Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Daňová teorie a politika

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Daňová teorie a politika"— Transkript prezentace:

1 Daňová teorie a politika
Základy daňové teorie

2 Základní daňové principy
Všeobecnost daní Spravedlnost daní Efektivnost daní Daňová výtěžnost Stabilita daňového práva Harmonizace (některých) daní v rámci EU

3 Funkce daní Alokační (fiskální) funkce – daně umožňují získat finanční prostředky pro financování veřejných statků Redistribuční funkce – zejména progresivní daně pomáhají zmírňovat nerovnosti mezi ekonomickými subjekty Stabilizační funkce – progresivní důchodové daně jsou využívány jako automatický vestavěný stabilizátor ekonomiky

4 Spravedlnost daní Daně se považují za spravedlivé, pokud je spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů nebo spotřeby (tzn. pokud je spravedlivá daňová redistribuce celkového společenského užitku). Co je spravedlivé?

5 Dvě zásady spravedlivého zdanění
Princip prospěchu (ekvivalence, užitku, směnná teorie) Daně jsou spravedlivé, pokud poplatník zaplacením daně utrpí újmu, která se rovná užitku, který má tento poplatník z veřejných statků (jejich poskytování je umožněno daněmi). Princip platební schopnosti Poplatníci mají platit daně podle své skutečné platební schopnosti. Současně by měla platit horizontální spravedlnost (ti, co jsou na tom stejně, platí stejné daně) a vertikální spravedlnost (ti, co jsou na tom lépe, platí vyšší daně).

6 Efektivnost daní Princip efektivnosti daní je požadavkem, aby náklady na daňový systém byly co nejnižší.

7 Dva efekty daní důchodový efekt – daň vždy snižuje disponibilní důchod. Důchodové daně (daně z příjmů) snižují disponibilní důchod přímo, daně spotřební nebo z majetku snižují disponibilní důchod nepřímo. Důsledek – snížení reálného příjmu poplatníka nebo nutnost zvýšení jeho pracovního úsilí, aby ztrátu kompenzoval, příp. obojí.

8 substituční efekt – vzniká jako důsledek zkreslení cen statků – uložená daň zvyšuje cenu zdaněného statku v poměru k nezdaněnému, a tím mění dosavadní poměry cen. Spotřebitel provádí substituci – vyhledává nezdaněné statky s nižší cenou nebo se vzdává spotřeby statku s cenou zvýšenou o daň, i když tak může dosáhnout nižšího užitku. Tento efekt nemají pouze paušální daně (např. daň z hlavy).

9 Náklady zdanění Náklady administrativní
Nadměrné daňové břemeno (tzv. ztráta mrtvé váhy)

10 Administrativní náklady zdanění
Všechny náklady spojené s fungováním daňového systému, s tvorbou daňových zákonů, s vyměřováním a vybíráním daní atd. Administrativní náklady: - přímé – nese veřejný sektor, např. náklady na daňovou administrativu, náklady statistických úřadů, soudní moci při vymáhání daňových nedoplatků, náklady vlády a parlamentu na schvalování daňových zákonů - nepřímé – nesou sami poplatníci, např. náklady na podávání daňových přiznání, na daňové poradce, na daňové účetnictví

11 Složení daňového břemene poplatníka
Daňové břemeno poplatníka Výše zaplacené daně Čistý daňový výnos Administrativní náklady přímé Náklady daňové administrativy Náklady jiných veřejných institucí Nadměrné daňové břemeno Administrativní náklady nepřímé

12 Nadměrné daňové břemeno (ztráta mrtvé váhy)
Nadměrné daňové břemeno je důsledkem substituce, kterou provádějí daňoví poplatníci, aby se vyhnuli placení daně. Substituce vede nejen ke snížení užitku poplatníka, ale z ekonomického hlediska především k odklonu od efektivní alokace, kterou zajišťuje konkurenční trh.

13 Nadměrné daňové břemeno – obrázek
P Q t P1 P0 P2 Q1 Q0 S1 S0 D E0 E1 B A Daňový výnos státu Nadměrné daňové břemeno

14 Nadměrné daňové břemeno snižuje celkový užitek poplatníka a znamená absolutní ztrátu.
Velikost nadměrného daňového břemena ovlivňuje: - výše daně - elasticita poptávkové křivky (sklon poptávkové křivky)

15 Závislost nadměrného daňového břemene na velikosti daně
Čím větší je daň, tím větší je nadměrné daňové břemeno. Nadměrné daňové břemeno roste rychleji než daň: Vzroste-li daň n-krát, vzroste při lineární poptávkové křivce nadměrné daňové břemeno n2-krát. → Je efektivnější uložit více menších daní než jednu vysokou (ale je třeba počítat s vyššími administrativními náklady zdanění).

16 Závislost nadměrného daňového břemene na velikosti daně - graf
P Q Q1 Q0 S1 S0 D E0 E1 t1 S2 E2 t2 Q2

17 Závislost nadměrného daňového břemene na elasticitě poptávkové křivky
Čím větší je elasticita poptávkové křivky po daném statku, tím větší je nadměrné daňové břemeno (velký substituční efekt).

18 Závislost nadměrného daňového břemene na elasticitě poptávkové křivky - graf
Q Q1´ Q1 S1 S0 D E1 E1´ t E0 Q0

19 Nápravná daň a negativní nadměrné daňové břemeno
Daň vždy snižuje efektivnost ekonomiky, protože vede k odklonu od efektivní alokace a vyvolává vznik nadměrného daňového břemene. Jestliže však trh v určitém případě selhává, může uložená daň naopak ekonomiku přiblížit stavu efektivní alokace (např. ekologické daně).

20 Daňový dopad (daňová incidence)
Daňový dopad - rozdělení daňového břemene mezi jednotlivé poplatníky. Daňový dopad: - absolutní (rozdělení celkové částky daně) - relativní (procentní podíl z celé daně) - formální (ze zákona) – týká se subjektů daně, kterými jsou poplatníci a plátci daně uvedení v daňových zákonech, - skutečný – daň uloženou zákonem nemusí celou nést subjekt určený zákonem, ale může ji přesunout na jiné subjekty.

21 Daňový přesun Skutečný dopad je výsledkem daňového přesunu.
Subjekty daňového dopadu se snaží minimalizovat svou daňovou povinnost, snaží se daň přesunout jinam. Subjekty, jichž by se daň měla týkat po prvním přesunu, se ji snaží přesunout dál. Daňový přesun: - dopředu – např. na odběratele, spotřebitele - dozadu – např. na dodavatele, výrobce - dopředu i dozadu – zčásti dopředu a zčásti dozadu

22 Velikost daňového přesunu
Velikost daňového přesunu závisí např. na: - charakteru trhu (dokonale konkurenční, monopolní) - elasticitách poptávky a nabídky - velikosti daně Na elasticitě nabídky a poptávky závisí možnost substituce a velikost daňového přesunu: Čím je elastičtější poptávka a méně elastická nabídka, tím větší část daně dopadá na výrobce (tj. dozadu). Čím je elastičtější nabídka a méně elastická poptávka, tím větší část daně dopadá na spotřebitele (tj. dopředu).

23 Literatura Základní: - KUBÁTOVÁ, K. : Daňové teorie a politika. 3. přeprac. Vydání. Praha, ISBN


Stáhnout ppt "Daňová teorie a politika"

Podobné prezentace


Reklamy Google