Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mikroekonomická politika a zásahy státu do cen. Mikroekonomická politika  Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mikroekonomická politika a zásahy státu do cen. Mikroekonomická politika  Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů."— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomická politika a zásahy státu do cen

2 Mikroekonomická politika  Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů a firem). Mění podmínky za nichž probíhá rozhodování těchto subjektů a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i všeobecnou tržní rovnováhu.  Lze nalézt tři skupiny podnětů, které v tržní ekonomice vedou státní orgány k zasahování do tržního hospodářství: a) neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce b) přerozdělování příjmů c) konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti

3 Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce  Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce.  Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.  Existují i další zdroje alokační neefektivnosti (např. jednotlivé tržní subjekty nemusí disponovat úplnými, perfektními informacemi o trhu a v důsledku této skutečnosti nemusí být jejich rozhodnutí o použití výrobních faktorů z hlediska efektivnosti správné).

4 Přerozdělování příjmů  Společnost (reprezentovaná státem) nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.  Přerozdělením příjmů se ovšem mění postavení jednotlivých subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Změny v chování tržních subjektů působí výrazně na situaci na dílčích trzích (hospodářská politika má tak i zde svůj mikroekonomický aspekt) i na vzájemné postavení jednotlivých ekonomických sektorů (což je naopak makroekonomickým projevem hospodářské politiky).

5 Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti  Trh může sám zajistit efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivní alokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje.  Efektivní alokace zdrojů se může dostat do konfliktu s ostatními cíli společnosti.  Stát v tomto případě může ochraňovat hodnotový systém společnosti, avšak to může přinést případné negativní účinky na efektivní alokaci hospodářských zdrojů. (pozn. klasickým příkladem těchto státních aktivit je v historii často prosazovaná úplná nebo částečná prohibice, která vede k omezování vysoce efektivní výroby alkoholických nápojů).

6 Skupina nástrojů k prosazení záměrů mikroekonomické politiky  Daně  Cenová regulace  Státní vlastnictví  Státní regulace, např. v oblasti sektoru veřejně prospěšných služeb, v dopravě a na finančních trzích a rovněž v oblasti zahraničního obchodu.  Antimonopolní politika zakazující určité druhy konkurenčního chování

7 Daňová soustava v ČR a spotřební daň  Daňová soustava představuje soubor daní, které jsou příjmem státního rozpočtu.  Daňoví poplatníci jsou právnické nebo fyzické osoby -říkáme jim také subjekty daně, kteří jsou povinni daň zaplatit. Objektem daně je důchod, majetek nebo úkon, na jehož základě se daň vyměřuje.

8 Daňová soustava v ČR  1. Daně přímé: a) daň z příjmů fyzických osob b) daň z příjmů právnických osob c) daň z nemovitostí d) daň silniční e) daň dědická a darovací f) daň z převodu nemovitostí g) daň k ochraně životního prostředí  2. Daně nepřímé: a) daň z přidané hodnoty b) spotřební daň

9 Spotřební daň  Spotřební daň je vybírána z naturální jednotky zboží (např. litru benzínu, krabičku cigaret), kdo vlastně platí tuto spotřební daň? Je to spotřebitel nebo výrobce?  Motivační příklad: Jak se změní cena cigaret po zvýšení spotřební daně? Původně stála krabička cigaret 50 Kč a poté stát uvalil spotřební daň 4 Kč z jedné krabičky. Zdražení cigaret povede (díky substitučnímu a důchodovému efektu) kuřáky k tomu, že omezí nákupy a sníží poptávané množství. Menší množství prodávaných cigaret, ale přiměje výrobce k určitému snížení ceny. Cigarety proto nebudou po uvalení daně stát 54 Kč, ale méně (viz. následující obrázek).

10 Spotřební daň Po zavedení spotřební dně ve výši 4 Kč, se nová rovnováha ustálí v bodě E´, při ceně 52 Kč. Takže cigarety budou stát o 2 Kč více. Výrobci snížily produkci na 480 mil. krabiček a budou prodávat krabičku cigaret za 52 Kč. Státu výrobci odvedou 4 Kč a tudíž jim zbude 48 Kč.

11 Spotřební daň  Příklad nám ukazuje, že břemeno spotřební daně dopadá jak na spotřebitele, tak i na výrobce. V našem příkladě se břemeno daně 4 Kč rozdělilo tak, že spotřebitel nese 2 Kč a výrobce 2 Kč.  Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky.  Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na výrobce.  Je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než spotřebitele.

12 Daň z luxusu  Výše uvedený příklad ukazuje, že chce-li vláda používat spotřební daň jako „daň z luxusu“, musí si nejprve položit otázku, jaká je pravděpodobně relativní strmost křivek poptávky a nabídky. Z toho totiž plyne, kdo ponese větší část daňového břemene.  Daně „z luxusu“ mají silný dopad na spotřebitele jen tehdy, jde-li o statek se strmou poptávkou a málo strmou nabídkou.

13 Cenový strop  Dalším ze zásahů státu do cenového systému je stanovování cenových stropů, nebo-li maximálních cen. Znamená to, že prodávající nesmí požadovat cenu vyšší než je státem stanovený cenový strop. Ten se stává maximální cenou.  Cenovým stropem chtějí politikové pomoci spotřebitelům, chránit je před vysokými cenami některých statků – zejména takových, které uspokojují základní potřeby (bydlení, jídlo).  Lidé se domnívají, že cenové stropy pouze „odčerpají“ výrobcům jejich zisky a „věnují“ je spotřebitelů v podobě nižší ceny. To by však platilo jen na monopolním trhu. Na dokonalém trhu dosahují firmy dlouhodobě nulového ekonomického zisku a pokud cenový strop sníží jejich příjmy pod náklady, jsou potom firmy nuceny omezit nabídku…(viz. následující obrázek).

14 Cenový strop  Motivační příklad: Důsledky cenové regulace nájemného Vláda stanovila maximálně přípustnou cenu nájemného (cenový strop) ve výši P R, neboť se domnívá, že rovnovážná cena P E, je pro spotřebitele nepřijatelně vysoká (viz. následující obrázek). Takto stanovená cena P R je pro spotřebitele nízká, tudíž jsou motivováni k vyšší poptávce než rovnovážné Q D. Cena P R je však současně velmi nízká pro stavební firmy (developery). Při ceně P R jsou ochotni nabízet pouze množství Q S. Na trhu se tak postupně vytvoří nedostatek nabídky ve výši Q D Q S. Uspokojení nadbytečné poptávky je potom možné pouze v rámci černého trhu, na němž je nabízeno zboží za vyšší než regulovanou cenu P R.

15 Cenový strop

16  Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.  Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).  Cenový strop fakticky prodražuje zboží těm spotřebitelů, kteří jej kupují „zčásti“ za nepeněžní náklady.

17 Subvence k ceně (cenová podlaha)  Další možností cenové regulace je stanovování cenových podlah, nebo-li minimálních cen za niž bude statek prodáván spotřebitelům. Nástrojem k udržení minimální ceny mohou být subvence.  Stát doplácí výrobcům (producentům) k ceně statku určitou částku – subvenci.  Je zřejmé, že subvence je vlastně záporná spotřební daň. Má proto také opačné účinky než (kladná) spotřební daň: na úkor daňových poplatníků zvyšuje cenu výrobci a snižuje cenu spotřebiteli (a pochopitelně zvyšuje vyráběné a spotřebované množství statku).

18 Subvence k ceně  Motivační příklad: Subvence na produkci mléka Na trhu je velká nabídka mléka a ta se projevila nízkou rovnovážnou cenu mléka. Tržní rovnováha nastává při ceně 6 Kč za litr a množství 20 mil. litrů (viz. bod A na následujícím obrázku). Vláda chce zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč, a proto se rozhodne cenu mléka subvencovat – dávat jim příplatek za každý vyprodukovaný a prodaný litr mléka. Jak velkou subvenci jim bude muset vláda vyplácet, aby jim zajistila cenu 6,80 Kč? Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč). Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).

19 Subvence k ceně Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).

20 Subvence k ceně  Ačkoli stát vyplácí subvenci jen výrobcům, ve skutečnosti subvencuje jak výrobce, tak i spotřebitele.  Subvencování ceny umožňuje spotřebitelům nakupovat za nižší cenu. V našem příkladu bychom mohli říci, že stát subvencuje zemědělce částkou 0,80 Kč a spotřebitele částkou 1 Kč na každý litr mléka.  Prospěch ze subvencí mívají ti, kdo tvoří malou skupinu, ti totiž na daních zaplatí menší podíl subvencí, než jaký z nich mají prospěch. Výrobci subvencovaných statků tvoří obvykle mnohem méně početnou skupinu než jejich spotřebitelé, proto jsou to obvykle výrobci, kteří mají ze subvencí prospěch.

21 Subvence k ceně a efektivnost  Subvence k ceně vyvolávají neefektivnost. Na příkladu vidíme, že produkované množství 21 mil. litrů mléka není optimálním množstvím, protože mezní náklady na jeho výrobu jsou vyšší než mezní užitek z jeho spotřeby. Mezní náklady činí 6,80 Kč a mezní užitek je pouze 5 Kč. 21 mil. litrů je tedy nadoptimální množství (optimální množství by bylo 20 mil. litrů).

22 Proč existují subvence k ceně?  Jestliže jsou subvence v rozporu s ekonomickou efektivností, proč tolik zemí subvencuje zemědělské produkty?  Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.  Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.

23 Selhání státu  Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.  Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech: * nedokonalé rozhodování státních orgánů * státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky) V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.  Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.

24  KONEC


Stáhnout ppt "Mikroekonomická politika a zásahy státu do cen. Mikroekonomická politika  Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů."

Podobné prezentace


Reklamy Google