Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomie I (úvodní přednáška) RNDr. Ing. Miloš Kopa, Ph.D. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Oddělení ekonometrie Č.dv. 408 (508) – 4.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomie I (úvodní přednáška) RNDr. Ing. Miloš Kopa, Ph.D. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Oddělení ekonometrie Č.dv. 408 (508) – 4."— Transkript prezentace:

1 Ekonomie I (úvodní přednáška) RNDr. Ing. Miloš Kopa, Ph.D. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Oddělení ekonometrie Č.dv. 408 (508) – 4. patro Konzultační hodiny: Po 15:45 – 16:45 hod

2 Zkouška = zisk 5 kreditů Zkouška má 2 části: písemnou a ústní Hodnocení písemné části: 85 – 100 % = výborně 70 – 84 % = velmi dobře 55 – 69 % = dobře 40 – 54 % = ústní část 0 – 39 % = nevyhověl Kdo není spokojen se známkou z písemky, může zkusit štěstí na ústní části

3 Literatura Paul A. Samuleson, Wiliam D. Nordhaus Ekonomie (18.vydání, NS Svoboda, 2007) N. Gregory Mankiw „Zásady ekonomie“ Grada 1999 Holman Robert, Ekonomie Frank Robert H.: Mikroekonomie a chování Soukupová a kol., Mikroekonomie, 3. vydání Management Press, Praha 2002 materiály z přednášek a cvičení

4 Pro koho je tento předmět Zájemci o ekonomii Studenti Finanční matematiky Studenti Obecné matematiky plánující jedno z následujících zaměření: - finanční a pojistná matematika - ekonometrie - matematická statistika - teorie pravděpodobnosti Studenti navazujícího mag. studia: FPM, PSE

5 EKONOMIE „Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi spotřebitele“ (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonome, Svoboda 2007)

6 EKONOMIE „Ekonomie se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje“ (N. Gregory Mankiw „Zásady ekonomie“ Grada 1999 (dle amerického vydání z roku 1998) Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank, Ben S. Bernanke: „Ekonomie“, Grada 2003) „

7 EKONOMIE ekonomie je způsob myšlení a uvažování o světě, není to soubor ustálených pravd THE THINKER

8 VZÁCNOST A EFEKTIVNOST - dva základní pojmy definice ekonomie Vzácnost = není volná dostupnost statku, k získání je nutné jej buď vyrobit nebo směnit za jiný statek Efektivnost = využití zdrojů takovým způsobem, kdy je dosaženo nejvyšší možné hladiny uspokojení při daných vstupech a technologiích

9 STATKY KTERÉ NEJSOU VZÁCNÉ Vždy závisí na okolnostech Vzduch Voda Silnice Signál

10 Komodita, zboží, statek, produkt – nejednotné definice (význam zřejmý až z kontextu či z úrovně abstrakce textu) Produkt: fyzický předmět (služba), který je výsledkem ekon. činnosti (produkce pro trh) Statek je produkt (většinou míněno fyzický) nebo majetek, který je předmětem nabídky a poptávky na trhu a který lze prodat za nenulovou cenu Zboží: synonymum pro statek rozšíření pojmu statek o práci, informace, obchodní značku.... Komodita: fyzický statek, jehož nabídka je nediferencovatelná (ropa, káva, elektřina, kovy....), primární vstup do výrobního procesu (surovina) produkt obchodovaný na komoditní burze (někdy i) = produkt v obecném významu

11 Typy statků – dělení podle dostupnosti (vzácnosti) Vzácné: statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za ně platit; většina statků Volné: statek volně k dispozici

12 Typy statků – dělení podle vlivu na užitek spotřebitele žádoucí – spotřeba statku zvyšuje užitek spotřebitele nežádoucí – spotřeba statku snižuje užitek spotřebitele lhostejný – spotřeba statku nemá vliv na užitek spotřebitele

13 Typy statků – dělení podle vlivu změny důchodu spotřebitele na výši spotřeby normální – s růstem důchodu je poptáváno větší množství statku luxusní – růst poptávky po statku jeluxusní větší než růst důchodu nezbytný – růst poptávky po statku jenezbytný menší než růst důchodu méněcenný – s růstem důchodu je poptáváno menší množství statku

14 Typy statků – dělení podle možnosti vyloučit ze spotřeby a zmenšitelnos- ti statku veřejný – statek, který se se spotřebou dalších jednotek nezmenšuje a z jehož spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele soukromý – statek, který nemá ani jednu vlastnost veřejného statku smíšený – statek, který má pouze jednu vlastnost veřejného statku

15 Ekonomie jako vědecký obor vznikl až koncem 18. století, mnoho staletí až tisíciletí po vzniku přírodních věd včetně matematiky a filosofie. Starověk i středověk se pokrytecky dívaly na hromadění majetku jako na něco nemravného: „ Nemůže vzniknout prospěch jedněch bez škody druhých“ napsal ve 4. stol. př.n.l. Publilius Syrus. Každý tvůj čin, který nemá vztah k cíli obecně prospěšnému, trhá život a ruší jeho hodnotu (Marcus Aurelius, 2. stol. n.l.) Je třeba dávat přednost obecným zájmům před soukromými (Plinius 1. stol. př.n.l.)

16 Ale i v starověku a středověku probleskovaly ekonomicky racionální názory: „ Ubi bene, ibi patria (kde je dobře, tam je moje vlast (Marcus Tulius v roli propagátora světoobčanství) Kdo chce mít zisk, musí mít náklady (Titus Maccius Plautus) Bohatství moudrému slouží, hloupému poroučí (Seneca)

17 Teprve osvícenectví vytvořilo půdu pro vznik „ekonomie“ „ Odpejoratizovává peníze: o Voltaire: Když jde o peníze, každý je téhož náboženství o Jean Jack Rousseau:Peníze, jež držím, jsou prostředkem svobody. (Ale jako klasik bonmotů dodává:) Peníze, jež sháníme, jsou prostředkem zotročení. Proto jsem šetrný a nemám potřeb). o Jonathan Swift: Nikdo nepřijímá rady, ale každý by přijal peníze. Z toho vyplývá, že peníze jsou lepší než rady

18 Teprve osvícenectví vytvořilo půdu pro vznik „ekonomie“ Deglorifikuje společenské zájmy: o Francois Marie de Voltaire: Co je láska k vlasti? Směs sebelásky a předsudků! o Voltaire: Nikdo není dobrým občanem, kdo není dobrým synem, otcem, bratrem, přítelem a manželem (franc. ústava z r. 1795) o Kdo sleduje svůj zájem, je jakousi neviditelnou rukou veden k tomu, že tím sleduje zájem společnosti (Adam Smith 1776)

19 OTÁZKY

20 Jak vidí úkol ekonomie ekonomové? kladivo na kapitalisty-Marx,Lenin řízení hospodářství : Kantorovič (laureát Nobelovy ceny!!): „Úkolem ekonomie je systematické řízení hospodářství, založené na společných cílech, detailní do té míry, aby obsáhlo specifické úkoly indiv. podniků“ vytvoření norem ekonomického chování: co je dobře, co je neetické, jak moc (relativně) oceňovat hodnoty soubor ekonomických poznatků jako nástroj na využití v hospodářské politice či v ekonomické praxi (ale Keynes : Ekonomie není souborem ekonomických poznatků ihned využitelných v hospodářské politice. Je to spíš metoda než doktrína). hodnotově neutrální deskripce (např. Parkinson : „není úkolem botanika trhat plevel. Dosti na tom, když řekne, jak rychle roste “

21 Nakolik je ekonomie exaktní věda ? ekonomické veličiny často nejsou exaktně měřitelné (užitek, averze k riziku), chování člověka (i ekonomické) je subjektivně a tudíž člověk od člověka jedinečně determinované člověk i v ekonomické rovině obvykle zachovává nějaký étos, což je exaktně obtížně uchopitelná veličina

22 Jak to, že ekonomie jako věda je blíž matematice než umění? existují empiricky i deduktivně průkazné závěry (o existenci rovnováhy, o ekonomických kauzalitách),ale: ◦ jevy jsou vysvětlitelné více způsoby, často vzájemně neslučitelnými ◦ výroky o blahodárnosti pro společnost jsou často sporné, protože co je dobré pro jedny, není dobré pro druhé, např.: je lepší americká nebo evropská sociální politika (menší počet více trpících nebo větší počet málo trpících)?

23 Co je nejvýznamnějším výsledkem ekonomie ? Ekonomové ! Další významný výsledek ekonomie : vytvářet jazyk. Nástrojem pro vytváření jazyka je model (nejčastěji matematický)

24 deskriptivní (pozitivní) a normativní ekonomie Deskriptivní ekonomieNormativní ekonomie analyzuje (třídí, kvantifikuje) fakta zkoumá, jak a proč se subjekty chovají tak jak se chovají zkoumá, jak a proč se chová ekonomika jako celek predikuje (prognózuje ) skutečnost v podobě podmíněných výroků netřídí jevy na dobré a špatné, chování subjektů na etické a neetické usiluje odpovědět na otázku, jaký by ekonomický svět měl být (např. ekonomie blahobytu) snaží se zohlednit vyšší mravní principy (ale !! pokud je étos součástí subjektivity, je možné pokládat některé etické soudy za deskriptivní)

25 Paradigma ekonomie (homo oeconomicus): předpokládá se (v neoklasickém paradigmatu) obvykle ekonomická racionalita ve smyslu maximalizace hmotného prospěchu Paradigma = souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů

26 Odchylky od základního paradigmatu (na okraji nebo mimo ekonomii): Simon – princip satisfakce (jsem-li spokojen, přestávám hledat lepší situaci) Becker – hromadění nehmotného osobního a společenského kapitálu, poziční statky Mauss – pociťovaná potřeba obdarovat altruismus (např. Mauss – pociťovaná potřeba obdarovat potěšení z prospěchu druhých, sounáležitost (vztahy v rodině) zahrádkářství (práce je výnosem, nikoli nákladem činnosti). Sv. Augustin: Štastnejší je ten kdo méně potřebuje, než ten kdo více vlastní

27 Léčky ekonomického uvažování trend  zákon Omyl „poté, tedy proto“ (A bylo před B tedy A je příčinou B) nedodržení úrovně abstrakce omyl „platí pro část  platí pro celek“ Předpojatost, subjektivita záměna příčiny a následku Murphyho zákony (vždy, když se podává káva, dostává se letadlo do turbulencí  podávání kávy vyvolává turbulence)

28 Vztah k jiným společenským vědám Ekonomická analýza může odvozovat některé modelové vstupy či premisy z jiných disciplin (sociologie, demografie, psychologie). Vznikají (nikoli nutně) meziobory jako průnik oborů, ale průnik zájmu (předmětu) společenskovědních oborů

29 Mikro a makroekonomie MikroekonomieMakroekonomie zabývá se chováním jednotlivých subjektů jako jsou trhy, firmy a domácnosti ceny, zisk, efektivnost trhů zakladatel: Smith (1776) zabývá se chováním celé ekonomiky hospodářské cykly, nezaměstnanost, inflace zakladatel: Keynes (1936)

30 Ekonomický koloběh Finanční toky FIRMY STATKY VÝROBNÍ FAKTORY DOMÁCTNOSTI Co zde chybí? BANKY A STÁT hmotné toky

31 Výrobní faktory primární ◦ půda půda ◦ práce práce sekundární ◦ kapitál kapitál doplňkové (speciální formy kapitálu) ◦ technologie technologie ◦ podnikatelské schopnosti

32 Půda je produktem a součástí přírody - není volným statkem volným statkem je vzácná a nereprodukovatelná, kvantitativně omezená přírodní zdroje - nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství)nerostydrahé kovy pozemková renta je důchod plynoucí z půdy pozemková rentadůchod

33 Práce lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky (trochu nepřesná definice) jakákoliv lidská činnost, za kterou někdo zaplatí výsledkem použití pracovních sil je mzdamzda

34 Kapitál kapitál je na rozdíl od práce a půdy výsledkem předchozí výroby akumulované úspory (úspory přeměřené v investice) může mít hmotný nebo nehmotný charakter jde o hodnoty, které přinášejí hodnoty další

35 Kapitál - technologie technologie je zvláštní forma kapitálu, která může významně znásobit prospěch z výrobních faktorů Je zvláštní forma kapitálu a nemá podobu hmotných statků (myšlenka, originální řešení výrobního postupu atd.)

36 Kapitál – podnikatelské schopnosti Jsou zvláštní formou kapitálu, rozhoduje odvaha a schopnost podstupovat riziko

37 Kapitál - dělení Vlastní: Jedná se o peněžní prostředky vložené do podnikání v peněžní nebo hmotné formě.(budova, auto, stroje,…) Cizí: Jedná se o majetek na který jsme si museli půjčit tzv. závazky – např. úvěry u bank, závazky vůči dodavatelům, finančnímu úřadu, zaměstnancům a podobně.závazkyúvěry výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok

38 TRH V EKONOMII Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz. Původně byl trh vyhrazené místo, kde se v pravidelných intervalech scházeli lidé, aby navzájem směňovali (tržiště). trh nějaké komodity či služby (trh s obilím, trh s ropou, elektronikou apod.) a není třeba uvádět, za jaké zboží jsou tyto komodity a služby směňovány, jde totiž obvykle o směnu za peníze

39 TRHY V EKONOMII Trh statků a služeb Na trhu statků a služeb tvoří firmy nabídkunabídku a zákazníci poptávku. V podstatě se jedná opoptávku běžný každodenní obchod.obchod Trh výrobních faktorů Na trhu výrobních faktorů tvoří poptávku firmyfirmy, shánějící pracovní sílu a nabídku lidé, tedy ta pracovní síla

40 TRHY V EKONOMII Finanční trh peněžní a peněžní kapitálový finanční trh. kapitálový Peněžní trh: splatnost do jednoho roku (nástroji transakcí jsou šeky, směnky, depozitní certifikáty, ale též i krátkodobé úvěry a ostatní krátkodobé cenné papíry). Tento trh nemá (na rozdíl od druhého) uvedené přesné místo, avšak tvoří jej síť bankovních ústavů, makléřů, kupců, prodejců či různých dalších zprostředkovate- lů. Největší význam ze všech těchto hráčů na trhu mají ale banky, disponují velkým množstvím kapitálu.šeky směnkydepozitní certifikátyúvěrymakléřůbankykapitálu Celkově mají subjekty na peněžním trhu nízké riziko, plynou z nich malé úroky, avšak jejich likvidita je relativně vysoká. Peněžní trh má nezastupitelné místo protože zde dochází k přelivu velkého množství krátkodobého kapitálu.rizikoúroky

41 TRHY V EKONOMII Finanční trh peněžní a peněžní kapitálový finanční trh. kapitálový Kapitálový trh: Na kapitálovém trhu je životnost instrumentů delší. Jedná se například o akcie či obligace a obchoduje se s nimi výhradně na burze. Lze sem zařadit i hypotéky (HZL/CDS).akcieobligaceburzehypotékyHZLCDS

42 Finanční trh

43 Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních KŘESŤANSTVÍ: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi. ISLÁM: Máš dvě krávy. Jednu si necháš, druhou vyměníš za manželku. SOCIALISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a dá ti trochu mléka. KOMUNISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a zavře tě. NACISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě a zastřelí tě. EVROPSKÁ UNIE: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě, jednu zastřelí, druhou podojí a mléko vylije do řeky

44 Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních TRADIČNÍ KAPITALISMUS: Máš dvě krávy. Jednu prodáš a koupíš si býka. Stádo se zvětšuje a hospodářství roste. Nakonec vše prodáš a jdeš do důchodu. ČESKÝ KAPITALISMUS: Na dvě krávy si vezmeš půjčku od banky ve výši 1,6 miliardy Kč a odstěhuješ se na Bahamy. Banka posléze zjistí, že to nebyly krávy ze zlata, jak bylo soudním znalcem doloženo, ale dvě rachitické kozy. Rozdíl zaplatí daňoví poplatníci a soudní znalec bez újmy pokračuje ve své živnosti. AMERICKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Prodáš jednu a nutíš druhou, aby dávala mléko za čtyři. Později najmeš konzultanta, aby zjistil proč to kráva nevydržela a musela být utracena

45 Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních FRANCOUZSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Jdeš do stávky, protože chceš tři. JAPONSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Navrhneš je tak, aby byly desetkrát menší a dávaly dvacetkrát tolik mléka. Pak vytvoříš leporelo o chytré krávě nazvané Kravakimono a budeš je prodávat po celém světě. ČÍNSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. K tomu 300 lidí, kteří je dojí. Vykazuješ plnou zaměstnanost, vysokou produktivitu skotu a zatkneš novináře, který tato čísla zveřejňoval. BRITSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Obě jsou šílené

46 Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních ITALSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Nevíš ale, kde jsou, a tak jdeš na oběd. RUSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš pět. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš 42. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jsou jen dvě. Přestaneš počítat a otevřeš další láhev vodky

47 Postavení jednotlivce a skupiny ("společnosti"): v demokracii jsou práva jednotlivce základem fungování ekonomiky v totalitní společnosti je zájem jednotlivce podřízen zájmu celku (elity, vládnoucí třídě)  a) neefektivnost výrobců b) neefektivnost alokace, způsobená b1) neexistencí tržních cen b2) chronickou nedostatkovostí  b21) korupčním prostředím b22) preferencí úzkých profilů

48 Souvislost s politikou: Souvislost s politikou: v demokratickém prostředí se (samočinně) ustaví efektivní tržní uspořádání demokracie je nutnou a postačující podmínkou pro ustavení se tržního principu. v nedemokratickém prostředí se (samočinně) ustaví neefektivní pseudotržní nebo direktivně plánovací uspořádání

49 Prosperita nedemokratických tržních ekonomik jižní Asie a Číny dočasná: nedemokratické prostředí vede k hrubému selhání trhu, prosperita je spíše dovezena z kapitálových přebytků v zahraničí potíže přijdou při poklesu nebo už při zpomalení růstu (korupce a protekce při eliminaci firem  neefektivnost) pokud se chtějí nedemokratické země otevřít ekonomicky světu, musí přijmout jeho normy (zákaz dětské práce, právo na odbory) a tím ztratí „výhody“

50 TRŽNÍ PROSTŘEDÍ Trh nikdo nevyprojektoval, vznikl a vyvíjí se "darwinovsky" (v legislativně a kulturně determinovaném prostředí). Z toho plyne životaschopnost trhu a jeho překvapující stabilita (uvědomíme-li si složitost ekonomiky). Ale: i legislativní prostředí se vyvíjí podle potřeb trhu (viz s.r.o. při privatizaci – osobní ručení majetkem)

51 Schéma (čistě) tržní ekonomiky Práce = lidská činnost (lidský čas strávený ve výrobě) Půda = přírodní zdroje (zemědělská půda, nerostné bohatství, stavební pozemky) Kapitál = statky dlouhodobě sloužící k výrobě jiných statků (výrobní zařízení, budovy)

52 Schéma (smíšené) tržní ekonomiky

53 Další rozšíření schématu tržní ekonomiky Otevření ekonomiky: zahraniční obchod, mezinárodní kapitálový trh, pohyb pracovníků Dynamika Silové působení (např. snaha o získání monopolního postavení)

54 Trh se vyvíjí podle potřeb ekonomiky: noční peníze prodej dosud neexistujících komodit (budoucí úrody) obchodování s rizikem (pojištění, dokumentární akreditiv) další způsoby eliminace rizika: ◦ opční obchody (prodej práva koupit nebo prodat) ◦ odkup pohledávek „bez postihu“ (forfaiting): [termín z francouzštiny (a´forfait = najednou, jednorázově)]: prodávající postoupí na jiný subjekt pohledávku (z faktury, ale i třeba ze směnky či záruky), ta mu ji ihned uradí, přičemž prodávající neručí (není postižen) za dobytnost pohledávky. ◦ faktoring : společnost přenechá správu a inkaso krátkodobých pohledávek na tzv. faktoringové společnosti (= faktory) (často dceřiná společnost banky) předmětem prodeje jsou informace

55 Efekt rozšíření "tržního hřiště" : zkvalitnění expektací subjektů zvýšení alokační efektivnosti zvýšená stabilita relativních cen i cenové hladiny zvýhodnění silnějších subjektů, zejména se zaměřením na finance

56 Nezastupitelnost a význam trhu objevil Adam Smith, zakladatel ekonomické vědy, ve svém "Bohatství národů" z roku 1776: "Každý jednotlivec se snaží použít svůj kapitál tak, aby jeho produkt měl co největší hodnotu. Sleduje jen svůj vlastní prospěch. Přitom je veden jakousi neviditelnou rukou k tomu, aby prosazoval cíl, o který mu vůbec nešlo. Sledováním svého vlastního zájmu prosazuje zájem společnosti účinněji, než kdyby ho opravdu zamýšlel prosadit."

57 Další názory A.Smithe ( ) psal i vědecké práce na téma altruismus „Uplatňování přirozené svobody několika málo jedinců, které by mohlo ohrozit bezpečnost celé společnosti, je a musí být omezováno zákonem všech vlád.“ Teorie „absolutní výhody“: dělba práce (dělníků i mezi jednotlivými státy). Státy by se měli zaměřit na výrobu toho, v čem jsou lepší než ostatní

58 Jak funguje volný trh? „Dolarovým hlasováním“ O více než 100 let později Smithovu neviditelnou ruku převedl do matematické řeči a dokázal její působení Walras a později Arrow a Debreu v rámci teorie všeobecné rovnováhy. Matematicky dokázali, že za určitých podmínek je tržní uspořádání nejvýkonnější možné. Proces směny statků (bez výroby) popsal pojmem zkoušení (tatonnement), kdy po konečném počtu kroků přizpůsobovací procesy vedou k ustanovení rovnovážné ceny

59 Jak funguje volný trh? „Dolarovým hlasováním“ neexistují státní paternalismus či státní regulace poptávka domácností  nabídka výrobců převis poptávky  nárůst cen  vstup do odvětví převis nabídky  pokles cen  výstup z odvětví, přirozený zánik těch, kteří se „nevejdou do ceny“ ceny výrobních zdrojů jsou odvozeny od cen (očekávaných cen) produktů (Ricardo 1815: „Cena obilí není vysoká kvůli vysoké rentě, ale renta je vysoká, protože roste cena obilí“) Pozn.: v současné době sílí hlasy, že se primární stává vůle výrobců (diktát reklamy). Tržní směna není myslitelná bez peněz

60 Ceny statků jsou vytvářeny interakcemi subjektů, nelze je spočítat v nějakém modelu, protože ve hře jsou: ◦ implicitní informace ◦ prokletí dimenze ◦ hrozba záměrného zkreslení informace jejím poskytovatelem tím spíš nelze spočítat ceny výrobních faktorů (kapitál, půda, práce), ty se odvozují od cen statků

61 Úloha státu v tržní ekonomice a) zajištění klimatu : ochrana práv jedince (smlouvy musí být dodržovány) včetně ochrany a nedotknutelnosti vlastnických práv ochrana peněz ochrana před klamavou reklamou (např. v kapitálovém trhu) ochrana před nekalou konkurencí např. dovozu zboží vyráběného dětmi omezení bezpečnostních rizik (policie, armáda, soudy) b) omezení neefektivnosti alokace (náprava selhání trhu): antimonopolní politika regulace záporných externalit (ekologie) politika zvýšení zaměstnanosti podpora vývozu

62 Úloha státu v tržní ekonomice zajištění sociální koheze (soudržnosti) přerozdělení ve prospěch sociálně slabých (důchodci, nemocní, matky s dětmi …) garance za zdravotnictví, školství omezení nestability protiinflační opatření (restrikce peněžní nabídky, zvýšení úrokových sazeb ČNB) prorůstová opatření v recesi (podpora zahraničních investic, daňové prázdniny) omezení státních výdajů v době vysoké inflace poskytování veřejných statků a služeb pozitivní externality (maják, vzdělání, infrastruktura) podpora vědy a výzkumu (i základního)

63 Existují různé pohledy na míru státních zásahů do ekonomiky, např.: % privátních škol % privátních zdravotních zařízení podpora zemědělců (uznání krajinotvorné pozitivní externality) Stát více zasahuje na trhu výrobních faktorů (trh práce, trh peněz, kapitálový trh) Státní zásahy jsou nákladné, ale nejsou nežádoucí: jde o problém typu trade-off a vzniká problém, jak rozhodovat. Hrozí ◦ tyranie majority ◦ tyranie minority ◦ zvůle mocných ◦ žití na úkor budoucnosti


Stáhnout ppt "Ekonomie I (úvodní přednáška) RNDr. Ing. Miloš Kopa, Ph.D. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Oddělení ekonometrie Č.dv. 408 (508) – 4."

Podobné prezentace


Reklamy Google