Digitální učební materiál

Prezentace na téma: "Digitální učební materiál"— Transkript prezentace:

1 Digitální učební materiál
Autor: Mgr. Eva Plačková Předmět/vzdělávací oblast: Český jazyk Tematická oblast: Větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu Téma: Přívlastek Ročník: 3. Datum vytvoření: Říjen 2013 Název: VY_32_INOVACE_ CJL Anotace: Definice rozvíjejícího větného členu přívlastku, druhy a funkce přívlastku, určení přívlastku. Digitální učební materiál je určen pro žáky technických oborů. Výuka náročného tématu Syntax se stává názornější a přehlednější. Využití všech možností multimediálních prostředků usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich aktivitu. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a podporují samostatné myšlení žáků. Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad a procvičování, nevyžaduje použití žádných pomůcek. Prezentace primárně slouží pro výklad a ověřování znalostí v hodině, ale díky své názornosti může být využita také k samostudiu, pro distanční formu vzdělávání, k opakování ke společné části maturitní zkoušky, případně k doplnění učiva pro žáky s individuálním učebním plánem. Kontrolní otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC, dataprojektoru, popř. interaktivní tabule.

2 PŘÍVLASTEK (Atribut)

3 Přívlastek rozvíjí podstatné jméno, přesněji vymezuje jeho význam
ptáme se otázkami jaký?, který?, čí? není součástí základové větné struktury, nevalenční člen je vyjádřen přídavným jménem (bílá růže), zájmenem (moje sestra), číslovkou (tři studenti), podstatným jménem (hodina fyziky, sportovci z Kolína), infinitivem (chuť zpívat), příslovcem (místo dole), vedlejší větou přívlastkovou nebo spojkovou (Problém, který musíme řešit, je záludný. Rozkaz, aby všichni odešli, museli splnit.) rozvíjené podstatné jméno může být podmětem, předmětem, příslovečným určením, přívlastkem neshodným

4 Druhy přívlastku podle vztahu k řídícímu podstatnému jménu
přívlastek shodný podstatné jméno řídí pád, číslo a rod přívlastku, gramatické kategorie jsou shodné vyjádřen přídavným jménem (vzrostlý les), zájmenem (můj nápad), číslovkou (oba muži), které stojí před řídícím jménem v odborných názvech, při důrazu a v citově zabarvených výpovědích stojí za řídícím jménem (lidé nešťastní!, kudlanka nábožná) za shodný přívlastek jsou považována i nesklonná přídavná jména (fér zápas, super zábava, prima prázdniny)

5 Druhy přívlastku podle vztahu k řídícímu podstatnému jménu
přívlastek neshodný pád, číslo, ani rod přívlastku a řídícího podstatného jména se neshodují, při skloňování se nemění (hodina matematiky, v hodině matematiky, hodiny matematiky) stojí obvykle za řídícím jménem nejčastěji vyjádřen podstatným jménem ve 2. pádě (přečtení dopisu, dopis od kamaráda), přivlastňovacím zájmenem (jeho nápad), příslovcem (nápady shora), infinitivem (nápad cvičit)

6 Druhy přívlastku podle počtu přívlastků rozvíjejících řídící podstatné jméno
přívlastek holý: nerozvitý žádným větným členem (červená barva) přívlastek rozvitý: dále rozvit jiným větným členem (rychle se měnící situace) přívlastek postupně rozvíjející: řídící podstatné jméno se rozvíjí nejdříve jedním přívlastkem tvořeným přídavným jménem, potom se toto spojení rozvíjí dalším výrazem postupně zpřesňujícím, neodděluje se čárkou (nejznámější současný argentinský fotbalista) přívlastek několikanásobný: více přívlastků stojí vedle sebe a rozvíjí totéž řídící jméno, jejich pořadí je možno zaměnit, oddělují se čárkou, pokud nejsou spjaty slučovacími spojkami a, i, ani, nebo, či (modré, žluté a bílé kostky)

7 Druhy přívlastku podle významového vztahu k řídícímu podstatnému jménu a těsnosti spojení rozvitého přívlastku přívlastek volný: vyjadřuje doplňující nepodstatnou vlastnost, lze ho vypustit beze změny smyslu výpovědi, odděluje se čárkou, bývá rozvitý, stojí za řídícím podstatným jménem (Dvůr, obehnaný vysokým plotem, byl plný vraků aut.) přívlastek těsný: vyjadřuje podstatnou vlastnost, nelze ho vypustit beze změny smyslu výpovědi, neodděluje se čárkou, může být rozvitý, stojí před nebo za řídícím jménem (Sportovci přihlášení k zápasu se dostaví k závodišti.)

8 Zvláštní typy přívlastku
nominativ jmenovací: nesklonný přívlastek v 1. pádu, který zužuje nebo zpřesňuje význam řídícího podstatného jména, uvádí jméno, titul, neodděluje se čárkou (město Plzeň, kniha Babička, hotel Hilton, MUDr. Jan Sova) výrazy zastupující vypuštěné podstatné jméno: eliptický výraz (jeden, každý ze studentů – jeden, každý student z ostatních studentů) genitiv (2.pád) podílnosti: stojí u podstatného jména, zájmena, číslovky a příslovce (sklenice mléka, něco hezkého, deset míčů, plno mravenců) podstatné jméno s jako: pokojík jako klícka

9 Přístavek je někdy považován za typ volného přívlastku
tutéž představu označujeme dvojím způsobem oddělujeme ho čárkou z obou stran Petr a Pavel, dva nerozluční kamarádi, se vydali do lesa. Úspěšné sportovce, majitele zlatých medailí, uvítali jejich fanoušci.

10 Procvičování Připojením dalších slov vytvořte přívlastky několikanásobné a postupně rozvíjející: světlé vlasy, bílé květy, Honzovi přátelé, zahraniční výrobky, polní cesta Určete přívlastky shodné a neshodné: Bavily ho procházky parkem a přilehlým lesem. Ne každý student má nadání naučit se cizí jazyky. Otec dal najevo svoje obavy o Jirkův prospěch ve škole. Každou sebemenší kritiku agresivně odmítal. Ulice U Hvězdy navazuje na ulici Nerudovu.

11 Správné řešení přívlastky několikanásobné: světlé a tmavé vlasy, bílé i rudé květy, Honzovi a Pavlovi přátelé, zahraniční i domácí výrobky, polní nebo lesní cesta přívlastky postupně rozvíjející: světlé krátce střižené vlasy, bílé uvadající květy, Honzovi milí přátelé, zdraví ohrožující zahraniční výrobky, topoly lemovaná polní cesta přívlastky shodné: přilehlým, každý, cizí, svoje, Jirkův, každou, sebemenší, Nerudovu přívlastky neshodné: parkem, lesem, naučit se, ve škole, U Hvězdy

12 Použité zdroje MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, ISBN