Autor:Ing. Bronislav Sedláček Předmět/vzdělávací oblast:Telekomunikace Tematická oblast:Datová komunikace Téma:OSI - úvod Ročník:4. Datum vytvoření:srpen 2013 Název:VY_32_INOVACE_ ELE Anotace: Důvody, jež vedly ke vzniku protokolu RM-OSI, koncepce, přednosti. Prezentace je určena pro výuku žáků oboru Telekomunikace. Využitím grafických možností sady Microsoft Office 2010 se materiál stává inovativním zejména přehledností výkladu odborného tématu. Využití multimediálních prostředků zvyšuje názornost výuky, usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich zájem a aktivitu. Metodický pokyn: Prezentace primárně slouží pro výklad v hodině, ale může být využita i k samostudiu a pro distanční formu vzdělávání. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC a dataprojektoru.

Důvody vzniku RM-OSI Rozsáhlý a rychlý vývoj počítačové techniky vedl k tomu, že každá firma vypracovala svůj vlastní systém architektury a komunikace jak jednotlivých sekcí, tak celých počítačových systémů. Jednotlivé firmy vzájemně nespolupracovaly, což sice bylo dobré z hlediska finančního zisku firmy, ale z uživatelského hlediska tento postup nebyl ideální. Pokud chtěl uživatel nainstalovat novinku v této oblasti, ale od jiné firmy, byl nucen zakoupit celý systém.

Důvody vzniku RM-OSI Z důvodu slučitelnosti jednotlivých komponentů či celých systémů byla vytvořena mezinárodní normalizační organizací ISO v roce 1979 architektura OSI-RM (Open Systém Interconnection - Reference Model), tzv. referenční model propojování otevřených systémů. Tuto normu převzala v roce 1984 ITU (International Telecommunication Union - Mezinárodní telekomunikační unie).

Důvody vzniku RM-OSI OSI - RM definuje rozhraní a protokoly datové komunikace a je dnes srovnávací normou pro posuzování každé datové komunikace a pro klasifikaci a členění systémů. Rozděluje proces výměny dat v počítačových sítích do menšího počtu funkčně lépe pochopitelných logických bloků (vrstev) s jasně definovanými vnitřními funkcemi, přičemž komunikace mezi nimi byla realizována prostřednictvím přesně k tomu určených rozhraní.

Cíl RM-OSI Cílem bylo vytvoření modelu, jenž by byl použitelný pro detailní analýzu a následně i specifikaci dílčích funkcí reálného systému. OSI model rozčleňuje komunikaci na sedm základních vrstev, popisuje služby jednotlivých vrstev, ale také komunikace mezi sousedními vrstvami. Cílem tedy bylo podpořit konkurenceschopnost zejména malých firem, aby se datové systémy nestaly monopolní záležitostí těch velkých (například IBM, DEC).

Struktura RM-OSI aplikační vrstva aplikační vrstvové protokoly aplikační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly prezentační vrstva -- prezentační vrstvové protokoly ---- prezentační vrstva mezivrstvové protokoly relační vrstva relační vrstvové protokoly relační vrstva mezivrstvové protokoly transportní vrstva ---- transportní vrstvové protokoly ---- transportní vrstva mezivrstvové protokoly síťová vrstva síťové vrstvové protokoly síťová vrstva mezivrstvové protokoly spojová vrstva spojové vrstvové protokoly spojová vrstva mezivrstvové protokoly fyzická vrstva fyzické vrstvové protokoly fyzická vrstva =============== přenosové prostředí =========================

Koncepce RM-OSI Takovéto abstraktní blokové schéma je více přehledné. Navržené funkční bloky si mezi sebou předávají data. Každý blok v něm plní přesně definovanou množinu funkcí. Současně je navrženo abstraktní komunikační rozhraní, tzn. množina parametrů, které si jednotlivé funkční bloky mezi sebou předávají. Vrstvy komunikačních modelů pracují zcela analogicky.

Přednosti RM-OSI Pomocí rozdělení do menších funkčních bloků můžeme snadno zaměnit vrstvu komunikačního modelu, aniž by to mělo zásadní vliv na činnost celého modelu. Je zde ale podmínka, že nová procesní část musí plnit minimálně stejné úkoly jako ta původní. Z tohoto tedy vyplývá, že můžeme procesní část libovolně modifikovat bez nutnosti zásahu do funkcí ostatních. Tím se snadněji provádí optimalizace a také ladění systému.

Přednosti RM-OSI Další velkou výhodou dekompozice (rozkladu) problému je také to, že můžeme snadněji zajistit, aby na celkové aplikaci současně pracoval větší počet programátorů. Zde potom každý dostane přidělen úkol naprogramovat (implementovat) jen určité dílčí funkce celku. Při tomto rozdělování pak můžeme zohlednit jak složitost daného problému tak schopnosti konkrétního programátora.

Použité zdroje: BOHÁČ, Leoš a Pavel BEZPALEC. Datové sítě: přednášky. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 204 s. ISBN HÄBERLE, Heinz. Průmyslová elektronika a informační technologie. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, ISBN JANSEN, Horst a Heinrich RÖTTER. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 399 s. ISBN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bronislav Sedláček.