S y s t é m hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti obcí (ORP) Odbor koncepce a koordinace hospodářských opatření Praha 2011

Východiska, literatura: ◦ zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ◦ vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů (např. vyhlášky č. 542/2002 Sb.), ◦ zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) a prováděcí vyhláška č. 452/2002 Sb. ◦ zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ◦ Metodické pokyny pro přípravu a realizaci regulačních opatření v systému HOPKS ◦ Metodiky činnosti při plánování a zajišťování nezbytných dodávek v systému hospodářských opatření pro krizové stavy pro ÚSÚ, KÚ, HZS krajů, OÚ ORP, OÚ OU a právnické a podnikající fyzické osoby ◦ usnesení vlády ze dne č. 345 o Metodice pro vyžadovaní věcných zdrojů za krizové situace a o Systému koordinace využívání dostupných věcných zdrojů potřebných k řešení krizové situace ◦ Uvedená literatura v posledním znění je uveřejněna na - 2

Kdo jsme? Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je dalším ústředním orgánem státní správy (viz § 2 zákona č. 2/1969 Sb.). Působnost Správy je dána samostatným zákonem o působnosti č. 97/1993 Sb. 3

Jaká je naše působnost? Základní působností Správy je: zajištění věcných zdrojů pro řešení krizových situací K zajištění této své základní působnosti Správa: 1.Vytváří celostátní systém pro zajištění nezbytných dodávek výrobků, prací nebo služeb bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů (dále jen ND) – Hospodářská opatření pro krizové stavy (zákon č.241/2000 Sb.) 2.Vytváří celostátní systém řešení krizové situace typu nedostatek ropy a ropných produktů velkého rozsahu – Ropná bezpečnost ČR (zákon č.189/1999 Sb.) 3.Zajišťuje logistiku státních hmotných rezerv (SHR), která tvoří jeden ze základních pilířů systému HOPKS 4

Co je to systém HOPKS?  HOPKS jsou organizační, materiální nebo finanční opatření přijímaná správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů  Jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena: −k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území ČR umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví −pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb – systém hospodářské mobilizace −pro podporu výkonu státní správy 5

Jaké je místo a úloha orgánů územních samosprávných celků v HOPKS? U orgánů územní samosprávy připravují a přijímají HOPKS krajské úřady a obecní úřady ORP, přitom je jejich úlohou: uspokojení základních životních potřeb fyzických osob umožňující přežití KS bez těžké újmy na zdraví, podpora výkonu státní správy.  Obecní úřady nižší úrovně nemají zákonem vymezenou žádnou působnost k HOPKS. 6

Hospodářská opatření pro krizové stavy Věcné zdroje pro řešení všech typů krizových situací jsou zajišťovány systémem HOPKS, který zahrnuje: Systém nouzového hospodářství Systém hospodářské mobilizace Použití státních hmotných rezerv Výstavbu a údržbu infrastruktury Regulační opatření 7

Jak funguje systém HOPKS?  hlavním dodavatelem ND jsou právnické a podnikající fyzické osoby, které je používají ke své běžné podnikatelské činnosti  pouze v případech, kdy tito dodavatelé ND nemohou poskytnout ji zajišťuje stát v systému SHR  opatření k řešení krizové situace, jsou SÚ povinny předem připravovat - zpracování KP, jehož součástí je plán nezbytných dodávek 8

Jak KÚ zajišťuje svou roli v HOPKS? Úlohou krajského úřadu v systému HOPKS je zabezpečení ND k uspokojení základních životních potřeb obyvatel na svém území. K tomu konkrétně:  Analyzuje potřebné ND k uspokojení základních životních potřeb obyvatel ◦ 24 typových krizových situací – typové plány – rozpracování do podoby operačních plánů – analýza potřebného materiálního zabezpečení jednotlivých kroků operačních plánů – zpracování PND  Ve spolupráci s HZS kraje hledá dodavatele ND na svém území  Vyžaduje u odborně příslušného ministerstva ty ND, které není schopen zajistit na svém území  Vyhlašuje předem připravená regulační opatření 9

Jaká je role ORP? plní úkoly uložené jim KÚ k zajištění ND, připravuje a vyhlašuje regulační opatření, kontroluje plnění jím vyhlášených regulačních opatření, odpovídá za přidělování jím vyžádaných humanitárních zásob postiženým osobám. 10

Role ORP? K tomu konkrétně: Na základě oslovení krajským úřadem ORP definují své potřeby ND. Přitom vycházejí z dokumentů zpracovaných v rámci rozpracování úkolů krizového plánu kraje, svých zkušeností a místních znalostí. V souladu s úkoly uloženými krajským úřadem, na základě § 8 zákona, ORP navrhují vhodné dodavatele ND ze svého správního obvodu. Přitom se neomezují pouze na dodavatele k pokrytí (co do druhu nebo množství) vlastních potřeb, ale vyhledávají a navrhují všechny vhodné dodavatele ND pro danou potřebu na svém správním území. Připravují podklady pro vyhlášení regulačních opatření. 11

Jak spolupracuje Správa s orgány ÚSC?  V době mimo krizi ◦ Zaměření HOPKS pro KÚ na daný kalendářní rok ◦ Kontrola přípravy systému HOPKS u KÚ, ORP ◦ Společná zaměstnání s KÚ ke koordinaci společného postupu při realizaci systému HOPKS ◦ Účast pracovníků Správy na zaměstnáních organizovaných KÚ s ORP ◦ Organizace ukázek pohotovostních zásob ◦ Organizace vzdělávání  systém kurzů u VŠE Praha  kurzy ZOS HOPKS – IMS Benešov  kurzy pro uživatele nástrojů informační podpory systému HOPKS (Argis, Krizkom, Krizdata) 12

Jak spolupracuje Správa s ÚSC ?  po vyhlášení krizových stavů ◦ okamžitý kontakt pracovníků Správy s příslušnými pracovníky KÚ (tajemník BR, pracovník HOPKS) ◦ aktivace stálé služby KŠ Správy k zajištění komunikace s pracovníky KŠ kraje ◦ zajištění usnesení vlády k bezplatnému použití SHR ◦ příjem a řešení požadavků kraje na zajištění ND, které kraj není schopen zajistit u dodavatelů na svém správním území ◦ doručení požadovaných PZ nebo ZHP až do místa použití ◦ vrácení použitých PZ do 15 dnů po skončení krizového stavu resp. řešení jejich dalšího použití - smlouva se Správou 13

Co od nás můžete očekávat?  Nejvíc používané druhy SHR ◦ náhradní přemostění ◦ protipovodňové pytle včetně plničů ◦ protipovodňové stěny ◦ mobilní čerpací soupravy ◦ prostředky pro náhradní zásobování pitnou vodou ◦ elektrocentrály ◦ vyprošťovací automobily ◦ pohonné hmoty pro potřeby složek integrovaného záchranného systému a Armády České republiky při zásazích na postiženém území a pro přímou humanitární pomoc včetně výdeje pohonných hmot ◦ vysoušeče  Co je dále k dispozici ◦ zásoby pro humanitární pomoc ◦ prostředky pro likvidaci nebezpečných nákaz zvířat a rostlin ◦ prostředky pro rozšíření lůžkového fondu zdrav. zařízení  Co k dispozici nemáme ◦ prostředky pro úklid a dezinfekci ◦ u většiny nasazených SHR nejsme schopni zajistit jejich obsluhu – tu musí zajistit uživatel 14

Zásoby pro humanitární pomoc Zásoby pro humanitární pomoc (ZHP) jsou součástí SHR. Slouží pro první období po vyhlášení krizového stavu k zajištění nezbytných životních potřeb fyzických osob (cca pro 1500 osob na 3 dny), které vlivem krizové situace zůstaly bez potřebných věcných prostředků nutných k přežití, nebyly evakuovány a zůstaly v zasaženém místě k ochraně osobního a společného majetku nebo k zamezení vzniku dalších škod na něm. Jejich pořízení, skladování, ochraňování a přepravu k vyžadujícímu krajskému resp. obecnímu úřadu zabezpečuje Správa. Postiženým osobám se poskytují bezplatně. Oprávněným žadatelem je KÚ, nebo obecní úřad ORP. Úlohou orgánů územních samosprávných celků je převzetí ZHP a přidělení postiženým osobám včetně zamezení jejich zneužití! 15

Zásoby pro humanitární pomoc Aktuální složení ZHP  ks humanitárních balíčků  ks konzervovaných dávek  ks přikrývek  ks spacích pytlů  ks pracovních oděvů  l balené pitné vody 16

Regulační opatření - rozsah Pravomoci a rozsah jsou vymezeny zákonem (§ 21 zákona č. 241/2000 Sb.) Za stavu nebezpečí – KrH a StORP uložení povinnosti dodávat výrobky, práce nebo služby, a to v přiměřeném množství, skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků, nebo přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní či provozní prostředky a zásoby na určené místo. Za stavu nebezpečí - KrH regulace prodávaného zboží v obchodní síti změny způsobu řízení a organizace dopravy 17

Jak vyžadovat věcné zdroje za krizové situace? Obecné zásady pro vyžadování ND za KS jsou zahrnuty v metodice schválené usnesením vlády č. 345 ze 7. dubna Základním nástrojem pro vyžadování ND za krizové situace je informační systém KRIZKOM, který je zaveden až do úrovně ORP a příslušní pracovníci KŘ byli pro jeho ovládání Správou vyškoleni. Požadavky uplatňují výhradně orgány KŘ! 18

plánované zajištění nezbytných dodávek nebude možné v důsledku nepříznivého vývoje krizové situace uskutečnit (např. tyto prostředky budou zničeny nebo přístup k nim bude omezen), nezbytné dodávky mají být podle PND zajišťovány orgánem krizového řízení vyššího stupně, a nebo řešení krizové situace vyžaduje prostředky, které nebyly plánovány a nelze je dodatečně zajistit ve vlastním správním obvodu, Ve kterých případech uplatňovat požadavky na věcné zdroje u orgánu krizového řízení vyššího stupně? 19

KŠ ORP KŠ ORP KŠ kraje KŠ ÚSÚ ÚKŠ OPS ÚKŠ OPS KŠ SSHR KŠ ÚSÚ Požadavek mimo IS Požadavek cestou IS KRIZKOM Schéma uplatňování požadavků na věcné zdroje za krizové situace Dodavatelé nezbytných dodávek 20

Závěr Jsme zde pro vás! Podpora krizových štábů všech orgánů krizového řízení a zejména základního článku celého systému – KŠ krajů a ORP je naším základním úkolem! Dotazy? 21