Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BASKETBAL PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BASKETBAL PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc."— Transkript prezentace:

1 BASKETBAL PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

2 Antropometrická charakteristika hráčů ♂ ♀

3 Základní antropometrická charakteristika o vysoce závislá od herního postu o pivotka > křídlo > rozehrávačka o % tuku ♀

4 Antropometrická charakteristika o vysoce závislá od herního postu o pivot > křídlo > rozehrávač o 4-15 % tuku ♂

5 Vývoj základních morfo-parametrů

6 Fyziologická charakteristika o za 40 (48) min basketbalista naběhá od 4500 do 6500 m o častá změna směru a intenzity pohybu !!! o typ zatížení: intermitentní o podíl metabolického krytí je smíšený (McInnes et al., 1995) o 15 % ~ vysoce intenzivní (sprinty) o 65 % ~ střední intenzita (běh, přesouvání) o 20 % ~ nízké (chůze, poklus) : vysoké požadavky na metabolismus pro z důvodu urgentní regenerace ATP (sprinty, výskoky, doskoky, bloky…) regenerace ATP (sprinty, výskoky, doskoky, bloky…) (Cormary et al, 2008) (Cormary et al, 2008) o metabolická náročnost 7 – 12 MET = (VO 2 ?) (Brooks et al.,2000)

7 o pohybové akce trvající omezenou dobu (1-3 s) o zatížení se odvíjí od postu /nejvyšší IZ rozehrávač+křídlo/ o za 40 minut: ~ 105 sprintů (do 4 s): zotavení 21 s 1-3: rozehrávač ; 4-8: pivot/křídlo

8 DISTRIBUCE POHYBOVÝCH AKTIVIT BĚHEM ZÁPASU

9 IZ - Fyziologická křivka o % hracího času je realizovaný ve střední intenzitě zatížení o 15 % hracího času je odehráno ve vysoké intenzitě o během zápasu SFprům. = 169 (9) tep.min -1 = ~ 89 (2) % SFmax o SF zvyšuje práce horních končetin (střelba, bloky, doskoky) o snížení SF – trestné hody ( ~ % SFmax): vliv emocí o během time-out nebo střídání na ~ 60 % SFmax

10 DYNAMIKA HR a VO 2 během utkání

11 VYBRANÉ FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY Aerobní kapacita u hráčů basketbalu se pohybuje 57.8 (8) ml.kg.min -1 (Narazaki et al., 2008) ♂ ml.kg.min -1 (Cormery et al., 2008) ♂ 50 – 60 ml.kg.min -1 (Ziv & Lidor; 2009) ml.kg.min -1 (Ziv & Lidor; 2009) ♀ o výrazně ovlivněna herním postem !!!

12 VÝVOJ AEROBNÍ KAPACITY

13 VYBRANÉ FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY Vliv změny pravidel (30 s na 24 s)

14 (Narazaki et al., 2008) % trvání aktivního pohybu (výskok; sprinty) ČÍM VYŠŠÍ AEROBNÍ KAPACITOU BASKETBALISTA DISPONUJE, TÍM VÍCE ČASU BĚHEM ZÁPASU STRÁVÍ V POHYBU.

15 HODNOTY VYBRANÝCH PARAMETRŮ během utkání během utkání 65 % VO 2 ~ běh rychlostí 9-10 km.h -1

16 (Narazaki et al., 2008) DYNAMIKA VYBRANÝCH PARAMETRŮ během utkání během utkání

17 KONCETRACE LAKTÁTU během utkání během utkání HLADINA LAKTÁTU BĚHEM HRY: Ženy: SF prům = 170 (11) tep/min, LA 2.7 (1.2) mmol/L (Narazaki et al., 2008) Muži: prům. 87% HRmax; LA 3.6 mmol/L U18 prům. 87% HRmax; LA 3.6 mmol/L prům. 91% HRmax; LA 5.5 mmol/L U19 prům. 91% HRmax; LA 5.5 mmol/L Senioři prům. 89% HRmax; LA 6.8 mmol/L (Abdelkrim et al., 2010)

18 Kombinace excentrické a koncentrické a svalové kontrakce tzv. cyklu protažení s okamžitým zkrácení svalu (stretch – shortering cycle - SSC) je podmíněna vysokou elasticitou a kontraktilitou svalu, : je podmíněna vysokou elasticitou a kontraktilitou svalu, a neuromuskulární koordinací a neuromuskulární koordinací

19 DIAGNOSTIKA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ VERTIKÁLNÍ SKOK EXTENZE V KOLENÍM KLOUBU

20

21 HÁZENÁ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

22 Antropometrická charakteristika hráčů ♂♀

23 Základní antropometrická charakteristika důležitý aspekt (Chaouachi et al., 2009) (Sporiš et al., 2010) o výška 175 (4) – 196 (5) cm ♂ o hmotnost 89 (6) – (7) Kg o % tuku výrazně ovlivněna herním postem výrazně ovlivněna herním postem o pivot – starší (zkušenosti; obrana – krytí nej. hráčů, útok – vytváření místa pro střelbu) vytváření místa pro střelbu) o rozpětí prstů – největší pivot : rychlost hodu = schopnost produkce síly/čas : vyšší rozpětí prstů = vyšší kontrola míče = přesnost (Sporiš et al., 2010) (Sporiš et al., 2010)

24 1. Brankář85 (7,5) 92 (12) Km/h 2.Obránce86 (4) 94 (10) Km/h 3. Křídlo89 (5) 99 (4) Km/h 4. Pivot88 (3) 93 (7) Km/h RYCHLOST MÍČE PŘI STŘELBĚ (Chaouchi et al., 2009)

25 NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ o vysoká frekvence zranění P-P aparátu, (kontakt se spoluhráčem, s povrchem) (kontakt se spoluhráčem, s povrchem) o odřeniny kůže, popáleniny, o distorze hlezenního kloubu, o distorze kolene, o distorze prstů, zlomeniny prstů a zápěstí, o zlomeniny prstů a zápěstí, o „házenkářské rameno“, o poškození Achillovy šlachy

26 Fyziologická charakteristika o intermitentní povaha zatížení, vysoké množství fyzických kontaktů o zatížení : zatížení (běh) 14 s : 20 s aktivní zotavení o aerobní sport s výrazným příspěvkem anaerobního krytí o metabolické nároky: 8 – 12 METs o 485 vysoce intenzivních pohybů krátkého trvání (ATP-CP + AnM) o vzdálenost za utkání 2000 – 5000 m o: křídla 3500 – 4100 m (5000 m - ) o: křídla 3500 – 4100 m (5000 m - Konzak & Schake (in Cuesta, 1988) ) : obránce 3000 – 3500 m : pivot ~ 3500 m

27 (Chelly et al., 2011) ILUSTRACE INTENZITY POHYBOVÝCH AKCÍ V UTKÁNÍ

28 Intenzita zatížení o SFprům 145 tep.min -1 / SFmax 190 tep.min -1 – přátelské utkání SFprům 150 tep/min ~ % SFmax (aerobní zóna ? NE - ZKRESLENÍ ! o SFprům 150 tep/min ~ % SFmax (aerobní zóna ? NE - ZKRESLENÍ ! o během utkání SF = 140 – 200 tep/min LaTh

29 SF monitoring A: 1000 m kontinuální běh a B – intermitentní zatížení APANP

30 SF při vysoce intenzivních cvičeních + aktivní zotavení Posouzení kondice hráčů

31 Prům. hodnoty ze 6 utkání u 18 elitních házenkářů (Chelly et al., 2011) ! ÚNAVA – redukce pohybů ↑IZ !

32 o Hladina laktátu: 8-10 mmol/L (Chelly et al., 2011) 9 ± 1.8 mmol/L (Colli, Manzi, Cardinale, Gardini unpublished data, 1988) mmol/L (Delamarche et al., 1987) Hodnoty laktátu o nejvyšších hodnot La dosahují nejvíce zatěžovaní hráči – spojky + křídla: 7-10 mmol/L – spojky + křídla: 7-10 mmol/L ( Bolek & Liška, 1981).

33 o aerobní kapacita – význam se zvyšuje s trváním zápasu VYBRANÉ FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY Aerobní kapacita u hráčů házené se pohybuje 54.0 (4) ml.kg.min -1 ( Sporiš et al., 2010 ) ~ 53.0 ml.kg.min -1 (Chaouchi et al., 2009) ~ 53.0 ml.kg.min -1 (Chaouchi et al., 2009) ~ 58.0 ml.kg.min -1 (Bon, 2001) ~ 58.0 ml.kg.min -1 (Bon, 2001) o ANP – elitní házenkáři % VO 2 max !!!

34 FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY TENISU PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

35 Antropometrická charakteristika Kovacs, S. M. (2007). Tennis Physiology. Sports Med, 37(3), Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno. M (  SD) ♀ M (  SD) ♀ ♂ Výška [cm] 174,6 183,7 (6) Hmotnost [kg] 57,1 76,1 (6) BMI [kg.m -2 ] 19,72 22,78 Tělesný tuk [%] 15 – 20 < 10 top 20 ATP (2004) Hraniční výška pro vrcholný tenis u mužů 175 cm (Chang) Typ svalových vláken : není vyhraněnost ani I. ani II.B ♂♀

36 Fyziologická charakteristika Fernandez, J. et al. (2006). Intensity of tennis match play. Br J Sports Med,(40), Věk ♀ 16,5  0,9 16,9  1,5 Věk ♀ 16,5  0,9 ♂ 16,9  1,5 VO 2max [ml.kg -1.min -1 ] 52,9  3,257,5  5,2 VO 2max [ml.kg -1.min -1 ] 52,9  3,2 57,5  5,2 La [mmol.L -1 ] 13,1  1,0 13,1  1,2 V [L.min -1 ] 90,8  8,4 109,5  9,6 Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno.

37 Charakteristika zatížení o vysoká IZ 4 – 10 s (tvrdý povrch), zotavení 10 – 20 s o zatížení : zotavení 1 : 3 až 1 : 4; 5 o intermitentní typ zátěže o zotavení (ITF, 2004) bod20 s výměna stran90 s set 120 s o doba trvání zápasu 1,5 hod ale i 5 hodin !!! o výměna v singlu žen je významně delší než u mužů Fernandez, J. et al. (2006). Intensity of tennis match play. Br J Sports Med,(40), Christmass, M.A. et al. (1998). Exercise intensity and metabolic response in single tennis. J Sports Sci,(16),

38 Dynamika intenzity zatížení - fyziologická křivka o 20 – 30 let SF = 140 – 160 tep.min -1 SF = 190 – 200 tep.min -1 ) o 20 – 30 let SF = 140 – 160 tep.min -1, SF = 190 – 200 tep.min -1 (TT) o zatížení se mužů pohybuje od 64 u do 86 l % SFmax o průměrná SF u podávajícího hráče je významně vyšší (p=0.001) o SF v rozmezí 94 (15,6) – 164 (15,8) tep.min -1 (2- a 4-hra) únava snižuje přesnost úderu více než o 81 % !!!, proto techniku na kurtě trénovat pouze v plně zotaveném stavu !!! Kovacs, S. M. (2007). Tennis physiology. Sports. Med,37(3),

39 Dynamika intenzity zatížení a laktátu Kondice je důležitá, ale někdy je klíčovější strategie ! :)

40 Hodnoty vybraných parametrů během zatížení * * u profesionálních hráčů může vzrůst i na 8 mmol.L -1 ** energetický výdej při tenise činí 0,05 až 0,11 kcal.kg -1.min -1 (Brooks et al.,2000) **

41 Doba zatížení Fernandez, J. et al. (2006). Intensity of tennis match play. Br J Sports Med,(40), o % podíl čisté hry z celkové doby zápasu : 21,0 (5,5) % při útočném stylu hry : 28,6 (4,2) % při celokurtovém stylu hry : 38,5 (4,9) % při hře od základní čáry Kovacs, S. M. (2007). Tennis physiology. Sports. Med,37(3),

42 TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK : záměrné působené stresových (adaptačních) podnětů na organismus - adaptace podnětů na organismus - adaptace adaptace je reversibilní proces adaptace je reversibilní proces : proces vedoucí k částečným nebo úplným ztrátám dosažených adaptačních změn ztrátám dosažených adaptačních změn (morfologické – funkční) (morfologické – funkční)

43 TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK : kvalitativní a kvantitativní pokles adaptačních projevů souvisí s délkou přerušení tréninku projevů souvisí s délkou přerušení tréninku : krátkodobé < 4 týdny : dlouhodobé > 4 týdny Jongers et al., (1976), Pavlik et al. (1986)

44 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO 2 MAX : v kratším období je ↓ poměrně rychlý, čím vyšší je výchozí hodnota, tím je pokles vyšší hodnota, tím je pokles vyšší : u elitních vytrvalců (EV) pokles až o 14 % (Coyle et al., 1984; Lacour et al., 1984) : u NT a trénujících 4-8 týdnů a detrénink 2-4 týdny nastal pokles od 3 do 6 % (Wibom et al., 1992) pokles od 3 do 6 % (Wibom et al., 1992) : v delším období u EV ↓ažo20 %, ale VO 2 max zůstává T>NT : v delším období u EV ↓ až o 20 %, ale VO 2 max zůstává T>NT (Miyamura et al., 1993) (Miyamura et al., 1993)

45 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – OBJEM KRVE : u vytrvalostně trénovaných sportovců dochází po 2 dnech nečinnosti ke snížení transportní kapacity od 5 do 12 %, nečinnosti ke snížení transportní kapacity od 5 do 12 %, vlivem ↓ objemu krve (Coyle et al., 1986) vlivem ↓ objemu krve (Coyle et al., 1986)

46 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2 KVS – SRDEČNÍ FREKVENCE : důsledkem ↓ objemu krve a objemu erytrocytů dochází ke ↑ srdeční frekvence při submaximální a maximální práci u ↑ srdeční frekvence při submaximální a maximální práci u trénovaných sportovců o 5 až 10 % trénovaných sportovců o 5 až 10 % : snížení se stabilizuje po 2 až 3 týdnech po přerušení tréninku : hodnoty klidové SF se mění až po 10 dnech přerušení T : : u vytrvalců po přerušení T na 80 dní došlo ke ↑ SFmax o 5 % : snížení rychlosti pozátěžového poklesu SF v detréniku !

47 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2 KVS – SYSTOLICKÝ OBJEM A MINUTOVÝ Q : ↓ SV jako důsledek snížení objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje 10 až 17 % po 12 až 20 dnech DT dosahuje 10 až 17 % po 12 až 20 dnech DT : je doprovázen 10% ↓ end-diastolického objemu LK : ↓ MSV jako důsledek ↓ objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje v maximu o 8 % nižší hodnoty (Klausen et al., 1981; Coyle et al., 1984)

48 (Wasserman, 1999) ATP O2O2O2O2 O2O2O2O2 CO 2 RESPIRAČNÍ SYSTÉM : Vmax není krátkodobě detréninkem ovlivněna : u špičkových vytrvalců ↓ efektivita dýchání, dochází ke zvýšení hodnoty respiračního ekvivalentu pro kyslík hodnoty respiračního ekvivalentu pro kyslík : po delší době DT klesá Vmax o 10 až 14 %

49 DETRÉNINK A METABOLISMUS : krátkodobý DT se projevuje ve zvýšené hodnotě RQ jak při maximální tak submaximálním zatížení. maximální tak submaximálním zatížení. (Coyle et al., 1986; Shoemaker et al., 1998) (Coyle et al., 1986; Shoemaker et al., 1998) : po několika dnech DT se u plavců ↑La po max. zatížení, podobě jako u běžců a cyklistů společně s ↓ bikarbonátů podobě jako u běžců a cyklistů společně s ↓ bikarbonátů (Costil et al., 1985) (Costil et al., 1985) : změny ukazují na pokles oxidativní kapacity svalového vlákna, které dosahuje po 1 týdnu až 50 % !!! vlákna, které dosahuje po 1 týdnu až 50 % !!!

50 DETRÉNINK A MORFO-FUNKČNÍ ZMĚNY VE SVALU : pokles hustoty kapilár po 4 týdnech DT, ale zůstává vyšší než u NT (Coyle et al., 1986) NT (Coyle et al., 1986) : klesá celková oxidační kapacita enzymů (citrátsyntáza %)

51 DETRÉNINK A VYTRVALOST : zkracuje se doba nutná pro vyčerpání vytrvalce o 4 až 25 % : nemění se ekonomika běhu, ale účinnost energetických systémů DETRÉNINK A SÍLA : 2 týdny DT mírný pokles síly na bench press, ↓vertik. výskoku : 2 týdny DT mírný pokles síly na bench press, ↓ vertik. výskoku : 4 týdny DT si plavci udrželi silovou úroveň, ale při plavání ji neuměli uplatnit – zhoršený pocit vody neuměli uplatnit – zhoršený pocit vody : u silově trénovaných klesá síla po týdnů DT o 7 až 12 %

52 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "BASKETBAL PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc."

Podobné prezentace


Reklamy Google