Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mentoring I. vzájemná podpora učitelů č.j. akreditace MŠMT : 38 873/2011-25-800 www.cnnfm.cz Centrum nové naděje Frýdek-Místek.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mentoring I. vzájemná podpora učitelů č.j. akreditace MŠMT : 38 873/2011-25-800 www.cnnfm.cz Centrum nové naděje Frýdek-Místek."— Transkript prezentace:

1 Mentoring I. vzájemná podpora učitelů č.j. akreditace MŠMT : / Centrum nové naděje Frýdek-Místek

2 První informace o mentoringu – KA 1 Co jste si odnesli ze semináře ve vaší škole? Vznikli v mezidobí nějaké otázky (jaké)? Bylo možné během prezentace (nebo po ní) vnímat nastavení kolegů (vedení) k vašemu možnému působení jako mentor?

3 Motivy – cíle – kritéria. 1. Jaké jsou vaše motivy pro účast v kurzu – co vás k tomu vedlo? 2. Co čekáte od kurzu – co si chcete odnést? 3. Na čem nejprve poznáte, že je pro vás kurz přínosem?

4 Odborná podpora pedagogům. Odbornou podporou ve školství rozumíme široké spektrum činností, které vedou ke zvyšování kompetencí pedagoga. Odborná podpora může mít charakter dávání rad (poradenství), hodnocení, analýz činností, ale i poskytování řízeného rozhovoru za účelem reflexe procesu vzdělávání.

5 Stávající formy odborné podpory ve školství – co už se děje, co už známe? „Kabinetní“ kultura Hospitace Uvádějící učitel – tutor (dohlížející,poručník) Supervize Mentoring Cvičení: Rozdělte se do skupin (5) a ve skupině zpracujte vaší představu (charakteristiku jednotlivých metod) a jejich výhody a nevýhody

6 „Kabinetní“ kultura Proces občanské/kolegiální podpory často vycházející z momentální potřeby. Nejedná se o strukturovaný rozhovor, nejsou jasně vymezeny role poskytovatele a příjemce odborné podpory. Ad hoc podpora využívající prvky vzájemně sdíleného tématu, kde cílem a zároveň často i konečným stavem je sdělení jako takové.

7 Hospitace Návštěva vyučovací hodiny, přednášky apod. s cílem poznání stavu a úrovně výchovně-vzdělávací práce. Za účelem kontrolním ji vykonávají školní inspektoři a ředitelé škol, za účelem studijním a poznávacím učitelé, studující aj. Hospitacím je odbornou literaturou a převážně i veřejností přisuzováno především kontrolní a hodnotící poslání.

8 Uvádějící učitel – tutor. Uvádění začínajících pedagogů nebo studentů do praxe (cviční učitelé - tutoři, vysokoškolští učitelé pomáhající studentům reflektovat praxi). Tutoři jsou zkušení pedagogové a poskytují profesní podporu studentům nebo mladším/začínajícím kolegům v zájmu jejich adaptace na konkrétní podmínky pedagogické praxe.

9 Supervize. Supervize je podpora zaměřená na rozvoj kompetencí v rámci budovaného vztahu nejčastěji učitel-žák, učitel-rodič, příp. kolega-kolegy Supervizí ve školských zařízeních se rozumí odborná podpora, pomoc a zpětná vazba, které vedou ke zvyšování vlastních profesních kompetencí jednotlivých pracovníků a pracovních týmů (dle Metodického pokynu čj. 1599/2010-6/IPPP).

10 Definice – co je to mentoring? Mentoring je způsob vedení (podpora iniciativy, provázení, nasměrování k osobnímu rozvoji, zvyšování efektivity). Představuje vztah mezi mentorem a pracovníkem. Umožňuje předat zkušenosti a vhodným způsobem poradit, jeho základní funkcí je profesní a sociální rozvoj. Otázky: Kdo je mentorovým „klientem“? Čím je mentor jiný, v čem, co ho odlišuje od mentorovaného (když oba jsou např. kolegové)

11 Definice – co je to mentoring? Mentoring je forma profesního rozvoje učitele, která v sobě kombinuje dvě složky. Jednak expertní znalost, oborovou či metodologickou připravenost a za druhé procesní znalost, tedy znalost procesu učení dospělých a podpory profesního rozvoje učitele s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadních pedagogických kompetencí.

12 Cíle mentoringu – k čemu vede? Mentoring vede učitele ke zlepšení - prohlubování profesních dovedností: pracovat se svou motivací, psychohygienou získávat náhled na své jednání, stereotypy rozšiřovat své možnosti přístupů a metod vnímat své limity, ohrožení, ale i příležitosti

13 (Ne)jasná odpověď! Podle čeho měříme úspěšnost učitele? Co míníme označením „dobrý“ učitel?

14 K čemu vedu druhé, v tom bych měl sám stát. Mentor je dobrý učitel. Co lze vyčíst z požadavků na mentora? a) minimální délka pedagogické praxe 5 let, b) minimálně tříletá zkušenost s podporou profesního rozvoje učitelů, c) vysoká úroveň odborných znalostí a pedagogických dovedností d) dobrá znalost pedagogiky ve smyslu nových výukových metod, motivace žáků, rozvoj kompetencí apod. e) dobrá znalost pedagogiky ve smyslu pozitivní chování učitelů a žáků, udržení kázně, práce s konkrétním problémovým žákem f) dobrá znalost pedagogiky ve smyslu práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami dobrá znalost didaktiky konkrétního předmětu, nebo průřezového tématu. g) porozumění profesnímu rozvoji učitele v kontextu toho, jak se vzdělávají dospělí h) schopnost vedení lidí k profesnímu rozvoji (leadership) i) schopnost empatie a naslouchání, porozumění emočním sociálním a kognitivním potřebám j) efektivní komunikace a schopnost podat konstruktivní zpětnou vazbu.

15 Podmínky pro mentoring – co je nutné? Podmínkou úspěchu mentoringu je: kvalita mentora, vnitřní potřeba učitele zlepšovat se ve své práci, podpora vedení školy této formě rozvoje učitelů uvnitř školy. Otázky: Ohodnoťte se „jaká je vaše potřeba zlepšovat se v práci“ (na škále 0-10) Jak vnímáte podporu vedení (škála)

16 Realita – s čím je dobré počítat? Kvalita mentora. Mentorem se nestanu na kurzu, mentorem se stávám když mentoruji. Při mentoringu se mají učit obě strany – se vším se dá pracovat. Pokud věřím v přínos odborné podpory, měl bych ji sám využívat. Vím nač si u sebe mám dávat pozor?

17 Realita – s čím je dobré počítat? Vnitřní potřeba učitelů. učitelé očekávají řešení, změnu, úlevu – ale ta má přijít z venku ve stavu podráždění, nejistoty či dokonce ohrožení je pro učitele těžké rozlišovat téma hodící se k mentoringu, od tématu, které by mělo mít řešení pomocí jiného mechanismu velikost a způsob komunikace pedagogických sborů, jejich rozčlenění na různé koalice či aliance vytváří nebezpečnou a nepřehlednou atmosféru zavedený způsob uvažování – mýty, stavící např. na tom, že když učím tak musím vše vědět, že nesmím dělat chyby, případně o nich veřejně nemluvit před ostatními,… velký tlak na výkon a řešení – učitelský způsob uvažování je často orientován na problém, jeho řešení a tím znovuzískání kontroly, kterou nad vším musím mít, protože za vše zodpovídám. špatné předchozí zkušenosti s pokusy otevřeného popisu či rozboru práce učitele. Otázky: Kde vidíte rizika nepřijetí mentoringu ve škole?

18 Realita – s čím je dobré počítat? Podpora vedení školy. Časté argumenty „proč ne“ : velká přetíženost administrativy školy, jiné priority – už je toho hodně co musíme, není prostor pro to, co bychom chtěli, přesycenost a znechucení jinými projekty i špatně koncipovaným vzděláváním, špatné zkušenosti s neefektivitou již realizovaných projektů, nedostatek učitelů volných pro výuku (kdo bude učit, když jsou všichni v nějakých projektových aktivitách, školeních,…), negativní nastavení učitelů na nové metody (hlavně interaktivní a sebepoznávací), „blbou“ náladu v pedagogickém sboru, který je podrážděný, v opozici,…

19 Mentor Jakou máte představu o svém působení v roli mentora? Jaké jsou vaše potřeby, potřeby učitelů (kolegů), potřeby vedení?

20 Trojstranný kontrakt. Jak zajistit, aby si všechny strany mohly sdělit své potřeby a podmínky? Jak si utvořit podmínky pro svou práci? Jak zajistit bezpečnost a etickou hodnotu mnou nabízené služby? Jak ošetřit možné pasti a smyčky – vnitřní a vnější? Otázky: Kdo vstupuje do jednání o mentoringu (kdo se má na něm dohodnout, koho je k tomu potřeba) Jaké jsou fáze mentoringu (co vše a v jaké souslednosti je potřeba udělat?)

21 Otázky pro vyjednávání. Vyjednané odpovědi jsou podkladem pro písemnou smlouvu – technický kontrakt. Kdo potřebuje mentoring a proč? Na čem nejprve poznáte, že je mentoring účinný? Jaký konkrétní cíl (měřitelný) by mentoring ve vašem zařízení měl mít? Co očekáváte od mentora (kvalifikace, praxe, zkušenosti, osobnostní vlastnosti)? Kdo je zadavatel mentoringu (kdo rozhoduje o jeho konání a bude ho platit)? Jaký je vztah mezi zadavatelem mentoringu a cílovou skupinou (mentorovanými učiteli)? Bude zadavatel účasten mentoringu, jakou má o svém působení představu? Co bude chtít zadavatel po mentorovi? (formálně i obsahově)? Co bude chtít zadavatel po cílové skupině? Jaká by měla být organizační struktura mentoringu (četnost, rozsah, kteří pracovníci a s jakou funkční náplní se ji budou účastnit, cena, kontaktní osoba?) Jaké by měly být formální výstupy z mentoringu (zprávy, zápisy...kdo je bude tvořit?) Způsob hodnocení mentoringu, jak by měl vypadat, kdo bude hodnotit a co? – ze strany mentora, ze strany zadavatele, ze strany cílové skupiny? Jak je informována cílová skupina (mentorované osoby) o mentoringu? Jaká je její motivace? Kdo vyplnil tento dotazník?

22 Postup pro spolupráci mentora s učitelem. Fáze mentoringu: kontraktační, která obsahuje shromáždění dat a stanovení cílů a plánu profesního rozvoje učitele procesní, tedy přímá podpora formou konzultací, sebevzděláváním, náslechy, atd. evaluační, tedy vyhodnocení procesu a stanovení dalších kroků

23 Konkretizovaný postup dle šablon klíčových aktivit (VIII/1 a VIII/2 Podpora kvality výuky ve třídě). 1. Autoevaluace - učitel zhodnotí stav svých pedagogických a didaktických kompetencí a rozpozná oblasti pro zlepšení. 2. Kontrakt - mentor se seznámí se ŠVP a s výsledky autoevaluace učitele. Poté spolu s učitelem stanoví cíle mentoringu. 3. Pozorování v hodinách a následné schůzky věnované rozboru výuky a stanovení plánu pro její zlepšení. Schůzky mohou probíhat individuálně nebo také ve skupině. Interval minimálně 2-4 týdny. 4. Závěrečná schůzka - po uplynutí doby minimálně jednoho měsíce od posledního pozorování se uskuteční poslední pozorování a rozhovor, při kterém mentor spolu s učitelem zjišťují dosažené zlepšení pedagogických a didaktických schopností a sestavují akční plán pro učitele po ukončení spolupráce. 5. Administrativa - po ukončení mentoringu vypracuje mentor tři zprávy: závěrečnou zprávu pro učitele zaměřenou na jeho další profesní rozvoj závěrečnou zprávu pro ředitele školy výstupní zprávu pro kontrolu výstupů projektu

24 Závěrečná reflexe 1. Je něco jinak s vašimi motivy pro účast v kurzu – pokud ano, co? 2. Splnil kurz vaše očekávání – co si odnášíte? 3. Co pro vás bylo přínosné, co nebylo – co by příště mělo být jinak, aby to pro vás bylo užitečné?


Stáhnout ppt "Mentoring I. vzájemná podpora učitelů č.j. akreditace MŠMT : 38 873/2011-25-800 www.cnnfm.cz Centrum nové naděje Frýdek-Místek."

Podobné prezentace


Reklamy Google