Hlavní projekty SŽDC do roku 2020

Prezentace na téma: "Hlavní projekty SŽDC do roku 2020"— Transkript prezentace:

1 Hlavní projekty SŽDC do roku 2020
Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů Hlavní projekty SŽDC do roku 2020 Ing. Pavel Surý generální ředitel Luhačovice, 25. září 2014

2 Základní činnosti SŽDC
Vznik SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen „SŽDC“) vznikla na základě zákona č. 77/2002 Sb. jako jeden z právních nástupců bývalé státní organizace České dráhy (druhým právním nástupcem jsou České dráhy, a. s.). Základní poslání = plnit funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních, tzn. zajišťovat: provozování železniční dopravní cesty, provozuschopnost železniční dopravní cesty, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty, hospodaření s vymezenými závazky a pohledávkami státní organizace České dráhy existujícími ke dni vzniku akciové společnosti České dráhy. Hlavní cíl = nabídnout dopravcům po všech stránkách kvalitní a bezpečnou železniční dopravní cestu.

3 Vize a cíle SŽDC Vize Jsme moderní, pružnou a zákaznicky orientovanou organizací zajišťující rozvoj rychlé, moderní a kapacitní železniční sítě jako nedílné součásti evropského železničního systému. Vytváříme předpoklady pro posílení tržní pozice železniční dopravy v národním i mezinárodním měřítku. Strategické cíle spolehlivý, bezpečný, plynulý a k životnímu prostředí šetrný provoz železniční dopravy, zvyšování rychlosti a kapacity na železniční infrastruktuře, zefektivnění správy, kontroly, údržby a oprav železniční infrastruktury, zajištění interoperability – zavádění moderních interoperabilních systémů a technologií, posílení prozákaznické orientace a aktivní komunikace, zvýšení tržního podílu železniční dopravy, optimalizace interních procesů pomocí moderních nástrojů, posílení pozice SŽDC jako významného a atraktivního zaměstnavatele.

4 Hlavní priority rozvoje infrastruktury
Dokončení modernizace koridorů a uzlů (s max. využitím fondů EU). 2. Kapacita pro příměstskou dopravu. Zvyšování kapacity a rychlosti pro nákladní dopravu. Železniční napojení Letiště Václava Havla Praha (povinnost vyplývající z definice Trans-evropských sítí TEN-T, nutno řešit současně s kvalitním a kapacitním spojením Praha – Kladno). 5. Nová Rychlá spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu. Naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R). Nové technologie - např. dálkové řízení (DOZ), automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest (ASVC), rekuperace trakční energie. 8. Zlepšování parametrů sítě (zdvojkolejnění, nové zastávky). Elektrizace tratí (u tratí se silnou nákladní a příměstskou dopravou). Využití regionálních tratí a zvyšování bezpečnosti na přejezdech.

5 Tranzitní železniční koridory v ČR
1. tranzitní koridor 2. tranzitní koridor 3. tranzitní koridor 4. tranzitní koridor

6 Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě:
Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů), Bílá kniha o dopravě (Plán jednotného dopravního prostoru – k vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje), legislativní rámec pro programové období 2014–20 (priorita podpory dobudování síťových železničních koridorů TEN-T jako klíčový nástroj budování nízkouhlíkové ekonomiky). Vize 2030 – cílem EU do roku 2030 je: převést více než 30 % nákladní silniční dopravy na železniční a vodní, dobudovat multimodální páteřní „Hlavní síť“ TEN-T (tzv. TEN-T „Core Network“), priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě.

7 Dopravní politika ČR 2014–2020 Významná opatření uvedená v Dopravní politice 2014–2020: zprovoznit na území ČR úseky nákladních železničních koridorů (RFC), napojit Českou republiku přímým železničním nákladním koridorem s přístavy Rotterdam a Antverpy přistoupením ke koridoru Severní moře – Balt (RFC 8), zajistit dostatečnou kapacitu pro nákladní dopravu a respektovat její požadavky při přidělování tras, zajistit průjezdnost velkých železničních uzlů segregací osobní a nákladní dopravy (zejména Brno a Praha), spoluvytvářet jednotný evropský železniční prostor a připravit po právní i organizační stránce vznik nezávislého železničního regulačního úřadu v ČR.

8 ERTMS – priorita evropské dopravní politiky
ERTMS (European Railway Traffic Management System) Evropský systém řízení železniční dopravy umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. Dvě části: GSM-R a ETCS (rádiová síť a Evropský vlakový zabezpečovací systém jako náhrada různých národních zabezpečovacích zařízení). Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit – jeden z úkolů evropské dopravní politiky.

9 Zdroje financování na období 2014–2020
Operační program Doprava 2014–2020 (tzv. OPD 2) míra příspěvku až 85 %, alokace na celé rozpočtové období pro prioritu č. 1 „Železniční a ostatní udržitelná doprava“ (železnice, městská kolejová doprava, dopravní projekty krajů apod.), předpokládaný objem pro železnici – cca 40 mld. Kč. CEF – Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility) je určen pouze pro projekty v rámci „Hlavní sítě“ TEN-T (tzv. TEN-T „Core Network“), míra příspěvku až 85 % (ve zvýhodněném období tzv. „národní obálky“ v letech 2014–2016), předpokládaný objem pro železnici v rámci „národní obálky“ – cca 27 mld. Kč, první výzva CEF pro členské státy EU byla zveřejněna v září 2014, s termínem pro předložení nabídek do

10 Rekapitulace OPD 1 Operační program Doprava 2007–2013 (tzv. „OPD 1“):
řádné čerpání zajišťuje Ministerstvo dopravy ČR prostřednictvím SFDI, doba trvání OPD 1 od do (s přesahem do ), celkové prostředky za celý obor dopravy až cca 150 mld. Kč, prostředky pro SŽDC alokovány ve dvou osách: prioritní osa 1 – Modernizace železniční sítě TEN-T – 60,4 mld. Kč, prioritní osa 3 – Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T – 10,8 mld. Kč, celkově pro obě osy alokováno 71,2 mld. Kč (alokace 100 % se započtením korekce). SŽDC předpokládá vyčerpání finančních prostředků z OPD 1.

11 Rekapitulace OPD 1 – hlavní cíle
Hlavní cíle čerpání OPD 1: modernizace III. a IV. železničního koridoru, pokračování modernizace železničních uzlů, akce pro zajištění interoperability (GSM-R, ETCS), technologické stavby (napájecí a spínací stanice) – aktuálně připravováno cca 14 akcí, zabezpečení železničních přejezdů – tzv. přejezdové balíčky, dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení – DOZ, zřizování traťové části automatického vedení vlaku – AVV, diagnostika jedoucích vozidel (indikátory plochých kol, horkoběžnosti, interakce sběrač – trolej), podpora multimodální nákladní přepravy.

12 Operační program Doprava 2014–2020 (OPD 2) – hlavní cíle
Zajištění interoperability na tratích SŽDC patřících do „Hlavní sítě“ TEN-T (tzv. TEN-T „Core Network“), plnění Nařízení Evropského parlamentu č a 1316/2013, týkajících se podpory železniční nákladní dopravy: rozvoj a podpora železničních nákladních koridorů RFC (Rail Freight Corridors), priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě TEN-T, dokončení modernizace koridorů, modernizace železničních uzlů, stavby interoperability – GSM-R + ETCS, ostatní významné stavby, příprava „rychlých spojení“.

13 Významné stavby přecházející z OPD 1 do OPD 2
Elektrizace tratě Brno – Zastávka u Brna, optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice, GSM-R Ústí nad Labem – Oldřichov u Duchcova/ /Úpořiny – Most – Karlovy Vary – Cheb, GSM-R Hranice na Moravě – Horní Lideč – Střelná, GSM-R Ústí nad Orlicí – Lichkov, další rekonstrukce vybraných železničních stanic a výstavba nových zastávek.

14 Přehled významných staveb OPD 2
Přehled významných staveb navržených ke spolufinancovaní z OPD 2: modernizace trati Sudoměřice u Tábora – Votice, modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor – II. část, úsek Veselí n. L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí, modernizace trati Nemanice I – Ševětín, optimalizace trati Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – Č. Těšín, vč. předelektrizačních úprav (PEÚ) a optimalizace žst. Český Těšín, 1.část, 2.část, elektrizace tratě vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, modernizace a elektrizace trati Otrokovice – Vizovice, optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice, modernizace a dostavba žst. Praha Masarykovo nádraží, modernizace žst. Praha-Bubny, modernizace žst. Kladno.

15 Přehled významných staveb OPD 2 – další akce
Další akce navržené ke spolufinancovaní z OPD 2: Modernizace ŽST Karlovy Vary - staniční část, GSM-R Ústí nad Labem – Oldřichov u Duchcova/Úpořiny – Most – Karlovy Vary – Cheb, GSM-R Plzeň – České Budějovice, GSM-R Hranice na Moravě – Horní Lideč – Střelná, GSM-R Ústí nad Orlicí – Lichkov.

16 Přehled významných staveb OPD 2

17 Přehled významných staveb CEF – hlavní projekty
Přehled významných staveb navržených ke spolufinancovaní z CEF: optimalizace traťového úseku Praha hl. n. – Praha-Smíchov, optimalizace trati Praha-Smíchov (mimo) – Černošice (mimo), optimalizace trati Černošice (včetně) – Beroun (mimo), optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha hl. n., II. část, optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysočany, 2. stavba, uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská, uzel Plzeň, 3. stavba – přesmyk domažlické trati,  rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba.

18 Přehled významných staveb CEF – interoperabilita
Přehled významných staveb interoperability ke spolufinancovaní z CEF: ETCS v úseku Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav, ETCS v úseku Přerov – Česká Třebová, ETCS v úseku Beroun – Plzeň, ETCS v úseku Plzeň – Cheb, ETCS v úseku Mosty u Jablunkova – Dětmarovice, ETCS v úseku státní hranice Německo – Dolní Žleb – Praha-Libeň – Kolín, ETCS Kolín – Nymburk – Mělník – Děčín východ, GSM-R Plzeň – Domažlice – Česká Kubice st.hr., GSM-R Hranice na Moravě – Horní Lideč – Střelná.

19 Přehled významných staveb CEF – náhradní projekty
Přehled náhradních projektů navržených ke spolufinancovaní z CEF: modernizace trati Praha – Kladno s připojením na Letiště Václava Havla Praha, železniční uzly Praha, Brno, Ostrava, Česká Třebová, Pardubice, modernizace a dostavba žst. Praha Masarykovo nádraží, optimalizace trati Beroun (včetně) – Králův Dvůr, optimalizace trati Kolín – Všetaty – Děčín, modernizace Plzeň – Domažlice – státní hranice, modernizace trati Brno – Přerov, modernizace trati Ústí nad Orlicí – Choceň, dokončení I. železničního koridoru v traťovém úseku Lanžhot (ČR) – Kúty (SR). Zkapacitnění trati Praha-Libeň ˜– Praha-Malešice – Praha-Hostivař/Praha-Vršovice seř. nádraží Modernizace traťového úseku Praha-Libeň – Praha-Malešice, I. stavba, Modernizace úseku Praha-Radotín – Praha-Vršovice seř. nádraží,

20 Přehled významných staveb CEF

21 Brno – Přerov: klíčová trať pro Moravu
Modernizace trati Brno – Přerov probíhá zpracování studie proveditelnosti, modernizace trati až na rychlost 200 km/h, zkrácení jízdní doby Ostrava – Brno o cca 40 minut, výrazné zlepšení dostupnosti, zdvoukolejnění trati v délce 76,5 km, podstatné zvýšení propustnosti trati, odstranění mimoúrovňových křížení, snížení hlukové zátěže, další výraznější úspora času po dokončení vysokorychlostní trati Přerov – Bohumín.

22 – nejen pro dálkovou dopravu
Rychlá spojení (RS) – nejen pro dálkovou dopravu Příspěvek nejen v rámci evropské mobility obyvatelstva. Nutnost vybudovat první úseky systému Rychlých spojení v rámci tzv. TEN-T „Core Network“ do roku vyplývá z Evropské legislativy – sítě TEN-T. Zásadní příspěvek ke zvýšení kapacity hlavních konvenčních tratí vstupujících do velkých aglomerací v ČR. Nové tratě umožní segregaci dálkové a příměstské dopravy. Možnost využít kapacitu dálkové dopravy na konvenčních tratích pro zahuštění regionální obsluhy sídel. Spojení Prahy a všech významných regionálních center do 2 hodin.

23 Rychlá spojení Modernizace konvenčních tratí na rychlostní parametry 200 km/h a výše, novostavby vysokorychlostních tratí (nejvyšší traťová rychlost 250–350 km/h): Litoměřice – Praha – Brno – Vranovice/Přerov – Ostrava = páteřní síť v ČR, Praha – Litoměřice a Brno – Vranovice do r. 2030, Praha – Brno – Ostrava do r Hlavní přínosy: radikální změna v dostupnosti území ČR i okolních států, možná dojížďka i ze vzdálenějších oblastí, celkové zvýšení atraktivity veřejné dopravy, pozitivní dopad i pro nákladní dopravu. Brno 1 h 2 h ×

24

25 Železniční nákladní koridory (RFC)
RFC: z angl. Rail Freight Corridors, běžně se užívá jen zkratka RFC s číslem koridoru, koridory jsou zřizovány na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o konkurenceschopné nákladní dopravě a Nařízení č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Hlavní cíle dle nařízení: posílení konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy, harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy, koordinace investic do kvalitní železniční infrastruktury s možností finanční podpory z fondů EU (např. programy TEN-T, výzkumné programy, Marco Polo), posílení spolupráce při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury, zohlednění stávajících iniciativ pro koridory, např. TEN-T , ERTMS, RailNetEurope (RNE). Hlavní očekávané efekty: posílení tranzitní železniční dopravy, kvalitnější služby z hlediska doby přepravy a spolehlivosti nákladní dopravy.

26 Železniční nákladní koridory (RFC)
– přehled s vyznačením zapojení SŽDC RFC členské státy zřízení webová doména logo RFC 1: Rýn – Alpy NL, BE, DE, IT 11/2013 RFC 2: Severní moře – Středomoří NL, BE, LU, FR, UK RFC 3: Skandinávie – Středomoří SE, DK, DE, AT, IT 11/2015 RFC 4: Atlantský PT, ES, FR, DE RFC 5: Balt – Jadran PL, CZ, SK, AT, IT, SI RFC 6: Středomořský ES, FR, IT, SI, HU, HR RFC 7: Orient / Východo-středomořský CZ, AT, SK, HU, RO, BG, EL, DE RFC 8: Severní moře – Balt DE, NL, BE, PL, LT, LV, EE, CZ (?) RFC 9: Rýn – Dunaj / Česko-slovenský FR, DE, AT, SK, HU, RO, CZ 11/2020

27 Evropské nákladní koridory (RFC) –
– počáteční koridory dle Nařízení 913/2010/EU SŽDC se z devíti v nařízení definovaných koridorů týkají tři, které územím státu přímo procházejí; u dalšího koridoru je SŽDC v roli pozorovatele: RFC 5: koridor Balt – Jadran (termín zprovoznění k ): Gdyně – Katowice – Ostrava / Žilina – Vídeň – Klagenfurt – Udine – Benátky / Terst / Boloňa / Ravenna, resp. Graz – Maribor – Lublaň – Koper / Terst, RFC 7: koridor Orient/Východo-středomořský (zprovozněn ): Praha – Vídeň / Bratislava – Budapešť – Vidin – Sofie – Atény, resp. Bukurešť – Constanța, RFC 9: Česko-slovenský koridor (zprovozněn ): Praha – Horní Lideč / Ostrava – Bohumín / Havířov – Žilina – Košice – Čierna nad Tisou / Velké Kapušany – Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice), ČR a SŽDC pozorovatelem v koridoru RFC 8: Severní moře – Balt (termín k ): Rotterdam / Bremerhaven / Antverpy – Berlín – Terespol / Kaunas, snaha o získání nového spojení do severomořských přístavů a do Porůří, značná perspektiva dalšího rozvoje – záměr plnoprávného členství ČR a SŽDC.

28 Sjednocení koridorů TEN-T a RFC – revize dle Nařízení 1316/2013/EU
Počáteční seznam koridorů RFC stanovený v příloze Nařízení 913/2010/EU ze dne 22. září byl upraven v rámci novely přílohy k Nařízení 1316/2013/EU ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy (CEF), následovně: RFC 5 (koridor Balt – Jadran): nová polská větev koridoru Świnoujście – Katowice … (do r. 2018), RFC 7 (koridor Orient/Východo-středomořský): prodloužení koridoru z Prahy do německých přístavů Bremerhaven, Wilhelmshaven, Rostock a Hamburg (do r. 2018), nová větev Burgas / Svilengrad – bulharsko-turecká hranice (do r. 2018), prodloužení koridoru do řecké Patry na Peloponésu (do r. 2018), RFC 9 (Česko-slovenský koridor): Česko-slovenský koridor bude sloučen s koridorem Rýn – Dunaj (v r. 2020): Strasbourg – Mannheim – Frankfurt – Norimberk / Strasbourg – Stuttgart – Mnichov – Praha – Čierna nad Tisou / Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice), jižní větev koridoru Rýn – Dunaj: Wels – Vídeň – Bratislava – Budapešť – Arad – Brașov / Craiova – Bukurešť – Constanța.

29

30 Děkuji za pozornost!