Organizace VS v ČR Územní samospráva

Členění veřejné správy státní správa především vláda, ministerstva a ostatní ústřední správní úřady odborné územní správní úřady (odvětvová působnost) územní samospráva

Územní samospráva VS uskutečňovaná jinými subjekty, než je stát (základními a vyššími ÚSC) vykonávají ji: a) obce b) kraje c) hlavní město Praha charakteristika: přibližuje se soukromé správě v rámci samostatné působnosti je zaměřena na vlastní záležitosti, ÚSC mají lepší předpoklady a větší zájem řešit lokální záležitosti než stát většinou používá prostředky, které nemají povahu státní moci její základní principy stanoví Ústava ČR

Základní charakteristiky územní samosprávy Dvoustupňová úroveň: obce, kraje Smíšený model výkonu správy: Obce se samostatnou působností Obce s přenesenou působností: obecní úřady (ORP, dvojkové obce) Kraje – přenesená působnost, krajské úřady hlavní město Praha – současně obcí i krajem Právní garance samosprávy, ústava, Listina základních práv a svobod Právo na majetek, nezávislost hospodaření, volba vlastních zástupců Princip decentralizace - hlavními nositeli samostatné působnosti jsou volené orgány

Právní úprava ÚSC ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Evropská charta místní samosprávy

Druhy ÚSC 1. OBCE základní územní samosprávné celky Obce Městysy města statutární města: územně členěná územně nečleněná 2. KRAJE vyšší územní samosprávné celky PRAHA má specifické postavení: obec, kraj, hlavní město ČR

Samostatná působnost Obec spravuje své záležitosti samostatně – jde o tzv. samostatnou působnost přibližuje se soukromé správě – prioritně zaměřena na vlastní záležitosti (komunita, obec, MČ, region) samosprávné záležitosti musí být řešeny s ohledem na širší zájmy obce a kraje mají lepší předpoklady pro řešení lokálních (regionálních) záležitostí než stát neexistuje hierarchické členění výkonu samostatné působnosti

Samostatná působnost obce Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon Do samostatné působnosti obce patří: stanovení počtu členů rady obce, volba starosty, místostarostů a dalších členů rady obce (radních) z řad členů zastupitelstva obce a jejich odvolávání z funkce určování funkcí, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedů a dalších členů a jejich odvolávání z funkce

Přenesená působnost obce Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce; v tomto případě je území obce správním obvodem Metodickou a odbornou pomoc ve věcech výkonu přenesené působnosti vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad přenesenou působnost vykonávají za statutární města zejména jejich magistráty a za městské části úřady těchto částí ostatní obce zajišťují svými orgány výkon přenesené působnosti na základní úrovni ve vlastních nebo jinak zákonem, resp. navazující vyhláškou vymezených správních obvodech

V samostatné působnosti může obec ukládat povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku (stanovení činností, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány) pro pořádání a průběh veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku k zajištění udržování čistoty na veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí a veřejné zeleně a k užívání obecního majetku sloužícího veřejnosti (právo obce stanovit sazbu místních poplatků a podrobnosti jejich vybírání a splatnost, související ohlašovací povinnosti a úlevy či osvobození, případně vymezení míst podléhajících poplatku) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala obce v přenesené působnosti (státní správa přenesená na orgány územní samosprávy) nařízení, která schvaluje rada obce

Principy, jimiž se řídí samospráva Demokratičnost – základní orgány samosprávy jsou voleny přímo občany Volební princip x participativní formy rozhodování Demokratické způsoby rozhodování – rozhodování ve sboru – kolegiálně Podřízenost, popř. odpovědnost ostatních samosprávných orgánů základnímu volenému orgánu Autonomnost rozhodnutí – samosprávné orgány disponují velkou autonomií Neexistence zásady hierarchické podřízenosti a nadřízenosti – samospráva nepodléhá orgánům státní správy Právo na vlastní majetek a svobodné nakládání se svými financemi

Místní (a krajské) referendum podmínky výkonu práva hlasovat v referendu (pouze na územní, nikoliv celostátní úrovni), organizaci referenda, rozsah soudního přezkumu referenda a další související záležitosti dva zákony: zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů: upravuje konání referenda na úrovni obcí a hlavního města Prahy zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů: upravuje konání referenda na úrovni krajů (nikoliv naúrovni hlavního města Prahy)

Nepřípustnost referenda referendum nelze konat např. o následujících záležitostech (byť spadají do samostatné působnosti ÚSC): o rozpočtu ÚSC o místních poplatcích (v místním referendu) o zřízení (zrušení) orgánů ÚSC a o jejich vnitřním uspořádání o volbě a odvolání starosty, primátora, hejtmana, členů rady nebo dalších orgánů ÚSC o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky referendum nelze konat např. tehdy: Jestliže by otázka položená v referendu nebo rozhodnutí v něm přijaté byly v rozporu s právními předpisy jestliže od platného rozhodnutí v referendu do podání návrhu na konání referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců když se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení (např. ve správním řízení)

Obecní úroveň Podle zákona č. 128/2000 Sb. je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce Obec je veřejnoprávní korporací a má vlastní majetek V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost Zvláštní postavení mají statutární města, jejichž území se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce

Občané obce Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo volit i být volen do zastupitelstva obce a hlasovat v místním referendu Občané mají právo: vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva k návrhu rozpočtu a závěrečného účtu a k projednávaným věcem nahlížet do schváleného rozpočtu a závěrečného účtu nahlížet do dalších dokumentů (usnesení přijatých zastupitelstvem, zápisů z jednání zastupitelstva, usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady) a pořizovat si ze všech těchto usnesení výpisy zasahovat iniciativně do dění ÚSC tím, že se mohou dožadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem podávat orgánům ÚSC návrhy, připomínky, podněty

Zastupitelstvo Je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce

Počet členů zastupitelstva do 500 obyvatel    5 až 15 členů  nad 500 do 3 000 obyvatel    7 až 15 členů  nad 3 000 do 10 000 obyvatel   11 až 25 členů  nad 10 000 do 50 000 obyvatel   15 až 35 členů  nad 50 000 do 150 000 obyvatel   25 až 45 členů  nad 150 000 obyvatel   35 až 55 členů.

Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů

Starosta Starosta zastupuje obec navenek Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu obce Starosta odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce Přímá volba starostů

Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je- li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti Tajemník obecního úřadu je odpovědný starostovi za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti

Výbory iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva Finanční výbor - provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce Kontrolní výbor - kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti, plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce výbor pro národnostní menšiny (ne vždy)

Dozor Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce - vykonává krajský úřad v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce - vykonávají Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti

Krajské zřízení Kraj je podle zákona č. 129/2000 Sb. územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje Vlastní činnost začala krajská zastupitelstva a další krajské orgány včetně krajských úřadů vykonávat od 1. 1. 2001 → legislativně ukončena druhá etapa decentralizace SS v ČR Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem Kraj je spravován zastupitelstvem kraje Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad

Působnost kraje Kraj má právo na samosprávu ve věcech, které jsou stanoveny zákonem; působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje

Krajská soustava v ČR V České republice je celkem 13 krajů + hl. město Praha, (podle výsledku ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a jeho novelizace): Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram a Rakovník Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor

Karlovarský kraj se sídlem v Karlových varech, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou

Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava - město Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín

Zastupitelstvo Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva je dán velikostí kraje měřené počtem obyvatel Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením Zastupitelstvu je vyhrazeno předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně v souladu se zákonem

Rada Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti Radu tvoří hejtman, zástupce hejtmana (zástupci hejtmana) a další členové rady Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení

Hejtman Hejtman zastupuje kraj navenek Hejtmana a zástupce hejtmana volí zastupitelstvo z řad svých členů Hejtman a zástupce odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu

Krajský úřad Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem Zastupitelstvo ani rada nemůže na krajský úřad přenést úkoly, které jsou jim vyhrazeny zákonem Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu Krajský úřad se člení na odbory, oddělení, sekretariát ředitele a sekretariát hejtmana

Výbory a komise Výbory: iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva kraje povinně finanční, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Komise: iniciativní a poradní orgány rady kraje