Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu
Inkoustové tiskárny OB21-OP-EL-KONP-JANC-M-3-021
Historie Snaha nahradit nekvalitní grafický tisk jehličkových tiskáren se objevila už v 70. letech. Konstruktéři se ale potýkali s těžce řešitelnými problémy jako zasycháním inkoustu v tiskové hlavě či nedostatečné kontrole toku inkoustu. S pokrokem výrobní technologie se ale tyto vady podařilo zažehnat.
Historie Když se pak počátkem 90. let cena inkoustových tiskáren dostala na přijatelnou úroveň, staly se, především kvůli možnost barevnho tisku, na celém světě oblíbeným a častým druhem tiskáren jak v domácnostech, tak i pro kancelářské užití. Tisk pomocí tekutého inkoustu prožil v posledních letech obrovský boom. Technologie nachází uplatnění jak ve stolních tiskárnách, tak velkoformátových tiskových systémech a opomenout nelze ani průmyslové aplikace. Na trhu jsou stolní tiskárny, jejichž cena sotva převyšuje cenu přiložené inkoustové náplně.
Rozdělení inkoustových tiskáren Jak je vidět z grafu znázorňující základní dělení technologických principů inkoustového tisku, existuje několik cest, kterými se výrobci vydali.
Rozdělení inkoustových tiskáren Všechny stroje tisknoucí inkoustovou technologií mají společné jedno - tisk je vytvářen pomocí velmi malých kapiček inkoustu, který je na potiskované médium bezkontaktně přenášen z tiskové hlavy. A především ve způsobu, jakým je inkoust předáván na potiskované médium, se jednotlivé technologie liší.
Velkoformátová inkoustová tiskárna
Drop on demand vs. Kontinuální inkoustový tisk Technologie, které spadají do technologické podskupiny "Drop on demand", se vyznačují zásadní vlastností - jednotlivé kapky inkoustu jsou z tiskové hlavy vypuzovány jen tehdy, mají-li "dopadnout" na potiskované médium. Tzn. co kapka inkoustu, to jeden konkrétní tiskový bod.
Drop on demand vs. Kontinuální inkoustový tisk Oproti tomu technologie kontinuálního inkoustového tisku pracují na zcela jiném principu - tiskárny vytvářejí nepřetržitý proud velkého množství kapiček inkoustu, kde vybrané kapky (určené pro vytvoření bodu na potiskovém médiu) jsou vychýleny tak, aby dopadly na potiskované médium a ostatní kapky jsou odváděny sběrným systémem zpět do zásobníku. Výhodou této technologie je zejména vysoká rychlost tisku a tak je kontinuální inkoustový tisk používán především v zařízeních pro velkoformátových tisk v těch největších rozměrech (tj. tisk v šíři několika metrů).
Termální inkoustový tisk Termální (nebo taky někdy nazývaný bublinkový – buble jet) inkoustový tisk získal své pojmenování po procesu, který se stará o vypuzení kapky inkoustu z tiskové hlavy na potiskované médium. Teplo, resp. ohřev, je aplikováno v tiskové hlavě obsahující množství trysek s komůrkami, které se během tisknu neustále zaplňují inkoustem. Rychlým ohřevem vznikne v prostoru komůrky přetlak, který "vystřelí" kapičku z komůrky tryskou na potiskové médium.
Termální inkoustový tisk Prvenství v objevu a výzkumu této technologie se přisuzuje firmě Hewlett-Packard, která tento princip použila poprvé u inkoustový tiskové tiskárny ThinkJet v roce Mezi další výrobce této technologie dnes patří především Canon (ten technologii nazývá bubble-jet) a termální hlavy nalezneme u množství dalších výrobců, třeba Lexmark.
Termální inkoustový tisk Jednoduché schema technologie termálního inkoustového tisku
Termální inkoustový tisk Původní ThinkJet byl osazen dvanácti tryskami, vystřeloval 1200 kapiček inkoustu o objemu 180 pl za sekundu a tiskárna dosáhla rozlišení 96 dpi. Technologie se od té doby pochopitelně velmi významně posunula vpřed a dnešní tiskárny jsou typicky osazeny tiskovými hlavami s několika sty tryskami a disponující několikanásobně vyšší frekvencí vystřelování kapiček inkoustu (cca 12 kHz). Řádově se zvýšilo i rozlišení. Pro kvalitu tisku bylo důležité i postupné zmenšování kapiček inkoustu, na dnešních cca 5 pl.
Termální inkoustový tisk Tiskové hlavy termálních systémů jsou při výrobě levnější, než dále zmiňované piezoelektrické, mají však také nižší výdržnost. U stolních tiskáren jsou tak součástí přímo samotné inkoustové náplně a jsou měněny jednoduše při samotné výměně náplně.
Piezoelektrický inkoustový tisk Spolu s termálním inkoustovým tiskem je piezoelektrický tisk druhou stěžejní technologií inkoustové tisku. Hlavní rozdíl spočívá jak jinak, než ve způsobu vypuzení kapičky inkoustu. Hlavní součástí tiskové hlavy je v tomto případě piezoelektrický krystal, fungující jako miniaturní pumpička vytlačující velkou rychlostí inkoust směrem k podložce.
Piezoelektrický inkoustový tisk Jednoduché schema technologie piezoelektrického inkoustového tisku, kde inkoust je vypuzován piezoelektrickým krystelem
Piezoelektrický inkoustový tisk Tiskárny pracující tímto principem dosahují také velmi malých a konzistentních tiskových bodů skládající se s kapiček 3-5 pl. Piezoelektrické hlavy jsou trvanlivé, a protože jsou podstatě dražší než hlavy pro termální inkoustový tisk, jsou pevnou součástí tiskárny. Mechanické vypuzování kapiček inkoustu funguje do značné míry nezávisle na jeho chemickém složení, což je jedna z výhod této technologie.
Piezoelektrický inkoustový tisk Kromě mnoho druhů inkoustů vhodných například pro exteriérové tisky je praktickým důsledkem možnost použití pevných vosků. Mezi významné zástupce používající technologii piezoelektrického tisku v inkoustových tiskárnách patří Epson.
Piezoelektrický inkoustový tisk Schematický průřez piezoelektrickou tiskovou hlavou společnosti Aprion
Konstrukce tiskových hlav Drtivá většina inkoustových tiskáren nabízí jak černobílý, tak i barevný tisk. Důvodem je poměrně nepatrný nárůst ceny při výrobě barevných tiskáren s touto technologií. U levnějších modelů tiskáren jsou výrobní náklady u tiskové hlavy minimální, o čemž svědčí i skutečnost, že se u mnoha tiskáren používají jednorázové hlavy spojené s inkoustovou náplní. Počet tiskových hlav a používaných barev inkoustu je závislý na konkrétní konstrukci.
Konstrukce tiskových hlav Tisková hlavy a inkoustové náplně HP
Konstrukce tiskových hlav Ve všech případech jsou vypuzovány z tiskové hlavy odděleně kapičky inkoustu s jednou ze základních barev. Jednotlivé barvy se nemíchají, ale pouze se skládají do rastru na médium, na kterém společně částečně interagují. Nejmodernější tiskové hlavy dokáží produkovat výrazně menší kapky inkoustu, než by odpovídalo přesnosti posunu hlavy, čehož se využívá k vícenásobnému kladení kapek na jeden tiskový bod. Ve výsledku tak může jeden tiskový bod v rastru mít více odstínů barev, než jen základní.
Inkoust Pro barevný tisk je nutný systém barev schopný namíchat ostatní odstíny a barvy. Nejčastěji se používá systém CMYK – z angličtiny azurová (Cyan), purpurová (Magenta), žlutá (Yellow) a černá (blacK). Někdy je v systému ještě jedna cartridge s černým inkoustem zvlášť pro tisk stínu a různých odstínů černé a šedé na fotografiích. Dalším barevným systémem, který se používá, a to především v některých inkoustových tiskárných, bývá CMYKcm – zde je ještě navíc světlejší varianta azurové a purpurové.
Inkoustové cartridge v tiskárně Canon
Druhy inkoustu Homogenní inkoust je ředěný vodou, což mu umožňuje prosáknout do papíru. Potisk je tak odolnější proti vnějším vlivům. Pigmentový inkoust obsahuje nerozpustné částice, které zůstávají na povrchu papíru. Tento typ inkoustu je nejvhodnější pro tisk textu, neboť vytváří ostré hrany.
Výhody inkoustových tiskáren klidnější provoz jemnější tisk kvalitní fotografický tisk černobílý i barevný tisk hladší detaily relativně nízká pořizovací cena
Nevýhody inkoustových tiskáren Inkoust je často velmi drahý. Trysky jsou náchylné k ucpání uschlým inkoustem. Inkoustový potisk je rozpustný ve vodě, a proto je třeba chránit dokumenty před každou kapkou. Životnost inkoustů je časově omezená – časem vyblednou.
Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík
Literatura