16. září 2013VY_32_INOVACE_100213_Inflace_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

 tržní ekonomika se neobejde bez směny zboží a služeb  směnu zboží a služeb zprostředkovávají peníze  peníze mohou mít různou podobu – hotovostní peníze (bankovky a mince), cizí měny, cenné papíry, pohledávky  s používáním peněz jsou spojena určitá rizika, protože některé formy peněz jsou jistější a jiné jsou rizikovější  peníze reprezentují určitou hodnotu, tato hodnota ovšem není fixní  na hodnotu peněz má vliv nabídka a poptávka po penězích, ekonomické vztahy mezi lidmi a řada dalších faktorů

 inflací nazýváme růst cenové hladiny  inflace neznamená, že rostou všechny ceny  ceny některého zboží nebo služeb mohou i klesat, ale roste cenová hladina  jde v podstatě o trvalý jev znehodnocování peněz  inflace znamená, že za stejnou částku nakoupíme méně zboží než v minulém roce

 jen výjimečně je inflace krátkodobě vystřídána deflací  podle velikosti rozlišujeme inflaci:  mírnou  pádivou  hyperinflaci

 inflace, která je jednociferná  ekonomika normálně funguje  lidé nepřestávají věřit penězům  neznamená pro ekonomiku vážný problém  v tržní ekonomice je to běžný jev

 inflace, která je dvojciferná  lidé přestávají věřit domácí měně  snaží se nakupovat stabilnější zahraniční měny nebo jiné hodnoty, jako např. zlato nebo nemovitosti  ekonomika s takhle vysokou inflací se už dostává do problémů a její výkonnost klesá

 inflace, která je trojciferná a vyšší  peníze přestávají plnit svou funkci uchovatele hodnoty a zprostředkovatele směny  lidé odmítají peníze a dávají přednost naturální směně (zboží za zboží)  ekonomický systém země úplně přestává fungovat, nastává chaos  tato situace je typická především pro ekonomiky po válečném konfliktu nebo po politickém převratu apod.

Podle příčin, tedy podle toho, jak inflace vzniká, rozlišujeme:  Inflace tažená poptávkou  Inflace tažená nabídkou

 na trhu je vysoká poptávka  to znamená, že o výrobky a služby je velký zájem  výrobci (firmy) tedy mohou zvýšit cenu (výrobky se dobře prodávají a oni chtějí vydělat)  vyšší ceny však přinutí lidi (poptávku), aby požadovali vyšší mzdy

 vyšší mzdy ale budou znamenat pro firmy vyšší náklady  vyšší náklady přinutí firmy k tomu, aby opět zdražily své zboží  začíná se rozbíhat tzv. inflační spirála  vysoká poptávka >zdražení>růst mezd >vyšší náklady firem >opět růst cen = INFLACE

 ceny finálních statků a služeb jsou vytlačovány vzhůru růstem cen nákladů  v případě, že se firmám zvýší náklady na jejich vstupy (např. suroviny, materiál, energie apod.), jsou donuceny zdražit své výrobky a služby  zdražení opět vyvolá tlaky ze strany lidí, aby jim byly zvýšeny mzdy  vyšší mzdy opět zvýší náklady firem, což je donutí opět zvýšit cenu, propuká inflace  zvýšení nákladů firem na vstupy> zdražení>růst mezd>opět růst cen = INFLACE

 téměř všechny ekonomické veličiny a ukazatele se počítají v penězích  proto je míra inflace, která nám vyjadřuje míru znehodnocení peněz, velmi důležitým ukazatelem nejen pro ekonomiku dané země, ale i pro mezinárodní srovnání zemí míra inflace = cenová hladina (t) – cenová hladina (t-1) _______________________________________ x 100 (%) cenová hladina (t-1) t – je určité období (měsíc, rok) (t – 1) - je období předcházející

K měření cenové hladiny se používají tzv. cenové indexy. Rozeznáváme tři druhy cenových indexů:  Index spotřebitelských cen  Index cen výrobců  Deflátor HDP

 měří cenovou hladinu u vybraných druhů zboží a služeb  vybraným druhům zboží a služeb se říká spotřební koš  každá skupina spotřebovávaných výrobků v něm má určitou váhu  u těchto vybraných druhů zboží a služeb se po celém území státu v pravidelných časových intervalech sleduje pohyb cen  změřené výsledky se zpracovávají statistickými metodami

 počítá se zvlášť pro jednotlivé odvětví a obory  změny v tomto indexu obvykle znamenají, že se změní také index spotřebitelských cen  je to logické, protože když se např. firmám zdraží to, co nakupují (materiál apod.), ony se samozřejmě podle toho zařídí  zdraží své výrobky, což nakonec pocítí zákazník, protože nakupuje dražší zboží (index spotřebitelských cen roste)

 je nejpřesnějším ukazatelem  zahrnuje ceny všech statků a služeb  vypočteme ho, když nominální HDP (v běžných cenách aktuálního roku) vydělíme reálným HDP (ve stálých cenách určitého výchozího roku)  nevýhodou je, že tento deflátor HDP můžeme spočítat až zpětně, tzn. až tehdy, kdy statistický úřad zveřejní údaje o HDP v minulém roce

 znamená pokles cenové hladiny  cenová hladina ve srovnání s minulým rokem absolutně klesá, inflace se tedy pohybuje v záporných hodnotách  poprvé v historii samostatné ČR došlo k deflaci v lednu 2003, to znamená, že při meziročním porovnání cenové hladiny v lednu 2003 a v lednu 2002, byla cenová hladina v lednu 2003 nižší  mohlo by se zdát, že deflace je příznivým jevem, protože lidé levně nakupují

 pro ekonomiku však deflace znamená nemalé problémy  firmy nevydělávají (protože musí prodávat moc levně), spousta z nich šetří, propouští, krachuje  lidé tak přicházejí o práci, roste nezaměstnanost  pro nezaměstnaného je pak i levnější zboží nedostupné

 mezi inflací a nezaměstnaností je velmi složitý vztah  až do 70. let 20. století se inflace a nezaměstnanost objevovaly jako alternativní jevy (buď byla vysoká nezaměstnanost nebo inflace, ne obojí)  stát tedy mohl zvolit takovou hospodářskou politiku, která přinesla optimum mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti  od 70. let se však začaly objevovat situace, kdy ekonomika současně prodělávala vysokou míru inflace i nezaměstnanosti  inflaci v podmínkách vysoké nebo rostoucí nezaměstnanosti, stagnace ekonomiky nebo recese, označují ekonomové jako stagflaci

ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech vyd. Zlín: CEED, ISBN SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010