Ekologie a preventivní medicína Jak to spolu souvisí?

Definice ekologie Ekologie je vědní obor, který se zabývá vztahy mezi organismy (navzájem) a vztahy mezi organismy a jejich minulým, současným a budoucím prostředím. Tyto vztahy zahrnují: fyziologické reakce jedinců strukturu a dynamiku populací interakce mezi druhy uspořádání biologických společenstev zpracování a využití energie a látek v ekosystémech.

Životní prostředí Nauka o životním prostředí (environmental science) vychází z poznatku ekologie a řady dalších oborů a zabývá se životním prostředím především člověka, včetně technických aspektů. Analogie vztahu ekologie a nauky o životním prostředí: vztah vědy o člověku (antropologie v širším pojetí, zahrnující anatomii, fyziologii, genetiku, evoluci, atd. člověka) a medicíny jako praktické aplikace antropologie.

Ekologie – prostředí – lidské zdraví Nástin problémů Ekologie – prostředí – lidské zdraví Rostlinné a živočišné druhy ohrožené vyhubením, invazní druhy rostlin, znečištění půdy rozvojem zemědělství a průmyslu (lidskou činností), rekultivace, recyklace odpadu, chráněná krajinná území. Jaderné elektrárny, fotovoltaika, GMO, automobilová doprava, kyselé deště, hluková zátěž, chemizace prostředí, kontaminace potravních řetězců, stárnutí lidské populace, snižování reprodukčních schopností atd

Člověk a biosféra Člověk je druh živočicha, který je schopen v důsledku své činnosti zasáhnout větší rozsah a hlubší dosah biosféry, než jakýkoliv jiný druh. V posledních dvou stoletích vykazuje typické znaky exponenciálně se množící populace s neomezeným růstem, se všemi příslušnými důsledky včetně etologických. Je schopen uvést do akce mechanismy (síly), jimiž ostatní živočichové nevládnou, je schopen kompenzovat své přemnožení využíváním neobnovitelných zdrojů a různých mechanismů a tak oddalovat dobu projevu důsledků přemnožení.

Člověk a biosféra (2) 22 % světové populace užívá 80 % zdrojů Země. 78 % světové populace užívá jen 20 % zdrojů, ale dodává 90 % přírůstku světové populace. 20 % světové populace (a přes 30 % dětí na světě) hladoví. Denně umírá 40 000 dětí hladem. To vše jsou signály přemnožené populace.

Lidská populace Na světě cca 6 800 milionů jedinců s mírně rostoucím trendem růstu (cca 1,167%) V Evropě růst záporný, největší je v Africe a Asii. Natalita 20,09, mortalita 8.37 na 1000 obyvatel. Ročně přibude cca 77 mil. lidí (218 000 denně) Dětská úmrtnost vyšší ve státech třetího světa Průměrná délka života nejmenší v Afrických zemích (37 let), nejvyšší v Japonsku (cca 80 let)

Rozložení lidské populace

Předpokládaný vývoj populace ČR

Růst populace a jeho dopady Spolu s růstem populace se zvyšuje i spotřeba populace Pokud se ušetří peníze za „zbytné požitky (cigarety, alkohol“, pak neposlouží k uživení více lidí ale ke zvýšení spotřeby za jiné požitky (auto, byt) Malthusiánské myšlení je specifické pro západní svět, rozvojové země se tím nezabývají. Ničení životního prostředí pro tyto státy „nic nestojí“. Výrobní provozy devastující krajinu a zdraví lidí se přesouvají do rozvojových zemí, kde je levnější pracovní síla a nemusí se dodržovat ekologické a hygienické normy platní v rozvinutých zemích Lidé neakceptují dobrovolné snížení své spotřeby

Hlavní typy škod na biosféře Acidifikace půd a vod: vzniká v důsledku kyselých dešťů – ze spalování fosilních paliv se do atmosféry dostává SO2, ten oxiduje na SO3 a dává vznik H2SO4, která prší v kyselých deštích, často velmi daleko od zdroje znečistění ovzduší Eutrofizace vod: Vzniká zvýšeným přísunem živin, zejména limitujících P a N, do povrchových vod. Tím dochází k nadměrné produkci řas a zejména sinic Zvyšování obsahu oxidu uhličitého: ze spalování fosilních paliv. Sluneční světlo dopadající na povrch Země se zčásti mění na infračervené záření, které atmosféra bohatší na oxid uhličitý nepropustí do vesmíru. Únik freonů do atmosféry: rozkládají ozon rychleji než vzniká. Tíím zeslabují jeho vrstvu, která chrání Zemi před průnikem škodlivého UV světla. Likvidace (zejména) tropických lesů: snižuje se produkce kyslíku v biosféře Znečisťování moří a dalších vodních ploch

Princip trvale udržitelného rozvoje Ekologicky vhodné Sociálně přijatelné Ekonomicky proveditelné Udržitelné řešení

Trvale udržitelný rozvoj Evropský parlament definoval udržitelný rozvoj jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.“ Pro sledování trvale udržitelného rozvoje vznikly tzv. indikátory trvale udržitelného rozvoje, což jsou ukazatele, které popisují chování lidské společnosti ve vztahu ke zdrojům, ochraně přírody a životního prostředí. Příkladem takových indikátorů je např. podíl zvláště chráněných území na ploše státu, podíl elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojů apod.

Trvale udržitelný rozvoj v ČR V roce 1991 byl schválen první zákon o životním prostředí (17/1992 Sb.), který obsahuje mj. i definici trvale udržitelného rozvoje Zákon zdůrazňuje též právo člověka na příznivé životní prostředí. V roce 2005 byl schválen zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (180/2005 Sb.), který garantuje minimální výkupní ceny Tento postup není vhodný z hlediska trvale udržitelného rozvoje, nutno hledat jiné cesty

Možné cesty k TUR Rovina ekonomická zahrnuje ekonomické pobídkové nástroje Rovina sociální vychází z naplnění základních lidských potřeb, vytváření nového systému hodnot Rovina kulturní Limitní hodnoty v životním prostředí – zachování biotopů a funkčních ekosystému, biologická rozmanitost Mechanismy a úroveň veřejné politiky

Princip trvale udržitelného rozvoje Přírodní složky a lidský faktor – klima, způsob hospodaření, vliv ekonomických změn na prostředí, vliv na chování lidí, odpadní hospodářství, remediace, likvidace starých zátěží Dynamika demografického růstu a udržitelnost – vývoj v budoucnosti, stárnutí populace Udržitelný rozvoj lidských sídel Ovlivnění nežádoucích účinků faktorů prostředí (fyzikální, chemické, biologické faktory) Indikátory prostředí Indikátory zdraví Sociální oblast – změna hodnotové orientace lidí, změna postojů

Obnovitelné i neobnovitelné zdroje energie – výhody a rizika Uhelné elektrárny Vodní Atomové Větrné Solární elektrárny Biopalivo Politická rozhodnutí – ekonomika – mezinárodní dohody – ochrana prostředí – zdraví populace

Ekologická stopa Ekologická stopa je uměle vytvořená jednotka, která určuje kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk k dané činnosti, či kolik metrů čtverečních Země potřebuje pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po odpad, který člověk vyprodukuje.

Závěr? Je ekologické myšlení a zdravotní stav populace a individuí v souladu nebo v rozporu? Je možno prosadit ekologické myšlení oproti ekonomice? Je v zájmu naší společnosti spíše chránit (a co chránit – složky přírody či člověka) nebo využívat?