Přísudek slovesný; přísudek jmenný se sponou, beze spony Přísudek - predikát Přísudek slovesný; přísudek jmenný se sponou, beze spony

Anotace určeno žákům 7. ročníku seznámení s přísudkem a jeho druhy a s vedlejší větou přísudkovou a jejím využitím očekávány výstup: žák pozná a dovede určit jednotlivé druhy přísudků, pracuje s jednotlivými druhy přísudku, je nutno využívat formu prezentaci k zachování interaktivity použitá literatura: učebnice SPN pro 7. ročník a Opakujeme češtinu v 7. ročníku (1. díl), NŠ

Pamatuj!!! Přísudek je větný člen, který něco tvrdí (vypovídá) o nějaké skutečnosti, vyjádřené zpravidla podmětem. Přísudek bývá nejčastěji vyjádřen určitým slovesným tvarem: Jirka se učí ( bude se učit, učil se, učil by se) anglicky. Ve spojení se sponovými slovesy být, bývat, stát se, stávat se je v přísudku podstatné nebo přídavné jméno: Radka se stala (se stávala) nejlepší žákyní v naší třídě. Veronika je zvědavá., popřípadě zájmeno (Ten dům je náš) nebo příslovce (Tyhle boty mi jsou dobře.). Sponu někdy vynecháváme, a to zejména tehdy, má-li věta nadčasovou platnost: Pes – nejlepší přítel člověka. Sliby – chyby. Škola základ života. Ve větách, které nemají podmět, se se sponou spojuje příslovce: Aničce je smutno. Na podzim bývá ošklivo. V živém vyprávění někdy můžeme nahradit slovesný přísudek citoslovcem: Kočka hop (skočila) na plot. Kanárek frr z klece ven.

Pamatuj!!! Slovesa být, bývat, stát se, stávat se mohou však mít někdy i plný význam a vytvářejí pak sama přísudek slovesný. Tužka je (=leží) na stole. Čerti nejsou (=neexistují)! Tak se stává (=děje) nezdárníkům.

Vyhledej ve větách přísudky. Byl jednou jeden král. To nebude pravda. Stalo se ti něco zlého? Určitě se stanu elektrikářem jako můj táta. To se stává i těm nejlepším. Snad už se stává rozumnějším. Doma by ti bylo samotnému smutno. Noci bývají v zimě dlouhé. V pondělí býváme vždycky doma. Byl jednou jeden král. To nebude pravda. Stalo se ti něco zlého? Určitě se stanu elektrikářem jako můj táta. To se stává i těm nejlepším. Snad už se stává rozumnějším. Doma by ti bylo samotnému smutno. Noci bývají v zimě dlouhé. V pondělí býváme vždycky doma.

Rozlišuj přísudky sponové a slovesné Obchodní dům je otevřen do 18 hodin. Nejsem na tuto práci příliš zvyklá. Odstěhovali jsme se někdy kolem Vánoc. Stavy zvěře se ve volné přírodě snižují. Po prohlídce Třebechovic pod Orebem bychom se nejraději vydali na zámek Opočno. Zachovalo se nám jen velmi málo památek. Sestra je učitelkou základní školy. Alfréd se vyučil truhlářem. Milan je velmi zlobivý. Počkej na mě. Cink kamínek do okna. Nejraději bychom plavali až na druhý břeh. Na zápraží seděly děti s babičkou. V nouzi poznáš přítele.

Rozlišuj přísudky sponové a slovesné Obchodní dům je otevřen do 18 hodin. Nejsem na tuto práci příliš zvyklá. Odstěhovali jsme se někdy kolem Vánoc. Stavy zvěře se ve volné přírodě snižují. Po prohlídce Třebechovic pod Orebem bychom se nejraději vydali na zámek Opočno. Zachovalo se nám jen velmi málo památek. Sestra je učitelkou základní školy. Alfréd se vyučil truhlářem. Milan je velmi zlobivý. Počkej na mě. Cink kamínek do okna. Nejraději bychom plavali až na druhý břeh. Na zápraží seděly děti s babičkou. V nouzi poznáš přítele. citoslovce

Přísudek slovesný složený Přísudek může být také složen ze dvou sloves: z určitého tvaru způsobového slovesa (moci, smět, musit, mít (povinnost), chtít) nebo fázového slovesa (začít, začínat, přestat, přestávat, zůstat, zůstávat) a infinitivu slovesa významového. Musím už jít domů. Právě začíná pršet. Máš to udělat hned teďž. Zůstaňte stát před školou.

Vyhledejte přísudky. Nikdo mě nesmí vidět. Musím jít do samoobsluhy nakoupit něco k večeři. Poslali mě nakoupit nějakou limonádu. Nemohl jsem tomu vůbec uvěřit. Já se asi nikdy nenaučím lhát bez začervenání. Snad tomu už začíná rozumět. Přestaň konečně zlobit. Bavilo tě dívat se na ten film? To jsi mu neměl říkat. Naší kočce se líbí ležet u kamen. Mě se chce spát. Nikdo mě nesmí vidět. Musím jít do samoobsluhy nakoupit něco k večeři. Poslali mě nakoupit nějakou limonádu. Nemohl jsem tomu vůbec uvěřit. Já se asi nikdy nenaučím lhát bez začervenání. Snad tomu už začíná rozumět. Přestaň konečně zlobit. Bavilo tě dívat se na ten film? To jsi mu neměl říkat. Naší kočce se líbí ležet u kamen. Mě se chce spát.

Jestliže má ten vlak hodinu zpoždění, tak je teď asi teprve v Hradci. Místo částic použij způsobová slovesa. Pozoruj, zda se změní jistota tvrzení. Jestliže má ten vlak hodinu zpoždění, tak je teď asi teprve v Hradci. Někdo to určitě ukradl. Ta kniha bude patrně ležet na psacím stole, když ne, tak je zcela jistě v knihovně. V tom měl bezpochyby prsty ten neznámý muž. V samoobsluze mají pravděpodobně otevřeno až do sedmi hodin. vzor: Jestliže má ten vlak hodinu zpoždění, tak teď může být teprve v Hradci.

Vedlejší věta přísudková nebývá příliš častá Vedlejší věty přísudkové nahrazují jméno v přísudku jmenném se sponou. V řídící větě zůstává tedy spona, přísudkové jméno je vyjádřeno větou vedlejší. Na větu přísudkovou můžeme odkazovat zájmeny (Nejsem takový, aby…) Zájmena, která odkazují na vedlejší věty přísudkové, neurčujeme jako větné členy.

Nahraď jmennou část přísudku větou vedlejší. Bylo jako před bouřkou. Bylo, jako by měla přijít bouřka. Není zrádkyně. Není taková, že by zradila. Jsem jako po výprasku. Jsem, jako bych dostal výprask. Není důvěřivý. Není takový, že by důvěřoval. Marek není žádný bázlivec. Marek není takový, že by se hned bál. Tomáš byl prvním zájemcem o účast v šachovém turnaji. Tomáš byl tím, kdo měl jako první zájem o šachový turnaj.