Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Tématický okruh: Organická chemie Téma: Lipidy - tuky Anotace: Prezentace slouží žákům jako osnova probíraného učiva. Obsahuje základní údaje k tématu – dělení a vlastnosti tuků, ztužování olejů, žluknutí tuků, výroba mýdla.. Text (psaný černě)slouží i jako zápis do sešitu. Červeně psaný text slouží k doplnění učiva. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Majerčáková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

LIPIDY TUKY

Lipidy jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu. Vzpomeneš si aspoň na dvě vyšší mastné kyseliny? kyselina palmitová kyselina olejová kyselina stearová V organismech vznikají tuky esterifikací.

Pevné, popř. mazlavé tuky jsou především estery kyseliny palmitové a stearové. Kapalné oleje obsahují též estery kyseliny olejové a dalších karboxylových kyselin, které mají ve svých molekulách mezi atomy uhlíku dvojné vazby. Tuky se dělí na: rostlinné - oleje živočišné – sádlo, máslo, lůj Jaké druhy olejů znáš?

Tuky chrání organismy před ztrátou tělesného tepla, jsou ochranou pro vnitřní orgány a především jsou důležitou složkou potravy. Při trávení je tuk rozkládán na glycerol a příslušné karboxylové kyseliny. Tyto látky organismus využívá buď jako zdroj energie, nebo z nich vytváří svůj vlastní tuk jako zásobní látku. U rostlin se tuky nejvíce vyskytují v semenech a plodech, v těle živočichů se tuky ukládají v podkožním vazivu.

Pro potravinářské účely se z kapalných olejů vyrábí pevné tuky. Při tomto ztužování tuků reaguje vodík s olejem za vyšší teploty, tlaku a přítomnosti katalyzátoru. Během ztužování zanikají dvojné vazby v uhlovodíkových zbytcích vázaných karboxylových kyselin. Ztužené tuky jsou stálejší, odolnější proti žluknutí a nemají nepříjemný zápach jako některé oleje.

Žluknutí másla Přehřátím se tuky rozkládají na páchnoucí jedovaté látky. účinkem světla, tepla a mikroorganismů se jedlé tuky kazí – žluknou. Jestliže indikátorovým papírkem zkusíme hodnotu pH žluklého tuku, zjistíme, že je menší než 5. jak to zdůvodníte? Vznikají aldehydy, ketony a nižší karboxylové kyseliny.

Působením hydroxidu sodného se tuky rozkládají, vzniká glycerol a sodné soli karboxylových kyselin – mýdla. výroba mýdla Běžnou surovinou pro výrobu mýdla je živočišný lůj. Lůj se vaří s roztokem hydroxidu sodného. Vzniklé mýdlo se oddělí od roztoku „vysolováním“ roztokem chloridu sodného.

Mýdla jsou tradiční čistící a prací prostředky. Jsou nejdéle známým detergentem. Detergent = čistící a prací prostředek ( z latinského slova detergare – očistit, odstranit). Čistící účinek mýdla spočívá v jejich schopnosti snižovat povrchové napětí kapalin, hlavně vody. Snížení povrchového napětí usnadňuje smáčení povrchu nečistoty, a tím i její uvolnění do roztoku.

Zdroje: Přehled chemie pro základní školy: Doc. RNDr. Hana Čtrnáctková, CSc., Prof. Ing. Karel Kolář, CSc., PaedDr. Miloslava Svobodová, RNDr. František Zemánek, vydalo v Praze roku 2006 SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., ISBN Přehled středoškolské chemie – Prof. RNDr. Jiří Vacík, DrSc., Doc. RNDr. Jana Barthová, CSc., Prof. RNDr. Josef Pacák, DrSc., Doc., RNDr. Bohuslav Strauch, CSc., PaedDr. Miloslava Svobodová, RNDr. František Zemánek, SPN Praha 1995, ISBN Základy praktické chemie 2 – doc. RNDr. Pavel Beneš, CSc., PhDr. Václav Pumpr, CSc., doc. RNDr. Jiří Banýr, CSc., nakladatelství Fortuna, 2000, ISBN – výroba mýdla