhodnutí soudu podle § … – Omezena na své svéprávnosti (dříve způsobilosti k právním úkonům), je způsobilá nabýt pouze dar malé hodnoty či dar obvyklý vzhledem k okolnostem – Poměrně zajímavým ustanovením i z heldiska např. příspěvkových zařízení samosprávy je § 2067 stanovící jistá omezení ohledně nabytí daru od osoby nacházející se v péči zařízení poskytujícího zdravotnické či sociální služby. Je však třeba podotknout, že jde o nepaltnost relativní a dovolat se jí může jen dárce

– Odvolání daru pro nouzi je novým institutuem, který NOZ zavádí, v podstatě se snaží zabránit dárci v nekontrolovaníém pádu do sociální pasti v důsledku neuvážené štědrosti. – §2068 Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. – – (2) Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce. Odvolání daru pro nouzi

Odvolání daru pro nevděk je naopak staronovým a známým isntitutem. §2068 Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. (2) Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce.

Závěrem je nutno upozornit na nový institut spojený s NOZ, který dosavadní občanský zákoník neznal, jež bl však rovněž interpretačně dovozován z ustanovení § 415 a 43 obč. zák. z roku §1728 a 1729 – dospějí-li smluvní strany v konkrtačním procesu tak daleko, že se mohou oprávněně domnívat, že k uzavření smlouvy dojde, neuzavře-li pak 1 z nich smlouvu, aniž by proto měla spravedlivý důvod, stíhá jí povinnost nahradit škodu Pakliže by např. zastupitelstvo obce schválilo uzavření smlouvy a starosta by jí následně bezdůvodně nepodepsal, bylo by lze uvažovat o zmíněné odpovědnosti Důvěrnost získaných informací § 1730 NOZ Culpa in contrahendo

Děkuji za pozornost Mgr. Martin Hodina, LL.M.