Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2011 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 There are more things in heaven and earth, Horatio, than.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2011 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 There are more things in heaven and earth, Horatio, than."— Transkript prezentace:

1 2011 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 There are more things in heaven and earth, Horatio, than are dreamt of in your philosophy. Hamlet, Act 1, Scene V.

2  O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí, že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot.  (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

3

4 Science  = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa  (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp )  = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech  (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

5 Philosophy  Ontology = a theory of what is real  Epistemology = a theory of how we perceive and organize data  Ethics = a theory how to live a righteous life

6 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  přírodní vědy zkoumají co je  etika zkoumá co by mělo být  Hume: „is“ neznamená „ought“  je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních.  z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být  z faktů nelze odvozovat hodnoty  z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní  přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

7  There is no way of getting from „is“ to „ought“, from description to prescription, from fact to values, from science to ethics  Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit  Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

8 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího  rozum bude vždy otrokem vášní  rozhodující jsou emoce  Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné  rozhodující je rozum ...snad lze říci, že oba tyto názory zahynuly v Auschwitz...

9 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  Kant: existují dva světy  říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony  říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

10 Postavení empirických věd RReálné vědy jsou: eempirické ttematicky redukované mmetodicky abstraktní mmetodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) oontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

11 mmetodologický redukcionismus zzkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí nnepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti == oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky eepistemologický redukcionismus rredukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu vědu na druhou oontologický redukcionismus vveškerou realitu lze převést na fyziku mmyšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to vvolně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

12 Postavení přírodních věd

13 Etika  Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.), který v lidské činnosti rozlišuje  činnost teoretickou (poznání)  tvořivou (zhotovování)  tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo  praktickou (jednání)  v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě

14 Etika  Sócratés:  dobré jednání je otázkou správného poznání  lidé chybují proto, že se mýlí  omyly se dají odstraňovat a dobrý život naučit  Aristotelés  poznání a jednání jsou dvě odlišné věci  pravdivý/nepravdivý patří do poznání, správný/nesprávný nebo lepší/horší patří do etiky  Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 11

15 Úkol medicíny: prodloužení života pacienta

16 Úkol medicíny: prodloužení života pacienta, „horizontálu“ jeho života Úkol morální filosofie: poskytnout smysluplnost života, „vertikálu“ života délka života biologická medicína „umění žít“ etika podle Aristotela

17 Etika  Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení.  Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy.  Mrav – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

18 Svědomí a étos svědomí étos

19 Ethics and Morality  Ethics is primarily a matter of knowing  Morality is a matter of doing  morality is what people believe to be right and good  ethics is the critical reflections about morality and the rational analysis of it.

20 Etika  antika a středověk:  jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru  pozdější vývoj je silně redukcionistický  teorie norem lidského jednání  dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

21 Umění Lascaux ve Francii – let Altamira – let Cosquer, Francie – Objeveno 1994 Člověk, jako jediný z 30 milionů současných druhů organismů na Zemi kdysi pocítil potřebu malovat po stěnách jeskyní. Proč?

22 Etika a morálka  Ethics is primarily a matter of knowing  Morality is a matter of doing  morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd.  tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

23 Pokus o definici  „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt; nebo formální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“ (Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

24 Etika  Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti  we have moved from fate to choice  Svoboda se stává trvalým břemenem – na koho shodit odpovědnost?  V pozdní antice vzrůstá význam Osudu  tragédie Oidipa  Mytologické řešení – sudičky atp.  Rozvinutá instituce věštění – zejména ve vojenství  Nebo – nalezení objektivních pravidel, jak jednat „dobře“

25 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  Poté, co se ke konci středověku a na počátku novověku zhroutil v Evropě systém jediného náboženství, desatera a etických principů křesťanství, vzniká otázka, podle jakých etických principů vlastně žít – a především, čím si tyto principy zdůvodnit. Od Dostojevského „není-li Bůh, všechno je dovoleno“ až po striktní etiku biblického desatera se rozprostírá široká oblast nejistoty

26 Etický relativismus

27 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  Newtonovský svět byl světem jistot  svět byl třírozměrné „akvárium“ (Anton Markoš), ve kterém se nacházely věci, jejichž zkoumání bylo úkolem vědy  Einsteinovský svět je světem relativit  hmota, prostor a čas již nejsou stabilní, mohou se nejrůznějším způsobem měnit  …tato nejistota a ztráta jistot se možná projevila i v etice

28 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  morálka je zcela odvozena od společnosti, ve které člověk vyrůstá  nic není ani dobré ani špatné bez posouzení dané kultury a sociálního kontextu  vše záleží na úhlu pohledu  nemá cenu se přít o místo, kde se duha dotýká země – záleží na tom, odkud se díváme  nemá cenu protestovat proti otroctví, práci dětí, obřízce žen, upalování vdov, odmítání vzdělávání žen – jiný kraj, jiný mrav  a pokud proti tomu protestujeme, tak jakým právem?  pokud bychom protestovali, dopouštíme se etického imperialismu či paternalismu

29 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“  pokud každý zastává individuální morálku, těžko nějak vymyslet zákony přijatelné pro všechny  neexistuje kultura, která by spojovala všechny občany: již neexistuje společná znalost bible, Shakespeareho, Dickense etc.  jediné co známe je citovat reklamy – jinak řečník riskuje, že jeho narážkám nikdo neporozumí  neexistuje společná znalost hudby – každý poslouchá něco jiného  těžko najít něco, co by občany spojovalo – díky internetu i zprávy volíme podle toho co nás zajímá

30 Nihilismus  neexistuje morálka, ani morální pravdy, ani dobro a ani zlo  věci se dějí, bez morálního znaménka  morálka, podobně jako všechna náboženství, je pouhá iluze  ani vražda nevinného, ani genocidy nejsou špatné, neboť nejsou ani dobré  slabší formou nihilismus je etický relativismus

31 Does training produce virtue, or does nature bestow it? (Horace)

32  Je morálka výsledkem učení, nebo tkví v samém způsobu lidské existence? Vyvstává v procesu socializace, nebo je "na místě", dříve než se s jakýmkoli učením začne? Je morálka sociální produkt? Nebo je tomu, jak tvrdil Max Scheler, naopak a předpokladem veškerého sociálního života je pocit sounáležitosti, ona podstata každého sociálního chování?  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 282

33 Morální zákony jsou konstruktem člověka  morální zákony jsou konstruktem člověka:  Thomas Hobbes:  state of natura: war of each against all  might alone makes right, and no one si safe

34 Morální zákony jsou konstruktem člověka  morální zákony jsou konstruktem člověka:  Thomas Hobbes: „dříve, než byly dány zákony, neexistovala spravedlnost ano nespravedlnost. Každý lidský úkon je svou povahou indiferentní. Že je dobrý nebo špatný, to pochází jen od zákonodárce. Vladaři tedy svým příkladem činí spravedlivým, co přikazují, a nespravedlivým, co zakazují.“

35 Morální zákony jsou konstruktem člověka  David Hume: morální zákony jsou výsledkem dohody mezi lidmi  E. O. Wilson: morální zákony jsou výsledkem přírodního výběru  svědomí člověka je produktem natural selection  Konrad Lorenz: dá se těžko rozlišit, zda nás k určitému chování vedou podněty z nejhlubších, předlidských vrstev naší osoby, nebo úvahy nejvyšší etáže našeho rozumu

36 Morální zákony jsou konstruktem člověka  Herodotus (5th century BC): During Darius´s reign, he invited some Greeks who were present to a conference, and ask them how much money it would take for them to be prepared to eat the corpses of their fathers; they replied that they would not do that for any amount of money. Next, Darius summoned some members of the Indian tribe known as Callatiae, who eat their parents, and asked them in the presence of the Greeks, with an interpreter present so that they could understand what was being said, how much money it would take for them to be willing to cremate their fathers´ corpses; they cried out in horror and told him not to say such appalling things. So these practises have become enshrined as customs just as they are, and I think Pindar was right to have said in his poem that custom is king of all.  (Blackburn, S., (2001) Ethics. A Very Short Introduction. Oxford University Press, Oxford, p. 18)

37 Morální zákony jsou konstruktem člověka  Durkheim  člověk je morální tvor jen díky tomu, že žije ve společnosti  skutky jsou zlé, protože jsou společensky zakázané (... a tedy nikoli jsou společensky zakázané, protože jsou zlé)  s morálkou v žádné z jejích forem se nelze setkat jinde ve společnosti  jednotlivec se podrobuje společnosti a toto podrobení je podmínkou jeho osvobození. Svoboda člověka spočívá v tom, že se vymaní z moci slepých, nemyslících fyzických sil; dosahuje toho tím, že proti nim staví velkou a inteligentní sílu společnosti, pod jejíž ochranu se uchyluje.

38 Morální zákony jsou konstruktem člověka  veškerá morálka vychází ze společnosti, mimo společnost morálka neexistuje  společnost je továrna na morálku  alternativou morálního sevření společnosti není autonomie člověka, ale vláda živočišných vášní  presociální pudy lidského zvířete jsou sobecké, kruté a hrozivé, a proto je třeba je krotit a přemáhat, má-li se udržet sociální život.  cit v Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 239

39 Morální zákony jsou konstruktem člověka  chladný a skeptický vědec v Durkheimovi zbavuje pozlátka všechny domněnky, že ve zlu je nějaká jiná podstata než ta, že je odmítla síla dostatečně velká na to, aby svou vůli učinila závazným pravidlem.  cit v Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 239

40 Morální zákony nejsou konstruktem člověka  "Ve všech těchto procesech s obžalovanými, kteří spáchali "legální" zločiny, jsme požadovali, aby lidské bytosti byly schopny samy rozeznat, co je správné a co špatné, i v případě, kdy se mohou spolehnout jen na svůj vlastní úsudek, který se mimoto může ocitnout v naprostém nesouladu s jednomyslným názorem všech lidí v okolí. (...) Hrstka těch, kteří si podrželi schopnost rozlišit správné a špatné, neměla nic jiného než svůj vlastní úsudek a musela ho užívat svobodně. Nebyla žádná pravidla, o která se bylo možno opřít... (Hannah Arendtová)  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 283

41  Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. (Exodus 23,2)

42  Chování jednotlivce může být morální, i když je skupina, anebo třeba všechny skupiny odsoudí; jednání doporučované společností - byť i jednohlasně celou společností - může být přesto nemorální. (...) Otázka sociálních základů morální autority je jinými slovy z morálního hlediska irelevantní.  Proces socializace spočívá v manipulaci s morální schopností, nikoli v jejím vytváření.  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 246

43  Morálka není produkt společnosti. Morálka je něco, čím společnost manipuluje - co využívá, přesměrovává, blokuje.  Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 246

44  Jelikož má člověk neměnící se, letitou geneticky určenou anatomickou, fyziologickou a psychologickou konstituci, je důvodné se domnívat, že alespoň některé „hodnoty“, které má za dobré nebo špatné, byly objeveny nebo vyvstaly během tisíců let, co lidé žili pospolu v různých společnostech. Jakmile jsme tyto hodnoty identifikovali a otestovali, je nějaký důvod, proč tyto hodnoty nepovažovat za absolutně dané a neměnné? Jakmile je například bezohledná vražda dospělého člověka jen tak pro osobní pobavení uznána za špatnou, bude za takovou pravděpodobně uznána vždy.  (Leonard Carmichael, cit. v Rothbard, M.N., (2009) Etika svobody. Liberální institut, Praha. str. 58)

45 Morální zákony nejsou konstruktem člověka  „James Morris ve svých excelentních dějinách Britského impéria vypráví historku o Charlesi Napierovi, který mezi jinými pozoruhodnými činy také roku 1843 dobyl Sind a zavedl tam obvyklý minimalistický řád typický pro britský způsob vlády. Jedním z jeho významných ustanovení byl zákaz satí. Britové v zásadě tolerovali jakékoli domorodé zvláštnosti, nicméně upalování vdov strpět nehodlali. Sindští brahmáni satí bránili, a prohlašovali, že jde o starobylý zvyk. Napierova briskní odpověď byla nádherně prostá:“I můj národ má jeden zvyk. Když muži zaživa upalují ženy, pověsíme je. Jednejme tedy všichni tak, jak nám náš národní obyčej káže!“[1]  [1] Berger, P., (1997) Vzdálená sláva, Barrister & Principal, Brno, p.63 ISBN

46 Morální zákony nejsou konstruktem člověka  Berger ironizuje představu nekonečné tolerance současných Američanů (…i Evropanů), kteří  „budou tolerovat vše, kromě intolerance:“Tak vy jste kanibal? To je ale zajímavé! Myslím, že nám všem by hrozně prospělo, pokud bychom lépe porozuměli vašemu pohledu na věc.“  Aristotelés a Tomáš se domnívají, že etické zákony objevujeme, vykopáváme, podobně jako fyzikální zákony

47 Morální zákony nejsou konstruktem člověka  Aristotelés: oheň pálí stejně doma jako v Persii  …morální zákony tedy platí rovněž všude na světě  …tedy tak, jako můžeme v Sieře Leone vyučovat mládež teorii relativity – výdobytek evropské civilizace – mohli bychom ji učit o důstojnosti jedince – stejném výdobytku Evropy.

48 Morální zákony nejsou konstruktem člověka  God sets up laws in nature just as a king sets up laws in his kingdom (René Descartes)

49 Morální zákony nejsou konstruktem člověka  Pokud by žádné morální představy nemohly být pravdivější či lepší než jiné, proč pak dávat přednost civilizované morálce před morálkou divošskou nebo křesťanské morálce před morálkou nacistickou?  (Lewis, C.S., (2008) K jádru křesťanství. Návrat domů, Praha. str. 26)

50 Morální zákony nejsou konstruktem člověka „Morální zákony nejsou ani vlastností, ani projevem charakteru, ani vlohami, ani dílem lidským, jako bývají hnutí mysli, neboť nejsou v nás, nýbrž jsou pro nás, vládnou nad námi. Proto „objektivní“ pozorování lidí nás nepoučí o vládě morálnosti. I kdyby všichni lidé lhali, podváděli a žili proti druhým lidem jako vlk proti vlku, morální řád platí, žádný objektivní popis lidí tento řád nepozná, protože víme předem, co jest správné, mravné čestné – všichni lidé to vědí.“ (Rádl, E., (1994) Útěcha z filosofie. Nakladatelství Svoboda, Praha, str. 8)

51 Odůvodnění mravních norem – Emanuel Rádl  „Všichni vědí, že rozum nemůže vytvořit ani přátelství, ani spravedlnost, nýbrž jen vymezuje, programově formuluje zákon. (…) Jak by se mohli lidé smluvit, že překonají egoismus, podle něhož člověk člověku jest vlkem, kdyby nebyli napřed ke smlouvě pozváni programem o morálně vedené společnosti?“  (Rádl, E., (1994) Útěcha z filosofie. Nakladatelství Svoboda, Praha, str. 10)

52 Morální zákony nejsou konstruktem člověka  „Nemáme pravdu, řekl bych, nýbrž pravda má nás; neustanovujeme ji, nýbrž rodíme se do ní.“  (Rádl, E., (1994) Útěcha z filosofie. Nakladatelství Svoboda, Praha, str. 13)

53 Odůvodnění mravních norem  „Kdyby pravidlem pro přesvědčení byla starobylost, lidé dávnověku by pak byli bez pravidla? A kdyby jím byl obecný souhlas, co kdyby lidé vymřeli?.“  (Pascal, B., (1973) Myšlenky. Odeon, Praha, str. 46)

54 C.S. Lewis  napříč globem se v řadě obyčejů (particular morality) lišíme  kolik má mít muž manželek  zda máme jezdit vpravo nebo vlevo  zda máme pohřbívat zemřelé rodiče  zda se má v restauracích kouřit  ale v základních věcech (common morality) panuje v lidstvu jednota  utéct z boje je zbabělost  ukrást věc příteli je špatnost  lhát přátelům je špatné

55  „Představte si třeba zemi, kde obdivují ty, kdo utečou z bitvy, nebo kde má člověk hřejivý pocit z toho, že podvedl právě ty, kdo se k němu zachovali nejlaskavěji. To si rovnou můžete představit zemi, kde dvě a dvě je pět. Lidé se mohou lišit v názoru, ke komu se máme chovat nesobecky – zda pouze ke svým příbuzným, nebo ke všem krajanům, či dokonce ke všem lidem bez rozdílu. Všichni se ale shodnou na tom, že člověk by neměl vždycky myslet jen sám na sebe. Sobectví nesklízelo obdiv nikde. Lidé se neshodli, zda je správné mít jednu manželku nebo třeba čtyři. Vždy se ale shodli na tom, že muž nemůže jednoduše mít kteroukoli ženu, jíž se mu zachce.“  (Lewis, C.S., (2008) K jádru křesťanství. Návrat domů, Praha. str. 20)

56  E. O. Wilson: morální zákony jsou výsledkem přírodního výběru  svědomí člověka je produktem natural selection  C.S.Lewis:  dobré a špatné impulsy vlastně neexistují, tyto impulsy je třeba prozkoumat univerzálnímu„Mravní mu zákonu“  mohou být někdy dobré, jindy špatné

57 Svědomí jako produkt natural selection kritika  pokud by svědomí bylo pouze produktem přírodního výběru, dnes, když jsme již individuovaní, by nebyl jediný důvod se podle něj řídit, neboť po eónech instinktů nastoupilo období rozumu.  svědomí bychom pak mohli odložit jako dnes již nepotřebnou součást evoluční výbavy, která pro nás kdysi byla užitečná, ale za současného užívání rozumu je již poněkud obsolentní.  zde ovšem znovu vyvstává otázka, proč bychom se k sobě měli chovat hezky…?  …a jsme zase na začátku

58 C.S. Lewis  „bylo by chybou domnívat se, že některé z našich pohnutek – dejme tomu mateřská láska nebo vlastenectví – jsou dobré, zatímco jiné, například sex či bojovnost, jsou špatné (…) Můžeme se setkat se situací, kdy je třeba potlačit lásku matky k vlastním dětem nebo lásku muže k vlasti, protože by mohly vést k nespravedlivému postoji k jiným dětem či k jiným zemím. Lze tedy říci, že dobré a špatné impulsy vlastně neexistují. (…) Klavír nemá dvojí klávesnici – jednu „dobrou“ a druhou „špatnou“. Jakýkoli tón může být v jedné situaci dobrý a v jiné špatný.“  (Lewis, C.S., (2008) K jádru křesťanství. Návrat domů, Praha. str )

59 Common Morality  is a product of human experience and history and is a universaly shared product  is found in all cultures  is not relative to cultures and individuals, because it transcends both  (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 4)

60 Common Morality  a sense of mutuality, justice, generosity (perhaps in reciprocal giving)  a deep reverence for all life (f.e. in settling conflicts, in punishing violence, in dealing with nature)  particular rules for the sexes living together (f.e. the prohibition of incest and a rejection of libertinism)  great respect for parents (and at the same time care of children)

61 Odůvodnění mravních norem – Józef Bocheński etiku je třeba opřít o biologii, ne o náboženství  „Stará řecká moudrost – žít ve shodě s přirozeností. To je podle mého jediný možný mravní základ morálky. Co je morální dobro? To, co je ve shodě s přirozeností. Přirozenost je například uzpůsobena tak, že každé žijící zvíře, každá rostlina, se snaží zachovat svůj druh, zvěčnit ho. proto je nesprávné zabíjet děti, a patří se dát jim najíst a pečovat o ně.“  Bochenski, J., (2001) Mezi logikou a vírou. Barrister & Principal, Brno, str  pozor na slovo „přirozenost“ – zde míněno ve smyslu přirozeného zákona

62 Etika – pokus o definici  Etika = hledání zásad dlouhodobě udržitelného soužití člověka s člověkem a lidstva se světem všeho života (Kohák, E., Svoboda, svědomí, soužití Sociologické nakladatelství, Praha 2004 p. 14)

63  Sókratés: nejlepší jednání je to, za něž se člověk nemusí stydět, a to zejména sám před sebou.

64 Deskriptivní etika  musí nutně vyústit v normativní, jinak  „se jedná jen o jakýsi popis problémů, preferencí, pocitů a postojů, bez jakéhokoliv hledání rozdílů mezi správným (a tedy dobrým) a nesprávným (a tedy zlým). Mnozí vůbec neuvažují o tom, že by mohla existovat pro všechny společná „mravní pravda“, která by byla pro dobro celého lidstva vrcholně žádoucí. Jde často o mravnost, která toleruje vše a která popírá i právo na život někoho, koho degraduje na nic.“ (Munzarová, M., (2005) Zdravotnická etika od A do Z. Praha, Grada Publishing)

65 Morální filosofie Co dělat, abych byl prožil zdařilý život?  Antická Řecko: kalokagathía  evropský středověk:  ideál světce  ideál mučedníka  novověk: obklopení bohatstvím  (volně podle: Kohák, E., Člověk, dobro a zlo)

66 Morální filosofie Co dělat, abych byl prožil zdařilý život?  Při hledání odpovědi na otázku „Co mám dělat?“ je třeba se nejprve ptát…  … „jakého příběhu jsem součástí?“

67 Příspěvek Martina Heideggera  jako jediný druh na Zemi máme vědomí vlastní smrtelnosti  víme tedy, že náš čas na Zemi je omezený  v den smrti chceme umřít s pocitem, že za sebou máme zdařilý život, že to stálo za to, že jsme zde nebyli zbytečně  etika hledá, co to je „zdařilý život“


Stáhnout ppt "2011 Marek Vácha „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 There are more things in heaven and earth, Horatio, than."

Podobné prezentace


Reklamy Google