Železniční doprava a programovací období 2014–2020

Prezentace na téma: "Železniční doprava a programovací období 2014–2020"— Transkript prezentace:

1 Železniční doprava a programovací období 2014–2020
Dopravní politika na léta 2014–2020 Železniční doprava a programovací období 2014–2020 Ing. Jiří Kolář, Ph.D. generální ředitel Praha, Žofín, 22. května 2014

2 Vize a cíle SŽDC Vize SŽDC: Strategické cíle SŽDC:
být moderní, pružnou a zákaznicky orientovanou organizací, zajišťující rozvoj provozuschopné, moderní a bezpečné železniční sítě jako nedílné součásti evropského železničního systému. Strategické cíle SŽDC: Zvyšování rychlosti a kapacity na železniční infrastruktuře Spolehlivý, bezpečný, plynulý a k životnímu prostředí šetrný provoz železniční dopravy Zefektivnění správy, kontroly, údržby a oprav železniční infrastruktury Zajištění interoperability – zavádění moderních interoperabilních systémů a technologií Posílení prozákaznické orientace a aktivní komunikace Zvýšení tržního podílu železniční dopravy Optimalizace interních procesů pomocí moderních nástrojů Posílení pozice SŽDC jako významného a atraktivního zaměstnavatele Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

3 Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě:
Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů), Bílá kniha o dopravě (Plán jednotného dopravního prostoru – k vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje), legislativní rámec pro programové období (priorita podpory dobudování síťových železničních koridorů TEN-T jako klíčový nástroj budování nízkouhlíkové ekonomiky). Vize cílem EU do roku 2030 je: převést více než 30 % nákladní silniční dopravy na železniční a vodní, dobudovat multimodální páteřní síť TEN-T (tzv. „Core Network“), priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

4 Dopravní politika ČR 2014–2020 Významná opatření uvedená v Dopravní politice 2014–2020: zprovoznit na území ČR úseky nákladních železničních koridorů (RFC), napojit Českou republiku přímým železničním nákladním koridorem s přístavy Rotterdam a Antverpy, zajistit dostatečnou kapacitu pro nákladní dopravu, při přidělování tras nepreferovat osobní dopravu před dopravou nákladní, zajistit průjezdnost velkých železničních uzlů segregací osobní a nákladní dopravy (zejména Brno a Praha), vytvoření jednotného evropského železničního prostoru a příprava po právní i organizační stránce ke vzniku nezávislého železničního regulačního úřadu v ČR. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

5 Dopravní sektorové strategie (DSS)
definují zásady pro efektivní a kvalitní provozování existující dopravní infrastruktury, obsahují principy pro určení prioritizace připravovaných rozvojových projektů při konkrétní výši finančního rámce, představují koncepci MD a formulují priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy ve střednědobém horizontu (2020) a rámcově i v dlouhodobém horizontu (2050). Hlavní cíle DSS: zajištění stabilních finančních zdrojů, zajištění údržby, oprav a rekonstrukcí, dosažení sítě bezpečné infrastruktury s minimálními environmentálními vlivy s respektováním dopravní poptávky, definování preferovaných projektů rozvoje dopravní infrastruktury, nástroje řízení rizik nepředvídatelných událostí. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

6 Železniční nákladní koridory (RFC) - priorita EU pro nákladní dopravu
RFC: z angl. Rail Freight Corridors, běžně se užívá zkratka RFC s číslem koridoru. Koridory jsou zřizovány na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o konkurenceschopné nákladní dopravě. Hlavní cíle dle nařízení: posílení konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy, harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy, koordinace investic do kvalitní železniční infrastruktury s možností finanční podpory z fondů EU (např. programy TEN-T, výzkumné programy, Marco Polo), posílení spolupráce při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury, zohlednění stávajících iniciativ pro zvláštní koridory, např. ERTMS, RailNetEurope (RNE) a TEN-T. Hlavní očekávané efekty: posílení tranzitní železniční dopravy, kvalitnější služby z hlediska doby přepravy a spolehlivosti nákladní dopravy. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

7 Zapojení ČR a SŽDC do sítě koridorů RFC
Nařízením je zřízeno celkem 9 počátečních koridorů, ČR se týkají podle nařízení tři nákladní koridory: RFC 5, RFC 7, RFC 9, SŽDC je dále nad rámec nařízení také pozorovatelem v orgánech koridoru RFC 8 RFC VÍCE (RFC 8 K ) RFC 9 RÝN - DUNAJ Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

8 Rekapitulace OPD 1 Operační program doprava:
řádné čerpání zajišťuje Ministerstvo dopravy ČR prostřednictvím SFDI, doba trvání OPD 1 od do (s přesahem do ), celkové prostředky za obor dopravy až cca 150 mld. Kč, příspěvek pro SŽDC alokován ve dvou osách: prioritní osa 1 – Modernizace železniční sítě TEN-T – 60,4 mld. Kč, prioritní osa 3 – Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T – 10,8 mld. Kč, celkově pro obě osy alokováno 71,2*) mld. Kč. Z podkladu OI – F. Měchura pozn.*): alokace 100 % se započtením korekce Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

9 Rekapitulace OPD 1 – hlavní cíle
Hlavní cíle čerpání OPD 1: modernizace III. a IV. železničního koridoru, pokračování modernizace železničních uzlů, akce pro zajištění interoperability (GSM-R, ETCS), technologické stavby (napájecí a spínací stanice) – aktuálně připravováno cca 14 akcí, zabezpečení železničních přejezdů – tzv. přejezdové balíčky, dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení – DOZ, zřizování traťové části automatického vedení vlaku – AVV, diagnostika jedoucích vozidel (indikátory plochých kol, horkoběžnosti, interakce sběrač – trolej), podpora multimodální nákladní přepravy. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

10 Rekapitulace OPD 1 – struktura čerpání
stavby prioritní osa 1 (mld. Kč) prioritní osa 3 celkem alokováno celkem 60,4 10,8 71,2 ukončené 23,6 3,5 27,1 rozestavěné 26,5 2,4 28,9 probíhá soutěž na zhotovitele 1,6 1,5 3,1 připravováno k tendru do 1,7 3,2 akce u ÚOHS 0,0 k bude zbývat soutěžit (k plnému dočerpání alokace OPD 1) 7,2 8,9 připravované náhradní projekty OPD 1 méně rizikové (do stupně rizika „2“) 2,9 4,6 připravované náhradní projekty OPD 1 více rizikové (stupně rizika „3“, „4“) 7,5 10,2 17,7 Z podkladu OI – F. Měchura Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

11 Rekapitulace OPD 1 – struktura čerpání
Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

12 Zdroje financování na období 2014–2020
OPD 2 míra příspěvku až 85 %, alokace na celé rozpočtové období pro prioritu č. 1 „Železniční a ostatní udržitelná doprava“ (železnice, městská kolejová doprava, dopravní projekty krajů apod.), předpokládaný objem pro železnici cca 40 mld. Kč. CEF - Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility) je určen pouze pro projekty v rámci Hlavní sítě TEN-T (tzv. TEN-T Core Network), míra příspěvku až 85 % (ve zvýhodněném období tzv. „národní obálky“ v letech 2014, a 2016), předpokládaný objem pro železnici v rámci „národní obálky“ cca 1 mld. EUR, první výzva CEF je předpokládána již v letošním roce. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

13 Hlavní cíle OPD 2 zajištění interoperability na tratích SŽDC patřících do hlavní sítě TEN-T (tzv. TEN-T Core Network), plnění Nařízení Evropského parlamentu č a 1316/2013, týkajících se podpory železniční nákladní dopravy: rozvoj a podpora železničních nákladních koridorů RFC (Rail Freight Corridors), priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě TEN-T, dokončení modernizace koridorů, modernizace železničních uzlů, stavby interoperability – GSM-R + ETCS, ostatní významné stavby, příprava „rychlých spojení“. Cíle OPD 2 Zajištění interoperability na Core netwoek a RFC Snížení lifecycle Zvýšení odolnosti Zvýšení spolehlivosti Zvýšení kapacity + 2 smímky Shift2Rail + OPD 2 (Radim informace pro GŘ) + FRANTA Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

14 Významné stavby přecházející z OPD 1 do OPD 2
elektrizace tratě Brno – Zastávka u Brna, optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice, GSM-R Ústí nad Labem – Oldřichov u Duchcova/Úpořiny – Most – Karlovy Vary – Cheb, GSM-R Hranice na Moravě – Horní Lideč – Střelná, GSM-R Ústí nad Orlicí – Lichkov, další rekonstrukce vybraných železničních stanic a výstavba nových zastávek. Z podkladu OI – F. Měchura Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

15 Významné stavby přecházející z OPD 1 do OPD 2
Z podkladu OI – F. Měchura Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

16 Přehled významných staveb CEF
Přehled významných staveb navržených ke spolufinancovaní z CEF: optimalizace trati Praha-Smíchov – Beroun (dokončení III. TŽK), optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha hl. n., II. část, optimalizace traťového úseku Praha hl. n. – Praha-Smíchov, optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha-Vysočany 2. stavba, uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská, uzel Plzeň, 3. stavba – přesmyk domažlické trati,  rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba, ETCS - I. koridor úsek státní hranice Německo – Dolní Žleb – Praha-Libeň – Kolín, ETCS v úseku Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav. Z podkladu OI – F. Měchura Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

17 Přehled významných staveb OPD 2
(případně CEF – náhradní projekty) Přehled významných staveb navržených ke spolufinancovaní z OPD 2: modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Václava Havla, železniční uzel Brno a další uzly (Ostrava, Česká Třebová, Pardubice), optimalizace trati Kolín – Všetaty – Děčín, modernizace trati Sudoměřice – Votice, modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor – II. část, úsek Veselí n. L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí, modernizace trati Nemanice I – Ševětín, optimalizace trati Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – Č. Těšín, modernizace a elektrizace trati Otrokovice – Vizovice, modernizace Plzeň – České Budějovice. Z podkladu OI – F. Měchura Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

18 Přehled významných staveb CEF a OPD 2
Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

19 Tranzitní železniční koridory v ČR
Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

20 Modernizace železniční dopravní cesty
Prioritní projekty vyplývající z Evropské dopravní politiky a politiky TEN-T: dokončení modernizace koridorů a uzlů (max. využití fondů EU), zvyšování kapacity a rychlosti pro nákladní dopravu, železniční napojení Letiště Václava Havla Praha (nutno řešit současně s kapacitním spojením Praha – Kladno), příprava Rychlých spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu – již dnes součástí sítě TEN-T, naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R). Další významné projekty: nové technologie - např. dálkové řízení (DOZ), automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest (ASVC), rekuperace trakční energie, zlepšování parametrů sítě (zdvoukolejnění, nové zastávky), elektrizace tratí (u tratí se silnou nákladní a příměstskou dopravou), kapacita pro příměstskou dopravu, využití regionálních tratí (technicky podudržovaných). Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

21 ERTMS – priorita evropské dopravní politiky
ERTMS (European Railway Traffic Management System) Evropský železniční řídící systém umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. Dvě části: GSM-R a ETCS (rádiová síť a zabezpečovací zařízení jako náhrada národních zabezpečovačů). Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit - jeden z úkolů dle evropské dopravní politiky. Varadinov - NOVÝ IMPL. PLAN Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

22 GSM-R GSM-R (Global System for Mobile communications – Railway)
Globální systém pro mobilní komunikaci na železnici. Interoperabilní evropská železniční rádiová síť pro hlasovou komunikaci a přenos dat mezi železničním vozidlem a radiovou centrálou. Možné způsoby využití: adresování závislé na poloze – strojvedoucí spojen přímo s výpravčím, který za daný úsek odpovídá, skupinové volání (dispečer hovoří s více účastníky současně), režim posunu, údržba vozidel a tratí (např. komunikace posunové čety či strojmistra se strojvedoucím), „roaming“ do běžné sítě GSM i do zahraničních sítí GSM-R, nouzová volání (např. při mimořádných událostech), přijímání a vysílání textových zpráv (SMS). GSM-R Stavby – v realizaci Ostrava – st. hranice SR a Přerov – Č.Třebová (196 km, 07/ /2013), Kolín – Lysá n. L. – Ústí n. L. Střekov – Děčín (160 km, 12/ /2013) Stavby v přípravě Brno – Havlíčkův Brod – Kolín (95 km, předpoklad realizace 2012 – 2014) Uzel Praha: Beroun – Praha – Benešov (96 km, záměr realizace ) Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

23 GSM-R 2015: 1540 km (cca 16 % sítě) Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. květen 2014

24 ETCS ETCS (European Train Control System)
V rámci EU síť primárních koridorů – nákladní koridory dle nařízení 913/2010/EU. Interoperabilní evropský vlakový zabezpečovací systém. Sestává z traťové a mobilní části. Systém umožňuje předávat strojvedoucímu informace o povolení k jízdě a v reálném čase kontrolovat jejich dodržení, případně nouzové zastavení vlaku. V ČR aplikován systém ETCS Level 2, který umožňuje kontinuální přenos informací mezi vlakem a infrastrukturou. Realizace systému na vybrané železniční síti ČR vyplývá z mezinárodních závazků ČR a probíhá dle přijatého národního implementačního plánu. ETCS V realizaci: ETCS Kolín – Břeclav státní hranice km v období 2012 – 2014 předpokládané celkové investiční náklady tis. Kč spolufinancování stavby traťové části ETCS L2 ve výši 50 % z EU (TEN-T) Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

25 ETCS GSM-R dokončeno v realizaci v přípravě 2018 2018 2015 2018 2018 2015 Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

26 Tratě Rychlých spojení (RS):
modernizace konvenčních tratí na rychlostní parametry 200 km/h a výše, novostavby vysokorychlostních tratí (nejvyšší traťová rychlost km/h), novostavby konvenčních tratí nutných pro napojení vysokorychlostních tratí na konvenční síť (traťové spojky). Jednotlivé body budou dále rozebrány podrobněji. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

27 cílový stav Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

28 Automatické stavění vlakových cest
ASVC – automatické stavění vlakových cest: nahrazuje rutinní činnosti zaměstnanců při přímém řízení provozu, využívá pro svoji činnost graficko-technologickou nástavbu - zobrazení dopravní situace formou grafikonu vlakové dopravy (GVD), pracuje s denním jízdním řádem vlaků, obsahuje modul pro výpočet výhledové dopravy s řešením konfliktů, základní simulační modul. Očekávané přínosy: snížení zátěže pracovníků řízení dopravy a tím i snížení jejich chybovosti, zkvalitnění dopravních řídících procesů a tím i bezpečnosti železniční dopravy. Plánované pilotní nasazení: Tanvald – Liberec. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

29 Automatické vedení vlaku
AVV – automatické vedení vlaku: systém pro automatizaci řízení vlaku, tj. pro provozní ovládání pohonu a brzd, sestává z traťové části (magnetických informačních bodů) a mobilní části (vozidla), udržení rychlosti s přesností na 1 km/h, cílové brzdění s přesností na 1 m, optimalizuje jízdu vlaku tak, aby do následující stanice dojel právě včas a s minimem spotřeby energie, vyloučení projetí stanice či zastávky, garance zastavení vlaku na stanoveném místě, snížení psychické zátěže strojvedoucího, další bezpečnostní přínosy, zvýšení přesnosti dodržování jízdního řádu, vybavení sítě SŽDC – zejména na modernizovaných úsecích 1. a 2. tranzitního koridoru, vybaveno cca 250 vozidel v ČR, nyní připravujeme další rozvoj systému AVV na tratích, kde je velká část vozidel vybavená mobilní částí AVV. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

30 Informační systémy a aplikace
INFORMAČNÍ TABULE DO MOBILU: mobilní aplikace, zobrazení příjezdových a odjezdových tabulí stanic a zastávek, přenos informací v reálném čase, včetně zpoždění, v databázi cca 450 stanic, abecední řazení. Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

31 Informační systémy a aplikace
GRAPP: GRAfická Prezentace aktuální Polohy vlaků, zatím zkušební provoz, možnost filtrování (dle dopravců, zpoždění, kategorie vlaku, atp.), vyhledávání dle vlaku, informace o poloze předávána vždy z poslední stanice, barevné odlišení míry zpoždění. GRAPP: barevné rozlišení - modrá náskok, zelená včas, žlutá 6-15 min, oranžová 16-30, červená 30-60, vínová 60+, šedá neznámé) Železniční doprava a programovací období 2014–2020, Praha, Žofín, 22. května 2014

32 Železniční doprava a programovací období 2014-2020
Děkuji za pozornost! Železniční doprava a programovací období