Postavení rozpočtu nákladů v systému plánů a rozpočtů

Rozpočet v peněžním vyjádření kvantifikuje vývoj hodnotových veličin  pro stanovené období  pro stanovený objem a strukturu činnosti (→ vytvořených a prodaných výkonů)  pro podnik jako celek či pro hierarchicky nižší úroveň řízení (→ středisko)  při předpokládaných změnách v procesu tvorby výkonů a prodeje zákazníkům základem je tzv. podnikový rozpočet (Master Budget) rozpočtová výsledovka rozpočet peněžních toků rozpočtová rozvaha Rozpočty

Cíle sestavení krátkodobých rozpočtů 1. sestavení podnikového rozpočtu jako nástroje realizace cílů podniku východisko: strategické plány a rozpočty a objektivně existující podmínky 2. dezagregace cílů podnikového rozpočtu na dílčí cíle a úkoly středisek východisko: vymezení pravomoci a odpovědnosti středisek účinnost naplnění cílů rozpočtů závisí na  provázanosti s ostatními nástroji řízení  motivačním působení na chování řídicích pracovníků rozpočet je formální a neúčinný pokud je pouze „rozpisem“ vrcholových ukazatelů bez respektování vývoje podmínek na trhu a ovlivnitelnosti úkolů řídicími pracovníky Rozpočty

Funkce krátkodobých rozpočtů stanovují cíle pro dané období v návaznosti na strategické cíle realizace (naplnění) dlouhodobých rozpočtů s možností reakce na měnící se podmínky koordinují činnost středisek uvnitř podniku komunikace uvnitř podniku a schopnost předem identifikovat konflikty motivují řídicí pracovníky k dosažení úkolů v souladu s cíli podniku působení na chování a motivaci řídicích pracovníků jsou nástrojem kontroly skutečného vývoje hodnotových veličin porovnání skutečného průběhu s předem stanovenou výší umožňují měřit výsledky činnosti středisek a řídicích pracovníků měření výkonnosti Rozpočty

Vztah krátkodobých rozpočtů k časovému období základní období – jeden rok rozdělení na 12 měsíců nebo 13 čtyřtýdenních období rozpočty na další čtvrtletí mohou být průběžně zpřesňovány klouzavé rozpočtování – průběžná aktualizace rozpočtu (obvykle po čtvrtletích) spojená s doplněním údajů pro další navazující čtvrtletí vyhodnocování výsledků vždy po měsíci nebo po čtyřech týdnech Rozpočty

Proces sestavování rozpočtu tým pro sestavení rozpočtu (tým na úrovni vrcholového řízení složený z řídicích pracovníků ze všech oblastí činnosti)  úkoly: zajistit reálnost rozpočtů a dostatečnou koordinovanost oddělení controllingu  úkoly: zpracování postupů a metod sestavení rozpočtu včetně určení časového harmonogramu sestavování; spolupráce s řídicími pracovníky při jejich sestavování (poradenská a administrativní funkce)  zodpovědnost za včasnou přípravu rozpočtu řídicí pracovníci středisek  úkoly: zpracování návrhu rozpočtu střediska (ve spolupráci s oddělením controllingu), jeho prezentace a případné přepracování Rozpočty

Etapy sestavování rozpočtové výsledovky I. vymezení rozpočtové politiky podniku a základních směrů vývoje jeho činnosti ovlivněno změnami v marketingovém mixu a záměry na rozšíření či omezení výkonů východisko – podnikové cíle a politiky vymezení faktorů, které omezují výkonnost podniku poptávka na trhu kapacita podniku a rychlost reakce na změny příprava rozpočtu výnosů z prodeje východiska – plán prodeje a předem stanovené ceny výkonů stanovení základní struktury rozpočtu nákladů v rozpočtové výsledovce navazuje na strukturu rozpočtu výnosů z prodeje východisko – členění nákladů na variabilní a fixní s možností jejich stupňovitého členění (→ FN výkonu, útvaru, správy a řízení) Rozpočty

Etapy sestavování rozpočtové výsledovky II. první (výchozí) etapa přípravy rozpočtů středisek výchozí přístup – „bottom-up“, tj. proces sestavení postupuje od návrhů nejnižší úrovně řízení ke koordinaci a doladění na vyšších úrovních každý řídicí pracovník sestavuje návrh rozpočtu za tu oblast činnosti, za kterou je odpovědný projednání návrhu rozpočtu střediska s hierarchicky vyšším stupněm řízení Divize Závod 1 Závod 2 Úsek A Úsek B Úsek C Úsek D Útvar 1 Útvar 2 Útvar 3 Útvar 4 Útvar 5 Útvar 6 Útvar 7 Útvar 8 Rozpočty

Etapy sestavování rozpočtové výsledovky III. koordinace a přepracování rozpočtů středisek cíl – ověřit vztahy mezi rozpočty z hlediska návaznosti a souladu případný návrh změny rozpočtu by měl předložit pracovník, který sestavoval původní návrh etapa se může i několikrát opakovat konečné přijetí a schválení rozpočtu středisek celková koordinace završená sestavením rozpočtové výsledovky za podnik jako celek Rozpočty

Vztah předběžné kalkulace a rozpočtu nákladů střediska Jednicové náklady norma * předem stanovené ocenění Variabilní režie rozpočet / plánovaný objem výkonů Fixní režie Rozpočet střediska Jednicové náklady předběžná kalkulace*plánovaný objem výkonů Variabilní režie normativy * vztahové veličiny Fixní režie limity Rozpočty

Metodické otázky sestavení rozpočtu režijních nákladů středisek struktura režijních nákladů východisko – členění nákladů na variabilní a fixní ve vazbě na druhové a účelové členění nákladů rozlišují se prvotní a druhotné náklady metody stanovení rozpočtovaných nákladů střediska (viz následující slide) způsob kontroly dodržení rozpočtu Rozpočty

Metody stanovení rozpočtovaných nákladů střediska Prvotní údaje pro sestavení rozpočtů využití údajů o skutečnosti minulých období sestavení rozpočtu od nulového základu Způsob zpracování prvotních údajů indexní metody → základem je věcná analýza nákladové složky matematicko – statistické metody grafický rozbor a extrapolace Způsob stanovení nákladového úkolu variabilní náklady – normativy → východiskem je určení vztahových veličin, na které je vázána úroveň nákladového úkolu fixní náklady - limity Rozpočty

Kontrola dodržení rozpočtu režijních nákladů důležité je pravidelné a včasné porovnání skutečného a předem stanoveného vývoje, zjištění a vyhodnocení rozdílů a přijetí opatření možné příčiny vzniku rozdílů  nereálně stanovený úkol  odlišný vývoj podmínek v průběhu období způsoby kontroly dodržení rozpočtu  prostřednictvím interních výnosů a výsledku hospodaření střediska (viz Kapitola 9 Odpovědnostní účetnictví)  porovnání skutečných a rozpočtovaných nákladů mimo účetní systém Rozpočty

Kontrola rozpočtu režijních nákladů mimo účetní systém pomocí pevného rozpočtu porovnává se skutečnost se schváleným rozpočtem vhodné u středisek, kde není vymezený nebo měřitelný výkon pomocí variantního přepočteného rozpočtu porovnává se skutečnost s rozpočtem s přepočtenými variabilními náklady podle skutečného objemu a struktury výkonů (→ předmět přepočtu pouze variabilní náklady) vhodné u středisek, která nerozhodují o využití kapacity pomocí lineárně přepočteného rozpočtu porovnává se skutečnost s rozpočtem s přepočtenými veškerými náklady podle skutečného objemu a struktury výkonů (→ předmětem přepočtu i fixní náklady) vhodné u středisek, která rozhodují o využití kapacity Rozpočty

Propojení systému informací nákladového účetnictví (shrnutí) Účetnictví pro řízení: Předběžná kalkulace výkonů Rozpočty nákladů odp. středisek Výsledná kalkulace skutečné náklady středisko/výkon předem stan. náklady středisko/výkon PS (VPC) VPC SK VPC Rozpočty