Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fyziologie zátěže úvodní hodina. Fyziologie zátěže Doporučená literatura: 1.Máček, M., & Máčková, J. (1997). Fyziologie tělesných cvičení. Brno: Masarykova.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fyziologie zátěže úvodní hodina. Fyziologie zátěže Doporučená literatura: 1.Máček, M., & Máčková, J. (1997). Fyziologie tělesných cvičení. Brno: Masarykova."— Transkript prezentace:

1 Fyziologie zátěže úvodní hodina

2 Fyziologie zátěže Doporučená literatura: 1.Máček, M., & Máčková, J. (1997). Fyziologie tělesných cvičení. Brno: Masarykova univerzita. 2.Havlíčková, L. et al. (1991). Fyziologie tělesné zátěže. Praha: Univerzita Karlova 3.Hamar, D., & Lipková, J. (2001). Fyziológia telesných cvičení. Bratislava: Univerzita Komenského. 4.Placheta, Z., et al. (2001). Zátěžové vyšetření a pohybová léčba. Brno: Masarykova univerzita. 5.Wilmore, J. H., & Costill, D. L. (1994). Physiology of sport and exercise. Champaign, IL: Human Kinetics.

3 Pohybová zátěž Svalová činnost je spojena se zvýšením energetických nároků. - pokles ATP, zvýšení ADP (↓ATP:ADP)  vyvolává změny v organismu: A) Akutní - reakce (odpověď) na jednorázovou zátěž – např. ↑ SF, ↑ DF B) Chronické - adaptace při opakování zátěži - např. ↓ SF klidové a ↓ SF při stejné zátěži Resyntéza ATP: - Anaerobně (GL, GG, ADP+ADP, ADP+CP) – rychlá, malý výnos - Aerobně (O 2 ) – pomalejší, energeticky výnosnější

4 Pásma energetické krytí Anaerobní alaktátové Anaerobní laktátové Aerobní alaktátové

5 - s trváním pokles (?Havlíčková et al, 1991)

6 Podíl energetického krytí v závislosti na trvání zátěže [%] (Placheta et al., 2001)

7 Při aerobní fosforylaci resyntéza ATP oxidací sacharidů (glukóza) a tuků (VMK) Reakce organismu (neurohumorálně řízené) vedoucí ke zvýšenému zásobení pracujících svalů energetickými zdroji a O 2 -zvýšení glykémi (z jaterního glykogenu) -aktivace tukových zásob (VMK)

8 Nárůst energetického krytí se zvyšující se intenzitou je dán: aerobněanaerobně POZOR: Značně idealizovaný „STARÝ“ model. KLID Anaerobní práh VO 2 max Aerobní práh

9 POZOR „Nové“ pojetí energetických zón, využití laktátu (laktátový člunek, maximální laktátový setrvalý stav), … - podrobnosti viz přednáška doc. Stejskala

10 Tradiční pojetí energetických zón × nové pojetí Tradiční Nové Začátek zátěže ATP-CP systém 10–15 sekund 1–2 sekundy Anaerobní glykolýza Vrchol kolem 40. s Vrchol dosažen už po 5 s pak několik desítek sekund udržováno Aerobní krytí Začíná převažovat od 60–75 s Začíná převažovat po několika minutách (2,5–5 min)

11 Tradiční pojetí energetických zón × nové pojetí Tradiční Nové Trvání zátěže Trvání neovlivňuje jednotlivé zóny, rozhodující je intenzita. Pří zátěži trvající déle jak 75 sekund vždy převládá aerobní krytí (bez ohledu na intenzitu), anaerobní převládá pouze krátkodobě při zvýšení intezity. Nad anaerobním prahem dominuje anaerobní krytí Anaerobní práh × maximální laktátový setrvalý stav

12 Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě RQ tuku = 0,7 RQ sacharidů = 1 1 g = 9,3 kcal 1 g = 4,1 kcal RQ = CO 2 O2O2 (Hamar & Lipková, 2001) aerobní práh anaerobní práh

13 Lipidy -energeticky bohatší (1 g = 9,3 kcal) -vyžaduje více O 2 (EE = 4,55 kcal) -využívány při dostatku O 2 (v klidu a nízké intenzitě) Sacharidy -energeticky chudší (1 g = 4,1 kcal) -vyžaduje méně O 2 (EE = 5,05 kcal) -využívány při nedostatku O 2 (vyšší intenzita, i anaerobně) -určité množství využíváno i v klidu

14 Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě RQ tuku = 0,7 RQ sacharidů = 1 1 g = 9,3 kcal 1 g = 4,1 kcal (Hamar & Lipková, 2001)

15 Schéma transportu O 2 a CO 2 O2O2 CO 2 (Wasserman, 1999)

16 Čím více O 2 dopraveno k pracujícím svalům, tím větší aerobní produkce energie (větší rychlost běhu, pozdější přechod na anaerobní krytí, déle trvající zátěž)

17 Schéma transportu O 2 a CO 2 O2O2 CO 2 (Wasserman, 1999)

18 Fickova rovnice: VO 2 = Q × a-vO 2. VO 2 – spotřeba kyslíku [ml/min] Q – minutový srdeční výdej [ml] a-vO 2 – arterio-venózní diference kyslíku SV SF SV – systolický (tepový objem) [ml] SF – srdeční frekvence [tep/min]

19 a-vO 2 – arterio-venózní diference kyslíku

20 - rozdíl mezi obsahem kyslíku v arteriální krvi a v krvi venozní, která se vrací do srdce. - hodnota vypovídá o množství kyslíku, které je využito v periferii (pracujícími svaly) - je dána schopností svalů přijímat a využít O 2 z krve (prokrvení svalů – redistribuce krve, mitochondrie množství pracujících svalů) (100 ml krve obsahuje při plném nasycení 20 ml O 2 ) - v klidu 50 ml O 2 z 1l krve - v zátěži až 170 ml O 2 z 1 l krve (1l krve obsahuje při plném nasycení 200 ml O 2 )

21 1l krve obsahuje při plném nasycení 200 ml O 2 Aby bylo udrženo při zátěži: ↑DF (dechové frekvence) - z dechů/min až na 60 (70 i více) ↑DV (dechový objem) -z 0,5 l až na 3 l Minutová ventilace: DF × DV - z 6 l v klidu na 150 při max. zátěži (i více)

22

23 VO 2 = Q × a-vO 2. Q = SF × SV 4,9 l = 70 tep/min × 70 ml klid: NETRÉNOVANÝ 4,9 l = 40 tep/min × 120 ml klid: TRÉNOVANÝ Při práci se zvyšuje SF i SV - ↑ Q - SV se zvyšuje až do SF 110–120 tepů (od 180 tep/min klesá) - SF = věk

24 VO 2 = Q × a-vO 2. Q = SF × SV 4,9 l = 70 tep/min × 70 ml klid: NETRÉNOVANÝ 4,9 l = 40 tep/min × 120 ml klid: TRÉNOVANÝ Pro 70 kg člověka: 245 : 70 = 3,5 ml O 2 /kg/min (1MET) Klid: VO 2 = 4,9 l krve × 50 ml O 2 VO 2 = 245 ml/min

25 VO 2 = Q × a-vO 2. Q = SF × SV 20 l = 200 tepů × 100(130)ml Max. zátěž: NETRÉNOVANÝ 35 l = 200 tepů × 175(200)ml Max. zátěž: TRÉNOVANÝ

26 VO 2 = Q × a-vO 2. Pro 70 kg člověka: 3140 : 70 = 45 ml O 2 /kg/min (13 MET) Max. zátěž: VO 2 max= 20 l krve × 157 ml O 2 VO 2 max= 3140 ml/min NETRÉNOVANÝ:

27 VO 2 = Q × a-vO 2. Pro 70 kg člověka: 5950 : 70 = 85 ml O 2 /kg/min (25 MET) Max. zátěž: VO 2 max= 35 l krve × 170 ml O 2 VO 2 max= 5950 ml/min TRÉNOVANÝ:

28 VO 2 max - is maximum volume of oxygen that by the body can consume during intense (maximum), whole body exercise. - expressed: - in L/min - in ml/kg/min - METs 1 MET - resting O 2 consumption (3.5 ml/kg/min) 10 METs = 35 ml/kg/min Definition and explanation of VO 2 max 20 METs = 70 ml/kg/min

29 Higher intensity of exercise Higher energy demands (ATP) Increase in oxygen consumption Lower VO 2 max = less energy = worse achievement Importance of VO 2 max

30 VO 2 max Maximální spotřeba kyslíku (při maximální intenzitě zatížení). - vyjadřuje aerobní kapacitu Průměrně (20 let): ženy 35 ml/kg/min muži 45 ml/kg/min Trénovaní: až 90 ml/kg/min (běh na lyžích) Klesá s věkem, nižší u žen, dědičnost

31 (Seliger & Bartůněk, 1978)

32 VO 2 max ♂ ♀

33 Na zvýšení VO 2 max se podílejí: 1)Zvýšení a-vO 2 max – podílí se na zvýšení asi jen z 20 % 2)Zvýšení Q max – ovlivnění 70–85 % VO 2 max = Q max × a-vO 2 max

34 Schéma transportu O 2 a CO 2 (Wasserman, 1999)

35 Limitující faktory VO 2 max 1) Dýchací systém - není limitujícím faktorem 2) Svalový systém - je limitujícím faktorem 3) Kardiovaskulární systém - je rozhodujícím faktorem

36 Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě RQ tuku = 0,7 RQ sacharidů = 1 1 g = 9,3 kcal 1 g = 4,1 kcal (Hamar & Lipková, 2001)

37 3,5 VO 2 max [ml/kg/min] 45 Intenzita zatížení (rychlost běhu,…) AP % VO2max

38 AP (aerobní práh) - maximální intenzita při které přestává „výhradní“ aerobní krytí -intenzita od které se začíná zapojovat anaerobní krytí a tak vzniká laktát -hladina laktátu (2 mmol/l krve)

39 3,5 VO 2 max [ml/kg/min] 45 Intenzita zatížení (rychlost běhu,…) AP % VO2max AnP % VO2max plató

40 AnP (anaerobní práh) - maximální intenzita při které začíná převládat anaerobní krytí - intenzita při které dochází k narušení dynamické rovnováhy mezi tvorbou a metabolizací laktátu -hladina laktátu (4 mmol/l krve) a začíná se zvyšovat. Kolem 8 mmol/l krve nemožnost pokračovat (trénovaní až 30 mmol).

41 AnP (anaerobní práh) - může být odhadnut z VO 2 max: AnP = VO 2 max/3, AnP = 35/3, AnP = 70 %VO 2 max 60 % of VO 2 max - AT 1 MET

42 3,5 VO 2 max [ml/kg/min] 45 Intenzita zatížení AP % VO2max AnP % VO2max

43 3,5 VO 2 max [ml/kg/min] 45 Intenzita zatížení AP % VO2max AnP % VO2max laktát energetický zdroj ? 1,1 mmol/l sval. vlákna 2 mmol/l 4 mmol/l tuky > cukry tuky = cukry tuky < cukry I. I., II. a I., II. a, II. b L je metabolizován (srdce,nepracující svaly) L již nestačí být metabolizován – zvyšuje se ↓pH

44 Zakyselení organismu a nemožnost pokračovat dále v zátěži (Hamar & Lipková, 2001)

45 Intenzita při dlouhodobé aktivitě (30 minut a víc) nesmí být nad úrovní AnP. 1)Před započetím (předstartovní stav) - zvýšení spotřeby O 2 (emoce, podmíněné reflexy) 2) Iniciální fáze zátěže (do 5 minut) - zvyšování spotřeby kyslíku na úroveň odpovídající intenzitě zatížení - mrtvý bod, druhý dech 3)Setrvalý (rovnovážný)stav - požadavky pracujících svalů na dodávku O 2 jsou plněny, jsou odváděny metabolity - spotřeba O 2 se nemění - SF pohyb v rozsahu ±4 tepy (pravý setrvalý stav)

46 Čas [min] VO 2 max [ml/kg/min] AnP Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav Vznik kyslíkového dluhu splácení kyslíkového dluhu

47 Čas [min] VO 2 max [ml/kg/min] AnP Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav Pseudo setrvalý stav - nad AnP Větší kyslíkový dluh

48 Čas [min] VO 2 max [ml/kg/min] AnP Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav AP menší kyslíkový dluh

49 - Dosáhne setrvalého stavu dříve - Dosáhne setrvalého stavu později (Hamar & Lipková, 2001)

50 Kyslíkový dluh -nedostatečné zásobení pracujících svalů kyslíkem (pomalejší ↑ SF a DF). -nepoměr mezi požadavky na O 2 a jeho dodávkou vede k zapojení anaerobních mechanismů - vznik LAKTÁTU ( ↑ H + metabolické acidóza – mrtvý bod). -při zajištění dodávky O 2 – druhý dech -po ukončení zátěže přetrvává zvýšený příjem O 2 = splácení kyslíkového dluhu

51 splácení kyslíkového dluhu -obnova ATP a CP -odstraňování laktátu (oxidace na pyruvát – ve svalech, srdci; resyntéza na glykogen – játra) - urychlení vyplavení laktátu ze svalů a a lepší prokrvení orgánu metabolizujících laktát mírnou intenzitou zatížení (50 % VO 2 max) -obnova myoglobinu a hemoglobinu -velká část do několika minut (do 30 minut), mírný přetrvává až hodin

52 Praktický význam VO 2 max muž Ažen VO 2 max = 70ml/kg/min VO 2 max = 35 ml/kg/min AnP = VO 2 max/3, % 70%

53 Praktický význam VO 2 max muž Amuž B VO 2 max = 70ml/kg/min 80% 90%

54 Rozhodujícím ukazatele ukazatelem aerobních schopností není maximální spotřeba kyslíku, ale anaerobní práh. VO 2 max je však podmiňující faktor anaerobního prahu.


Stáhnout ppt "Fyziologie zátěže úvodní hodina. Fyziologie zátěže Doporučená literatura: 1.Máček, M., & Máčková, J. (1997). Fyziologie tělesných cvičení. Brno: Masarykova."

Podobné prezentace


Reklamy Google