Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods."— Transkript prezentace:

1 THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods

2 3. téma Veřejné statky - ekonomické specifikum a charakteristika veřejných statků - typologie veřejných statků - efektivní zabezpečení veřejných statků v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy

3

4 Mikroekonomický argument pro veřejné financování - existence veřejných statků (někdy také statků kolektivní spotřeby) Analýzu veřejných statků udělal Paul Samuelson v roce 1954 pro specifické vlastnosti těchto statků při spotřebě

5 Samuelson, P.A.: „The pure theory of public expenditure“ statky privátní dělitelnost spotřeby (rivalita spotřebitelů) vylučitelnost ze spotřeby veřejné nedělitelnost spotřeby (nerivalita spotřebitelů) nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele nevylučitelnost ze spotřeby

6 Z výkladu minulé kapitoly: Pro dílčí rovnováhu můžeme stanovit Potom

7 A zrovna tak: Výrobce nabízí za stejnou cenu P C, což je jeho mezní míra transformace.

8 S P PCPC D A+B Q DBDB DADA QBQB Q A+B QAQA Poptávka po soukromém statku

9 S P P A+B D A+B Q DBDB DADA QCQC Poptávka po veřejném statku PBPB PAPA

10 Pro tento případ musí ovšem platit:

11 Veřejné statky a externality je to v zásadě totéž – čistý veřejný statek je totální externalita CO JE EXTERNALITA? 12 INTERNÍ VZTAH Nezainteresovaný subjekt

12 3.2 TYPOLOGIE VEŘEJNÝCH STATKŮ

13 Ze Samuelsonovy definice veřejných statků pomocí dvou kritérií (rivality a vylučitelnosti) vznikají čtyři možné kombinace statků: čisté soukromé statky čisté veřejné statky smíšené statky klubové smíšené statky poziční (viz obrázek dále)

14 SPOTŘEBA VYLOUČENÍ NEPROVEDITELNÉPROVEDITELNÉ RIVALITNÍ NERI- VALITNÍ SOUKROMÉ STATKY ČISTÉ VEŘEJNÉ STATKY SMÍŠENÉ STATKY – KLUBOVÉ SMÍŠENÉ STATKY – POZIČNÍ Čtyři skupiny statků – kriteria vylučitelnosti a rivality při spotřebě

15 Smíšený veřejný statek a efekt přetížení N N...počet uživatelů B...užitek ze statku pro jednoho uživatele B min...minimální užitek ze statku, kdy ještě spotřebitel zůstává N*... počet spotřebitelů s minimálním užitkem B B min N* N max

16 Smíšený veřejný statek a poplatek N N...počet uživatelů B, C...užitek nebo náklady statku pro jednoho uživatele N popl... počet spotřebitelů po zavedení poplatku B, C N popl N max Poplatek B

17 3.3 EFEKTIVNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ

18 Pro veřejný statek je tedy optimem situace, kdy mezní míra transformace je rovna součtu MRS - ale v jakém poměru ?! To záleží na jednotlivých poptávkových křivkách - známe je ? Jejich odvození je velmi obtížné, protože nelze snadno nalézt poptávku u statku, který je nerivalitní - spotřebitel o něj neusiluje proti druhým, vlastně ho nepoptává (free rider).

19 Efektivní zabezpečování veřejných statků Teorie: problém optimální alokace zdrojů – dílčí a všeobecná rovnováha pro čisté veřejné a smíšené veřejné statky je obtížná a nevede k žádaným výsledkům Praxe: snaha NĚJAK (?) čisté veřejné a smíšené veřejné statky poskytovat, ale přesná alokace zdrojů není teoreticky zjistitelná, takže nastupují odhady, analýza nákladů a přínosů, „dobrovolná směna“ E. Lindahla …

20 PROTO – ekonomicky efektivní poskytování veřejných statků je spojeno s problémy: stanovení jejich cen stanovení správného množství Klíčová otázka v obou zmíněných problémů je projevení preferencí spotřebitele – problém free rider

21 XAXA X GBGB GAGA XBXB G f M f O1O1 N G'G' E T B1B1 G'G' G'G' B'1B'1 N'N' Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze Existují dva spotřebitelé A a B; jsou známy jejich indiferenční křivky Je známa křivka produkčních možností – třetí graf dole, křivka f-f, která popisuje produkci statků X a Y Postup: 1. Zvolena libovolná indif. křivka spotřebitele A – křivka A' 2. Zvoleno množství veřejného statku G' a k němu nalezena množství XA' a XB 1, přičemž (XA' + XB 1 = G'E); tak je nalezena i křivka B 1 a ta se přenese do dolního grafu 3. Do grafu spotřebitele A se vynese množina jeho spotřebovávaných množství statku X vůči B 1 – to je křivka T-T Pokračuje.... A1A1 A'A' xA'xA' x B1 xA'xA' G1*G1* Spotř.A Spotř.B T G1*G1* P1P1

22 Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze - pokračování 4. Indiferenční křivka, která je tečnou ke křivce T-T představuje optimální kombinace pro spotřebitele A a je to křivka A 1 Pro tuto situaci platí MRT = MRS A XG + MRS B XG 5. Postup se opakuje a vznikne množina křivek T-T a množina bodů Oi 6. Ke každému bodu Oi pro spotřebitele A existuje bod Pi pro spotřebitele B 7. Množina užitků spotřebitele a, resp. B se vynese do grafu... to je Paretovo optimum pro danou společnost XAXA GAGA O2O2 Spotř.A O3O3 O4O4 Užitek spotř.A Užitek spotř.B

23 ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU ZAVEDENÍM POPLATKU CENA Q MAX QPQP D P1P1 MNOŽSTVÍ Q CAP ZTRÁTA SPOLEČENSKÉ- HO UŽITKU KAPACITA STATKU P1...POPLATEK (Pozor – nejsou uvažovány výrobní náklady)

24 ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU PŘI TRANSAKČNÍCH NÁKLADECH CENA Q MAX Q0Q0 D PTPT MNOŽSTVÍ Q CAP C P T...TRANSAKČNÍ NÁKLADY C... MEZNÍ (PRŮMĚRNÉ) NÁKLADY O ZTRÁTA SPOLEČENSKÉ- HO UŽITKU Z TRANSAKČNÍCH NÁKLADŮ QEQE E

25 D1D1 Q2Q2 Q1Q1 množství P QSQS P UNIV. D E C D2D2 A B úspory z neposkytnutých služeb překročení nákladů za poskytnuté služby Oates, W.E.

26 Poskytovatel (financiér) Producent (výrobce) Spotřebitel DANĚ veřejné výdaje netržní statky (Stát, obec, město a pod.)

27 Externality

28 Externality - obecně ● Specifický příklad veřejných statků ● Nastávají tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili či příjmy získali, za ně platili ● Spotřební vs. Produkční externality

29 Vznik externalit ● Důvod – existence volných zdrojů ● Volné = nikým nevlastněné ● Subjektivní pohled! ● Možnost odstranění ex ante – zlepšení právního rámce, vymezení vlastnických práv k příslušným volným zdrojům – Určení vlastníků – je-li to možné – Určení způsobu užívání – kde není určení vlastníků možné

30 Způsoby odstranění ● Státní intervence ● Daně ● Dotace ● Vydávání regulačních opatření ● Využívání právních norem ● Soukromá vyjednávání

31 Státní intervence

32 ● Kladné externality – řešení: dotace k soukromým nákupům

33 ● Záporné externality – řešení: daně zdanění

34 Soukromé vyjednávání Coaseův teorém

35 ● Pozn. Internalizace externalit ● Situace zapříčiněná užíváním volného zdroje ● Coaseův teorém popisuje situaci, kdy k internalizaci externality dochází na základě soukromých vyjednávání ● Podm. Náklady na vyjednávání musejí být přiměřeně nízké

36 Soukromé vyjednávání - záporné externality ● Předp. Nenulové transakční náklady na vyjednávání ● Užívací právo na straně producentů ● TN nesou poškození – vyjednáváním dojde ke snížení produkce (stále více než optimální) ● Užívací právo na straně poškozených ● TN nesou producenti – nejprve si vyjednají právo na užití zdroje, zvýšení platby za vyjednané množství (vyjednáno nižší množství produkce než optimální)

37 Soukromé vyjednávání - kladné externality ● Zájem o vyjednávání mají vždy spotřebitelé ● Pozn. Producenti by rádi svoji produkci zpoplatnili, ale k externalitám dochází právě proto, že to udělat nemohou ● Vyjednáváním dojde ke zvýšení produkce, ale bude stále nižší než optimální úroveň

38 Soukromým vyjednáváním není externalita (záporná ani kladná) nikdy zcela odstraněna, ale pouze snížena do výše transakčních nákladů.


Stáhnout ppt "THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods."

Podobné prezentace


Reklamy Google