Živnostenské podnikání (správně-právní režim) III. část Právnická fakulta MU Brno říjen 2011 zpracoval: Petr Průcha

Živnostenská kontrola předmět živnostenské kontroly subjekty oprávněné provádět kontrolu režim výkonu živnostenské kontroly důsledky učiněných zjištění součinnost orgánů státní správy při kontrole

Předmět živnostenské kontroly dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem a zvláštními předpisy Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností. dodržování podmínek poskytování služeb podle § 69a dodržování podmínek provozování živnosti stanovených v rozhodnutí o udělení koncese

Subjekty oprávněné provádět kontrolu živnostenské úřady v rámci své působnosti - zaměstnanci živnostenských úřadů - ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů, např. orgány hygienické služby, inspekce bezpečnosti práce, zemědělské a potravinářské inspekce, obchodní inspekce apod.

Režim výkonu živnostenské kontroly výkon živnostenské kontroly se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (těžiště v ust. §§ 8 až 26, která vymezují tzv. kontrolní řád - tady zejména : písemné pověření, možnost ukládat pořádkové pokuty při nedostatku součinnosti, sepis protokolu, námitky) samotný živnostenský zákon stanoví, že - při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci provádějící kontrolu pořizovat též zvukové a obrazové záznamy - podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu; nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly

Důsledky učiněných zjištění zaměstnanec ŽÚ, provádějící kontrolu, může uložit pořádkovou pokutu ( dle zákona o státní kontrole – / ,- Kč ) živnostenský úřad může - uložit povinnost odstranit ve stanovené odstranit zjištěné nedostatky (odvolání nemá odkladný účinek) - uložit pokutu za „neoprávněné provozování činnosti, která je živností“ či za porušení jiných povinností - pozastavit provozování živnosti - zrušit živnostenské oprávnění

Součinnost orgánů státní správy při kontrole Živnostenské úřady ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informují jednotlivé specializované orgány, zejména orgány dozírající na dodržování hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů a orgány České obchodní inspekce, o porušování příslušných zvláštních předpisů osobami provozujícími činnost, která je předmětem živnosti. Orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů, vzájemně spolupracují, zasílají opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatelem, příslušnému živnostenskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V téže lhůtě příslušnému živnostenskému úřadu oznamují i případy „neoprávněného podnikání“ zjištěné při výkonu jejich činnosti.

Pokuty v režimu živnostenského zákona – z pohledu typu deliktu pokuty za přestupky pokuty za jiné správní delikty – z pohledu porušených povinností pokuty za neoprávněné podnikání pokuty za porušení jiných povinností – z pohledu způsobu rozhodování bloková pokuta pokuta uložená ve správním řízení

Výše pokut - pokuty za neoprávněné podnikání - fyzické i právnické osoby (do ,- Kč) - pokuty za porušení jiných povinností - přestupky (do ,- Kč) - jiné správní delikty (do ,- Kč) - blokové pokuty (do 5 000,- Kč)

STANOVENÍ VÝŠE POKUTY VE SVĚTLE Nál. ÚS č. 405/2002 Sb. a č. 299/2004 Sb., a další judikatury Pl. ÚS 3/02, ze dne , č. 405/2002 Sb. K § 106 odst. 3 zák.č. 50/1976 – spodní hranice ,- Kč se zrušuje, od Zákonem stanovená minimální výše pokuty musí být nastavena tak, aby umožňovala alespoň do určité míry zohlednit majetkové a osobní poměry delikventa, v daném případě tak, aby uložení pokuty, byť i v minimální výši, nemělo pro delikventa likvidační účinek, případně aby nezpůsobovalo, že podnikatelská činnost po značné (několikaleté) časové období ztratí jakýkoliv smysl. Není respektována tato zásada, jedná se o takový zásah do majetkových práv jednotlivce, jež vzhledem ke své intenzitě představuje porušení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně základních práv a svobod. Současně zakládá porušení čl. 1 Listiny, neboť způsobuje zásadní nerovnost subjektů v oblasti sociální.

. Pl. ÚS 38/02, ze dne , č. 299/2004 Sb. K § 11 odst. 3 zák.č. 129/2000 Sb. – návrh na zrušení se odmítá Ústavní soud nechápe rovnost jako absolutní, nýbrž jako relativní (a nadto akcesorickou ve vztahu k jiným základním právům a svobodám). S pojmem relativní rovnosti úzce souvisí pojem přiměřenosti zásahu do základních práv. Z charakteru pokuty jako majetkové sankce nutně vyplývá, že má-li být individualizovaná a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit jako směšná a neúčinná, zatímco v případě postihu nemajetného může působit drakonicky a likvidačně. Není tedy porušením principu relativní rovnosti, když dvěma osobám v různých situacích bude uložena pokuta v různé výši, byť by jediným rozdílem jejich situace měly být právě rozdílné majetkové poměry. Kriterium zkoumání majetkových poměrů delikventa při úvaze o výši ukládané pokuty je nezbytné a komplementární - nikoli ovšem proto, že vysoké pokuty by byly nevymahatelné, ale vzhledem k riziku "likvidačního" účinku nepřiměřeně vysoké pokuty. Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence). § 11 odst. 3 ZoK x § 58 odst. 5 ZoO

. Pl. ÚS 12/03 ze dne , č. 300/2004 Sb. K § 106 odst. 2 zák.č. 50/1976 – spodní hranice ,- Kč se zrušuje, od Pokuta může za určitých okolností představovat zásah do základního práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to v případě, pokud zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou. Zakotvení minimální výše pokuty do zákona v zásadě sleduje legitimní cíl, neboť umožňuje odlišit závažnost či nebezpečnost těch kterých typů protiprávních jednání. Může se jevit jako určitý prostředek ochrany před eventuální diskriminací, na druhé straně však vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům. Stanovování a zvyšování dolní hranice sankce neumožňuje vždy uplatnit zásah přiměřený a může mít ve vztahu k subjektům, jímž je sankce v podobě pokuty ukládána, někdy i charakter likvidační. obdobně dále např. Nález sp.zn. I. ÚS 416/04, ze dne X Usnesení sp.zn. IV. ÚS 638/03, ze dne (majetk. poměry non) (pokuta u taxislužby)

. Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 1 As 9/ ( Správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem. pokuta dle § 35 odst. 3 písm. h/ zák.č. 111/1994 Sb. (taxislužba)

K o n e c děkuji za pozornost