Letní semestr - 1 Sociální správa Únor 2014

Organizace semestru -rozpis přednášek 27.2., 13.3., 27.3., 10.4., 24. 4., 29.5., 12. 6. Témata Subjekty veřejné sociální správy, státní služba, NNO, Financování sociální správy, výkon sociální správy Správní řízení Sociálně-právní ochrana, hmotná nouze Správa zaměstnanosti Správa sociálního pojištění, SSP Správa sociálních služeb 1. termín testu - zkouška – 24. 4. 2. termín testu/opravný termín – zkouška – 29. 5. 3. Termín testu/opravný termín – 12. 6.

Povinnosti studenta – předmět sociální správa 2 Písemný test – Do …… odevzdat písemnou práci – vytištěnou, na přednášku (není jiné cesty!) Forma: Úvaha Téma: Jak sociální správa zasahuje do života člověka – popis konkrétního případu, konkrétní informace (např. získané z tisku) Další pravidla pro psaní: Nutno označit zdroj, popsat případ + popsat svůj názor a možnost řešení situace Rozsah: 3 normostrany Alternativou je vystoupení na přednášce – podle témat přednášek, presentace vlastní odborné praxe (domluva nutná! – možno zpracovat ve skupině)

Subjekty sociální správy Poradní orgány Poslanecké sněmovny a Senátu Poradní orgány při Úřadu vlády Ústřední orgány vlády – ministerstva MPSV MV, MZ, MŠMTv, MSP, MMR, MD, MF Kraje a KÚ, Hlavní město Praha, Obce a obecní úřady (obec v samostatné působnosti, obecní úřad v přenesené působnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností Profesní komory

Poradní orgány a) PS, Senátu - Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, Výbor pro sociální politiku, Senát – Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku b) Vlády Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Rada vlády pro lidská práva Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Rada vlády pro národnostní menšiny Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Zmocněnec vlády pro lidská práva Rada hospodářské a sociální dohody

Ústřední orgány vlády - MPSV MPSV (od r. 1990), 2/1969 Sb., - kompetenční zákon + další relevantní zákony (SPOD, zaměstnanost, inspekce práce, hmotná nouze, apod.) Kompetence MPSV sociální politika (problematika zdravotně postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika apod.), sociální pojištění (důchody, nemocenské, apod.), oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora zaměstnanosti, zahraniční zaměstnanost apod.), pracovněprávní legislativa, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné příležitosti pro ženy a muže (genderová problematika), migrace a integrace cizinců, evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie (EU). Mezi organizace podřízené MPSV patří Úřad práce ČR (ÚP ČR), Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD). MPSV je zřizovatelem 5 zařízení sociální péče . Dále je zřizovatelem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP), Technické inspekce České republiky (TI ČR) a Fondu dalšího vzdělávání (FDV). V lednu 2014 resort zaměstnával 21 tisíc lidí a služby veřejnosti poskytoval prostřednictvím poboček svých specializovaných úřadů, které sídlí minimálně v každém okresním městě.

Další ministerstva MV – vnitřní věci, evidence obyvatel, rodných čísel, občanských průkazů, uprchlíci a azylanti, sociální zabezpečení a oblast vnitřní správy (pro Policii ČR, Hasičský záchranný sbor a další bezpečnostní sbory a služby) MZ ČR – zdravotní péče a ochrana zdraví MŠMTv – školní zařízení, školská zařízení, integrace cizinců a azylantů, multikulturní výchova, speciální vzdělávací potřeby, celoživotní vzdělávání, ústavní a ochranná výchova MSP – soudy, státní zastupitelství MMR – bydlení (s MPSV sociální bydlení) MD ČR – přístupnost pro osoby s omezenou pohyblivostí a orientací v dopravě, snížené tarify… MF ČR – regulace cen a dotace, správa státního rozpočtu

Kraje a KÚ 129/2000 Sb., o krajích Znak a vlajku, samostatně spravován zastupitelstvem, radou kraje, hejtmanem kraje, krajským úřadem. Samostatná působnost krajského úřadu (zřizovatelské kompetence, vyhlášky, návrhy zákonů…) Přenesená působnost krajského úřadu (výkon státní správy -registrace poskytovatelů, vede správní delikty, metodická podpora obcí, kontrola přenesené působnosti obce)

Obce a obecní úřady 128/2000 Sb., o obcích Obce v samostatné působnosti – podmínky pro poskytování sociálních služeb, komunitní plánování, zřizování sociálních služeb (DS, pečovatelské služby – finanční podpora) OÚ v přenesené působnosti – státní správa pro spádové obce, cca 400, sociální práce OÚ obce s rozšířenou působnosti – rozsah působnosti cca. Bývalé okresy.

Profesní komory Sdružení profesí (ČLK, stomatologové, lékárníci, advokáti) Dohled nad odborností, etika, prosazují a hájí práva členů, vedou seznam Oprávnění – jednat, vydávat osvědčení, disciplinární pravomoc, účast na zkouškách…

Státní služba Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě Účinnost od 1.1. 2015 - tajemník MV pro státní službu

NNO a jejich význam v sociální správě Právo občana na důstojný život NNO jsou financovány z daní daňových poplatníků Je nutné stanovit (pro koho je organizace určena, jaké potřeby osob budou uspokojovány, jaké služby budou poskytovány, kdo má nárok, kolik procent ze státního rozpočtu bude na organizaci) Ziskové (soukromá sanatoria, lázně) a neziskové

NNO Spolky § 214 a násl. NOZ Ústavy § 402 a násl. NOZ Nadace § 306 a násl. NOZ Nadační fondy § 394 a násl. NOZ Sociální družstva § 758 a násl. + zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích + církevní právnické osoby – zůstává zákon č. 3/2006 Sb., o náboženských společnostech (mohou se zakládat nové), rejstřík vede Ministerstvo kultury + obecně prospěšné společnosti )o.p.s.- nevznikají nové, ale vzniklé do r. 2014 se řídí zákonem o obecně prospěšných společnostech (zákon č. 248/1995 Sb.)

Spolky Právnická osoba založená za účelem naplňování určitého zájmu zakladatelů Účel založení je soukromý (skupina obyvatel se sdružuje a chce se věnovat svému zájmu) Veřejný (pomoc ohroženým skupinám obyvatel) Je možná i kombinace Založit mohou minimálně 3 osoby, je nutné svolat ustanovující schůzi, nutno schválit stanovy. Vznik dnem zapsání do rejstříku. Je stanoven taxativní a dobrovolný obsah stanov. Lze realizovat vedlejší činnost – dokonce podnikat. Zisk je rozdělován mezi členy, výdělečná činnost nesmí být činností hlavní.

Ústav Forma právnické osoby Důvod založení: provozovat činnosti užitečné pro veřejnost, výsledky jejich činnosti jsou každému rovnocenně dostupné podle předem stanovených podmínek. Vznik zápisem do veřejného rejstříku. Podrobnosti fungování může upravovat statut, který vydává správní rada, zakládá se do rejstříku. Vedlejší činnost – podnikatelská – možná. Mají stanovenou strukturu: Ředitel – statutární orgán, nárok na odměnu Správní rada – dohlíží na ředitele, rozhoduje o hlavních finančních otázkách, nárok na odměnu podle zakládací listiny

Nadace Účelová sdružení majetku Účelem je: dobročinnost (pomoc a podpora potřebných) nebo obecná prospěšnost (kulturní památky, duchovní hodnoty, apod.) Zakládá se nadační listinou. Vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Majetek tvoří nadační listina ve výši alespoň 500 000 Kč.

Nadační fond Účelové sdružení majetku pro hospodářský a společenský účel, nemá stanoven minimální vklad, nepočítá se s dlouhodobou existencí, finanční prostředky se spotřebují pro určitý účel a fond zanikne. Je možné transformovat na nadaci.

Sociální družstvo Upraveno zákonem o korporacích. Forma právnické osoby. Společenství neuzavřeného počtu osob, založeno za účelem vzájemné podpory členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Předmět činnosti pouze podle § 758 „Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje“.

Pojem veřejná prospěšnost Veřejná prospěšnost (NOZ) § 146 Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. § 147 Veřejně prospěšná právnická osoba má právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, pokud splní podmínky stanovené jiným právním předpisem. § 148 Je-li ve veřejném rejstříku zapsán status veřejné prospěšnosti, vymaže jej ten, kdo veřejný rejstřík vede, pokud se právnická osoba statusu veřejné prospěšnosti vzdá, nebo pokud o jeho odnětí rozhodne soud. Výmazem z veřejného rejstříku status veřejné prospěšnosti zaniká. § 149 Soud o odnětí statusu veřejné prospěšnosti rozhodne na návrh osoby, která na tom má právní zájem, nebo i bez návrhu v případě, že právnická osoba přestane splňovat podmínky pro jeho nabytí a nedostatek ani na výzvu soudu v přiměřené lhůtě neodstraní. § 150 Jen právnická osoba, jejíž status veřejné prospěšnosti je ve veřejném rejstříku zapsán, má právo uvést ve svém názvu, že je veřejně prospěšná.

Základní oblasti financování Co jsou to náklady? Zdroje financování Způsoby financování Financování veřejné správy Principy Techniky financování Financování nestátní sociální správy Zaměstnavatelé a financování Kontrola financování

Náklady Hlavní a vedlejší Hlavní – činnost spojená s klientem Vedlejší – režijní Investiční náklady – do staveb a techniky

Zdroje financování Stát - daně, poplatky, pokuty, dary, dědictví Veřejná samosprávná korporace– státní rozpočet, poplatky, příspěvky, dary, půjčky, dědictví Zaměstnavatelé – podílí se povinnými příspěvky legislativně zakotvenými Občan – účastník pojistné od povinných plátců, princip solidarity, ? Spoluúčast rodinných příslušníků za sociální služby, náklady obce a státu na dofinancování, když ne rodina, dobrovolné příspěvky – nadace... - sponzorství

Způsoby financování - 3 způsoby Průběžné financování Spoření Úlevy - z daní a poplatků Zaměříme se na první 2 V řadě zemí je uplatňována kombinace uvedených systémů tzv. vícepilířového systému.

Průběžné financování - 1 Převody v sociálním prostoru Příjmy v daném období jsou opět přerozděleny Jde o běžné příjmy a běžné výdaje Založeno na mezigeneračním přerozdělování (př. Zdraví – nemocní, staří – mladí) !!! Rovnováha mezi příjmy a výdaji systému

Průběžné financování – 2 - problémy Hlavní příčiny problémů průběžného systému : ► systém nemotivuje občany k vlastním úsporám na důchod; ► je faktorem ovlivňujícím deficit veřejných rozpočtů; ► nepříznivá ekonomická situace (hospodářská recese a krize) snižuje zdroje krytí dávek; ► roste počet obyvatel v poproduktivním věku (tzv. stárnutí obyvatel) ► inflace determinuje valorizaci dávek; ► rostou náklady institucí, které poskytují sociální a zdravotní služby, především v důsledku technického a technologického pokroku; ► roste tlak na růst povinného pojistného na sociální zabezpečení; ► prohlubuje se nízká tvorba pracovních míst; ► nízké úspory domácností pro zabezpečení ve stáří; ► populismus politických stran.

Fondové financování Příjmy jsou uloženy na účtech a jsou investovány ve prospěch majitele účtu (přerozdělení v sociálním čase) např. z penzijního připojištění Hlavní příčiny problémů fondového systému jsou : ► defraudace (vytunelování) kapitalizovaných fondů; ► riziko špatného investování; ► znehodnocení úspor inflací; ► vysoké náklady na vytváření rezerv (tzv. správní výdaje); ► vícenáklady na dozor nad hospodařením a intenzita dozoru; ► pozitivním prvkem je posilování odpovědnosti jednotlivce a jeho motivace ke spoření na stáří.

Financování veřejné sociální správy Financuje se redistribucí peněz – základní teze Redistribuce v sociálním prostoru Tj. mezi osobami (aktivní, neaktivní osoby, zaměstnaní – nezaměstnaní…) -nástrojem převodu peněz je stát – zpravidla daně Redistribuce v sociálním čase – peníze nemění majitele, ale osoba je povinna si je šetřit – povinné pojištění (nedědí se)/spořitelny, fondy (dědí se). - Odložená spotřeba v čase – příprava na časy budoucí (dostanu pak za splnění podmínek dávku) + investuji a zhodnocuji na horší časy

Zdroje Daně (vybírá stát) – přímé (podíl z příjmu + účelové platby – zdravotní…) nepřímé (z činnosti, spotřeby a majetku – auto, prodej, dědictví) Poplatky (vybírá stát nebo veřejnoprávní korporace) - správní poplatky – kolky… + zvířata…, mýtné Pokuty – ukládá veřejný orgán nebo činitel - sankce za porušení právních předpisů, Dary (nutná adresnost a evidence jména dárce – vs. korupce, sponzorství a následné odečtení z daňového základu) a dědictví (zvláštní případ odúmrť – bez dědiců).

Financování ze státního rozpočtu Rozpočtová pravidla státu – MF ČR – nyní se sociální správa financuje průběžně – podle stanoveného rozpočtu (bilancují s v něm příjmy a výdaje) Kraje – dostávají ze státní rozpočtu finance na zřizovatelské funkce svých zřizovaných sociálních služeb z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu – kolik přerozdělí na jednotlivá zařízení je v samostatné působnosti kraje, dotace se nevyúčtovává (jde o účelovou dotaci) Obce – dotace podle rozměru a velikosti

Principy – 1 SOLIDARITA Solidarita (dobrovolná + povinná) – přerozdělování, filantropie – vzájemnost, pojištění – tj. 3 základní druhy Filantropie – převod financí, darů jiným subjektům bez zisku Vzájemnost – dohoda skupiny lidí k pomoci (cechy, spolky) Pojištění – dobrovolné, povinné, za úplatu ve vymezených případech se poskytne pomoc

Principy 2 Rovnost – rozdělování (dávky, služby) za stejných podmínek – nediskriminace Efektivnost – minimální náklady, maximální užitek Únosnost – možnosti zatížení občanů (daně)

Principy 3 Dostupnost – služeb (peníze nestačí…dostupnost lékaře, školy, sociální služby), vliv: finance Subsidiarita – financování toho, co nelze zajistit jinak (rodina, komunita, obec – tj. jiné zdroje) - Spolufinancování – stát přispěje jen tolik, kolik samotná obec (severské státy) - Grantové financování – financování na základě žádosti obce, další náklady si musí zajistit obce samy (balkánské + severské státy)

Cvičení Rozdělte se do skupin Vaším úkolem je co nejpodrobněji popsat z jakých zdrojů jsou financovány v ČR nestátní subjekty + máte-li znalosti z jiných systému v EU či jiných zemích – uveďte + máte-li zkušenosti jako poskytovatel/zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb - uveďte

Financování nestátní sociální správy Vlastní zdroje (příspěvky členů, dary, sbírky, sponzoři) Veřejné zdroje – finanční účast státu Podpora státu – roční finanční dotace – finance na pomoc druhým ?? Dotace na „hlavu“ Sponzorství - veřejné sbírky, fundrasing – žádání o peníze, granty ze soukromých nadací a fondů

Zaměstnavatelé a financování Placení daní a povinného pojistného za zaměstnance, finanční dary NNO (sponzorství), ale i vlastní sociální činnosti zaměstnavatele!

Zaměstnavatelé a financování Finanční motivace zaměstnanců – zdravotní péče, podpora zájmových aktivit, zdokonalování pracovního prostředí, rozvoj pracovních sil, apod. Péče o zaměstnance – nepřímé odměňování – výhody, slevy, požitky – strava, doprava, dovolená, pružná pracovní doba, dny volna… Podniková sociální politika – preventivní (úrazy, nemoci, ale i flukturace), stimulační (bezpečnost, pružná pracovní doba, regenerace, zajištění stáří), charitativní (matky, riziková práce, pomoc specifickým skupinám)

Občan a sociální činnost Může realizovat sociální činnost i jeden občan Osobní podpora (sponzoring) Adresát dotace od státu – hrazeny náklady na služby, příspěvek na péči, apod. Organizace služeb - podnikatelská či nepodnikatelská činnost

Kontrola financování Kontrola ze strany státu Dohled nad dodržováním zákona Kontrola veřejných financí Zákon o finanční kontrole č. 320/2001 Sb. Kontrola ze strany organizace Průběžné transparentní financování Průběžná kontrola