10. srpna 2013VY_32_INOVACE_100313_Pracovnepravni_vztahy_1_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

 každý podnik potřebuje zaměstnance různých profesí a kvalifikace  podniky proto počet svých zaměstnanců plánují a musí tyto zaměstnance odněkud získat  při nástupu do zaměstnání uzavírá podnik se zaměstnancem pracovní smlouvu a dohodne způsob odměňování  v průběhu práce podnik o zaměstnance pečuje a nakonec zaměstnanci z podniku z různých důvodů odcházejí

 je jedním z odvětví naší právní soustavy  upravuje vztahy týkající se práce, v nichž na jedné straně vystupují zaměstnanci a na druhé straně zaměstnavatelé  mezi nejdůležitější právní předpisy patří: Zákoník práce  je základní předpis, který upravuje pracovně právní vztahy Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost Pracovní řád  určuje vzájemné povinnosti a vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem  musí být k dispozici všem zaměstnancům

 personální prací se zabývá prakticky každý vedoucí pracovník  v malých podnicích se personalistikou zabývají nepravidelně, zatímco velké podniky prakticky denně a často mají k tomuto účelu vytvořen speciální personální útvar  činnosti, které personální útvar provádí:  plánování počtu zaměstnanců  výběr a přijímání zaměstnanců  uzavírání pracovních smluv  vzdělávání  péče o zaměstnance  hodnocení zaměstnanců  odměňování  ukončování pracovního poměru

Zaměstnavatel  může jím být fyzická i právnická osoba  řídí práci, zajišťuje pracovní nástroje, suroviny, budovy  odebírá výsledky práce (např. výrobky) a nese hospodářské riziko celé pracovní činnosti  způsobilost být zaměstnavatelem vzniká u fyzických osob dosažením osmnácti let věku, u právnických osob dnem vzniku Zaměstnanec  může jím být pouze fyzická osoba  způsobilost být zaměstnancem vzniká dosažením patnácti let věku  zaměstnancem může být i cizinec, ale jen s povolením k pobytu na území ČR a s povolením k zaměstnání  je ve výkonu práce závislý na zaměstnavateli

Povinnosti zaměstnanců:  pracovat svědomitě a řádně  plně využívat pracovní dobu a pracovní prostředky  dodržovat předpisy  řádně hospodařit se svěřeným majetkem Zaměstnavatel musí:  organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich výsledky  vytvářet příznivé pracovní podmínky  spravedlivě odměňovat práci  pečovat o zvyšování odborné úrovně zaměstnanců  umožňovat stravování pracovníků

Zaměstnavatel by měl zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, mezi jeho povinnosti patří:  zpracovat směrnice k zajištění bezpečnosti práce (hygienické předpisy, požární ochrana, zacházení s nebezpečnými látkami, směrnice týkající se pracovních úrazů)  provádět školení zaměstnanců (při nástupu zaměstnance, při změně pracovního zařazení nebo při zavedení nové technologie)  dbát na bezpečnost při výkonu práce (lékařská prohlídka, zákaz určitých činností pro ženy a mladistvé)

 poskytovat ochranné pracovní prostředky (ochranný oděv, zákaz kouření)  kontrolovat dodržování BOZP  odstraňovat bezpečností rizika (nejčastější příčiny pracovních úrazů apod.)

Potřebný počet zaměstnanců můžeme stanovit:  odhadem (pro duševní pracovníky nebo administrativní pracovníky)  podle norem práce (pro dělníky a obsluhující pracovníky) počet zaměstnanců = celkový čas potřební pro výrobu/ fond pracovní doby jednoho zaměstnance

 usiluje o zprostředkování pracovního uplatnění  nabízí rekvalifikaci (změna dosavadní kvalifikace, která vyžaduje získání nových znalostí a dovedností)  hmotně zabezpečuje nezaměstnané před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání

 zaměstnavatel je povinen úřadu práce oznamovat volná pracovní místa  může se jednat o místa, která se uvolnila odchodem zaměstnance nebo o místa nově vzniklá  zaměstnavatel je povinen hlásit je do pěti pracovních dnů  kromě toho musí hlásit místa vhodná pro zdravotně postižené občany

 každý podnik má na své pracovníky určité požadavky (vzdělání, praxe, morální vlastnosti)  své požadavky mají však i zaměstnanci, pro které je důležité, co jim podnik nabízí Výběr zaměstnanců:  způsob výběru se bude lišit podle toho, na jakou práci zaměstnance přijímáme:  běžní zaměstnanci na nižší úrovni - vybereme je na základě osobních údajů nebo přijímacího pohovoru  zaměstnanci na střední úrovni (vedoucí oddělení, účetní) - vybereme je v rámci výběrového řízení, kde posoudíme jejich kvalifikaci a osobní předpoklady  zaměstnanci na nejvyšší úrovni (ředitelé, špičkoví odborníci) – u těchto pozic proběhne obvykle více kol výběrového řízení

 při žádosti o místo obvykle uchazeč zpracovává písemnou žádost, ke které přikládá strukturovaný životopis  zaměstnavatel obvykle hodnotí úroveň žádosti, formální úpravu, vzdělání, absolvované zkoušky, praxi, zkušenosti a doporučení  je důležité, aby z těchto písemných podkladů byl jasný zájem o dané místo  některé podniky zadávají uchazečům také dotazník

 při pohovoru si uděláme osobní dojem o uchazeči, doplníme si další údaje a poskytneme mu informace o podniku  u pohovoru je obvykle přítomen nejbližší nadřízený a zaměstnanec personálního oddělení  abychom mohli uchazeče důkladněji posoudit, můžeme využít nejrůznější testy (inteligenční, psychologické, výkonnostní)  nejčastěji kladené otázky u pohovoru:  proč se uchazeč hlásí do naší firmy  proč se hlásí na tento druh práce  proč odchází z předchozího zaměstnání  jakých pracovních výsledků dosáhl  jaké zkušenosti by mohl v nové práci uplatnit  jaké jsou jeho cíle v novém zaměstnání  jaké jsou jeho silné a slabé stránky a vlastnosti  proč by si firma měla vybrat právě jeho

Pracovní poměr vzniká:  uzavřením pracovní smlouvy  volbou  jmenováním Pracovněprávní vztah mimo pracovní poměr může vzniknout také na základě:  dohody o provedení práce  dohody o pracovní činnosti

 pracovní smlouva je základní a nejčastější forma vzniku pracovního poměru  návrh na její uzavření může podat zaměstnanec i zaměstnavatel  smlouva vznikne okamžikem přijetí Mezi podstatné náležitosti pracovní smlouvy patří:  druh práce  místo výkonu práce  den nástupu do práce

Pracovní smlouva by měla obsahovat i další náležitosti, které také musí být sjednány písemně, ale nemusí být uvedeny přímo v pracovní smlouvě. Jedná se např. o:  délku dovolené  způsob odměňování  rozvržení pracovní doby  výši mzdy  výpovědní dobu Rozlišuje se pracovní poměr na dobu určitou a dobu neurčitou. V pracovní době může být také dohodnuta zkušební doba (max. 3 měsíce).

Volba  mimořádný způsob vzniku pracovního poměru  připadá v úvahu jen tam, kde to stanoví zvláštní předpisy nebo stanovy různých organizací  voleni jsou např. starostové obcí, předsedové Jmenování  mimořádný způsob vzniku pracovního poměru  jmenováním se zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců  jmenování může vždy uskutečnit pouze statutární orgán nebo majitel podniku (když je zaměstnavatelem fyzická osoba)

Dohoda o provedení práce  uzavírá se pro činnosti, které nepřesáhnou 150 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele (obvykle jednorázové činnosti)  výhodou pro obě strany je skutečnost, že odměna nepodléhá odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění  pracovník tak obdrží vyšší částku a zaměstnavatel za něj nemusí státu odvádět pojištění  dohoda musí být uzavřena písemně

Dohoda o pracovní činnosti  uzavírá se pro práce, které jsou v menším rozsahu, ale budou prováděny souvisle nebo opakovaně  rozsah práce může, ale nemusí přesahovat 150 hodin ročně  za období, na které je uzavřena, nesmí odpracovaná doba přesáhnout v průměru polovinu týdenní pracovní doby  odměna podléhá odvodům pojistného

KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika2. Praha: EDUKO nakladatelství s.r.o., ISBN NOVOTNÝ, Zdeněk. Základy podnikové ekonomiky: aktualizované vydání k Břeclav: Moraviapress, ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010